Protože nikdo kompetentnější neodpověděl, tak to zkusím já.
Vzhledem k ceně OZ bych je tam vrazil rovnou bez nějakého přemýšlení. Vhodný OZ za pár Kč je NJM4580 nebo NE5532, zapojení jako sledovač napětí.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zapojení_s_operačním_zesilovačem

jednoduchym zapojenim OZ do neinvertujuceho zosilnovaca so zosilnenim 1 sa urcite nic nepokazi. schem je na nete plno.

MYslel si neinvertujici zesilovac se zesilenim = 1? Pokud vim, nic takovýho neexistuje (leda se zesílení 1 může limitně blížit) To vyplývá už ze vzorce, že zesílení by mělo být vždy víc než jedna:
A= 1+ (R2/R1)
-> sice to teda existuje, ale řiká se tomu sledovač :D

asi sem to formuloval blbe, ale proste neinvertujuci s A=1 je SLEDOVAC

Řek bych že lepší je ten co použil Martin, TDA9853 a řízení taky docela jednoduchý. Jináč to TDA 7318 je docela dobrej obvod, měl jsem ho v zesilovači a hraje dobře i ovládání je jednoduchý. Nebo pokad by jsi chtěl jenom korekce tak TDA7317, to je čistě 5 pásmovej digitálně řízenej ekvalizér.

Na domácí zesilovač je jednoznačně papírově lepší TDA7318 než TDA9859, protože má 4 vstupy a zdvojené výstupy, ale chce to sehnat někoho, kdo slyšel oba dva na vlastní uši, lépe změřil spektrální charakteristiku, aby se to mohlo rozhodnout.

Predpokladam, ze ten co pouzil Martin, asi bude jeden z tech lepsich obvodu, bohuzel ma trochu horsi dostupnost co sem hledal :) chvili jsem premyslel o ty stavebnici ale potrebuju to spojit i s tim PT2258 a oboje poudmozno na jeden procesor a display. Rikate ze je to dobry obvod a hral dobre :) .. LM1036 mi taky par lidi doporucovalo misto toho TDA smejda a ze tam uz zadnej sum neni .. a samozdrejme to vic sumelo nez hralo.
To co bych presne potreboval slyset je pokud uz to nekdo stavel a muze to srovnat i s jinyma obvodama. Nerad bych zase koupil nakej drahej obvod a bylo by z toho akorat velky zklamani..

Jestli chceš kvalitu, buď si to nasampluj na 192kHz/24bit, prožeň to DSP a pak zase zpět do DA, nebo použij osvědčené analogové zapojení. Tyhle obvody totiž šumí pravděpodobně všechny.

Pokud by si mi dokazal poradit jak na to, a aby soucastky dobre sehnatelny a primerena cena :) mozna se do toho dal. A co se tyce osvedceneho analogoveho zapojeni, mas nakej tip ?

Na digitálním zapojení není co radit, to je zřejmé, akorát značně nákladné a pracné. Analogové zapojení teď nemůžu najít, ale v rádiu je jich aspoň deset. Vypadá to nějak takhle, ale musí se to ještě dodělat:
http://img.hw.cz/p/Pasivni-korekcni-Hi-Fi-predzesilovac-s-obvody-NE5534AN/schema-pasivni-k orekcni-predzesilovac.png

Tohle se mi velmi osvedcilo, jenom doporucuji zmensit odpory 82kOhm na 47kOhm (puvodne to byly ctyrpasmove korekce, vyraz "ekvalizer" mi prijde dost nadneseny). (viz url odkaz)

Pasivní korekce s lineárními potenciometry? Příliš složité zapojení, na to, co to umí.
Podle okolních součástek mají vyrovnaný průběh (pokud vůbec) dost mimo střed dráhy - v tom zapojení podle ASD způsobují korekce ve středních polohách potenciometrů charakteristiku ve tvaru zvonu s maximem na asi 400Hz. Na 50Hz má -2dB, na 8kHz už dobré -3dB pokles, který se zde nezastaví.
Celkem rovný průběh z toho dostaneš při vytočení poťáku hloubek o 30° do plusu od středu, u výšek na totéž potřebuješ 60° od středu do plusu. Protože dělicí poměry nejsou při nastavení co nejrovnějšího průběhu stejné, očekávám zvlnění charakteristiky mezi asi 500Hz a 2kHz (jak moc, s tím se nebudu zatím počítat, hoď si to do nějakého simulátoru, tohle zvládá každý dost přesně).
Korekce vytočené naplno nebudou mít zdůraznění ani +10dB v hloubkách, ani celých +12dB ve výškách, stažené na minimum potlačí výšky i hloubky o 20dB a víc. A to zvlnění kolem středů tam zůstane.
Aneb - "Můj hifi zesilovač podporuje fantazii, kmitočty nad 3kHz si musíte domyslet!" (P.Kantorek, 1969)
Jestli trváš na pasivních korekcích, budeš si muset pohrát s hodnotami součástek, nebo postav nějakého Baxandalla nebo Williamsona.

>>Gavin...: to je právě Williamson. A u dvoupásmových korekcí není potřeba ani gyrátor. Je vidět, že to je z vícepásmového ekvalizéru.

>>Gavin: kecám, je to Baxandall, jasně.

Ani Baxandall, ani Williamson... to jsou proste pasmovy propusti/zadrze navleceny jedna za druhou, pricemz u prvni je kapacita urcujici zacatek pasma tak prestrelena, ze to je vlastne horni/dolni propust. Vyhodou je vzajemna nezavislost, coz je u Baxandallu nesplnitelna podminka, nevyhodou je nebezpeci vzniku sumu (vic o tom pise Belza v tusim B5/91, kde popisuje svuj zesak s dalkovym ovladanim) -- proste je potreba opatrne vybrat odpory urcujici zesileni toho neinv. OZ (samozrejme zesileni korektoru musi byt jedna, takze musi byt oba stejne) v zavislosti na pouzitych potenciometrech. Jak pises, pro obvykle hodnoty potenciometru je uprostred drahy dost velke pasmo necitlivosti, ale potaky nad 50k budou generovat sum a praskani atd.

