Cestu kterou poteče těch 7A udělej tak 4mm širokou a pocínuj ji a je to OK.

nekde sem jednou cetl 1mm na amper nevim co je na tom pravdy ale ridim se tim a problemy nejsou

Prográmek na výpočet proudové zatižitelnosti DPS (viz url odkaz)

V žádném případě to nepocínovávej, tím se vodivost plošného spoje zhorší !!

Martin mohol by si k tomu napisat nieco viac k tomu pocinovaniu? pls

Cín se "vsákne" kousek do mědi a tím ovlivní její fyzikální vlastnosti, na druhou stranu si každý může doma empiricky ověřit že nepocínovaný spoj vydrží míň než řádně pocínovaný a kdo by přesto nevěřil, může si rozebrat ATX zdroj, kde spoje kudy jde 20A pocínované jsou.

Také si myslím že pocínovaný spoj snese více jak nepocínovaný. Druhá věc je že přílišným oteplením by se mohl cín roztavit.
A je tu ještě jedna věc, pokud pájka obsahuje agresivní tavidla, může doslova vyžrat měděný spoj.

Tak snad i průměrný tatrman nenechává na plošáku agresivní tavidla, zvlášť pokud hrozí ohřev. Cín - ale tlustá vrstva - brání při krátkém přetížení utavení mědi, protože absorbuje tepelný impulz. Jinak při běžné teplotě okolí se dá počítat s cca 1mm šířky u 35um fólie na 1A.

Cín má cca desetkrát horší měrnou vodivost než měď a jak už tady zaznělo, když se do ní vsákne, tak ji tim znehodnotí.
Na měď patří nepájivá maska, lak nebo stříbro. U PC zdrojů se šetří při výrobě každý halíř, takže se tam dělají všelijaké prasárny a jeho zapojení je pak dvakrát složitější jenom proto, aby šlo použít levnější a horší dps a součástky.

zaujala mě vaše debata a měl bych otázku: když se spoj pcínuje tak tada strácí na kvalitě, ale co když na spoj přiložim pevný měděný drát cca 1.5mm2, připájím ho tam a povedu podél spoje, bude pořád spoj horší zež čistě měděný, nebo bude jeho kvalita lepší?

Pájka se "vsákne" jenom desítky um pod povrch, takže řešení s drátem bude OK, akorát to bude pracný...

Pájka se nevsákne, max vzniknou nevhodné intermetalické slitiny.

"Vsákne" píšu pro laiky, profesionál si to přeloží a ví co se tam děje.

To je pro mne novinka-když pocínuju měď,že se vodivost zmenší?Jsou to vlastně dva paralelní odpory-Cu a Sn a doteď jsem měl za to, že výsledný odpor bude menší Prosím o objasnění(ani "vsáknutím" ty mědi neubyde)

vznikem intermetalických sloučenin nám spoj křehne, hůř se pájí a vzniká nám přechodový odpor.. přesto výsledný odpor při pocínování, pokud tam nebudou zbytky halogenidů by měl být menší

mimochodem martine, z čeho myslíš že je HAL?

...ale děte!

Je to trosku jinak, ta med na materialu plosnyho spoje je porezni a to dosti, staci se na to podivat miroskopem. Je to "nic moc". pokud je vrstva medi tenka, uvidite dirama material pod edi. Pokud je vrstva medi silnejsi, uvidite pohori a udoli v medi. To je podstatne si uvedomit. Z toho duvodu se vodivy cesty u dulezitych tistaku pozlacuji. Jednak zlto ma vyrazne vetsi vodivost a jednak pozlaceny povrch vyrovna ty pohori a udoli na medenem podkladu. Z hlediska pruchodu proudu neni tak podstatne jak je vrstva tlusta, protoze elektrina se siri po povrchu a ne materialem. I kdyz budete mit 1 mm tlustou vrstvu medi, je to celkem totez, jako kdyz bude 0.1mm. Podstatny je povrch, proto se cesty deaji siroke. Vzpomente si trena na lana, lanka, ty se delaji z mnoha dratku, protoze vice dratku spletenych do stejneho prumeru jako 1 vodic ma ovsem daleko vetsi povrch a proto prenese vice energie.
To pocinavani co tu bylo zmneno, to je myslim spis dusledek technologie, pajeni na vlne, nez snaha o vylepseni vodivosti spoje.
Jinak opravdu doporucuju poridit si mikroskop a obcas na ty elektrony mrknout mikroskopem, uvidite zajimavy veci

