BT136 - 4A
BT138 - 12A
Bližší údaje najdeš na http://www.datasheetarchive.com

Takže stejné budou,akorát BT138 víc vydrží...?

Tak dej aspoň odkaz na ten datasheet, ať to nemusíme hledat

http://www.alldatasheet.com/datasheet-pdf/pdf/64409/HOLTEK/HT12D.html


http://www.alldatasheet.com/datasheet-pdf/pdf/64409/HOLTEK/HT12E.html

Pro 150kHz při 5V je hodnota 51k. (pro HT12D)
Pro 3kHz při 5V je hodnota 1,1M. (pro HT12E)

A nevíte jakou mam zvolit hodnotu,když enkodér tedy HT12E napájim devíti voltama a dekodér HT12D taky 9V.Chci to použít jako dálkový ovládání s moduly 433MHz na 4 povely napájený destičkovou baterií 9V.Zatim to chci zbastlit na nepájivým poly,ale nevim ty odpory jakej mají vliv.Zbytek je dost jednoduchej a všechny součástky mám i ty moduly 433MHz.

Koukni se sem- www.elexbrno.cz

Sleduj tuto stránku, občas se tu objeví osciloskopy za dobrou cenu. http://www.okdxf.cz/bazar.phtml

Ak sa nemýlim tak BM461 je taká velká krabica ,výrobok niekedy v 70 rokoch.Nedával by som viac ako 1000 Kč.Pravdepodobne budú problémy s obrazovkou, prepínačmi a kondenzatormy.

mockrat dekuju za ty weby urcite se tam kouknu jinak skutecne je to takova velika krabice s malinkou obrazovkou. S cenou rozhodne nepudu pres 500,-, protoze to bylo jako merici pristroj ve skole a to rika samo o sobe jak asi vypada. Na druhou stranu pamět a dva kanaly udajne to umi do 100MHz ale nevim jestli to je pravda. nemužu k tomu nikde najit navod ani nejakej prospekt

v Praze sem je nesehnal, ale jdou objednat z Brna www.sos.cz

ale ja když otevřu www.sos.cz tak se mi ukáže jen nápis doména je zaregistrována a nejakej odkaz na stánku poskitující webhosting a to je vše, neví někdo co s tim. Dík

http://www.soselectronic.cz

dík

zkus www.cmail.cz/doveda

stačí to takhle? Au=(h21b/h11b)*(Rc||1/h22b)

Co je to h21b, h11b, h22b?
Jakej je v tom rozdíl? Mám tranzistor BD139.
Rc je kolektorový odpor?
Ty značky || znamenají co?

A to je jen hodně zjednodušený vzorec - není tam ještě zahrnutý vliv hybridních parametrů h12b resp. delta h. Tak tedy: h21 je proudové zesílení, h11 je vstupní impedance, h22 je výstupní admitance h12 je zpětný přenos z výstupu na vstup. Rz je zatěžovací odpor v kolektoru. Ty dvě svislé čárky znamenají paralelní řazení impedancí... kolikrát to tu budu ještě opakovat? Knížka "Polovodičová technika" je základ, tady na fóru na to není dost místa.
Nakonec, když nemáš jak změřit h-parametry tranzistoru (a to asi nemáš, jinak bys věděl, co to je), které se kus od kusu liší a někdy hodně, je ti celý výpočet k ničemu.
Zjednoduším to asi takto: v normálním lineárním režimu je kolektorový proud 90-99% emitorového. K výstupní impedanci 30k-M1 připočítáš paralelně zatěžovací impedanci a z toho pak, jaké výstupní napětí dostaneš při jakém proudu.
Vstupní impedance (h11b) se pohybuje od desítek do stovek ohmů. Pokud ji znáš, vstupní proud jsi zvolil jako vůbec první, máš vstupní napětí. Výstupní napětí k vstupnímu napětí a máš napěťové zesílení...
Ale není mi jasný účel - každé zapojení koukám navrhnout tak, aby rozptyl parametrů tranzistoru vadil co nejméně.

To jsou hybridní parametry tranzistoru v zapojení se spol. bází. || znamená paralelní řazení. Doporučuju napsat si ježíškovi o Elektroniku od Maťátka nebo od Vobeckého & Záhlavy. Jestli se pořád snažíš spočítat zesílení toho schématu, co tu bylo před tejdnem, tak se asi nedopočítáš, protože zesilovač v SB vypadá úplně jinak

Mohl bys mi prosím dát odkaz na jakékoliv schéma kde je zapojen tranzistor se společnou bází?

