a musi to byt echt prave tenhle obvod? Jsou jiny ...
Ale kdybys ho nemohl nikde sehnat a musel to byt echt tenhle, tak dej vedet.

Žárovce je to jedno, pro prodloužení životnosti se používá pozvolné nabíhání napětí pro snížení proudového nárazu při studeném vláknu.

Nojo, žárovce to možná je jedno, ale mě to není jedno, protože žárovky jsou drahý. A co kdybych tam dal kondík, kterej by tu střídavou vlnu vyhladil? Nebo třeba ještě diodu?

žárovky jsou drahý??? no to teda nevím kde žiješ ale teď sem je nakupoval (60W stála 6kč kus a 40W za 5kč kus) podle mě to není až tak vysoká cena a navíc pochybuju že zvýšíš životnost tím že do nich budeš pouštět stejnosměrný proud jak píše jezevec jediná možnost je pozvolné nabíhání existuje pro to kupa zopojení ....

Pepíno si z nás dělá prdelky.

Uz to tak vypada. Nechapu, jak nekoho muze napadnout prohazovat poly (pri napajeni stejnosmernym proudem). To prece neni zadna LEDka

U přepálenejch halogenek to určitý vliv na životnost má.

zkus ulozto.cz

zkouším a není to tam!!

Plno scanů je na rapidshare, uloz.to, a podobných serverech, stačí jen hledat

Na uloz.to není z roku 2005 vůbec nic, na rapidshare mám účet. Jsou odkazy na rapidshare ke stažení ročníku 2005, ale soubor je již smazán a nejde to stáhnout (to, že najdeš odkaz, neznamená, že to stáhneš).

Jakobych to nevěděl, že mám hledat. Právě že jsem hledal. Tak díky za pomoc.

PS nemusíte mi všichni psát "koukni na uloz.to", ale třeba by stačilo schema nějakyho jinyho presencu. Ptám se, pač jsem ani žádny jiny nenašel.

http://ivanskemasakr.ic.cz/elweb/PE11_05.pdf [228kB]

Děkuji.

Pri vyššej impedancii reproduktora dostaneš so zosilňovača menší výkon a zosik sa bude menej hriať, kde pri nižšej dosiahneš väčší výkon a zosik sa hreje viacej... Ale myslím že to dosť závisí aj od zosiku, toto viem ja, ak sa mýlim nech ma skúsenejší opravý

V podstatě jde opravdu jen o to, jaký máš vybrat zesilovač. Při určitém dodávaném výkonu se budou oba zesilovače hřát stejně. Teda pokud jsou ve stejné třídě.

tady je schéma (viz url odkaz)

a ještě detajl: kondíky 200M jsem nahradil 220M

Orezavat by ti to melo symetricky. Napred bych zkontroloval, jestli mas na koncovych tranzistorech stejne napeti(na spojenych emitorech musi byt polovina napajeciho napeti proti zemi).Polovinu napeti tam dostanes zmenou odporu R408, problem muze delat i nekvalitni nebo spatne polarizovany C404

takže. když jsem dal bázi T402 na GND tak se na výstupu oběvilo 27V a navíc když jsem dal potencometr do určité polohy tak zesilovač kmital (jako by se rázem ztlumil a asi 2 sekundy najížděl -> postupně stoupalo napětí, a pak se zase rázem ztlumil)
Když jsem sáhl rukou na GND na DPS tak se rychlost kmitání trožku změnil.....

Vzhledem k tomu, že koncové tranzistory mají spojené báze, nelze nahradit germaniový tranzistor jednoduše křemíkovým. Tyto tranzistory pracují bez předpětí, tedy bez klidového proudu, což je zdrojem přechodového zkreslení, které se kompenzuje kombinací zpětných vazeb.
Jinak řečeno - dokud z toho výstupu neodebíráš výkon, otevírají koncové tranzistory jen nepatrně (na uživení vstupní impedance osciloskopu) a celkem nezáleží na tom, zda jde o Si nebo Ge. Se zátěží však přes tyto tranzistory musí téci proudy větší. Prostě to germanium je podmínkou správné funkce.
Uzemněním báze T402 jsi vyřadil zápornou zpětnou vazbu zajišťující m.j. také stabilitu koncového stupně. Tak je logické, že se zesilovač rád rozkmitá.