Xakru chlape, federmanizuješ ? Zlato má mnohem větší měrný odpor než měď... stříbro vede líp, ale zlato neeee. Proud teče povrchem, ale pouze dost vysoký kmitočty (hloubka vniku v mědi je 6mm při 50Hz). Aby se to na plošáku neuškvařilo a neodpařilo teplem, musí to mít samozřejmě slušný průřez (= malý odpor), proto pro 35um fólii max. cca 1A/mm šířky, pro taivan 17um zhruba polovinu. Ty intermetalické prevíty vznikají v mnohem tenčích vrstvách, vhodné složení pokovu dokáže tento problém eliminovat, i kdyby to byl cín nejcínovatější, pár procent vhodných přísad a choutky na intermetalický bratření jsou omezeny.

Zajímavá diskuze. Ale ja jsem také do teďka žil v domění, že pokud cestu pocínuju, tak vydrží vetší proud ikdyž má menší vodivost než měď. A dokonce jsem to viděl prokazatelně na několika výrobcích, že to zvýšilo zatížitelnost.
A to, že se proud šíří jen povrchem vodiče mě také překvapilo. Jsem myslel, že se proud šíří celým průřezem vodiče a jen při vyšších frekvencích se začíná uplatňovat "skin efekt".

Ta změna odporu spoje - někdy to zkusím změřit, taky mne to zajímá, v každém případě vrstva cínu působí hlavně při zkratech tak, jak jsem psal - podobný jev se využívá v T pojistkách - drátek je natřený lakem, nebo pokovený nízkotavitelným kovem a zpoždění je vyvoláno skupenským teplem kovu. Ono se stačí někdy podívat na placáky po katastrofách, často jsou holé měděné spoje vypařeny, ty lakované mají na sobě přižehlý lak a jsou odchlípnuté od desky, a ty silně cínované (vlnou) vypadají, že ještě fungují.

Tak tu máme novou jednotku blbosti:
1x Kvítko = 3.14x Federmann
a to už jsem myslel, že mě v životě nic nepřekvapí :o)

Sendy, ja predpokladam, ze se tu nahore mluvilo o stejnosmernym proudu, nebo ne? U vf se fakt uvazuje s tloustkou medi, ale to az hodne vf. Tam to ma vliv na impedanci atp. Nevim z hlavy kolik je merny odpor zlata, nekde by tu mely nejake tabulky byt ... ale to co jsme psal, je takove mini resume, co jsem si zapamatoval z nejake postarsi vyzkumny zpravy od HP (tak 20-25 let), kde se tohle dost rozpitvavalo. Tu zpravu bych tu nekde mel mit urcite, mela tak 15-20 stran. Bylo to tisteny na letter formatu. Vynasnazim se to najit.

Cauky daharde, jsi tu dliuho nebyl. Jsem mel o tebe strach

Hele Sendy, neblbni mi hlavu, jsem tu ted vyhrabal stary eletrotechnicky tabulky, jsou teda nemecky z roku 1946, ale je v nich napsano, cerne na zlutym papiru, ze zlato ma nejlepsi vodivost, je tu hned na 1. miste. Fakt jo, nekecam. Myslim, ze zlato se od roku 1946 moc nezmenilo, nebo jo?
A Danhardovi privezu v lete kopii z tehle tabulek, aby se take neco priucil

Co jsme měli učitele na pájení tak jsem se ho ptal proč se nezvyšuje proudová zatížitelnost spíše pocínováním než tlustčí vrstvou mědi a řekl mi dva důvody
- nelze pak použít nepájivou masku
- na výrobním zařízení nejde dostatečně přesně nastavit tloušťku pocínování, takže někde by mohlo být cínu hodně a někde zas málo

Kvítko, ale pokrok jde nezadržitelně kupředu a měď už dávno předběhl jiný kov :o)

2 Zdeněk - zkus udělat schválně nějaké měření, nepocínovaný a pocínovaný spoj. Výpočet je naprd, hodnověrný měrný odpor slitiny cínolovo jsem nenašel. Dělej to pro malý proud, ať se vyloučí vliv oteplení. Já to někdy taky prubnu....