>>Petr: máš pravdu, teprve teď koukám, o co jde - v tomhle zapojení tranzistor slouží snad jen k posuvu napěťové úrovně.
Zapojení SB se používalo zejména v kanálových voličích (pro pásmo UHF ještě do 90.let) a ještě se používá ve vstupních jednotkách pro FM přijímače - hlavně proto, že v tomto zapojení má tranzistor nejvyšší mezní kmitočet.

A když to funguje k posuvu úrovně, jak to přesně teda pracuje? Co tam ten tranzistor má za funkci?
Místo tý Zenerky je tam ve skutečnosti TL431.

nemoh bys to schéma někde vystavit celý? Ono totiž ptát se, co ovlivňuje stavěcí šroub, když nevíš v čem je zašroubovanej, jde dost těžko.

Sice k tomu zapojení hodně okolo chybí, ale zkusím to: jde o řízený zdroj konstantního proudu, případně o zátěž konstantním proudem.
Předpokládám, že těch -5V je stabilní napětí. Za hranici, která rozhoduje o tom, zda je tranzistor otevřený nebo zavřený, pokládejme Ube=0,6V. To znamená, že, vede-li tranzistor, je na jeho emitoru víceméně stabilní napětí -0,6V proti GND. Na emitorovém odporu tedy bude napětí Ure=(-5V+Ube+Uzd). Proud je dán Ohmovým zákonem Ie=Ure/Re, ovšem pouze za předpokladu, že součet napětí na TL431 a Ube je menší, než těch 5V. Tento proud je součtem proudů bází a kolektorem: kolektorový je h21e krát větší, než bází. Kolektorový proud je takto odváděný z té neoznačené sběrnice - co to udělá, záleží na tom, jaké vlastnosti mají obvody na tuto sběrnici připojené. Ale důležité zřejmě bude, že kolektorový proud je v tomto zapojení téměř konstantní v širokém rozsahu napájecích napětí.
Pokud by po tomto vodiči procházel nf signál "posazený" na stejnosměrné napětí, projde dál - lze prohlásit, že pro něj ten tranzistor představuje hoodně vysoký odpor (stovky kiloohmů až megaohmy).
Nejpravděpodobnější je použití k napájení zařízení, kde po témže vodiči potřebuji přenášet napájení i nf signál (předzesilovač v kytaře nebo mikrofonu, ale nejspíš telefonní přístroj): stejnosměrný proud potřebný pro funkci lze nastavit tou TL431, ale díky vysokému vnitřnímu odporu tranzistoru nevadí nf signálu, pro něj je ten tranzistor jakoby "neviditelný"... aplikací, kam by to šlo vrazit, je víc.

http://img378.imageshack.us/img378/3629/zdroj0lc.jpg

zde je originál schéma.
Ta TL431 vytvoří vlasně v místě nad R2 virtuální nulu (k zemi) - tím že odpory R2 a R3 jsou stejný, tak 2,5*2=5 a je to napájeno z -5V.

Jak to vlastně celé funguje?

Tak tos měl dát vědět rovnou - nemuseli jsme tu ztrácet čas řešením tranzistoru v zapojení se společnou bází.

Tohle funguje jako klasický stabilizátor napětí, akorát dovoluje řídit napětí od nuly a využívá říditelnou zenerku. No nakonec, proč ne? Šanci chodit to má. Ale na to, aby to chodilo v celém rozsahu, potřebuješ trefit ten správný konstantní proud, jehož zdroj vede do báze TIP142. Jde, pravda, jedno z nejjednodušších zapojení, co mohou fungovat.

a ten R1 je tam proč? Proč na něm vzniká úbytek napětí a jak je velký?
jak tam funguje ten tranzistor?

Tranzistor funguje kolektorem jako zdroj konstantního proudu, který zatěžuje druhý zdroj konstantního proudu. Vzniklý úbytek napětí řídí výkonový tranzistor. Mám to opakovat?
V emitoru se ale tranzistor chová jako zdroj konstantního napětí -0,6V a pracuje do dalšího zdroje konstantního napětí TL431. To je proměnné, ale vnitřní odpor je sotva v jednotkách ohmů. Jakkoli malý rozdíl napětí mezi nimi znamená obrovský proud. Prostě tranzistor (a nejspíš i řízená zenerka) by hned při zapnutí shořel. Proto je tam R1, jehož velikost musí být taková, aby ani při největším rozdílu napětí, který na něj zbude, nebyl překročený dovolený maximální proud Ie tranzistoru a nedošlo k přetížení TL431 - ani proudovému, ani výkonovému. Vnitřní odpor děliče napětí na výstupu je totiž proměnlivý a požadovanou spolehlivost je nutné zajistit za všech okolností.
Stejně si ale nemyslím, že zdroj regulovaný v takovém rozsahu najednou je ideální řešení. Za lepší pokládám dva tři zdroje řízené v menším rozsahu, ale optimalizované na výkonovou ztrátu velikostí vstupního nepětí. Nezapomeň, že zdroj nastavený na výstupní napětí +5V zatížený proudem 1A musí na výkonovém tranzistoru vyzářit 45W výkonu (při těch 50V napájení).

