SMITH, 19.12.2005 02:26:37
Impulzy sa galvanicky oddelujú optoprvkamy.
Honza, 19.12.2005 14:04:38
Tak tomu vážně nerozumím jak to myslíš
Hill, 19.12.2005 14:35:46
Nejen impulsy, existují i analogové optické oddělovače jak pro nf aplikace, tak i pro videosignál. Vyzkoušeno. Jedinou nevýhodou proti transformátorkům je nutnost použít pro napájení obou navzájem oddělených obvodů také samostatné síťové zdroje s dostatečnou izolací.
Jedinou? A co linearita? Nevim, nevim, ale v audiu není nad transformátor.
Martin, 19.12.2005 17:16:05
Viděl jsem zapojení s dvěma optočlenama, přičemž ten druhej byl v silný ZV OZ a celý to linearizoval. Jinak se vyráběj (např. TI) oddělovací OZ, který signál navzorkujou a přenášej elektrickym polem (takže vlastně přes kondik) v jednom čipu.
Jerry, 19.12.2005 17:20:31
Jsem amatér, ale podle toho co tu Martin píše bych galvanicky oddělené napětí dostal když bych přímo na trafo píchnul dva kondíky a to pak usměrnil a vyfiltroval.
Hill, 20.12.2005 13:17:20
>>Karlos: jak napsal Martin - převodní charakteristiku lze linearizovat stejným optočlenem zajišťujícím zpětnou vazbu (existují i dvojité s maximálně stejnými parametry). Nebo takový HCPL4562 má sice v rozsahu 5mA<Id<7mA zkreslení do 2,5%, ale zato umí chodit do 17MHz(-3dB) v katalogovém zapojení; zkreslení diferenciálním ziskem je ještě na 4 MHz menší, než 1%, diferenciální fází pod 1deg. Ve zpětnovazebním zapojení se dá dostat se zkreslením do řádu setin %, amplitudová charakteristika naprosto rovná... to s trafem nejde. Ale zase je to daleko jednodušší zapojení.
pctun, 20.12.2005 13:31:30
Jerry, 20.12.2005 15:37:50
Přesně tak. O zpětnovazebním zapojení vím, ale záleží na aplikaci... Pro audio mně trafo připadá lepší - nešumí a nepotřebuje externí napájení.
Jerry: ten transformátorek ne-e... je to feritový trafo z impulsního zdroje, který funguje jen na určitém (resonančním) kmitočtu. Pokud ho chceš ta audio, tak nedoporučuju...
Jerry, 20.12.2005 17:03:15
a šel by použít třeba pro ten Honzův modul s ICL7106 kterej potřebuje galvanicky oddělený napětí? Tedy na frekvenci 50Hz?
Jerry, 20.12.2005 21:17:51
koukal jsem že má psaný odběr 1mA, tak to by mohlo jít, ne?
ptám se že bych podobný modul taky pořídil, v GME stojí jenom stovku.
Jerry, 21.12.2005 11:33:10
nebude to přesycený když tam do toho trafa dám 12V~/50Hz?
Karlos, 21.12.2005 21:50:45
No tak to s největší pravděpodobností přesycený bude. Jinak není pravda, že trafák s feritovým jádrem pracuje jen na určitém kmitočtu, o tom že je rezonanční se už nemůžeme bavit vůbec, pokud víme, co je rezonanční kmitočet. Každopádně ale na audio vhodný nebude.
třeba cívky do repro výhybek bývají někdy na feritovém jádře...sice jsou menší a můžou se vinout tenčím drátem při zachování stejného stejnosměrného odporu ale zas mají větší zkreslení než třeba vzduchová cívka....
Karlos, 22.12.2005 13:23:22
Tloušťka drátu je vždy závislá jen na proudové hustotě, která v něm bude. U feritových cívek díky jejich velikosti může být proudová hustota větší, protože se dokáží uchladit. Jejich problém je ale jaksi v krutě menším dovoleném sycení než má vzduch, takže to při větších proudech zkresluje.
Jerry, 22.12.2005 22:13:05
Pokud to ale budu chtít pouze pro galvanické oddělení napětí, tak nějaké zkreslení ani přesycení mi vadit nemusí, protože to usměrním a vyfiltruju a stejně z toho bude stejnosměrný napětí a odběr kolem 1mA.
El Fag, 23.12.2005 13:08:26
No, takhle to nemuzes brat. Pro pracovni frekvenci trafa musi byt indukcnost vinuti takova aby se jadro nepresytilo - presyceni jadra = razantni pokles dynamicke indukcnosti a obrovsky vzrust magnetizacniho proudu, vsechna energie ktera do toho jde se meni na teplo a maximalne to muze produkovat uzke pulsy v mistech kde mag indukce meni polaritu. Trafo ktere funguje pro 12V na 35kHz by pri 50Hz transfobmovalo bez problemu tak 20mV - takze prakticky nepouzitelne
Jerry, 23.12.2005 13:14:12
a co odpor před vinutí?