Baxandall nedoporucuju, i kdyz se objevuje i v novych konstrukcich. Williamson je lepsi, ale ne o moc. RL filtr dava nejlepsi vysledek.

To jsou pověry. Přece se musíš rozhodnout, jestli chceš mít nepříliš pohyblivé kmitočty zlomu charakteristiky a chceš měnit její směrnici od nuly do ±6dB/oktávu - to umí pasivní korektor.
Nebo bude korektor aktivní se směrnicí ±6dB/okt, ale s pohyblivými kmitočty zlomu. Přitom je celkem jedno, jestli řídíš poměr mezi vstupním a zpětnovazebním signálem na vstupu nebo poměr signálů, které pustíš na výstup a do zpětné vazby (v tom je totiž hlavní rozdíl mezi Baxandallem a Williamsonem).
Každý zesilovač, tedy i korekční, nebo předzesilovač pro korektor pasivní, jde udělat dobře nebo špatně, otázka šumu, stability, rychlosti přeběhu atd. tedy je důležitá v každém zapojení. I to vzájemné ovlivnění je jen větší nebo menší a závisí na návrhu hodnot součástek.
Nejhorší kombinace je ovšem dobrý korektor - blbec uživatel, který ho špatně používá. Pro takové je lepší žádný korektor.

Hele, ja s tim souhlasim, ale to zapojeni, co jsem vyvesil NENI zpetnovazebni korektor, ve zpetny vazbe je jenom odpor 82k. Takhle se delaji ekvalizery a spocitany na konkretni frekvenci maji docela urcite 12dB/oktavu. Vzorce sem cpat nebudu, pac je oba zname, jsou jich plny ucebnice a navic se to blbe pise do webovyho formulare. Podivej se do toho Puncochare, abych si zbytecne neomlacoval prsty.

Fraze typu "dobry korektor -- blbec uzivatel" jsou zbytecne a OT.

O to jde, že tím poťákem buď zatěžuješ odpor ze vstupu nebo odpor ve zpětné vazbě. Ale nač je třeba u normálních korekcí výšky/hloubky směrnice 12dB/oktávu?
Proto nejsem nadšený z toho, když se korektor udělá z ekvalizéru vypuštěním "přebytečných" poťáků a selektivních obvodů. Jestli to má být z běžně dostupných součástek, držel bych se nějakého osvědčeného zapojení s minimem použitých aktivních prvků.

Zpetna vazba neni jen ten odpor z vystupu, ale i ta druha impedance proti zemi.

OK, asi jsem ze sebe udelal trochu blbce, ale v tom momentu jsem si pod pojmem zpetnovazebni korektor predstavil Baxandall. Pro signal je jedno, jestli ta synteticka indukcnost v RL clanku je udelana s OZ nebo s tranzistorem, podstatna je jakost (Q). Videl a vyzkousel jsem obe varianty, nepoznal jsem uchem rozdil. Zapojeni s OZ se kopiruje z knizky do knizky, tady jsem zvolil tranzistor, abych eliminoval potencialni zdroj sumu, a taky proto, ze obe poloviny OZ uz byly pouzity.

Jinak kdyz nejakej korektor delam ted, obvykle je tripasmovej. Holt clovek hluchne a FM radia komprimujou. Tam, jak uznas, se 12dB na oktavu pro zdurazneni/potlaceni cca 1kHz docela hodi.

:).. na toho Williamsona treba schema sezenu kde ? nejlepe i dps

Na strankach sberatele Transiwattu plosnak si snad navrhnes sam, ne? Muj prvni pasivni Baxandall byl pajeny primo na vyvody a kryt potaku a fungoval obstojne...

tak mam tu schemata na TW30G, TW40B, TW140 a vsechny maj naky korekce. Ktera korekce z nich je asi tak nejlepsi ?

http://www.elektronika.czechian.net/tw/soubory/TW140_sch.pdf

Z většiny FM rádií taky nejsem odvázaný, ale pro ně na těch vícepásmových korekcích něco je.
Jinak samotný Williamson vytržený ze zesilovače Twin Twenty je ke stažení na http://www.elektroworld.info/ftp/index.php?&direction=0&order=&directory=Schémata/Zes .

Ok teda dam na ten Williamson, diky za rady

Jeste jedna vec trochu mimo, kdyby nahodou nekdo vedel co s tim. Nemuzu rozjet svuj PIC programator na seriovym portu u moji desky (Asus P5K-SE), je vyvedeny zvlast konektorem. Ve spravci zarizeni se mi normalne ukaze muzu tam i neco nastavovat ale opravdu nevim co s tim :) .. Zatim na to pouzivam svuj starsi komp kde vse jede v pohode, jen me uz prestava bavit poustet dalsi komp kterej mi tu zbytecne strasi pod stolem a prepojovat monitor. Kdo vi co s tim ?

Nastaveni COM-u we woknech je k hovnu - nic to nenastavuje - to je tam jen na voko.. Nastovit to máš v ovládacim softu k tomu programátoru...

máš v biosu nastavenou dobrou adresu?

kde a jakou adresu v tom biosu nastavit ?

Máš desku téměř stejnou co já, mam P5KR... Simtě v biosu nic nenastavuj, já se tam taky nerejpal, zbytečná práce. Pokud ten software nefachá, a z portu nic neleze (to nějak ověř, třeba pomocí terminálu), tak to prostě nerozchodíš. Pokud máš wokna XP, tak netřeba instalovat další ovladače, fachá to už "samo od sebe". Nikdy jsem s RS232 na PC neměl problém. (no, ehm měl, v DOSu, ale to je trochu jiný kalibr)
De jen o to, jestli to správně nastavuješ v daném programu.
Můžu ti poslat terminál, kterym si můžeš ověřit funkčnost portu.