Kvitko, sorry, ale přiblížil ses nebezpečně hranice několika mFnn

http://www.converter.cz/tabulky/merny-odpor.htm

Měrný odpor mědi vidím 1,75 a u zlata 2,35. Cín nějakých 11.5, to si teda budeme muset cínovat pořádně natlusto

bohužel nejsem doma a nemám k dispozici vybavení. Pokud bychom brali tloušťku pocínování 0,5 mm, šířku spoje 1 mm a tloušťku mědi 35um, pak na délce metr má

čistá měď 5O8,5 mOhmů
čístý cín 230 mOhmů

celková kombinace pocínování z čistého cínu a měděného podkladu 158,3 mOhmů, tedy situace se docela zlepšila...

je ale jasné že slitiny mají horší vodivost než čisté kovy...

To chce pokus. Jistě to bude nouzová berlička pro čongy, kteří dělají koncák na papíru s mědí 17um.

Tak já se zeptal ještě jinde a nejlepší je prej opravdu udělat cestu na plošnáku a k ní paralalně připájet měděný drát.
A jinak tím pájením jakékoliv součástky cínem se tedy celkově zhoršují vlastnosti plošňáku ?

Já bych to viděl zase pouze na nějakou teorii podobně jako zacházení s CMOS součástkami. Teorie je na jedné straně a praxe je uplně někde jinde.

To bych chtěl vidět, jak se zhorší vlastnosti (hlavně vodivost) CU cestičky tím že ji pocínuju. Možna v hlavách chemiků a dalších teoretiků ano, ale v praxi to bude naopak.

Nedalo mi to a udělal jsem si malý test. Vzal jsem univerzální plošňák, na sběrnici jsem si napájel měřící body. Nejprve jsem měřil odpor čisté mědi mezi těmito měřícími body. Poté jsem cestičku mezi těmito měřícími body pocínoval a znovu změřil odpor.
Měřeno na 3 frekvencích- 100Hz, 1kHz a 100kHz.
Výsledky bez pocínování: 100Hz: 16,3mR, 1kHz: 16,4mR, 100kHz: 28,3mR
S pocínováním: 100Hz: 6,8mR, 1kHz: 7,5mR na 100kHz se mi v tomto případě odpor nepodařil změřit.
Takže jde jasně vidět že pocínování pomůže a sníží celkový odpor. To, že se odpor naopak zvýší je totální nesmysl.

Já mluvil o pocínování strojovym... To pak měrný odpor vodiče na DPS zhorší, prakticky a výrazně. Pokud tam naprasíte ručně milimetr pájky tak je situace (s NF analogovou technikou) jiná. Ale sériově vám to bude vyrábět opravdu jenom ten Číňan.

MirrA: To je právě z mýho pohledu čistě praktická věc. Teď si to proměř ještě na 100 MHz a 1 GHz - tam bude i ručně pocínovanej spoj podstatně horší. A 100 MHz neni nijak vysoká frekvence... Stačí třeba i pomalu překlápět víc hradel najednou (MCU,HCMOS..) a stovky mA @ jednotky ns ti budou rušit kde co... (viz url odkaz)

Na taky vysoký frekvence nemám výbavu, maximálně se dostanu na 40MHz. Zítra to ale schválně ještě skusím.

Jinak jaký je rozdíl mezi strojovým pocínováním a pocínováním klasickou metodou napíplání cínu? Já si myslím že to je ve výsledku uplně to stejný...

Martine, nevím bereš to moc katarstroficky. Podívej se do starších zařízení spotřební eletroniky než byla zavedena nepájivá maska - například TV orava 128U měla pocínované spoje i na vf, nebo se podívej do zesilovačů ASZ215,217,220...

prostě přiznej že jsi se mýlil. Dříve se to dělalo běžně.

MirrA: Klasický pocínování např. v pragoboardu nebo v nějaký podobný výrobně je tenký desítky um...

zdeňek: jo, přiznávám, za určitejch okolností může bejt 0,5mm vrstva pájky na spoji dobrym řešením TTL čipy řady 74 maj z historickejch důvodů napájení v protějších rozích. To že se to tak dělalo neznamená, že to bylo dobře... Dřív se prostě neřešilo EMC.

jen pro doplnění něco z praxe. Útlumový článek 1-60dB na 500MHz má v pocínované krabičce vlastní průchozí útlum 2,5 dB a v měděné jen 0,3 dB.
Hloubka vniku na 50Hz je 8,8mm, na 100 kHz asi 0,19mm na 10 MHz už jen 16 mikronů.
Čili pro nízké kmitočty je to úplně jedno, ale čím vyšší kmitočet, tím víc je jedno co pod tím cínem je, protože proud běží jen po povrchu. Proto je nejlepší vyleštěná měď, protože měrný odpor mědi je 0,0175 a cínu 0,115 ohmmm2/m

míra22: přesně tak. problém je, že se to netýká jenom přímo signálů s vysokou frekvencí ale jakejchkoli úzkejch proudovejch pulzů, který vznikaj při spínání a nebo klidně i v obyčejnym diodovym usměrňovači na 50Hz. asi udělám taky nějaký měření...

