Přesněji bych měl uvést, spínaný -5V. Největší problém mám s tím, abych měl zaručeno, že při -5V na G, otevře na průchod proudu 1A.

Jestli tím myslíš, že při -5 V na G se má otevřít tak, aby jím procházel proud 1 A, ani méně, ani více, tak to je skoro nesplnitelné přání. Proud bude kolísat v závislosti na teplotě tranzistoru, napětím D-S a výrobních tolerancí.
Jinak můžeš zkusit například IRF5210, IRF9520, IRF9610.

Ne, to ne. Myslel jsem, aby při -5V na G se tranzistor otevřel min. na 1A, může být otevřen klidně na 2A a více, podle toho kolik zvládne.

To se mi ulevilo. Takže tedy obyčejné IRFko.

posli mail poslem schemu alebo aj spravím a poslem (viz url odkaz)

moj mail rpsat@zoznam.sk

bylo to to samý. využít by to šlo třeba jako přepínač audiosignálu. Ale ten čip má hodnotu cca 2Kč, takže je otázkou, jestli jenom kvůli tomu, že ho máš, něco stavět

Díky za odpověď. Na přepínání audiosignálu má dost velké zkreslení. Leda někde, kde by to nevadilo. Ale máš pravdu ,nemá cenu kvůli tomu něco stavět. Možná se bude hodit časem.

Nevím, nevím. Převodovka by musela mít sakra velký převodový poměr a ani potom si nejsem jist, zdali by se to vůbec rozjelo.

Kolko vatové motory ja mám doma 1 50w 24v

Použi prevot z míkséru su dobré.

Ja mam tiez okolo 50W 12V aa to ma bit 50 alebo 150? Mixer? to som este neskusal... Motory z coho by sa naj hodili na take nieco? lebo ja uz som si obzeral motorceky co su na tych zdvihacich plosinach...

tak myslim ze motorceky zo stieracou a motorceky na zdviznych plosinach su dost odlisne
s tymi 50W by si musel mat niekolko mixerovych prevodou a to by si mohol tak hrat preteky s korytnackami a aj to dost pochybujem ze by to ten prevod prezil lebo ten je na ovela vyssie obratky a oveeela mensi odpor tak to sa asi radsej obhliadni za lepsim motorom ved sa len pozri aky vykon ma bezne auto tak to vydel 4 potom 10 potom 5 a dostanes zhruba vykon aky potrebujes na auto s rychlostou chvodze

Nazdar, SONTE ty si to predstavujes jako Hurvinek valku, aby te to uvezlo potrebujes bud hudne vykonej el. motor nebo nejakej spal. motor, nejlepsi jsou vsak parni motory ale lokomotyvu na vysilacku si asi stavet nechces

Kdyby sis sehnal ty motory z e-skutrů ( takový ty koloběžky )sou přece na to stavěný no a sou u toho i převody

chlapi prečo sa bavite o kravinach. neda mi aby som nespomenul, že tie motorčeky zo zdvihacich plošin(myslim tym vysokozdvyžny vozik)funguju na napatie okolo 98V. a odoberaju fest prud(ked bol zalepeny releovy kontakt a šrobovakom som ho odliepal tak to bol fest obluk). radšej si SONTE šetri prachy na poriadny skuter ako vyhadzovať prachy na taketo somariny.

Zapomeň na stěračový motory a dej tam akuvrtačku. To máš hotovou pohonou jednotku.

ano aj s regulaciou
inac raz som videl stranku manika co staval stroje na dialkove na paru a dokonca aj stonozku bola to pecka!!!!

Nooo, když budeš jezdit jenom z kopce, tak žádný motor nemusíš shánět.

Jenže to se musí napřed na ten kopec vytáhnout.
Inu, lenost je matkou pokroku.

Heh OK teda chlapi. ja sa na to asi vybodnem a bude..

lepsie som sa nezasmial mate teda zmysel pre humor...ze motor z parnej lokomotivy...radsej pouzi z V3S ky motor,ten ta mozno utiahne+prevodovku z mixera alebo tej vrtacky,ale najlepsa bude priklepova ta ti pomoze ked ta budu bolet krize z tolkeho vozenia

nahodou akoze jazdit s motorom z parnej lokomotivy by bola podla mna riadna pecka

No pokud bys to vozítko udělal lehčí (tak okolo 30Kg) tak je i reálná šance, že by tě to uvezlo. Viděl jsem model tanku T-34 kterej vážil 90Kg a jako pohoná jednotka sloužily 2 motory ze stěračů ze škody 120. Byly přímo přes řetězový převod (poměr 1:1) napojený na hnací kola. Viděl jsem i video, kde ještě na tomhle tanku sedělo tak 3letý děcko a bez problému to sním jezdilo.

Jak někdo psal použít motory z aku vrtaček, tak na to zapoměň, je to tak na pohon modelu do 10Kg.

preco nepouzit na pohon starter z auta? alebo dynamostarter z lietadla? ten z auta ma vykon cca 500W a z lietadla 8kW(a je pretazitelny az na 32kW!!!) na stieracove motorceky sa vyprdni...