El Fag, 23.12.2005 13:34:39
Pokud das pred vinuti odpor, tak na tom primarnim vinuti dostanes tak tech 20mV, zkus si to
Karlos, 24.12.2005 15:54:50
Jo a nebo namotej trafák na feritu spočítaný pro dané napětí a frekvenci 50 Hz a můžeš do toho pouštět i větší frekvence. Akorát to trafo bude měkké jak hovno, protože ti těch závitů na primáru vyjde hromada, minimálně dvoj až trojnásobek jak by vyšel na železném jádře.
Jinak ten vzorec je N = U / (2*f*B*S)
U - napětí primáru
f - frekvence
B - dovolená magnetická indikce jádra
S - průřez jádra
Akorát se už bavíme mimo téma
Raptor, 24.12.2005 15:58:02
Když z toho sekundáru bude odběr jen 1mA, tak by šel možná udělat nějaký multivibrátor na 12V/35kHz, ne?
Karlos, 24.12.2005 15:59:40
Jinak na principu přesycení jádra funguje indukční vařič. Prostě pustíš do cívky bez jádra střídavý proud a odběr to má téměř nula. Vrazíš do ní kovový předmět (třeba hrnec, že) a odběr vyletí jak blázen a kovový předmět je během chvíle rozžhavený do červena. Tak jak to popsal ElFag.
Karlos, 24.12.2005 16:02:37
Jasně a navíc je na to hromada IO.
Raptor, 24.12.2005 16:04:58
nestačil by na to tranzistorový multivibrátor kdyby v kolektoru měl to trafo?
ElFag, 24.12.2005 17:36:10
Karlosi zdar, ten indukcni ohrev funguje spis na tom, ze to zelezo je vodic a dela tam vlastne zavit nakratko. Ferit prakticky nevodi a zelezna jadra se deli na plechy, ktere jsou od sebe izolovane - aby uvnitr civky zavit nakratko netvorily. Ten vzorec mas spravne, akorat kdyz mas frekvenci 1000x mensi, tak potrebujes pro stejne napeti 1000x vic zavitu. 50Hz trafo na feritu je proste problem, navic se mu ho stejne nepovede rozdelat, na 99,9 je slepene a pri pokusu o rozebrani praskne. Prasknout pred to nejaky menic - treba nejaky audio svab na cca 5W a zpetnou vazbu zapojit tak aby kmital kolem 10kHz a za to zapojit to trafo
Honza, 24.12.2005 20:21:50
Ten indukční ohřev funguje na principu Foucaultových výřivých proudů, ale ElFag má pravdu.
EL Fag: feritový trafo se rozbírá docela dobře, stačí ho na pár minut hodit do hrnce a povařit, pak se dá za tepla krásně otevřít šroubovákem (je to tuším z návodu na www.belza.cz)
Hill, 24.12.2005 21:48:18
nojo, ale stejně ho nesmíš přesytit - v tom případě jádro z cívek jakoby "zmizí". A když v takovém případě pak pustíš proud opačným směrem, tak velký, aby došlo k přemagnetování jádra, počítej s velkými impulsy na sekundáru - ferit má velkou plochu hysterezní křivky a na ní závisející naakumulovanou magnetickou energii. Tak aby ses pak nedivil, co že ti z toho trafa vlastně leze.
Lze tomu částečně odpomoci zvětšením vzduchové mezery v magnetickém obvodu, ale i tak... ještě pořád z tebe nevypadlo, k čemu to vlastně potřebuješ, třeba se pak ukáže, že je to celé od začátku nesmysl a že se tu všichni snažíme zbytečně...
ElFag, 24.12.2005 22:04:26
Lado, ja to parkrat zkousel a vysledek nic moc, vetsinou mi to prasklo, zalezi jak to jadro vypada, E + I se ti tak jeden ze tri povede, E +E nedostanes c civky - jedine napred servat vinuti s kostrou, i sundani zavitu ktery jsou na jadru a v civce zalepeny izolacnim zpevnujicim lakem nic moc......
El Fag: rozebiral jsem 2 a obě v pohodě (jen jedno mě potom zpadlo na zem a rozbilo se)
Karlos, to jsi tu transformatorovou rovnici nejak zprznil, ja jen ze tam ma byt kruhova frekvence, tedy 2pi*f a max. indukce, tedy tam hraje odmocnina ze 2.
Z cehoz je tam pak ta pekna konstanta 4,44 :o)
Karlos, 26.12.2005 15:51:14
danhard: ten vzorec je dobře
Tak to nevim, kde jsi nabral.
Pokud tedy uvazuju spravne, tak povolene syceni B je tedy Bmax a predpokladam, ze ze site jde sinusovy prubeh, u nej se uvadi U jako efektivni hodnota.
Pokud jsi ten vzorecek nekde opsal bez blizsich souvislosti, a doporucujes mu to pro vypocet sitoveho trafa, tak je to ptakovina.
Karlos, 27.12.2005 16:15:02
Jo máš recht, já si neuvědomil, že to chce pro síť, kde je sinus. Ten vzorec je samozřejmě pro obdélník se střídou 50% nebo menší, že...