nespojitý - jednoduchý, levný, ale neudržuje na výstupu žádanou hodnotu a kmitá kolem ní
spojitý - opak nespojitého
Jerry, 9.8.2005 16:34:30
a trochu podrobněji by to prosím nešlo?
Ale Honzo, proč zase píšeš věci, kterým vůbec nerozumíš. Spojitý - analog. Diskrétní (nespojitý) - digital.
Neřikám, že tomu moc rozumim, ale co je v tom příspěvku špatně?
Všechno
oprav mě to pls
Kvalitativní rozdíl mezi nimi není, snad jen takový, že diskrétní regulátor se dá udělat relativně snadno jako adaptivní. Rozdíl je opravdu v tom, že je jeden analog a druhý digital.
Suhlas s Karlos-om, ale podla mna podrobnejsie tu rozpisovat teoriu riadenia je somarina, je toho fakt vela. Na zaciatok by podla mna stacilo trocha sa poobzerat po Internete o danej problematike.
Hill, 10.8.2005 07:53:17
Však jo, nejjednodušší bude asi srovnání termostatu v boileru a třeba monolitického stabilizátoru:
- termostat po překročení teploty vypne, až zjistí, že klesla, zase zapne. Má určitou hysterezi, takže teplota kolísá kolem nějaké hodnoty. A nemusí to být jen zapne/vypne vše, může zapínat a vypínat jen některá tělesa, ostatní topí trvale (přesněji jejich termostat je nastavený na vyšší teplotu). Charakteristickým znakem nespojitého regulátoru je předem daný krok (a je jedno, jestli ten regulátor umí jen zapnout a vypnout nebo přepínat mezi hodnotami třeba 56% a 60%, protože umí jen 25 kroků pro rozsah do 100% - neumí nastavit nic mezi těmito hodnotami).
Spojitý regulátor, teď mluvím o tom stabilizátoru, například jen "přivírá" a "pootvírá" tranzistor tak, aby udržel na výstupu minimální odchylku - jak moc je tranzistor otevřený, závisí na tom, kolik je pro udržení výstupního napětí třeba. V podstatě se to může pohybovat kdekoli mezi oběma saturacemi.
Koukám Karlosi, že ses pasoval na experta přes regulátory.
Faktem je, že Honza to sice nevysvětlil nejlépe, ale na rozdíl od Tebe má v podstatě pravdu.
Určitě nesouhlasím s výrokem, že spojitý regulátor je analogový a nespojitý je digitální.
Podstatu věci vysvětlil rozumně Hill.
Hill: v termostate v bojleri NIE JE diskretny regulator,ale dvojpolohovy, a ten samozrejme pracuje okolo ziadanej hodnoty. Ale v SPOJITOM case, co sa da popisat Laplaceovou transformaciou. Na rozdiel od toho, diskretny regulator pracuje s urcitou vzorkovacou frekvenciou,cize v DISKRETNOM case,co sa popisuje z-tranformaciou(Laplaceova transf. je vlastne z-transf. pre T->0,T-perioda vzorkovania). A samozrejme aj s diskretnymi hodnotami velicin (A/D - D/A prevodniky). Rozlisenie AD/DA prevodnikov sa odzrkadli na kvalite regulacie.
PeterB:
Hill nikde netvrdí, že v bojleru je diskrétní regulátor. Odpovídá na původní otázku, jaký je rozdíl mezi spojitým a nespojitým regulátorem. Pojem diskrétní regulátor sem zavedl Karlos. Vidím, že i Z-transformaci máš v malíku, ale původní dotaz byl prostý a myslím, že potřeboval i pro laika srozumitelnou odpověď. Nemohu si pomoci, ale Honza měl pravdu a Hill to rozumně rozvedl.
Karlos, 10.8.2005 18:45:39
2 jankop: A co o tom víš, že to tady tak rozvádíš? Tlacháte tady o tom, podle toho, jak si to představujete. Je to tak, jak to napsal PeterB. Souhlasím s tím, že nespojitá regulace může být chápána jak to napsal Hill. Ale diskrétní regulátor, Honzo, ureguluje soustavu úplně stejně jako spojitý, žádné kmitání kolem žádané hodnoty. Dokonce diskrétní regulátor nabízí nové možnosti, kterými analogový tvrdě předčí.
Honza, 10.8.2005 18:52:57
Karlos: jako například ...
Karlos, 10.8.2005 20:02:21
Jako například nejsi limitovaný pouze na integrační, derivační a proporcionální složku. Můžeš použít různé algoritmy vypilované pro danou aplikaci. Uděláš ho snadno jako adaptivní, takže se ti sám přizpůsobí na téměř jakoukoliv soustavu, atd.