Normálně to nahraď, malé signály ti přenese R313 a C305, pomocí R308 nastav polovinu napájecího napětí na emitorech T304 a T305, zřejmě přijde zvětšit. Potenciometr dát nemůžeš, dej malý trimr s dostatečně krátkými přívody. !CENZURA!

Hill: ono to kmitalo když ten T402 nebyl uzeměn. prostě to kmitalo když jsem to nechal zapojený podle schématu

A jakpak to máš zbastlený, máš tam nějaký divný ěvy

co kdybych dal mezi báze koncových trandů diodu jako je to u TW140?? myslíte že by to k ničemu bylo?

danhard: zbastlený je to celkem slušně na plošňáku (bez zemnících smyček)

tak sem tam zkusil připojit 43V a pořád to kmitalo a orpor R411 se celkem hřál

To už tak bývá, že když je na 2W odporu přes wtatt, tak že hřeje.
Na tišťáku můžou být i jiné chyby, než nějaká vazba přes zem.

tišťák sem kontroloval asi 4x a i proměřoval. tam chyba není.

Jaky mas kondy ve zdroji? Jak dlouhy draty mas mezi zdrojem a zesilovacem?Mas zaporny privod od zdroje pripojeny v miste kolektoru T305? Zkusil jsi dat elektrolyt primo k desce zesilovace mezi kolektory T304 a T305? Jak mas pripojeny potak, mel bys ho mit mrtvym koncem na zem u R303, jakou mas hodnotu potaku? Kmita to pri vstupu (bod A) zkratlem na kostru nebo pri vstupu nezapojenem?Mas telo potaku kostrene?

Mas na emitorech T304/305 polovicni napeti vuci napajecimu?

EsoRimmer, myslel jsem konstrukční chyby tišťáku, co já vím jakej tam máš tišťák ?

mám ještě dotaz. když postavim zesík. jak zjistim jestli je dobrej?? mylsim tim jak změřim jestli nezakmitává atd...

Mas prece osciloskop....., pust do zesilovace obdelnik ruznych frekvenci a amplitud a to je docela slusny spoustec kmitani.

a jak poznám že zesík dělá to co nemá?? obdelník bude nějak znetvořenej?

Zakmity jsou jasne videt, vetsinou zacinaji na nastupni nebo sestupne hrane, znetvoreni = problem s frekvencni charakteristikou.

tak já se pustim do měření. a ještě něco: existuje nějakej program na PC co vytvoří obdelníkový průběh na výstupu pro repro?? vim že bych mohl použít 555ku ale program by byl jednodušší

Ano, existuje, třeba zde: http://www.hansinteractive.wz.cz/download_soubory/generator_funkci.zip

Hledej spíš Inteláckej originál I8048

Podle nějakého datasheetu MCS-48 to dělám, ale radši bych měl teslácké údaje, může se to v něčem lišit, je to jen klon a ne second source. Nevěřím, že by tesla udělala dokonalou kopii. Četl jsem, že na nějaké procesory použila větší proces než měl originál, takže víc topily.

jsou to jednočipy a kdysi jsem je programoval,stačila eprom 2kb,pokusím se sehnat schema emulátoru bez něho se neobejdeš.možná ,že někde vyhrabu i desku plošných spojů.taky napiš odkud jsi

Jsem z Prahy. Objevil jsem jednu RTC/NVRAM která má multiplexovanou adresní a datovou sběrnici, takže to jde napojit přímo bez dalších obvodů. Využívá to druhou polovinu z 256B (první polovina začíná RTC bajty, takže nelze použít pro start programu), což na jednoché věci stačí.

staci simulator na PCcko, ktery pak vygeneruje HEX soubor do EPROM programatoru. Simuator 8035/48 by se mel nechat stahnout na Netu gratis. Bude sice nejspis pod DOSem, ale to neva, nebo jo?

jsem ve svem archivu nasel nejake programy pro 8048/35 - cross-assembler a dis-assembler. Mel bych nekde mit i ten simulator. Jestli chces tak ti je poslu. Ale jsou pro DOS.