2 Hill: vystup TL431 neni zdroj napeti, nicmene R1 slouzi na omezeni proudu.

>>Danhard: to je věc pohledu - každá zenerka, ať řízená nebo pevná, je za běžných provozních podmínek zdrojem (celkem) konstantního napětí. A to i když je z hlediska směru proudu spotřebičem. S tím nic nenaděláš. A můžeme jí říkat třeba napěťová reference. Prostě to napětí na TL431 se snaží být konstantní bez ohledu na proud, což jí a potažmo tranzistoru, se může stát osudným. Na významu R1 už jsme se shodli. Ještě co je zač ten zdroj konstantního proudu mezi kolektorem a bází výkoňáku, proč tam nestačí odpor...jaká to pohnutka asi vedla Jerryho k tomu, zabývat se právě tímto zapojením, proč nezačal něčím jednodušším a od začátku?

Já jsem takové zapojení dostal jako hotovou věc, kterou si můžu udělat, jenomže se mi to sere a potřebuju přesně vědět jak to funguje. (a nenadávejte mi za to! kdybyste byli začátečníci tak děláte asi to samý)
Maximální napětí té TL431 je ale 36V, tak jaký napětí bude na ní, když na výstupu bude 40V?

Na té TL431 nemůže být víc, než 4,4V (-5+0,6). To napětí na emitoru T1 prostě kladnější být nemůže - v tom případě totiž T1 zavře a do báze T1 poteče plný proud, takže výstupní napětí bude jen o asi (1,5V+minimální napětí na zdroji Ik) nižší, než napájecí (výkonový je Darlington). Proto mu pro velký výstupní proud stačí do báze poměrně málo.
Řekněme, že zdroj konstantního proudu mezi kolektorem a bází výkoňáku bude dávat 10 mA. Tento proud musí v případě, že na výstupu má být nula, celý odvedený přechodem c-eT1 -> R1 -> TL431 do zdroje -5V. Musíš ale počítat s tím, že TL431 umí minimální napětí 2,5V (referenční - výrobce totiž nepředpokládá, že by se řídicí napětí odebíralo odjinud, než z děliče mezi katodou a anodou, což v tomto případě neplatí). Takže 2,5-0,6=1,9V, které musí skrz R1 protlačit těch 10 mA. Ohmův zákon a je to jasné - R1=1,9V/0,01A=190 ohmů (můžeš použít nejbližší menší hodnotu, t.j. 180 ohmů). Výstupní dělič musí být navržený tak, aby při 0V na výstupu bylo na referenčním vstupu TL431 +2,5V, ale proti jeho anodě, která "sedí" na -5V!, t.j. mezi konci výstupního děliče je vždy o 5V víc, než je výstupní napětí.
....pokračování příště.

....pokračování z minula:
Když máš na výstupu nějaké napětí a zatížením by mělo klesnout, klesne na referenčním vstupu také, TL431 přivře, napětí na něm se zvýší a proud odváděný z T1 klesne. Téměř o stejnou hodnotu klesne proud odebíraný T1 z obvodu báze výkonového darlingtonu a napětí se zvýší tak, aby na referenčním vstupu TL431 bylo stále těch 2,5V proti anodě. Ve skutečnosti jsou ty změny tak nepatrné, že stabilizátor se chová jako zdroj konstantního napětí.
Takhle to funguje a v podstatě záleží na tom, jak velký je konstantní proud Ik z toho neznámého zdroje (to je ta "osmička" mezi kolektorem a bází výkoňáku). Prostě 1,9 děleno tím proudem a máš R1 a musí to chodit.
Horší je to s výstupním děličem: v tomhle zapojení bych volil R2=R3=2k2, t.j.součet těchto odporů protékaných proudem děliče bude 4k4 a napětí na nich 5V, tedy proud asi 1,14mA. Maximální odpor potenciometru vyjde z maximálního požadovaného napětí na výstupu: má-li to být 40V, pak musí mít odpor 40V/1,14mA (nebo 40V*4k4/5V), tedy 35k. Tahle hodnota se nedělá, tak ti nezbude, než použít 50k a v příslušném poměru zvětšit R2=R3 každý na 3k3.

Vím že už jsem s tim protivnej, ale pořád se mi zdá že u toho mího zdroje neni něco v pořádku.

Pokud mu nastavím potenciometrem takové výstupní napětí které není schopný vstup dodat, jak se ten tranzistor zachová?