Hill, 10.8.2005 20:33:01
Karlos: souhlas, s diskrétními regulátory se dají dělat fakt kouzla, většina jich jde naprogramovat jako nespojitý regulátor nebo spojitý, když mají D/A převodník. Taky s nimi dělám. Často si přitom však kladu otázku, jestli se tyhle regulátory necpou do strojů za každou cenu, aby třeba řídily měnič a motor zajišťující protitah, když dosud totéž zvládala páka se závažím. Z toho nadužívání elektroniky jednou posse rem esse (a myslete si, že je to latinsky). Ale to už jsem mimo téma.
Jerry skutečně položil úplně elementární a jasnou otázku. Připomenu: "nevíte někdo, jakej je rozdíl mezi spojitým a nespojitým regulátorem?".
Jerry, 10.8.2005 20:44:15
opravdu, z tohodle vašeho hádání jsem nepochopil nic. Jen že Karlos se pasuje na profíka přes regulátory a hádá se, jestli Honza má nebo nemá pravdu. Taková je situace
Karlos, 10.8.2005 21:01:16
2 Hill: jojo, otázka byla tak primitivní, že mě to zmátlo. Na profíka se nepasuju, ale kybernetiku jsem vystudoval, takže o tom něco vím. Co se týče cpaní elektroniky na všechna možná i nemožná místa, máš pravdu. Krásným příkladem jsou motory v autech. Starý karburátor svou spolehlivostí předčí ty nejlepší stříkačky. Je to o tom, že elektronika vyjde levněji než mechanické řešení.
Karlos, 10.8.2005 21:17:37
2 Jerry: Myslím, že ti to Hill vysvětlil dostatečně. Pokud jsi to ani z toho nepochopil, je každá rada pro tebe zbytečná.
Karlos:
1. >2 jankop: A co o tom víš, že to tady tak rozvádíš?<
Trpíš zbytečně utkvělou představou, že jsi jediný kdo něco studoval.
2. >Ale diskrétní regulátor, Honzo, ureguluje soustavu úplně stejně jako spojitý<
To je sice pravda, ale pojem diskrétní regulátor Honza nezmiňuje, ten jsi tu naprosto zbytečně zavedl ty.
3.>2 Jerry: Myslím, že ti to Hill vysvětlil dostatečně. Pokud jsi to ani z toho nepochopil, je každá rada pro tebe zbytečná.<
Nemyslíš Karlosi, že naprostý laik by si zasloužil více tolerance? Ty a PeterB jste ničím nepřispěli k zodpovězení prvotního triviálního dotazu. Dokonce bych řekl, že jsi se nad ním ani pořádně nazamyslel, ale dělat pitomce z tazatele si prostě nemůžeš odpustit.
Karlos, 12.8.2005 10:39:04
2 jankop: Zatímco ty jsi přispěl notnou dávkou.
Hill, 12.8.2005 12:52:09
kluci, osobní spory nic neřeší. Zkusím to vrátit k tématu, část zopakovat, a přitom vynechat aplikace, v nichž se dají použít oba způsoby regulace.
Zde příklady nespojitých regulátorů (zapnuto/vypnuto, otevřeno/zavřeno; pro názornost uvedu jen dvoustavové regulátory):
- termostat (žehlička, topení, boiler, lednice, ventilátor chladiče spalovacího motoru)
- tlakový spínač vodárny nebo kompresoru
- soumrakový spínač
- plovákový spínač, ale i ventil ve splachovači
- tyristorový stabilizátor napětí spínaný při průchodu napětí nulou (nejmenší rušení): propouští jen některé periody střídavého nebo pulsujícího napětí v případě poklesu napětí na kondenzátoru pod nastavenou hodnotu.
Obecně se nespojité regulátory vyznačují tím, že mají větší nebo menší hysterezi, tedy řízená hodnota kolísá kolem nějaké střední hodnoty.
Příklady spojitých regulátorů:
- stabilizátor napětí či proudu (sériový nebo paralelní)
- automatické dolaďování (AFC) u FM přijímačů s analogovým laděním
- smyčka PLL (fázový závěs)
- termostatická hlavice radiátoru ústředního topení a třeba i termostat chladicího okruhu spalovacího motoru
- redukční ventil tlaku plynů
- Wattův odstředivý regulátor parního stroje nebo vodní turbíny
...a další a další.
Spojitě řízená veličina může nabývat obecně jakékoli hodnoty neodporující ostatním fyzikálním zákonům. Udržuje se plynule, odchylka od nastavené hodnoty nekolísá v důsledku činnosti regulátoru, ale na základě vnějších podmínek (změna zatížení regulátoru, změna tlaku páry a podobně). Čím přesnější regulátor, tím menší odchylky, ale také tím víc problémů s jeho rychlostí reakce a stabilitou...
Honza, 12.8.2005 23:10:57
skvěle ses rozepsal !
P.S. na ty spory zapomenem. OK?
Hill, 12.8.2005 23:58:45
...ale já přece s nikým ve sporu nejsem.
Jestli však ani tohle vysvětlení není dost, pak jsme tu všichni jen ztráceli čas.
Honza, 13.8.2005 08:48:21
Já myslel spory s Karlosem, ne s tebou!