Tak pánové po použití osciloskopu jsem zjistil, že se jedná o hardwarovou chybu Program je dost jednoduchý, dokonce jsem našel i ten simulátor 8048 a ten ověřil, že je to dobré. Na osciloskopu jsem uviděl, že když vyndám RTC/paměť tak jsou průběhy úplně stejně podivné, tudíž to z ní nic nečetlo. Tak jsem přišel na to, že jsem (z kdovíjakého důvodu) zapojil /CS paměti na 5V. Ona ta mrška ale stejně dávala výstup 2Hz ze svého RTC krystalu, takže se zdála funkční. Teď už mi ten MHB8035 pěkně bliká.

To ale nemění nic na tom, že bych rád viděl dokumentaci Tesly, pokud ji někdo má. Mimochodem je zajímavé, že mi to žere asi 70mA (skoro vše ten procesor) ať to jede nebo je to v resetu a to od 2V až do 5V pořád stejně.

Ještě dodám, že jsem zkoušel různé krystaly: na 4/4,7MHz jedou oba 8035 i jeden 8048/06 (06 zřejmě označuje frekvenci 6MHz). Na 11MHz jede pouze ten 8048/06, jeden 8035 se trochu snaží - LED občas malinko poblikává, ale nejde mu to a druhý vůbec. Možná na 8MHz by jel.

Ne, že bych potřeboval takovou rychlost, ale já ani nevím pro jakou byly vyrobeny. V datasheetu Intelu je uvedeno 11MHz, takže je vidět, že nějaké rozdíly tu jsou a je tedy možné, že Intel je vyráběl menším procesem, takže mu to chodilo bez problému.

tady je identifikace> http://www.cpu-world.com/info/id/Intel-identification.html a popis vyšel v tesláckým katalogu - takovej bílej s obrázkem

Ještě sháníš originá datasheet TESLA k MHB8035?

8048 - http://uloz.to/2274942/8048.zip

Mám pocit, že to prodávají firmy s PC komponenty. Koukal jsi na CZC nebo do Alzy? Jinak kvalitnější grafické karty to mají přibaleno nebo kvalitnější zdroje tento konektor taky mají. Jinak jestli chceš a neseženeš ho, tak ti můžu poskytnou něco jako návod z čeho to vyrobit a pospojovat, aby to fungovalo, protože ve skutečnosti je to jen uzemění ty další dva navíc

Nevím jestli jsi mě dobře pochopil (nebo jsem nepochopil já tebe), ale já potřebuju čistě jenom ten plastový konektor a piny. Hardwaru a elektronice jse věnuji myslím už docela dlouho, na to abych si uměl vyrobit redukci . Potřebuju to na úpravu zdroje, abych nemusel poúžívat rekukce, jelikož na mém zdroji pci-e napájení nemám a musím používat ty redukce.

Jo tak...... Tak to je jiná

Máš zajištěno, aby byly signály na vstupu synchronní (jak řádky a snímky, tak fáze nosné barvy)?

to nemám. Chci míchat různé signáli , např DVD - Kameru, atd abych neměl skok při přepínání těch signálů. Je to na projektor.

Já používal jen přepínač, a neni to ono

Bez synchronizace to bude vypadat jako v počátcích televize - překulení a vodorovné posunutí černobílého obrazu po každém střihu. Prolínačka vůbec neodhadnutelná, co to udělá. Jediné, co u projektoru lze s úspěchem předpokládat, je poměrně rychlé zasynchronizování na druhý obraz po střihu. V dřevních dobách se často muselo k televizi a dorovnat synchronizaci knoflíkem, jinak se obraz třeba ani nezastavil...
Synchronizaci zobrazovače, ať už je to monitor, TVP nebo projektor, si totiž normálně řídí zdroj signálu.
Pro prolínačky, střih a stíračky bys potřeboval zdroje signálu řídit tak, aby všem začínal aspoň snímkový zatemňovací interval ve stejný okamžik a střih provést právě v době tohoto zatemňovacího intervalu. Pro prolínačky a stíračky už musíš udržovat synchronní i řádky a, nemá-li se přitom zvrhnout barva, i fázi barvonosné 4,43MHz. K tomu šly upravit různě složitým zásahem do zapojení analogové videorekordéry. Pokud se nejednalo o mechanický unikát složený z více přehrávačů šikmo nad sebou a s bubny na jedné ose, tak pomocí porovnávání fáze vyseparovaných impulsů na výstupu každého přehrávače s referenčním signálem (někdy i z TV tuneru) a zpomalením a posléze udržováním fáze otáčení bubnů, až se sejdou všechny signály.
Leda bys vykoumal, jak totéž udělat u digitálu.
Jinak nejmenší nároky na synchronizaci barvy mají signály RGB a YPrPb. Ovšem nároky na synchronizaci čb signálu mají stejné.