Nijak - T1 zavře, veškerý proud z proudového zdroje teče do báze výkoňáku a ten bude naplno otevřený, za ním bude to napětí vstupní mínus napětí na zdroji proudu mínus Ube výkoňáku. Víc na výstupu nedostaneš. Dělič referenčního napětí pro TL431 nedá do řídicího vstupu potřebných 2,5V (máš ho nastavený na vyšší napětí, než je na výstupu fyzikálně možné), takže ta TL431 nevede. Proto zavře i T1.
Pokud na vstupu TL431 bude 2,48-2,5V, zdroj bude stabilizovat: je-li tam méně, znamená to, že zdroj nemá kam přidat - pouští skrz, co se dá, ale ono už není co. Je-li tam více, znamená to, že se od zdroje očekává nulové napětí na výstupu, ale odněkud se tam něco dostává (nabitý kondík za zdrojem, chybně zvolené proudy v obvodu T1, takže nestahuje až na nulu, velký zbytkový proud výkonového tranzistoru, což obvykle znamená, že to má za sebou, a podobně)

2 Hill: Vystupni napeti katody TL431 neni tvrde, naopak, je to vystup kolektoru rizeny vstupem, ktery hlida proti proti anode diferenci o referencni napeti. Maximalni proud toho kolektoru neni ale nijak omezen. Neco jineho kdyz to zapojis do zpetne vazby, ale to udela kazdy prvek se zesilenim. Upravujes si vlastnosti prvku, jak se ti to hodi do kramu ... , no hlavne, ze tomu rozumis :o)

to je sice pravda, v katalogovém zapojení funguje TL431 jako bočníkový regulátor s dynamickým odporem kolem 0,2 ohmu. Zde se na něm to napětí hýbe, aby změny proudu protékajícího odporem R1 se přenesly přes T1 na bázi výkoňáku. Ale použil jsem to pro zjednodušení výkladu - aspoň do doby, než v tom Jerry bude mít dostatečně jasno, "jak to funguje".
Odchylka napětí pro řízení se v daném stabilizátoru nesnímá odporovým děličem mezi jeho anodou a katodou přímo, jako v katalogovém zapojení, ale až za dvoutranzistorovým zesilovačem. Nezávisle na tom: bez odporu R1, jestliže stabilizátor nebude schopný dále snížit výstupní napětí na žádanou hodnotu (buď proto, že mu potenciometrem uberu a na výstupu je třeba ten nabitý elektrolyt, nebo stačí, aby pracoval do zátěže společně s jiným zdrojem a ten měl napětí vyšší), otevřela by TL431 na doraz a ze země do zdroje -5V by tekl přes přechod b-eT1 a TL431 nekontrolovatelně velký proud (kolektorový je omezený tím blíže nespecifikovaným zdrojem v obvodu báze výkoňáku, ale a něm tak moc pro tento případ nezáleží). Analogie zkratu mezi dvěma tvrdými zdroji. Nebo jako bych použil katalogové zapojení a mezi vstupní napětí a TL nedal žádný odpor. To přirovnání jsem použil pro zkrácení a zjednodušení výkladu, ve skutečnosti je ten rozbor ještě o něco složitější, ale myslím, že by to jen víc zamlžil, zejména tam, kde už tak není dost jasno v základech funkce součástek.

Ptám se proto, že bych podobným způsobem tam dodělal proudové omezení. Tak jestli to má nárok fungovat

2 Hill: kdyz spojim kolektor tranzistoru s bazi, tak muzu taky tvrdit, ze je to docela dobra dioda s napetim kolem 0,7V a malym dyn. odporem. S tou TL431 je to obdobne, jen je to "bazove" napeti 2,5V, a dyn. odpor jeste mensi, protoze je tam integrovano vetsi zesileni.
Kdyz to ale rozpojim, tak se na to budu divat spis jako na ten tranzistor, tj. vystupni zdroj proudu rizeny vstupnim napetim s rozhodovaci urovni 2,5V.
Pamatovat ale, ze TL431 ma minimalni proud cca 0.5mA a minimalni napeti na kolektoru (katode) nepujde moc pod 2.5V

I tak se na to dá dívat, takže se shodneme. Doplním jen tolik, že vlivem velkého zesílení TL dojde změnou napětí na referenčním vstupu k nekontrolované změně proudu. Tu lze ukočírovat jen tím, že vliv této změny zpětnou vazbou přivedu zpět na vstup - hodnoty odporů ve zpětnovazebním děliči pak budou určovat vlastnosti zapojení.
Zde ale pracujeme s pomocným zdrojem -5V, který patrně nebude mít proudové omezení. Proto funkci ochrany plní R1. I když vytváří v emitoru T1 zápornou zpětnou vazbu zmenšující zesílení naprázdno, tedy i činitel stabilizace, ale v praxi je celkové zesílení v otevřené smyčce tak vysoké, že se to v praxi neprojeví.