Takže dalo by se to shrnout že na původní dotaz se dá odpovědět, že ať si Jiří klidně pocínuje cestičky, pomůže se tím.

To co píše Martin je až záležitost vysokých kmitočtů což se Jiřího netýká.

Já myslim, že Jirka už tam má nejspíš dávno přiletovanej měděnej drát, což nakonec bude nejlepší :)))
MirrA: je to záležitost nejen vf, ale i jakejchkoli rychlejch změn protékajícího proudu, a to třeba i při 1 Hz spínání...

U triaku by to byla ale naopak výhodná vlastnost, omezovalo by to prouduvé špičky. Však se do série s trikem dává indukčnost.

mimochodem martine, jak hodně má přiletovaný(předpokládám pocínovaný) měděný drát lepší vf vlastnosti než samotné pocínování když proud teče hlavně po povrchu?

Martin:
---je to záležitost nejen vf, ale i jakejchkoli rychlejch změn protékajícího proudu, a to třeba i při 1 Hz spínání...--

no nevím kdyby se to všechno až takhle řešilo tak bych chtěl vidět kolik bychom měli dnes přístrojů... Když bych konstruoval nějaký měřící přístroj, tak to beru, ale normálně to je zanedbatelné... Takhle by se dalo rozpitvávat všechno, například i to že spousta profesionálních výrobců používá kondenzátory na frekvencích daleko za jejich rezonancí- tudíž to už kondenzátory v podstatě nejsou... ale důležité je to, že to funguje.

MirrA: samostatná 100nF keramika k blokování napájení rychlýho MCU je opravdu k smíchu a i to se bohužel často vidí a on ten procák pak za určitejch podmínek občas funguje a pak možná občas částečně fungujou i věci okolo... Ale víš proč byly problémy třeba s Pendolínem? Kvůli blbě navrženejm DPS řídících jednotek... hodně věcí prostě někdy nefunguje a málokoho napadne že je to kvůli EMC.

Martin: A jaké jsou tedy dneska nejnovější poznatky ohledně blokování MCU ? Uvažujme frekvenci 50 MHz.

ASD: Minimálně dva kondenzátory paralelně. Stačí k těm 100nF přidat třeba 1nF nebo 330pF keramiku. 100nF keramika (třeba 0805 ale i jiný) se na 50MHz nechová jako kondenzátor. A při taktu 50MHz tam jsou frekvence podstatně vyšší (Fourier...). Když ten čip navíc má zatížený výstupy (kapacitně), tak by se měl k těmhle dvěma kondíkům dát ještě několik uF tantal.

Tak to jsem rád, že mi neujel vlak Dávám 3x keramiku 10uF+100nF+3,3nF a zatím bez problémů.

já u vf oscilátorů(na 100MHz) dávám 1Ou a 1n, u MCU jak píšete... bez problémů. Kolega mi neustále ty tantaly vyhazuje ze schématu, prý zbytečnost

ASD, zdeněk: jj, tak to děláte správně :) místo toho tantalu se tam klidně může šoupnout i ta xuF keramika, to už je pak spíš o cěně a nebo o tom, co už se na desce někde jinde použilo. U nás na škole přednáší návrh dps Vítek Záhlava, kterej patří mezi špičku v republice... Pro mě je to snad i nejlepší předmět na škole, takže na ty samý přednášky už chodim zase odznova - už po třetí :D a pokaždý se dozvim aspoň trochu novýho. Až bude trochu času tak o návrhu dps napíšu nějakej článek na elweb

No nevím jestli bych zrovna na tenhle účel používal keramiku Jednak se projeví vliv biasu, kdy při daným napětí bude mít keramika o xx% menší kapacitu a dále může stát akustický měnič a budet pěkně pískat

...a dále se z ní může stát akustický měnič a budet pěkně pískat.
Tantal je rouhodně lepší.

jo na tohle je zvlášť špatná Z5U a Y5V. Z 10uF je najednou jeden.

jo VHDL to je prokletí

Martin: Buď rád, že děláte CPLD/FPGA, to je jedna z mála věcí, která se skutečně hodí pro praxi. Některé úlohy žádným MCU ani DSP nezvládneš a je nutno jít do CPLD/FPGA.