Jinak adresa v biosu - nech třeba jaká je, ale program pak musí zapisovat data na tu onu správnou adresu, co je nastavená v biosu, standardně COM1 = $3Fh, COM2= $2Fh

To Jan16: Samozřejmě ten nastavovací dialog v oknech má význam a to pro změnu defautních hodnot. Starší programy používaly práve ty defaultní hodnoty z Windows a vůbec se neotravovaly nějakým nastavováním.
Jinak souhlas, dneska si to každý program nastavuje sám a ty defaultní hodnoty už asi nikdo nepoužívá.

To Kamik: Vem konektor do sériového portu, proklemuj 2-3 4-6 7-8 spusť hyperterminál a pokud port funguje správně, uvidíš to, co jsi napsal.

pokud pouzivas UART - tedfy nesynchronni mod, tak propoj POUZE RxD a TxD. Nic vic.

v biosu mam 03F8, v programu koukam ze to je nastaveny stejne. U druhyho kompa je to taky stejny vsude. Zkusil jsem to proklemovat a spustit ten hyperterminal a nic to nedelalo. Asi je to rozbity. Ty picka programuju pres ICSP, program WinPIC. Nejlepsi reseni by mohlo byt udelat si USB programator :) sice na netu je toho plno, ale mate nekdo naky jednoduchy osvedceny schema ?

A proklemoval jsi všechny tři dvojice ? Pokud ano a nefunguje to, máš problém. Zkontroluj zapojení toho konektoru na základní desce a zda je na něho ten kablík připojen správně.

Jestli ceš, tak ti pošlu terminal, kterej zaručeně fachá bez problémů. Desku máš dost podobnou mojí, navíc pinout na hgeaderu na desce je standardizovanej, a k desce si nepochybne jako ja dostal i kablik na propojeni z desky -> slot s CANON-9M... Na asynchronní přenos se spojují pouze Rx a Tx. Propojit zbytek je při asynchronnim modu na h**
navic synchronni se u uartu v PC realizuje celkem obtizne.. Komp se při tom pěkně seká. Nevim jak tahle deska, ale většina na kterých jsem synchro přenos testoval, tak dělaly bordel.

pardon, "headeru"

Vidím, že se zase pletou hrušky s jabkama
UART = Universal Asynchronous Receiver/Transmitter
USART = Universal Synchronous and Asynchronous Receiver/Transmitter

V PC je UART a synchronní režim neumí vůbec.
V ATmega je USART a navíc tedy umí synchronní mód a to je ten s hodinama přes pin XCK.

Piny DTR DSR RTS a CTS slouží k hardwarovému řízení toku, nikoliv k synchronní komunikaci a funguje to normálně, nic se neseká.

Když jsem psal, že se musí proklemovat 3 dvojice, tak jsem to psal z toho důvodu, že kdyby bylo zapnuté hardwarové řízení toku a nebylo proklemováno DTR+DSR a RTS+CTS, tak port může být zdravý, ale neproleze ani byte.

ajo, já sem vůl, ASD, máš recht... trochu sem to zmotal dohromady, ale nic to nemění na tom, že pokud PC vyšle byte pomocí HW řízení toku, tak potom když čeká na odpověď, tak PC zamrzne - z vlastní zkušenosti - a zamrzá to i když propojíš ty linky HW řízení toku. tyhle "null-modemy" a podobně mi fachaly akorát na starých kompech, kde byly 384, 486, pentia. Nové desky tohle už asi vůbec snad ani nepodporují - mě to totiž vůbec na nových deskách nefachalo.

HW řízení toku funguje odjakživa a stále i na nejnovějších PC, samozřejmě pokud se na nich COM port vyskytuje. Používám to dnes a denně takto: Klema v konektoru na DTR+DSR=Zařízení je připojeno k PC, a RTS a CTS se používá na signalizaci aby si PC dalo pauzu, když mám plný buffer.

Zamrzne jak ? Zakousne se CPU, nebo se zakousne funkce ReadFile ? Pokud to první, tak je něco hodně moc špatně, pokud to druhé, tak to se dá řešit. Null-modem někdy nefunguje kvůli zemnícím smyčkám a to i když jsou porty na obou stranách zdravé.

Readfile si vzal kde? Je to příkaz z Freepascalu...
Readfile na tohle faaakt nepoužívám, od toho tu mám knihovnu synaser, aspoň pak nejsou problémy w XPčkách.
A k tomu zamrzání: většinou varianta 1: kousne se CPU, a nefachá ani tlačítko RESET na kompu. - to mi dělá třeba můj starej komp. Prostě vyrvat ze zásuvky, jinak mu domluvit nelze. Na tomhle (P5KR) jsem HW řízení toku nezkoušel.

ReadFile je funkce Windows, kterou se čtou data ze (nejenom) ze sériového portu a používá ji každý programovací jazyk a každá knihovna.
http://msdn.microsoft.com/en-us/library/aa365467(VS.85).aspx

> 1: kousne se CPU, a nefachá ani tlačítko RESET na kompu.
Jestli po proklemování pinů na sériovém portu přestane reagovat RESET, tak to máš dost velký problém s PC, tlačítko RESET u zdravého PC funguje furt.

1) Mohl ses třeba zmínit, o jaký osciloskop se jedná
2) U osciloskopů je citlivost dána většinou napětím na jeden dílek výchylky.

cus, a neni to nahodou to ze se ti ukazuje 5V na dilek na obrazovce?aspony my to tak ve skole mame ze si prepiname rozsahy kolik V na dilek se zobrazuje.

U osciloskopů se většina věcí udává na dílky, tedy 5V znamená 5V na dílek.

tech 5V je brano na jeden dilek stinitka, nekde muze byt taky prepinac :10

Je to dvoukanálovej Voltcraft 630.Jinak zatím se stím seznamuju a nerad bych to odpálil.

U osciloskopů je všecko vztaženo na dílek. Tedy napětí se volí na díle, časová základdna je taky na dílek...

