jj, přesně jedna z brutálních metod o kterých jsem uvažoval. Trafo mám, usměrňovač+filtrace taky - za to už jen zařadit spínaný step-down impulzní zdroj - stabilizovný, + proudová ochrana.
A co takle dát tam rovnou spínaný zdroj, bez trafa na 230V?
jen taková poznámečka - a co rušení ze spínaného zdroje? To vám nevadí? Jestli ten zdroj má být LABORATORNÍ to jest do "laboratoře" tak by ten výstup měl být laboratorně čistý a přesný... Ale jestli to je zdroj GARÁŽOVÝ, DÍLENSKÝ, to jest do garáže ... tak spínaný klidně být může... Jen to chce ujasnit si pojmy.
Vím že to pouští rušení, proto sem ho nedělal
, potom jenom dobrej tranzistorák a k tomu MCU s převodníkama a je to lepší než poťáky, teda podle mě...
Jo a u operáku bych bych nechával tak minimálně 1V od max napětí, jináč třeba OP117 má napájení až 44V tak pro 30V rozsah není problém
Jaká OP117 ??
to je operák od AD
A co je to za horkou novinku, že to ani AD nezná, magore ?
Omlouvám se zapoměl sem tam jendnu sedmičku
má to bejt takhle OP1177, ale když do vyhledávače na AD dáš OP117 stejně ti ho to najde. A nemusíš hned urážet, každej se sekne.
Ještě jednou se omlouvám
(viz url odkaz)
tak přecejen sem viděl dobře, asi je to horká novinka, ale je to tam
(viz url odkaz)
aaaaaaaaaa sem blbec
moooc se omlouvám ale už se mu pletou čísla, to bylo z hladu
je to OP 177, nj ruce rychlejší než hlava
Radši mi řekněte, jak z datasheetu poznám, jaké min/max napětí může být na výstupu při určitém napájecím napětí :)
na výstupu bejvá tranzistor, poka se jedná o bipolár bude napětí menší asi o 1V aby to mělo rezervu a když to bude fetovej tak bych viděl že to bude skoro shodný s napájecím napětím
tda bejvá tranzisor, von je
jak z datasheetu poznám co je tam na výstupu za tranzistory?
to je u OZ psaný že je to fetovej nebo bipolár
třeba u MAA741 máš napsaný jakej maximální rozkmit napětí je při určitym Ucc, tady má třeba schodek 2V při Ucc 22V
co budeš používat za OZ, je to tam většinou napsaný, ja to tam jako "VO(PP) Maximum peak-to-peak output voltage swing"
co budu používat za OZ: nevim, jelikož musim nejdřív vybrat... ale nic extra, něco co bude po ruce. LM741, NE5532, LM324, a podobný...
zdeněk, 30.9.2008 21:52:48
Hledej OZ rail-to-rail které mohou mít -Vcc až +Vcc na vstupu i výstupu. V GM například TS912.
Pak je spousta OZ které se mohou operovat blízko jednoho napájecího napětí. LM356 a LM324 zápornému pólu, u kladného to byl myslím MAC156. Ovšem tyto typy to často nemají garantované od výrobce v datasheetu. Se všemy nevýhodami které z toho vyplývají.
To jsou skutečne fundovane rady
TS912 mu bude jaksi k ničemu, se svým maximalním napájením 16V.
LM356, to jsi si asi s něčím spletl, že?
A MAC156 mohla k +napájeni akorát tak se vstupem, výstup potřeboval k oběma napájením kolem 2V.
Prohlížel jsem si podrobně DS od LM324 - ten by v podstatě vyhovoval. Napětí může stáhnout až téměř ke GND (5mV), max. výstupní napětí je 28V.
V DS od 741 jsem se dočetl, že napájení je až +-22V - to znamená, chápuli dobře, že mezi + a - napájecími piny může mít až 44V ?
zdeněk, 30.9.2008 22:48:48
danhard - ptal se jak se tyto OZ jmenují ty jsi mu to tady zatím nenapsal...
Na jaké musí být napájecí napětí tady nikdo nenapsal. Proto jsem napsal TS912. LM358 a LM324 jdou na 0V na vstupu i výstupu , MAC156 na +Vcc jen na vstupu to máš pravdu.
ten "rail-to-rail" operák se bude nejspíš napájet 5ti volty, ale té jedno :)
Ještě budu potřebovat dořešit proudovou pojistku, hlavně teda proudový snímač. Zatím nepokládám konkrétní dotaz, jako když jsem to zatím nenapsal. Nejdřív o tom popřemýšlím sám, a pak kdyžtak dám vědět, co mi nejde :)
LM358 to už je něco jiného, to je půlka LM324.
Ale když napíšeš LM356, tak se Zdeňku nediv, že se ptám, jakou píčovinu jsi tím myslel.