Sice nevim co je to flower,ale silný motorky jsou v autech na stěrače,akorát mají velkou spotřebu,taky jsou zpřevodovaný.Je to taková silnější varianta toho z tý pračky.

Pardon,patří do: "Motorek"

Tak jsem to schéma zkusil postavit a funguje na první pohled dobře. Ten proud jsem nastavil na 8mA a R1 jsem dal 47R. Myslíte že to tak může zůstat?
Ten tranzistor (se spol. bází) na jaké napětí musí být dimenzován, pokud maximální výstupní napětí má být kolem 40V a vstupní je (špičkově!!!) i kolem 70V? Stejně tak na jaké maximální napětí musí být dimenzovány tranzistory v proudovém zdroji (obyčejný, s dvěma PNP tranzistory)?

na těch 70V, jestli tam jsou naprázdno - a to můžou, když nebudeš z výstupu nic odebírat. U zdroje konstantního proudu jde jen o to, jaký podíl a za jakých podmínek z tohoto napětí zůstane na jednom z tranzistorů. Druhý tak jako tak musí být dimenzovaný opět na plné napětí. Tak je všechny zvol s vyšším Uce.
Ten budicí proud, jestli stačí otevřít výkoňák natolik, aby dokázal v emitoru odevzdat požadovaný výstupní proud, už zvětšovat nemusíš. To ale závisí na betě toho Darlingtonu.

beta je tak 1000

Hledal jsem v historii a Honza tam radil že jde udělat nějaký pusní předregulátor ke zdroji, aby ty výstupní tranzistory tolik netopili.
Tak se na to chci zeptat, jestli nevíte jak se dělá

Dá se to udělat i pomocí tyrystorů, byla o tom taková oranžová knížka Stabilizované napájecí zdroje pro mikroelektroniku a stačil polořízený můstkový usměrňovač a nějaké odpory a zenerka. Na výstupu byly ale kmitočty o 50Hz,25Hz,12.5Hz... takže se to hůř filtrovalo.
Dá se to místo normálního neřízeného usměrňovače.
http://www.vkta.cz/LANius/l.dll?skl~9904

tam jsou veliký problémy s rušenim a filtrací, takže podku te zdroj nepuse do desítek amper, tak se na spínanou část vykašli a dej tam raději paralelně víc tranzistorů a chladící tunel

Nebo, pokud má trafo odbočky, přepínej je. Například, když nebudeš zrovna potřebovat víc, než 12V na výstupu, stačí na trafu cca 16VAC, aby to spolehlivě chodilo. Jen na potenciometr to přestane od určité polohy nahoru reagovat - tam už stabilizace nebude účinkovat, protože to prostě vyšší napětí nedá. Když ho budeš přesto potřebovat, přepneš na trafu vyšší odbočku.
Zato to podstatně méně topí a nevzniknou problémy s rušením, které způsobují pulsní předregulátory.

Hill: když jsem se ptal na otázku pokud bude nastavení napětí vyšší než je zdroj schopný dodat, odpověděl jsi tohle:

Nijak - T1 zavře, veškerý proud z proudového zdroje teče do báze výkoňáku a ten bude naplno otevřený, za ním bude to napětí vstupní mínus napětí na zdroji proudu mínus Ube výkoňáku. Víc na výstupu nedostaneš.

Já bych se tě chtěl zeptat, co znamená to "napětí na zdroji proudu" a jak ho mám vypočítat. Ik=8mA, R1=47R

Jinak jasno v tom docela mám, takže můžeš psát bez nějakého extrémního zjednodušování

nemůžu ti ani naznačit, když nevím, jak je ten zdroj zapojený, z čeho se skládá. Ve schématu je jen značka, ale ne zapojení.
Ale přece, když máš zdroj konstantního proudu, může být to napětí v reálném rozsahu jakékoli s teoreticky nulovým vlivem na proud. Ale v některých zapojeních proudových zdrojů existuje poměrně nezanedbatelné minimální napětí, pod kterým se ten zdroj přestane chovat korektně.
A zjednodušení se hodí pořád - už tak jsme toho popsali dost.

Určitě by bylo rychlejší to změřit.

A kde to mám změřit?

S to už postavil ne? Tak nastav výstupní napětí na maximum a změř jaký bude rozdíl mezi výstupním a vstupním napětím.

Ano, postavil jsem to na nepájivym poli.

To má být odpověď? A jak jsi tedy realizoval ten proudový zdroj? Prostě změř na něm úbytek.