To je divnej osciloskop, jestli ma max. napeti 5 Voltu a kdyby mel citlivost 5 Volt na dilek, tak to je peknej brak... Kdes to sehnal? To davali ve sbernym dvore zadarmo, neee?

kvitko:Já jsem psal že nejvyšší rossah je těch 5V.A nejnišší je 5mV.

a táák, 5 mV je OK, to ujde, ale 5V coby max. vstupní napětí teda fakt moc nejni. To bude dělaný tak, že nad 5V bude nějaký omezovač, který to uřízne a těch 300V (míněno na celý rozsah) je maximum, než se odpráskne celý osciloskop i s omezovačem. Tak do toho pusť 15V a uvidíš jestli to povyleze o 3 dílky nebo se to nehne. Stát by se s tím nic nemělo. Tak poznáš jestli těch 5V je myšleno na dílek nebo celkově...

Tet jsem to zkoušel.Jeto na dílek.Ale omezovač tam asi nějakej bude.Osciloskop byl docela drahej.Než jsem ho ale koupil eště sem uvažoval o ručním osciloskopu ale vyhrál to tenhle.Ta obrazovka je velká takže přehledná.Tím ale nechci ruční osciloskop zatracovat jen se mě to zdálo dost malí.

Ještě jsem se chtěl zeptat: Jak toje z životností dnešních obrazovek v osciloskopech oproti životnosti jiných elektronek? Četl jsem že když se paprsek nechá stát na jednom místě tak se tam vypálí luminofor.Je nějakej způsob jak obrazovku šetřit?

u osciloskopu se ti fakt málokdy stane, že ti "pisátko" zůstane viset na místě.. Jedině když zapneš režim XY a nepřivedeš žádný signál...

Údaj u přepínače citlivosti vždy udává napětí na jeden dílek výchylky. 5V/d při 8 dílkách svisle tedy znamená 40V přes celou obrazovku. Pro měření větších napětí se používají dělicí sondy 1:10. Jejich použití rozšíří i použitelné kmitočtové pásmo měření.

to mi vysvětli, jak se rozšíří kmitočtové pásmo, timj že tam dáš "dělič"(no, ono tam nejsou jen dva odpory) napětí 10:1... :)

Já měl právě namysli stav kdy není ke vstupu připojen žádnej signál a paprsek je pořád na stejném místě.Tu sondu jsem si koupil taky.Ale jak může tato sonda rozšířit kmitočtové pásmo to taky nevím.

To All: Některé osciloskopy mají normálně taky maximálně 5V dílek a teprve až když se k nim připojí speciální sonda, tak se ty rozsahy násobí 10, tedy maximum na dílek 50V.

A když se k nim připojí jiná sonda, tak mají třeba 5000V/dílek

Řikal sem, že paprsek je na jednom místě pouze tehdy, máš li XY režim, a nepřivedeš signál. Jinek se to vždycky pohybuje. Když nastavíš nějakou časovou základnu, tak to bude po stínítku jezdit

To Sendy: To samozřejmě ano, ale osobně jsem viděl starší osciloskop, kde bez sondy svítí na stupnici 5V a když připojíš speciální sondu, tak 5V zhasne a rozsvítí se 50V aniž by ses dotknul nějakého ovládacího prvku.

Takhle to má třeba můj stařičký Tektronix. Prostě má ta sonda 1"10 čudlík, kterým se zkratuje příslušný bazmek a zhasne LED v jednom políčku a rozsvítí se v druhém. Což samozřejmě funguje jen s origo sondou.

5V je udávaných na dielik , tj keď tam privedieš 15V budeš mať výchylku cez 3 dieliky . Aby lúč nevypaloval obrazovku, je stale spustená ČZ ,t.j stale bezí bod (čiara ) po obrazovke.Len v režime XY je bod stojací keď je bez signálu.
Osciloskopickou sondou môžeš zmeniť pomer napätia , napr 1:10 ,t.j osciloskop bude ukazovať 5V ,ale v skutočnosti budeš merať 50V. Tých 300V je pravdepodebne max U ktoré môžeš privíesť na vstup (bez sondy ) voči GND.

Mário: co to je "ruční osciloskop"? A nemohl by jsi nám napsat, co to máš za osciloskop? Je to digitální nebo analogový? Nebo kombinovaný? Když se ptáš na životnost obrazovky, máš ji CRT, teda klasickou vakuovou nebo to má LCD panel? S tím vypalováním luminoforu je to takhle: v prvé řadě bys neměl dávat jas na plný obrátky co to jde. Pokud je osciloskop dobře seřízený, nemělo by se ti to ani podařít. Jenže někteří majstří, když už je obrazovka vyšeptalá a málo svítí, tak to upraví, aby to více svítilo. Tím jen zkrátí životnost obrazovky. Další věc, když nastavíš dlouhé časy časový základny, tak si všimni, že paprsek jede coby bod po obrazovce. Jak budeš čas zkracovat bude paprsek jezdit rychleji, až uvidíš jen vodorovnou čáru. Paprsek by ti neměl svítit dost okolo, ale jen tam co dopadá, jak to přesvětlíš, tak zbytečně vypaluješ luminofor.
Pokud jde o sondu, ta ti kmitočtové pásmo nerozšíří. Když máš vertikální zesilovač osciloskopu třeba 100 MHz, potřebuješ sondu, co má garantovaných 100 MHz a kompenzaci. Když koupíš sondu do 400 MHz, tak stojí o dost více, ale zesilovač v osciloskopu to prostě nebere. Když koupíš sondu do 10 MHz, tak holt signál 80 MHz moc sondou nepůjde (ono něco půjde, jen to nebude o měření, ale o ukazování a to je rozdíl měřit a ukazovat ).
Jsou přepínací sondy, třeba 1:1 a 1:10 a některé mají redukované pásmo při přepnutí. Některé nemají kompenzaci... Je to o penězích a kvalitě.