ASD: ale jo, já chápu, že je to nepostradatelný... ale ten jazyk a to vývojový prostředí se mi prostě vůbec nelíbí ...nebo v něm spíš vůbec neumim

někdo říká že altera má vývojové prostředí lepší.

Na VHDL doporučuji zapracovat,je to fakt skvělý nástroj a jakmile si člověk zvykne ,že se vše děje paralelně,tak mu to začne vyloženě chybět v jednočipech . Osobně dělám s Alterou a nemůžu si stěžovat-jejich Quartus je i v free verzi dobře použitelný.

nevyhazovat pan Matoušek proto udělal jiný program když ho najdu tak ho pošlu

tak jsem to nahrál : http://uloz.to/188770/AT8253.rar ale jou tam asi 3 úpravy na desce, je tam přiložený obrázek... (viz url odkaz)

Díky moc tak koupím 53.
ee nesnáším dráty ze spodu na deskách :D

Ještě jeden drobný dotaz programuje se 53 stejně jako 52?

jo to bude stejny

No nebyl bych si tím uplně jistý, raději bych se podíval do datasheetu aby třeba neměl jiný adresy přrušení atd... Náhoda je blbec

Taky bych měl zájem o ten *.rar, ale nejde mi stáhnout (soubor nenalezen). Mám stejný problém. 89S8252 není k sehnání, vývojový kit je postavený a s 89S8253 to nefunguje. Mohl byste to poslat ještě jednou?
Díky

tak tady to máš;) (viz url odkaz)

Ahoj, mel bych podobny dotaz, ale chci si postavit od pana Matouska USB programator na ATmega16. Pokud bych si z tohoto programatoru vytahl programovaci signaly(MOSI, MISO, SCK, RST), mohl bych s timto programatorem naprogramovat i AT89S51? Pripadne nemate nekdo nejaky jednoduchy programator na tento obvod? Diky

To Kaspi: Namátkou:
http://chaokhun.kmitl.ac.th/~kswichit/IspPgm30a/ISP-Pgm30a.html

A nejaky programator pres RS232 neexistuje?

Na 89S51 toho moc na RS232 neni a uz nebude.

no s tím moulem pro atmegu by to určitě nešlo ale on vydal i knuhu tedy spíše návod na programátor těch 89s51 přes usb... Ono v podstate to bude asi totožné až na ten program v tom řídícím obvodu na té desce a jiný ovl. program...

Ahoj, mohl by mi někdo prosím hodit ten program? AT8253? Díky.

U Zloděje byla před měsícem za 350Kč, možná tam ještě je.

Asi se ptám hloupě, ale "U ZLODĚJE" to je kde?

Pražští vědí

Tak asi smůlu mám v tom, že jsem mimopražský

nevím jestli je tohle zloděj, ale nedávno jsem mu telefonoval říkal že ji občas má

http://www.kvt-elektronika.cz/literatura.htm

Dík za info, skusím to.

sakra... vždycky zapomenu (viz url odkaz)

Zkus zmenit delici pomer delice ze ktereho se berou zatemnovaci pulsy, misto 3k3/33k zkus treba 10k/27k. Predpokladam ze zapojeni katody a mrizky jsi ponechal a mas jen pridane napajeni dalsi anody. Zhasina ti zpetny beh pri ubrani jasu?

jj zhasina...

Jak píše Elfag, malá amplituda zatemňovacích pulzů.

ok, zkusim tam dát trimr a opatrně ladit. Díky za reakce

dal sem tam potak 50K a sladil to, uz to jede. diky za tip

Dik za podekovani a zpetnou vazbu

Nevím jestli jsem to správně pochopil, ale jestli prostě chceš omezit proud do zátěže, můžeš použít tohle, samozřejmě s tranzistorem na 3A, proud se nastavuje velikostí odporu a počtem diod. Topit to bude až 45W.

http://www.mtbbus.cz/basic/pojist.htm

Je to možné. Velikost odhaduji na takový trochu tlustší knoflík od bundy. Zřejmě se to používalo jako záloha pro hodiny nebo podobně.