A proč rovnou nenapíšu Jan16 dlouhý seznam brouků co by mohl použít ? Protože jaksi nenapsal jak a kam ho chce použít. Až nám to schema odhalí, tak mu poradíme
ASD, 1.10.2008 13:51:48
Drobná poznámka: Co se týká konstrukce laboratorních zdrojů, tak nechci nikomu brát iluze, ale je třeba konstrukci podrobit základnímu testu, tedy nastavit 12V 1A a pomocí relé 10x za sekundu zdroj zkratovat a prohlédnout to na osciloskopu. Valná většina konstrukcí totiž mívá problém při přechodu režimu zdroje ze zdroje napětí na zdroj proudu a zpět a prakticky pak zdroj zabíjí připojené součástky přepětím.
OZ RtR s napájením cca 40V dle mého názoru jistě existuje, ale bude špatně dostupný.
Jan16, 1.10.2008 13:58:33
Schema zatim odhalit nemuzu, jelikoz zadny konekretni neni. To schema se snazim vymyslet, a prizpusobit beznym dostupnym soucastkam.
Ad ten 12V 1A test - jj, zapujcim si pak osciloskop, a tohle vyzkousim, to by me taky zajimalo. A to prepeti ma vzniknout kdy? pri sepnuti nebo rozepnuti rele?
Při rozepnutí. A relé je jen nouzovka, správně je umělá zátěž, kde nejsou prely a mužeš jít do vyšší frekvence.
Zvláště zajimavý je prechod z proudového omezení
bastlíno, 1.10.2008 17:33:12
Co to jsou "prely" ?
No, trochu jsem o tom uvažoval... Na to, ajk jednoduchý regulační obvod ZATIM používám, tak si myslim, že ty špičky by mohly být celkem malé.. ale lépe to opravdu pak proměřit...
Momentálně opravdu začínám uvažovat o variantě, že tam místo trafa z UPS s myslim delonovým násobičem (-> 40V, max 2.5A) tam dám spíš impulzní zdroj, s tím že bych to rovnou mohl rozšířit na větší napěťový, a hlavně proudový rozsah... ALe zas nevím jak to bude s regulací napětí :) Jestli lze postavit impulzní zdroj, který by se dal regulovat od 0V až do Umax.
ASD, 1.10.2008 18:08:12
Špičky jsou tak veliké, kolik je zrovna na kondenzátorech.
Trvalých 2,5A z násobiče na 50Hz
To tam máš kondenzátory o rozměrech hrnku na kafe nebo co ?
Co se týká spínaného zdroje, tak je to samozřejmě možné, akorát tím nedosáhneš solidní odezvy na změnu zátěže, protože prostě spínané zdroj jsou v tomto pomalejší. To se pak dělá tak, že se udělá spínaný zdroj na napětí o 3V vyšší a za to se dá normální stabilizátor s tranzistorem. Regulaci od 0 do Vmax z principu umí asi každý spínaný zdroj, akorát většině obvodů se k tomu musí dopomoct externím OZ.
To s těma kondama jako hrnky si odhad velice správně :D Něco tohoto stylu tam teďka opravdu mám :)
Jak si říkal o tom ještě klasickém stabilizátoru za ten pulsní zdroj, to vůbec není špatný nápad... To by se dalo uchladit pak už celkem pohodově... (ten výkon. tranzistor)
Existuje teda nějaký IO (podobný IR2153) který by navíc dokázal regulovat střídu? Napadá mě - mám tu hafec TL494 nebo co toje ze zdrojů z PC, že by se daly nějak zužitkovat, ve finále by se ale pak použila NErákosnická verze toho IO.
Zkusim se podívat po DataSheetu od tohohle IO
Tak mám momentálně dva datasheety, ten první od texas instruments stojí za hov***, píšou tam o tom 3 slova, žádný doporučený zapojení nic,... A pak mám ještě jeden od MOTOROLy, ten už je o mnoho lepší, projel jsem ho od začátku do konce, mnoho jsem toho ale stejně nepochytil. :(
Ale to TL494 se mi zatim jeví jako použitelný obvod.
ASD, 1.10.2008 19:44:09
nevadí, použije se 494ka... :) Už jsem začal podrobně louskat ten datasheet, začínám to pomalu chápat. Za tu návrhovou dokumentaci dík. O víkendu se pustim do experimentování s tou 494kou... JEn mě štve, že nemám žádnej osciloskop
Leda že by ho táta půjčil z práce...
všim sem si že v těch datasheetech je mnoho chyb... většina sou blbý překlepy.. mohli si to aspoň zkontrolovat, než to vypustí do světa :)
timing capacitor Ct: MIN= 0.0047uF TYP= 0.001uF MAX= 10uF
a podobně :)
tose fakt chceš pouště do spínačky, vopravdu z toho leze potm rušění, takovej kloudnej tranzistorák je lepčí
JO... a čim a jak to mám chladit co? :)
Navíc skříňka na zdroj je plast (což se mi zrovna teda taky moc nezamlouvá, ale nenechám jí válet jen tak na stole), a druhá věc je to, že je ta skříňka celkem malá. odhadem tak 25*15*8cm (bych musel jít změřit) :)
Rušení: filtry do síťové části, i do NN části - tlumivky, kondíky. a nejspíš ten zdroj uvnitř zavřu do malý plechový krabičky. Ve většině zařízení co jsem rozebíral teda ty impulzní zdroje nijak extra stíněný nebyly.. Jen pár tlumivek ana primáru i na sekundáru...