Dobrý by bylo to stmívání, a pak uš bych to přepl. jenže půjde to stmívání udělat jen potenciometrem.? já pochybuju. Mom pocit že když budu ubýrat, že to začne dělat nesmyslné řádkování a pak najednou zmizne signál úplně. Tady je ten problém jak to pomalu zatemnit,

Jinak když ty signáli jen přepnu tak je to v okamžiku sinchronizovaný. Jen my to připadá takovej divnej skok.

Z videosignálu musíš oddělit synchronizační impulsy a synchronizační burst PAL, ten následuje hned za každým řádkovým impulsem, potenciometrem budeš ubírat kontrast až na úroveň černé. Ale za potenciometrem musíš vrátit do signálu jak synchronizační směs pro obraz, tak pro barvu, a to v původní úrovni. Prostě ty synchronizační impulsy a burst tam musí být bez ohledu na kontrast obrazu.
Nezapomeň, že i citlivost tuneru v televizi se řídí výškou synchronizačních impulsů, protože jejich velikost se s obsahem obrazu nemění (jako jestli je světlý, tmavý, kontrastní, všechno jedno). K tomu oddělení synchronizace i k obnově impulsů za poťákem lze s výhodou použít desku modulu S z televizí řady Tesla C416. Zdroj sběrné dvory. Umí si přebrat synchronizační směs, generuje řádkový i snímkový impuls i impuls SCI s vrcholem aktivním v době potřebné pro převedení burstu PAL.
Pak budeš mít šanci, že v době zatemnění nepostřehneš přeskočení synchronizace na jiný, s původním nesynchronní, zdroj signálu.

Díky Hill . Vyskouším.

Tak uš jsem to vyřešil. Sehnal jsem si oryginál stemění pomocí poťáku a automaticky se sinchronizujou i všechny signáli. Je to starší věc, vyšla mě na pouhých 200Kč. Funguje to super.

Neřeš co je HW téměř neřešitelné, na takové věci je stříhací SW. (viz url odkaz) !CENZURA!

Já nepotřebuju stříhací program. tady šlo jen o to že jsem potřeboval přepínání výstupů z DVD, Kamery, atd přímo do projektoru A nechtěl jsem to jen přepínat přepínačem. To je divnej skok. Chtěl jsem to vyřešit ňákym obvodem aby to šlo plinule. Počítačem to dělat nechci, to bych musel mýt kartu s výce vstupama AV.

prexip, podle jakého klíče používáš i a y, třeba každé třetí je y, nebo jak.

Vycházel jsem z toho „míchání dvou videosignálů“ !CENZURA!

jezevec: sám nevim . Asi každé třetí je y. Omlouvam se.

Taky na to cumim. Je to marne. "Myt kartu" me rozesmeje, ale "s vyce vstupama" uz je moc

laser je vpodstate dioda. zapaja sa ako LED. staci zohnat vhodne zapojenie na konstanty prud pre LED a nastavit prud ako potrebujes. Inac nieco som videl s LM317

No já jsem si říkal, že by to mělo být podobné jako u LED, protože se vlastně jedná polovodičový. Někde jsem ale před lety četl něco jako, že jsou citlivý na změnu proudu Teď jak nad tím přemýšlím, tak si ještě vzpomínám, že na internetu je taky zapojení, ve kterém se mění proud pro laser podle hudby, na fototranzistoru se přijímá a má to být jako bezdrátový přenos audio.

Jsem to ale vůl, ale tohle je přesně ten kopanec co jsem potřeboval díky

asi tak 99% laserových diod má 3 vývody, ten třetí je snímací led, kterou se stabilizuje vyzářený výkon, třeba http://www.geocities.com/lemagicien_2000/elecpage/chlaser/chlaser.html, ze všeho nejjednodušší je použít originální řadič, např. z tiskárny nebo vypalovačky...