Odhadujes sparne je to cerna krabice 5x5x1 cm s dvema vyvodama. No a bylo to jako filtracni clen na zdroji.Ale na zalohu hodin to slouzit mohlo, no spise zalohu displeje.

GoldCap je značka speciálních vysokokapacitních kondenzátorů, které se používají opravdu pro zálohování. Mají jediný problém. Zničí se napětím vyšším než nominálním, které je velmi nízké, často 5V.

http://hawelson.blog.cz/0701/vecna-svitilna (viz url odkaz)

Do zdroje to jako filtrační kondenzátor mohl dát jenom trouba, to tam nemá žádný smysl. Tyto kondenzátory skutečně mají tak vysokou kapacitu, ale velkou impedanci klidně 30-50 ohmů, takže se to skutečně na nic jiného než na to zálohování případně na LED nehodí. Jestli ono to v tom videu nebylo spíše na zálohování napájení hodin.

Zase jsem si nepřečetl datum

Může to tam být, takováhle kapacita je úplně normální. Dělají se i kondenzátory s kapacitou stovek faradů ve stejné velikosti v jaké koupíš např. jamicon 1000/16.
Tísíce faradů je velkých jako plechovka od koly...

MirrA-"Tísíce faradů je velkých jako plechovka od koly..."
Kdes na takovou ptákovinu přišel??

jezevec:
stačí se podívat do katalogů ruzných výrobců
Sice obyčejnej smrtelník nemá šanci se k tomu dostat, ale pro průmyslové použití to existuje.

Zítra v práci skusím znovu nějaký katalogy těchle kondenzátorů najít a někam to pak upnu.

jezevec:

zapomněl jsem na to, tak to dávám sem až teď. Takže tady si to ty PTÁKOVINO můžeš stáhnout: http://leteckaposta.cz/224352234

když tvrdíš že kondenzátor o kapacitě tisíce faradů ve velikosti lahve od koly je ptákovina...

Celestion a Clarostat.

Ok dáky asi je použiju ani ta cena není až tak vysoká .

Poslal jsem ti něco na e-mail. Jestli chceš i tu třetí variantu tak se mi ozvi, ale jak už jsem psal v e-mailu je to jen popis(je to docela škoda, protože to bylo nejlepší)

http://delta4.info/delta4/files_2/mlznik.pdf

Hezky, tak to co dodal Mihal tak to by byla ta třetí varianat. Díky Mihale od té doby co delta4 zmizela tak jsem to nemohl sehnat.

Ahoj pls mohl by jste me nekdo poslat taky nejaky ten navod nebo popis na pripojeni auto zesilovace k pc ja ztratil navod a stejne me to nejak moc nebylo jasny ty jejich cinsky popisky.. vsechno me je jasny jen nevim jak to zapnout atd.. sou tam tri svorky REM , GND , B+ .. gnd->zem me je jedina jasna.. jinak ej to jen takovej shit zesilovac FIRST FA-4403 jeslti ma nekdo zkusenosti nejlepe se stejnym nebo treba navod k nemu dekuji moc:)

A co to má společného s výrobníkem mlhy?

No přece, když to zapojí špatně, tak se mu z toho zakouří
Ale i tak si myslím jak moc složité může být zapojení 12V k zesáku? B+ bude asi 12V a GND je snad jasná, pak bývá ještě vodič, kterým se zesák zapíná a ten by měl jít na 12V. Co víc si přát :)

Tadyk něco máš, je to celá vyhybka, pokud chceš jen sloučení tak použij schéma jen z levý strany po ten poťák. (viz url odkaz)

Normálně ty dva kanály můžeš sečíst i přes dva odpory hodnota kolem 100k a vyšší, pokud teda ten woofer má výhybku.

Děkuji za rady a jen dvě otázky. u toho prvního je symetrika jako napájeni ale nevidím nikde nápájení těch operáků. jsou nějak napájeny? a u té druhé odpovědi asi ten signál budu muset ještě zesílit předzesilovačem že?

děkuji za odpověď.

U TL072 je napájení na 4(zem) a 8(+) pinu

Myslím že napájanie OZ sa do schém nezakresluje aj mna to plietlo

No pokud to bude napájeny nesimetricky, tak je potřeba nastavit ještě "pracovní bod" na polovinu napájecího napětí.
Jinak to bude zesilovat jen polovinu vstupního signálu.
Pokud budeš chtít tak ti namaluju schéma.