Jestli chceš zjistit úbytek na zdroji proudu tak tedy nastav výstupní napětí na maximum a změř úbytek mezi kolektorem a bází TIP 142. To je úbytek na proudovém zdroji který ti spoju s úbytkem na Ube omezuje velikost výstupního napětí.

-->Jerry: Vytoč poťák na maximální napětí, zatěžuj zdroj třeba čtyřicítkou žárovkou na 230V (je tam Darlington, tak by stačil i třeba kilový odpor, ale výstup musí být zatížený). Pak odpoj kolektor T1 a na Darlingtomu změř napětí mazi kolektorem a bází. A to je vlastně minimální úbytek napětí na proudovém zdroji.
K němu přičti Ube Darlingtonu víš, o kolik potřebuješ vyšší napětí na vstupu, aby to ještě stabilizovalo.
Jak koukám, ten proudový zdroj je asi černá skříňka, patentovaná, takže schéma se prostě neobjeví a neobjeví...

http://img255.imageshack.us/img255/5032/izdroj8mf.jpg

To je schéma toho proudovýho zdroje

No tak ten by měl dávat kolem 8 mA a při minimálním zatížení na něm zůstane přibližně 1V. Napájí to první bázi v Darlingtonu, takže vstupní napětí musí být nejméně o 2,3V vyšší, než výstupní. Podle zvlnění musíš počítat víc, jinak se zdroj může v rytmu zvlnění dostávat do oblasti, kde už nic neustabilizuje.

Jak jsi přišel na ten 1V a 2,3V?

Jednoduše: na odporu nemůže být větší napětí, než je na přechodu B-E pravého tranzistoru. Ten totiž při zvýšení napětí otvírá a zavře levý tranzistor. Pokud nebudu část tohoto proudu odebírat přes T1, musí celý téci do báze Darlingtonu. A 8mA x beta = 8A, tedy darlington otevřený do saturace a jeho Ube = 2x0,65V=1,3V. Protože zdroj proudu se snaží ten proud protlačit obvodem, který ho nemůže odebrat, otevře levý tranzistor do saturace a jeho Uces se pohybuje mezi 0,3 až 0,6V. Posčítáno 0,65+2x0,65+cca0,35=2,3V.
Prostě si stanov mezní podmínky, v jakých zařízení může makat a pro ně zjisti, co se tam kde děje.

OK, díky.
Uces znamená co? Nemá tam být jen Uce (napětí kolektor-emitor)?

Uces ... napětí C-E saturační...doufám, že se teď Jerry nezeptá, co je to saturace))

saturace je, když je naplno otevřený, ne?

Šlo by to Uces nějak změřit?

no jasně, naplno ho otevřeš a připojíš voltmetr mezi C a E. Je tak težký na tohle přijít? Postav si radši nějakej pořádnej zdroj - třeba ten z HW. Mám ho taky a když se k tomu dá pořádný trafo, usměrňovač, průmyslovej filtr. koďan a výkonovej tranzistor, nemá chybu. Nevím přesně, kdo je autor, stavěl jsem ho podle Elektroinzertu, kde pod tím byl podepsán jistý ing. Tolg.

-->Jerry: stejně musíš přece počítat i s kolísáním napětí v síti - jak kde, ale +/-10% není zase tak vzácný rozptyl; když víme, že před stabilizátorem může i bez zatížení "cestovat" napětí řekněme od 45V do 55V, nechápu, nač tě zajímá, jestli Uces je 0,3 nebo 0,5V. Tu rezervu tam stejně musíš nechat v řádu voltů, ne jejich desetin.

2 Hill: nabírám zkušenosti

-->Jerry: to ti chválím

díky

Ještě ohledně zdroje proudu.
Viděl jsem podobný zdroj proudu, zkušel jsem to poslavit, vypadá že funguje stejně, ale nevím proč tam místo toho odporu k zemi je ten tranzistor a odpor 820R.

http://img459.imageshack.us/img459/3552/zdroji0cr.jpg

Proč tam má téct zrovna 5mA??? K čemu slouží ten tranzistor s odporem?

Nemá být ten tranzistor s odporem prohozen? Pak by to fungovalo jako "spínatelnej" zdroj proudu. Tak, jak to tam je, je to podle mě nesmysl...

ale není to nesmysl: ten tranzistor navíc tam slouží jako zdroj celkem konstantního proudu (5V-0,65V)/820 ohmů = 5,3mA. Ale zvyšuje účinnost stabilizace konstantního proudu, protože tento zdroj tvoří kolektorový odpor pravého horního tranzistoru. Ten nepracuje do odporu v řádu stovek ohmů, ale do zdroje konstantního proudu, který se tváří jako odpor v řádu desítek kiloohmů. Zesílení pravého horního tranzistoru bude tedy výrazně vyšší, než s pouhým odporem proti zemi a stabilizace proudu bude účinnější.
Záleží na účelu, kterému to má sloužit. I bez toho třetího tranzistoru (tedy jen s odporem) bude totiž ten proud daleko stabilnější, než pro ten stabilizátor potřebuješ.