V podstatě si to můžeš otestovat. Vezmi generátor co dává sinus o dost víc než kolik je udávaná frekvence osciloskopu. Nastav 1 Volt přesně a zvyšuj frekvenci až za kmitočet co má osciloskp měřit a na obrazovce uvidíš pokles amplitudy sinusovky. Dobrý osciloskopy měří o dost dál. Můj Tektronix 2465A má měřit do 400 MHz, ale v praxi má pokles amplitudy o 3dB až na 660 MHz a zkreslení sinusovky se objevuje na 710 MHz.
Podobně mám HP180D, ten má měřit do 50 MHz, ale měří do 80 MHz... Tak si vyzkoušej ten tvůj.

životnost obrazovky osciloskopu můžeš porovnat s televizí... budeš-li koukat na osciloskop 2h denně tak dřív odejde cokoli jinýho něž obrazovka...

U některých starších bání a malých rusů je třeba životnost jen 500-1000h, u nějakých 12L cosi bylo 2000h, u jednoho Teku zjištěno provozem (byl v zařízení s motohodinami) asi 25000h a ještě obstojně svítila. Vypálená čára nebo bod byla třeba na obrazovkách kontroly TV řádků, jelo to nonstop a obsluha na to dlabala, nějaký přesvícený jas nikoho netrápil.

kvitko: Osciloskop mám analogovej dvoupaprskovej s vakuovou obrazovkou. Pod názvem ruční osciloskop jsem našel v nabídce internetového obchodu Elektroraj.cz osciloskop podobajícíse digitálnímu multimetru.Jinak to co jsem koupil je v galerii a má měřit do 30MHz

Dvoupaprskovej nebude, ale dvoukanálovej ano.

Slovo do pranice, kdo kde kdy viděl naposled dvoupaprskovou obrazovku ?

mám jednu doma 10LO cosi...

To je taková ta s hodně tlustou zádí a obrovskou paticí ?

V ruskym radaru na vojne, v kontrolnim a mericim panelu, hrdlo bylo skoro stejne tlusty jako prumer stinitka.

No, naposled jsem prodával Tetronixe 502 asi pred 5 lety, krásná práce z roku cca 1965, plně repasovanej, ztišenej větrák, plně symetrický vstupy za pouhých 800Kč.
(Jen za flašky bych dostal pres 3k, ale nějak mě to zabíralo místo na stole, tak jsem udělal radost).
Chlapec co si to odnes mě obratem hlásil, jak je z toho nadšenej a jak vidí digitální zkreslení jeho CDčka :o)
No a pak tam mám ještě jednu krásnou obdelníkovou 10x14cm se společnou katodou i s vrakem osciloskopu.
Jsou to unikátní výmysly, rozdělění paprsku ze společné katody se dělá magnetickým vychýlením. Nejdřív jsem myslel, že je jedna katoda v čudu a pak stačilo zakroutit magnetem :o)
Problém dvoupaprskových obrazovek je, že nemají absolutní souběh na stínítku.

Jak vypadají báně do Teků např zde:
http://www.sphere.bc.ca/test/tek-crts.html#catalog

Já měl akorát nějakého rusa, kde byly dva katodové systémy, u každého byly vertikální desky a horizontální byly společné. Ani nevím, z čeho to bylo.

Do kolika MHz ty dvoupaprskáče chodily?

D581 od křižíka byl skutečně dvoupaprskový osciloskop?

To není odvislé od obrazovky, i když modernější rychlé obrazovky s dodatečným urychlením, nebo s vychylovačkami na způsob zpožďovací linky byly vždy jednopaprskové.
Podívej se dovnitř, kdyz tam bude 12QR50 se 4 vývody vychylovaček do stran, tak je to jednopaprskový :o)

Sendy, společné horizontální desky byly i u té TEK502.
Problém byl, že kdyz jsi dal stejný obdélník do obou kanálů, tak to z principu nesedělo úplně přesně na sobě.
U jednorázového spuštění jsi ale zase s jistotou věděl, že to bylo tak a tak.
Vzhledem k nízké zapisovací rychlosti ale ta oblast "výhod" dvoupaprskové obrazovky byla nekdě od 1us do 100us pro jednorázový průbeh.

To je jasné, že to moc sedět nebude, zřetelně vidím, co dělá hnutý systém u toho maďarského charakterografu. Chtělo by to korekci trapézovitosti . Ta moje ruská báňa byla snad do nějakého přístroje na kontrolu radiolokátorů. Nějaká malá (asi tak 7x4cm stínítko) byla v jednoúčelovém osciloskopu, kolega tam tenkrát jednu katodu přižhavoval (ještě že ty vlákna byly třídrátově vyvedený ven). U toho naprosto nechápu, proč nepoužili přepínač.

ja mam 6 tektronix crt .. a vsecky jsou 1-paprskovy
Dvoupaprskovou jsem v zivote nevidel, teda nemel v ruce, na obrazku jsem ji videl. Takze ten tvuj osci bude 2 kanal... Ale vypada zachovale.

Kvitko, hod sem cisla tech obrazovek, treba se budou nekomu hodit.

Troch odbočím,jak měříte průběhy napětí na spínaných zdrojích kde se vyskytuje napětí 350-450V= ?

No jak... buď správně, nebo špatně, nebo vůbec. Já často škopkem

To by aj mňa zaujímalo. Samozrejem sonda 1:100 , ale čo so zemou ? Oddelovacie trafo ?

pomocí diferenciální sondy..... ta ovšem není levná. Nebo to chce osciloskop s diferenciálními vstupy, což je lepší, ale ten také není levný. Doporučuji PC digitální osciloskop od TiePie engineering. Dělá se v různých kmitočtových verzích. Viz odkaz ... nebo přímo stránky TiePie... (viz url odkaz)

Nebo použít izolační trafo a mínus kondu přizemnit

to Sendy: hele Sendy, ty máš nějaký adaptér na snímání charakteristik součástek, co se dá napojit na osciloskop? Koukal jsem v galerii na tvůj obrázek. Jestli máš takový udělátko, to by mne zajímalo... (viz fotka v galerii)

Nee, to je celý charakteroskop, takový postarší. Mám i jiný, mnohem šikovnější, s rozsahy i na lokomotivní součástky, ale zatím nerozběhnutý. Pokud potřebuješ charakterograf, do některých starých Teků - já mj. kvůli tomu koupil 7633 - se dá koupit vložka, která to umí, viděl jsem to na ebay od 50 do 100$.