Nojo ale to byly přísně určený zdroje, tohle je zařízení který ti má pomoct měřit ne vyrábět šum
, čím to budeš chladit, říká ti něco jako přepínání sekundárů třebas
Jo, to mi říká. Jenže to moje trafo má sice sekundáry 3, jeden cca 30V, max 0.3A, a pak 2x 8Vac min 5A -> delonův zdvojovač....
teoreticky bych mohl jednoduše přepínat (prohozením dvou vývodů trafa pomocí třeba relé), tim bych ze zdvojovače bral buďto 20V nebo 40V :) COž stejně neni moc ideální...
A nechat si navinout za dva litry nový trafo? to si za ty prachy radši koupim už hotovej zdroj...
ASD: Moc dík za tu dokumentaci, celý jsem to přečet, a už to začínám celý chápat :) Je to celkem jednoduchý. Se tedka nedivim, ze tenhle svabik pouzivaj rakosnici do zdroju. :)
delonův zdvojovač pro 2A
, pokad máš klasický rafo, vyplatilo by se to zpočítat znovu a převinout, to by mi za tu práci a kvalitní zdroj stálo
100W trafo za 2 litry ?? to si trochu přepísk, ne ?
sekundár trafa: jeden konec vinutí na střed sériově spojených elektrolytů, druhý konec sekundáru přes jednu diodu na "dvoj elektrolyt" na plus (katodou), a z druhého konce sekundáru ještě jedna dioda, anodou na mínus "dvoj lektrolytu" - z krajů tupl-elektrolytu se bere napětí:
Uout = Uin*2*sqrt(2)
Je to delonův zdvojovač, nebo ne??
Jinak co sem koukal do dokumentací k 494ce, tak neni problém vyrobit zdroj s výstupním zvlněním pár desítek mV...
No, vzhledem k tomu, že předpokládám, že EI se dneska nepoužívaj, pouze toroidy... + nemalý poštovný a podobně...
co já vim na kolik to vyjde... Nikdy sem si dělat trafa nenechával...
ASD, 2.10.2008 12:06:26
ASD, 2.10.2008 12:40:39
To Jan16: A co se týká toho zdvojovače, myšlenka je bezchybná, ovšem udržet z kondenzátorů proud 2,5A po dobu asi 10-15 milisekund je náročné. Multimetr z drogerie možná 2,5A ukáže, osciloskop by na to ale určitě měl jiný názor.
No právě tohle sem, mysle z delonem a ubec nasobičem udržet takhle vysokej proud to bys tam musel mít elyty jako barák
zdeněk, 2.10.2008 17:20:24
Na výpočet velikosti kapacity elektrolytických kondenzátorů v násobiči existuje vzoreček, byl v "napájecí zdroje pro elektrinická zařízení". Z hlavy ho ale nevím.
zdeněk, 2.10.2008 17:21:20
tedy "Napájecí zdroje pro elektronická zařízení".
co aby jsi posunul pracovní bod OZ tam šoupnout pro něj záporný napájení
To je jedna z věcí, kterou tam nechci. dělat tam záporný napájení. Ale přinejhoršim bych mohl. Problém to nebude.
Mám tu jakousi knížku napájecí zdroje - BEN, tam násobiče jsou, a teoreticky bych 2.5A měl dát. Úplně doslova jsem to nepočítal, ale matematicko-logickou úvahou jsem k tomu došel. SPočítat to podle vzorce z tej knížky (jestli tam nějakej bude) to můžu zkusit.
ASD, 3.10.2008 00:57:38
To Danhard: Pěkná práce.
To vypadá dobře tohle zapojení :)
LM2576 - a kterej?
Je jich celkem dost (ty 5V a 12V to je jasný, ale kerej z těch -ADJ to je?):
(viz url odkaz)
ASD, 3.10.2008 15:13:27
LM2576T-ADJ
Lord, 27.10.2008 15:42:19
Zdravím Vás, právě jsem si dočetl Vaši diskuzi a mám ten samý problém, rád bych si postavil laboratorní spínaný napájecí zdroj 2x 0-29V 3A . Koupil jsem si už toroidní trafo a stab. zdroj LM2576T-ADJ , jenže nemůžu sehnat nějaké kvalitní zapojení s použitím této součástky. (v datasheetu není nic pořádného)
ASD, 27.10.2008 17:20:41