A změní se to, když ji zapneš?

A co když na tu televizi pořádně zaboucháš? Změní se něco?

hele a co teda stahnout barvu a nechat ji jen cernobile?

Ted už i po zapnutí má stále nažloutlý obraz a při zabouchání nereaguje.

Měl jsem dřív ten samej problém. A byla to závada v obrazovce. Stím nic neuděláš. U mě to bylo zajímaví ještě tím, že když jsem jí dal na bok, tak se tam najednou ta žlutá přelejvala jak kdyby tam byla fakt nalitá barva. Buď ji můžeš používat jak za starých časů černobílou, a nebo směr zběrný dvůr. Co je to za značku?

Předpokládám, že zežloutl obraz, nikoli obrazovka, proto jsem se ptal, jestli se to po zapnutí mění. Znamená to, že chybí modrá barva. Buď máš špatný kontakt nebo studeňák na patici obrazovky, případně v koncovém stupni kanálu modré barvy, nebo je v háji obrazovka.
Vypni na TV barvu: je obraz černobílý? Je žlutý trvale nebo někdy je bez zabarvení? Cos naměřil na katodách obrazovky?
Vem lupu a (zásadně s vypnutou barvou!!) koukni na stínítko: svítí vůbec modré luminofory? A svítí modře, nebo stála televize stínítkem dlouho na slunečním světle a modrý filtr vybledl a luminofory svítí bíle místo modře, zatím, co zelené a červené mají barvu v pořádku? Ono záleží na typu televize, výrobci obrazovky, výrobci televizoru, roku výroby, prostě na to není jednotný recept, jen zkoumat a měřit.
A podle toho se zachovat.

Podívej se na hrdlo obrazovky, jestli ti zhaví všechny 3 trysky, jestli jen 2, tak to zahoď (cca 5% závad).
Zahejbej s paticí obrazovky, bejvá chyba v letování patice, prohlídni jak je to zaletovaný (cca 50% závad).
Zkontroluj napětí na katodách, jestli se výrazně liší, tak je něco v koncovém stupni, nebo okolo řídícího IO (20% závad).
Jestli se zdá všechno v pořádku a nejde to pořádně nastavit do souběhu na stupnici šedé! tak je vyšeptalá ta tryska, většinou ale první chcípne zelená, protože má největší proud. (25% zbytek).

Taky nebejvá problém vypnout jednotlivé trysky a při "bílé", nebo stupnici šedé si je postupně zapínat a hned vidíš, jestli fungujou a s jakou citlivostí a jestli je v porádku čistota barev.

Jestli je včudu obrazovka tak ji vyměn.Jinak je mě divný že obrazovka jako elektronka má delší životnost než ostatní elektronky.Normálně si lidi doma měnili elektronky v televizi.Ale aby někdo měnil obrazovku otom sem eště neslišel.

mário, velmi se pleteš, za komančů jsem měnil obrazovky běžně, protože to bylo na rozdíl od dnešních TV rentabilní.
Tenkrát stála BTV 6-8 průměrných platů, ČB tak 2.

Ale jdi ty brepto, kolik jsi tech televizi spravoval ?
Oprava BTV s vadnou obrazovkou neni v socasnosti rentabilni.

To bylo na maria tech cernobilejch obrazovek jsem menil aspon 50, v Tesla-bazaru na Karlove u Botanicke zahrady jsem byl castym hostem, tam meli II.jakost za polovic, ale nestalo se me, ze by na te obrazovce bylo neco, co by vadilo, maximalne nejaka ta bublinka ve skle, nebo trochu ujeta geometrie

[i]"Ale jdi ty brepto, kolik jsi tech televizi spravoval ?
Oprava BTV s vadnou obrazovkou neni v socasnosti rentabilni."[/i]
Však co jsem psal, jen opakuješ to samé. Jinak opravy TV mě živí od 76.roku.

Televize me nezivi, ale prvni opravy za penize jsem delal tak v 67 roce, predtim me davali cokoladu

Jezevec, ta odpověď byla směrovaná na maria, jak jsem v následujícím příspěvku dodal. To už se stane, že když odpovídáš na příspěvek, že někdo odpoví před tebou a třeba i něco podobné.