Tady je ta vykopávka, ze které je foto
http://www.elektroworld.info/modules/Forums/files/charakt4k_104.jpg

A to je pěkný... ale do mýho tek 2465B se nedá nic vložit. Šuplíky se dělaly do jiný řady. Ale viděl jsem, kdesi na Netu, že nějaký američan nabízí stavebnici k osciloskopu, externí přístroj, který měří charakteristiky. Chce za to asi 300 dolaru nebo tak... Ale myslím si, že by se to mohlo povést zkonstruovat také, když se to povedlo jemu ... jenže nejsou lidi. Všichni si staví nf zesilovače nebo vyrábějí oblouky z vykuchanejch televizních vn trafáků... to je pak težký...

Otázka zní, do jakých napětí/proudů potřebuješ měřit, neb i tento maďarský prastrýc zvládne 1000V (100V/div). Tek vsuvky do 7000 řady byly tuším dvě, ale tak vysoko nešly, a něco bylo do těch Tek rámů.
Jistě by se přípravek dal vymyslet, už jsem na něm začal ideologický průzkum, ale práce jsem stopnul získáním prvního profi přístroje. Teď mne zajímá jednoúčelový charakterograf spojený s PC s možností delšího statického testu více objektů zároveň .

Sendy, ten charakterograf k PC bych spíš řešil jako přídavek k PC digitálnímu osciloskopu. Spousta lidí má digitální PC osciloskop ... Když to budeš dělat přímo k PC tak tam de facto v tom charakterografu stejně budeš muset nějaké jádro PC digitálního osciloskopu mít ...

Tady jde spíš o to, jak to řešit, jestli jednoúčelovým počítačem, nebo PC - jde taky o zbytečný trvalý příkon běžného PC, nutnost zálohování atd.

To Sendy: Profíci se s tím nepárají a rovnou tam vrazí kus PC i s Windows
http://www.elexp.com/tst_422.htm

Profíci, o kterých v oboru mého zájmu vím, tak tam mají osmibitový HP cosi, nebo 386 pod DOSem. Nebo monstrum z kupy přístrojů na GPIB.

To je fakt, také by tam šlo dát nějaký jednodeskáč, nejlíp PC-104 na něj nahodit LCD displej... No dobře tím vyřešíme to PCčko a zobrazování, ale pořád mi uniká, jak vyřešíme ten osciloskop před PCcčkem na který úplně na začátku dáme ten charakterograf

No ne, já potřebuji poměrně pomalý stroj. V historii jsem měl 486 s obslužným programem + ADDA kartu, která řídila zdroje, jednoduchý obvod ochrany, aby v případě záseku měřené objekty neumřely. Veškerá měřená data k objektům se ukládala do souboru pro následný výběr. Nějaké čmáranice na obrazovce mne v tomto případě nezajímají.

Na PC-104 formátu se dělají i pomalé a stojí pár korun... viz třeba 551 tady v galerii nebo třeba tohle co jsem dal teď do odkazu. Ale to je furt procesor na zpracování naměřených dat, to neřešíme otázku toho podstatného, totiž osciloskopu nebo aspoň zesilovačů a generátoru napětí atd.... To budeš dělat osciloskop ?? Nebo něco na ten způsob.. nebo jak to chceš vyřešit bez osciloskopu? (viz fotka v galerii)

Ale u tohodle monstra vůbec nepotřebuji osciloskop. Stačí mi nastavit několik napětí + pár logických povelů (konfigurace spínacího pole), tyhle napětí jsou kvazistatické, no a pak se bude skokově měnit jedno napětí + snímat pár proudů. To vše vylepšeno o to, že se asi bude trápit víc objektů záoveň, třeba 10. PC nebo něco podobného bude zvládat jak vytvořit povely do nějakého DA pro nastavení těch ext. zdrojů, tak sejmout data z AD, obsloužit řízení multiplexu, vyhodnotit možný poruchový stav a po ukončení sady měření (ev. zahořování) zavolat obsluhu.

Hele tady máš konkurenci Jinak tohle nabízí heatkit, mám od toho schéma. A budeš to mít statický nebo to bude pracovat pulsně na nějakých vyšších frekvencích?? Ty statický sice dávají pěkný obrázky - u tebe budou dávat pěkný hodnoty - jenže mě by zajímaly informace z charakteristik naměřených tak od 100 MHz výše... (viz url odkaz)

Víceméně statické, ta PC verze dělala pár testů a pak měření - 1 krok za vteřinu, kroků udělala dle potřeby asi 10-20, pak znovu od začátku a to celé asi 5-10x. Měl se dělat průměr, jak to po zahřátí a před zahřátím se liší a dále průměrná charka. Software se stejně nedotáhnul do konce, ale už v provizorní verzi to chodilo slušně. Bohužel karta je po smrti a její autor na to nemá čas, je třeba začít znovu.

Kdo máte zájem, tak si napište a pošlu vám gratis 48-stránkovou barevnou publikaci o aplikacích a měření s PC digitálním vzorkovacím osciloskopem PS-9201, který je 2-kanál a má šířku pásma 12 GHz (!) opravdu zde není překlep - je to 12 GigaHerz Nemyslím, že by si ho tu někdo běžel koupit (cena 180,000 Kč je celkem nízká, ale i tak...), ovšem něco si o tom přečíst a vzdělat se může být zajímavé. Takže, kdo si napíše, dostane publikaci v PDF - má 1.8 MByte ...

jj, kouknul bych se...

prosím na zdenek_roubal@seznam.cz dík

pošli taky prosím

To Zdenek Roubal:
dal jsi vadnou adresu

The mail system

<zdenek_roubal@seznam.cz>: host mx50.seznam.cz[77.75.73.47] said: 550 Sorry, no
mailbox here by that name. (in reply to RCPT TO command)

promiň je to
zdenek_roubal@email.cz

Na stránkách knihy Eduard Kottek: Československé rozhlasové a televizní přijímače III (1964-1970) a zesilovače (tak se ta knížka jmenuje, zesilovače jsou v ní i ty před rokem 1964).