Jak si mám přeložit větu "zvyšuje účinnost stabilizace konstantního proudu"?
To znamená že ten zdroj má proudové zvlnění, které tímhle tranzistorem eliminuju?

Nene: jen přiblíží vnitřní odpor na výstupu (kolektor levého pnp tranzistoru) nekonečnu. Zvětší se prostě zisk ve smyčce zpětné vazby stabilizující proud, protože pravý tranzistor pnp nepracuje do zátěže 820 ohmů, ale zhruba 10 kiloohmů (ten npn tranzistor se tváří jako odpor 100k a víc, takže se proti těm 10k vstupního odporu levého pnp neuplatní tak, že by odvedl 90% proudové změny z jeho báze na zem.
Jinak řečeno: když tam nechám odpor místo toho tranzistoru npn odpor třeba 1k, a budu měnit zátěž na tom výstupu, pak se na zátěži bude měnit napětí podle jejího odporu. Ale proud se v rozsahu napětí na kolektoru od nuly až do možného maxima (to je to napájecí mínus minimální úbytek na zdroji konst.proudu, cca ten 1V) změní třeba jen o 3%. S tím tranzistorem npn tuto změnu potlačím na třeba 0,3%. To se hodí třeba u ohmmetru s měřením konstantním proudem (napětí na měřeném odporu je lineárně závislé na jeho velikosti, protože měřený odpor neovlivní velikost konstantního proudu).
Pro účely buzení báze v zapojení toho původního zdroje ale je tohlke zbytečné. Nakonec i ten zdroj konstantního proudu by šel nahradit jen obyčejným odporem a na vlastnosti zdroje by to nemělo mít pozorovatelný negativní vliv.

Když potřebuju sem tam něco vědět,koupím si knihu,obsahují mnoho vědomostí.Kniha ale nenahradí zkušenosti,a vysvětlení je někdy lepší od člověka.Škoda že stejně jako knihy,nedají se pořídit lidé v knižní podobě.Koupil bych si učitě publikaci s názvem "Hill"

Kup si láhev s označením Hill"s, tam je vědomostí )

Kluci, díky, neodřete si při těch poklonách čela, ale je to jinak: v zaměstnání mi přibývá úřadu na úkor práce s elektronikou. Tak si cvičím trpělivost jako brzdu proti definitivnímu zblbnutí, protože už dlouho pozoruju, že ten proces probíhá. Navíc mi za 10 minut začne pracovní doba a končí... vlastně ani nevím. Hlavně to nechce vědět náš šéf. Takže už toho moc neubastlím, na to bych potřeboval být víc doma v trucovně.
Tu knížku jsem Jerrymu doporučil už někdy na začátku této diskuse (27.11.2005 09:45:12). Podle stavu dotazů ji asi nesehnal, přece jen už je to antikvární kousek, nebo ještě nedočetl příslušné pasáže všechny.

Hille, díky moc, jestli se někdy setkáme, máš u mě flašku ...

Ještě poslední dotaz, chtěl bych zkusit jak se to bude chovat, pokud místo zdroje proudu tam dám odpor. Jak mám ten odpor vypočítat pokud tam chci mít těch 8mA?

to už se bude měnit: při zátěži 3A potřebuješ do báze Darlingtonu proud Ic/h21e<=3mA (h21e>=1000), výstupní napětí 40V, vstupní napětí (při tom 1A) dejme tomu 45V. To je Ucb=45-40-1,3=3,7V. Ty budou na tom odporu (T1 je stále uzavřen). Takže 3,7/3mA=1k2. To je odpor rezistoru, kterým lze nahradit zdroj konstantního proudu.
Má to ale dvě nevýhody:
a) při výstupním, napětí nastaveném na nulu (nebo těsně nad nulu) bude na tomto odporu napětí nejméně 45-1,3=43,7V. Není-li zdroj zatížený, počítej se vstupním napětím přes 50V, takže na odporu bude napětí nejméně 48,7V. Plus 10% tolerance napájecího napětí, to máme cca 54V. To už skrz odpor 1k2 protlačí proud 45 mA! To je proud, který se TL431 už moc nebude líbit a navíc výkonová ztráta na řetězci složeném z odporu 1k2, T1 a jeho emitorového odporu bude 2,5W (proměnná podle nastaveného napětí, takže odpor 4W, tranzistor T1 nejméně na 2,5W taky). A budou topit.
b) horší ale je, že bez ohledu na zesilovací činitel T1 máme najednou v jeho kolektoru zatěžovací odpor 1k2, zatímco v emitoru má 180 ohmů, který tvoří zpětnou vazbu a napěťové zesílení T1 bude nanejvýš 1k2/k18=6,666. Srovnej zesílení, kdy T1 maká kolektorem do zdroje s vysokým vnitřním odporem a zátěže bází Darlingtonu, což dělá v paralelní kombinaci klidně i 100k ! Pak vyjde zesílení T1 takto: jeho 1/h22e je zhruba 100 kilo taky (a je paralelně k zatěžovacímu odporu), dohromady na výstupu tedy 50k zatěžovacího odporu. To děleno Re dělá 50k/k18=278. To je přece jen 40x víc, než těch 6,666. Prostě 40 krát méně se projeví změny zátěže a kolísání vstupního napětí