1.5V ? co je to za baterie?
Co takle komparátor + napěťová reference - triviální obvod :) Jen bude asi potřeba externí napájení...

co třeba komparátor a zátěžovej odpor

o 4 sekundy rychlejší :D :D
Dát tam umělou zátěž neni špatnej nápad...

ja si myslim že určitě, třeba na 100mA

psal jsem "něco jednoduchého" a vy na mě hned cizíma slovama. Já to neumím vymyslet, já potřebuju schéma.

říká ti něco operační zesilovač s otevřenou zpětnou vazbou

Myslel jsem že to tady bude rychlejší, než prohledávat 20 ročníků Amára.Jak vidím, opak bude pravdou.Tak už abych pro ně šel.

otevřu GOOOOGLE, zadám Operační Zesilovač a už jedu... :)
Nejdřív bude dobrý, když si stanovíš přesný požadavky, schéma ti pak vymyslim.
Potřebuju vědět jakej proud umělou zátěží požaduješ - já navrhuju tak těch 100mA.
Potom baterii s jakým napětím budeš považovat za vybitou? Vem taky v úvahu, že nabíjecí baterie (NiMH, NiCd,) mají provozní napětí 1.2V, ne 1.5V jako klasika tužkové baterie. Jde o to, kolik V musí ta baterka při zátěži x mA mít. Já bych si tam dal hranici tak 0.8-1V jako reference (tj napětí, při kterém to začne baterku signalizovat jako nabitou.

Nakreslil sem v rychlosti schme, myslim že by mělo chodit, jestli tam je chyba du se oběsit už dneska (viz url odkaz)

Nechci z toho dělat žádnou vědu. Jsou to baterie 1,2V Ni-MH
Typ AA a AAA, používají to děcka do foťáků,discmanů a MP3.
Samozřejmě mají těch baterií přehršel a mají v tom za chvíli bordel. Proto potřebuju něco jednoduchého. Ono se to dá koupit za 150,- plus poštovné, ale myslel jsem že někdo budete mít nějaké jednoduché schéma na něco takového.

stačí ti to zejtra?

Jasně, díky moc.

to jenda23 - no mám pocit že jednoduší už to asi ani nejde.
Možná místo komparátoru, tranzistor, to by snad ani nepotřebovalo externí napájení.

taky by to šlo

to by bylo úplně nejlepší

Ale měřilo by to úplně za hovno to s tim jednim tranzistorem. A pokud bys to chtěl napájet jednou tužkovkou, tak máš stejně smůlu - na tranzistoru je úbytek dejme to mu 0.6V, a na rozsvícení ubohý ledky ti to už nestačí. To je BLBOST.
Jedna23: Jo, mohlo by to fungovat, akorát si zapomněl, že napájení musí být nutně přesně 9V, stabilizované.
Já jsem si zapojení představoval obdobně.. Napájení 9V baterií, reference vyrobená ze zenerky.

prohlíd sem si to schéma podrobnějc - a nějak nchápu, jak by to při napájení 9V bez děliče na vstupu komparátoru mohlo měřit 9V baterku

No jasně, stabilizátor sem tam nekreslil

co tak jedna sprosta ziarovka s vhodnym prudom a napatim? povedzme 1,5V 300 mA.. podla toho ako bude svietit odhadnes zivotaschopnost..

hmm a ty vidis tak presne, ze hned poznas jestli má pod nebo nad 1.0V ??

tu to máš, mělo by to chodit (viz url odkaz)

Tak dík!

To už je daleko lepší :) Referenční napětí 1.02V (přibližně), ale jseš si vědom, že těmi ledkami poteče jen asi 2.5mA? (Když vezmu v úvahu že na ledce bude úbytek 2.5V na 2mA LEDku je 2.5mA možná už dost, odpor k LEDce bych dal spíš 470R... (6.4mA) (můj názor) - "klasické" ledky při 5ti mA už svítí krásně. Ale to je jen drobnost...

Jo tedka jsem si všimnul, ve schématu neni psáno co má být za ten OZ. DEj tam třeba LM741, (nebo půlku z NE5532, LM324, LM358,...)

Já počital s nízkoodběrovejma LEDkama

neuváděj se otáčky při zatížení?

pokud mas na mysli as. motor s kotvou na kratko, tak otacky se uvadi pri behu na prazdno. teoreticky je maximalni pocet as. motoru 3000ot/min, ale v motoru vznikaji ztraty (loziska, skluz, zahrivani.....) a to snizi otacky na urcitou mez. sice nevim presne o kolik klesnou otacky presne ale tipval bych o 33-50% (podle toho)

tema 33-50 % sem myslel pri zatizeni

a v ty zavorce melo bejt: podle toho jak moc povazujes plny zatizeni

řekl bych, že si ten motor +- zachová stejné otáčky až do maximální zátěže. pokud se zátěž překročí, začne zpomalovat, hučet a posléze i hořet

díky za info,ale těch 50% je fakt moc.V práci máme na jedný mašině kontrolu otáček prokluzu řemene ,kterej je nastaven na 50% a vypne motor(na motoru jsou ty otáčky určitě vyšší).

Motor 5,5kW je poradny macek, pokles otacek zalezi na konstrukci motoru(hlavne na upravach vinuti rotru). Nejbeznejsi motory s kotvou nakratko maji maximalni moment pri otackach tak 10-15% pod otackami synchronnimi, rozbehovy moment byva od oka tak 50% momentu maximalniho, pokud max moment prekrocis motor spadne razem na 0 otacek(pokud moment zateze neni umerny otackam). Myslim ze pri zatizeni 5kW bude mit tech 2800 ot, kolem 2600 ot bude mit maximalni moment. Pokles otacek pri jmenovitem zatizeni na 50% je uplne vedle.

Konečně odpověď ,který se dá věřit...
Elfag: Díky

a ty tam nemáš splitter?

RJ11 má 4.piny,RJ12 má 6,takže se dá použít od splitteru do modemu.

Modemy bývají běžně osazeny zásuvkou RJ45, tak do ní zapojíš RJ11 i RJ12.

No to počkej RJ45 na modemu jsou, ale to jsou síťovky. Nechápu k čemu potřebuješ vědět jetli mám splitter. Prostě ně zajímá, jestli jsou RJ11 a RJ12 rozměrově stejný a zaměnitelný, když budu používat jen 4 zíly, vlastně jen 2 prostřední.

Na WAN portu modemu bývá často RJ45. A RJ11 a RJ12 jsou pochopitelně v tomto případě zaměnitelné.

Ten dotaz na ten splitter je jasný.Telefonní přípojka je RJ11 a tak pokud to máš připojený bez splitteru Ti je kabel RJ12 k ničemu.Pokud máš splitter zapojíš ten RJ12 kabel mezi modem a splitter.

Pepo... Pepo, tys to teda rozhrábl.

?

RJ11 a RJ12 jsou stejné konektory s různým počtem pinů. Jak s tím souvisí splitter? A proč by to nemělo jít zapojit?

Jasně,prodloužit spojení od telefonní přípojky lze udělat prodloužením telefonního kabelu ke splitteru,prodloužením kabelu od spliterru ke vstupu ADSL k modemu a prodloužením ka šíťového kabelu nebo USB k počítači.Ten splitter tam být nemusí.Pokud se používá telefon měl by tam být.Takže nejvýhodnější prodloužení je většinou mezi spliterrem a modemem.Ten spliterr se dá hned vedle přípojky,takže stačí tak 10cm toho kabelu tel.přpojky.A těch 10m co schání dá mezi modem a splitter.
Jinak ty RJ11/12 jsou stejný,ale dávat do LAN nebo WAN se nedoporučuje,prý se tím dost snižuje rychlost.Tím myslím ten obyč telefonní kabel.

V otázce se píše: "...potřebuju dát ADSL modem dál od tel. zástrčky ". Tedy mi není jasný, jak má připojený ADSL modem do telefonní zástrčky ve zdi. Podle mne by tam měl být splitter. Pak může pošoupnout dál od tel. zástrčky ve zdi splitter a tedy i modem a stačí mu k tomu klasický kabel na telefon. NEBO nechá splitter u ydi a bude pošoupávat modem od splitteru. Pak musí mít dlouhý kabel od splitteru k modemu. Ten může mít na jednom konci zástrčku, nebo na obou a ty můžou být různé. Ale může být situace, že splitter není u )častníka v bytě, ale kdesi ve stoupačce takže účastník ani netuší, že tam nějaký splitter je. Proto jsem se ptal, jak to tam je zapojený...

na odkaz sem nekoukal, ale vim co to je přibližně...
Co třeba si poskládat lekdy do krychle dejme tomu 5*5*5 (125ks LED) a řídit to nějakym mikrokontrolérem?

jo nedávno jsem to zkoušel taky, funguje to dobře.. http://www.youtube.com/watch?v=btWRBYKX6WE to je moje video no kvalita nic moc, ale je tam vidět funkce. Jo je to řízený Atmegou 32 v multiplexu samozřejmě jinak to asi řídit budeš sotva.... (viz url odkaz)

Jde to samozřejmě i bez multiplexu třeba s TPIC6C595D, akorát je s tím víc drátování.

a jak si to pozapojoval.? ty ledky.? aby takle fajcili.?

normálně bych to udělal, každou led z patra bych přived na port procesoru a jednotlivý patra mezi sebou spojil a potom je spínal portama procesoru, takže by jsi měl 25 portů pro led a 5 pro patra, myslim že ATMEGA32 by měla stačit

možná bych použil pullup, nevím jak tomu je u PIC" ty neznám ale ATMELY maj interní pullup rezistory na portech

Dakujem, takmer som na ne zabudol. Interne pull-up rezistory ma podla datasheetu cely PORTB, pri HW USART sa nespominaju a kedze usart je na PORTC pouzijem externe pullup rezistory a dam ich aj na PORTB, tam kde treba

1. Nevím jaké PIC chceš použít, ale pro takovou komunikaci je mnohem vhodnější Synchronous Serial Port (SSP).

2. K čemu ti budou PullUp rezistory? Pokud zrovna není některý výstup s otevřeným kolektorem, což nejspíš není, tak to je naprosto nesmyslné. Maximálně snad propojit vstupy a výstupy rezistorem 220ohm pro ošetření chyby v programu, ale to je tak vše.

pokud použiješ hw usart, tak stačí rovnou spojit Rx-Tx, Tx-Rx, GND-GND. Rx je vždy vstup, Tx vždy výstup. LEda tak oddělit odporem pro ošetření fakt debilní chyby programu, kdy třeba jeden usart najede, druhý blbě, a dostanes se to do kolize.. oddělil bych to odporem tak 220R - 1k. Asi bych tam ten odpor dal bejt vama.
Zaklezi jake rychlosti komunikace pozadujes, a kolik mas volnych pinu na prociku. Nekdy je treba lepsi je spojit paralelne, jeden celý port se použije jako 8 databit, a pak dva řídící signály E (enable - přenos dat) a RW - čtení zápis - jeden procík jako master druhý slave. Komunikace bdobná procik-LCD s HD44780

Měl bych taky dotaz -jak propojit tři PICy např.18F4550 ?

Jak bylo výše uvedeno, buď SSP nebo I2C.

a co takle SPI?
Nebo paralelní režim jak jsem popisoval - s tim že by se udělal i vývod #CS (chip select) - zařízení, které má signál v nule, je aktivní.

<<To samý je vývod #SS u SPI

řek bych že vyměňovat obrázky v galrii nelze

to je bohužel nedostatek...