Shrnuto a podtrženo - s tím zdrojem konstantního proudu bude mít zapojení lepší vlastnosti.

mohl bych ten zdroj provozovat do 100V na výstupu, pokud všechny tranzistory dám na 200V?

Teoreticky můžeš, ale prakticky můžeš odebírat jen takový proud, aby se výkonový tranzistor uchladil.

Tedy dodržet SOA.
P.S. proč někdo píše SOA a někdo zase SOAR? Je v tom rozdíl?

Tady je odpověď: http://elweb.cz/forum/index.php?stranka=3 , příspěvek 9206

Aby ho něco koplo, musel by jeho tělem protejkat proud, proud může protejkat jeho tělem (impedancí) jenom pokud bude nějaký napětí mezi jeho nožkama a napětí je rozdíl potenciálů, přičemž na obou nožkách má potenciál stejnej.

pretoze sedi len na nulovem potencialu, vies? :). Mezi noha 1 a noha 2 skoro zadne napeti. Kdyby noha jedna na fazi a noha 2 na druhem drate, ptak by spadl jak zrala hruska.

... martin lépe formuloval - já šptně napsal potenciál - že je nulový....

Nejlíp je to vidět na dravcích nebo čápech- jestliže se dotknou křídli dvou drátů, je po nich.

Leda že by ten vrabec udělal rozštěp přes dva dráty,to by mu pak pěkně ohořely koule.Když jsme u těch drátů,u nás ve vsi (to už je let)házeli nějaký děcka řetízek na špagátu,kdyby se trefili,tak by to byla sranda.Kdyby takhle překlenuly dva správný dráty,co by všechno vyletělo?nějakej jistič na trafačce?

Viděl jsem jednou za deště káně, jak usedlo na konzoli sloupu vn linky a pak nebylo vidět nic, než výboj - zřejmě to vzalo křídlem moc blízko drátu. Záblesk a pak tam hořel oblouk, než jsme se dovolali na rozvodnu a tu linku vypnuli. Z káněte zbyl škvarek a montéři pak měnili izolátor. Stalo se v louce za kempem v Dřevěnici (JC) v červenci 2001.

Záleží jak je to zapojeno. Může to být řízený usměrňovač(AC/DC) nebo měnič AC/AC.

Tak jak rikas, z tyristoroveho zustanou jen treba kladne pulvlny a z triakoveho obe pulvlny (stridavy signal)

A taky záleží jak je vůči regulátoru zapojena zátěž.

Aha,takže pokud mám doma tyristorovej regulátor,kterým reguluju třeba brusku,a dodá jen 50% napětí,je to proto,že pracuje jen s jednou půlvlnou.Pokud bych měl triak,tak to dodá 100%.A pokud by ta zátěž u triaku byla třeba trafo?

I tyristor může regulovat obě půlvlny, stačí když tam budou dva antiparalelně, tak se koneckonců dá nahradit triak.
Indukčnost jako zátěž je docela problém, v tom případě je nutné spínat tyristor řadou impulzů aby vůbec sepnul. navíc je omezena velikost řídícího úhlu.

Jestliže by zátěž byla komplexní zátěž a ne odpor, tak vzorce na napětí na zátěží rozhodně nejsou triviální.

Já jen že jsem začal dělat bednu na to oddělovací trafo,už to mám skoro hotový.A před tím něž to hodím do laku,tak tam chci mít všechno vyvrtaný atd..Abych pak do hotový nalakovaný bedny nemusel tesat nějaký díry.Mám tam ještě místo,tak jsem si říkal,že bych tam přidal nějakej regulátor,nebo měnič,abych mohl pomale najíždět střídavý napětí.(spínáky atd.)Tak ještě zjišťuju jestli to nějak nepude.Pokud ne,tak tam hodím ještě jedno trafo na 24V,přes přepínač,bednu dorazim a počkám na peníze a seženu autotrafo.