Myslim, že jezevec nastínil hlavní předpoklady úspěchu Jde předevšim o to, po jakym povrchu, s jakym zrychlením a jak moc do kopce chceš jezdit. Když to bude v tělocvičně s kvalitně naleštěnejma parketama a budeš mít tvrdý kola s ložiskama, tak dvě akuvrtačky tě utáhnou naprosto bez problémů

Tohle je už dost prodiskutované téma, u startérů z auta někdo říká, že s nimi se nic podobného nedá udělat protože nejsou stavěny na trvalý provoz a někdo zase tvrdí že by to šlo. Osobně mám kamaráda kterej dělá do aut a tohle téma jsme už řešili a říkal mi, že pokud bych chtěl použít startér z auta na pohon podobných věcí, tak bych ho musel celej předělat, protože jinak by nebyl schopnej se uchladit.
Dynamostartér z letadla mi už připadá spíš jako scifi, protože za prvé kde ho obyčejnej smrtelník sežene a za druhé čím se to bude živit a regulovat.
Nejlepší asi bude použít už ověřené...

A na dve akku z traktora budem jazdit 20min????

Ve 120 ma starter odber v nezatizenem stavu 65A. Opravdu neni staven na trvaly provoz. Jednou se mi v praci na multikare zasekl starter, ale v tom rachotu sem si toho nevsiml. Po 5 minutach sem zastavil a slysel ze starter furt jede. Pomohlo vypnuti bateriaku. Starter to nastesti prezil ale smradu bylo z neho hodne.

Neslo by treba pouzit dynamo ze starych aut?

Jakej výkon potřebuješ k přemístění 100kg o 1 metr směrem nahoru za 10 sekund ? Příklad ze základky - "auto jede do kopce..." Odpověď je: VELKEJ , typoval bych 100W, takže příkon bude muset bejt třeba kolem 300W... 65A/12V zní teda už docela rozumně

-->>Vasi: sežeň si A Radio - Konstrukční elektronika 2/1996 je tam popsán podrobný návod přeměny dynama v ss elektromotor, ale nepleť si dynamo s alternátorem

Hallova sonda je polovodičová destička. Když tim proženeš proud, na pohybující se elektrony působí magnetická indukce (kolmá na destičku) a vychyluje je z jejich dráhy. Na protilehlejch stranách destičky tim vzniká Hollovo napětí. Něčim musíš vyvolat to magnetický pole - magnetem nebo cívkou, reaguje i na stacionární.

na ty elektrony působí teda spíš síla vyvolaná tou magnetickou indukcí, aby to bylo košér... :)

Diky za vysvetleni.Takze je potreba pramanentni magnet.
Jedna se mi konkretne o tohle:
http://www.ges.cz/?page=index&lang=cz&cur=CZK&of=1&gcat=8AK000&inc=det ail&gesid=GES05600274

čidlo magnetickýho pole... ano, potřebuješ magnet, nebo elektromagnet

jestli chceš detekovat ocel, tak si pořiď indukční snímač a nebo stačí i jakákoli cívka.

V pripade varianty s civkou se to zapoji tak ze se meri indukcnost te civky (pri priblizeni materialu ma civka jinou indukcnost nez bez)?

Nevím, jak u tohoto PICu, ale u 16F628 to jde, jen ten druný PIC se musí nastavit při programování extClk.
Ale není nic jenoduššího, než to vyzkoušet. Úroveň signálu osc je kolem 2V.

Při použití externího rezonátoru se nepředpokládá, že by pin OSC2 byl použit jako zdroj hodinového signálu pro další obvody. Pokud to budeš zkoušet, tak počítej s problémy.

Dá se použít jeden externí krystal na dva procesory ?

Ne!

Potřebuješ ušetřit 9,90Kč za krystal? Jestli chceš půjčit, tak řekni!

To ne.Mě tak napadlo ,jestli se dají ty dva stejný procesory synchronizovat.

Vždyť jsem ti psal, že třeba 627, 628 ale i jiné se dají synchronizovat použitím krystalu u jednoho a druhý napojit na oscilátor prvního.

Co si představuješ pod touhle synchronizací procesorů? Je to k něčemu, podle mě ne. Trochu to objasni.

Šlo by použít třeba hotovej krystalovej oscilátor (viz url odkaz)

Jezevec: Tys někde viděl nebo jsi používal jeden krystal přímo na dva PIC, když je jeden v módu XT?

Využítí nemám ,jen mě to tak napadlo.

Treba chce, aby mu jely ty procesy synchronne, na to mu 2 krystaly nepomuzou. Doporucuji prepnout do HS modu i pro krystal 4MHz.

Jankop: Ano, pro komunikaci dvou procesorů po jednom drátu s oscilátorem 20MHz. První přepnut do režimu HS (ale nevidím důvod, proč by to nejelo při 4MHz na XT), druhý do extclk.

V HS modu je tam rezerva zisku a oscilator je mozne i zatizit.
Stavel jsem s PICama asi 1000 zarizeni, vetsinou s 4Mhz krystalem a v XT modu, nekdy jsme meli problem, ze nenasazoval vzdy oscilator, pomohlo az preprogramovani do HS modu.

Děkuju za vysvětlení :) Potřeboval jsem taktovací frekvenci pro A/D převodník, který to má sypat frekvencí 500kHz (500kSps) do paměti. Tak jsem si myslel, že využiju oscilátor z PICu, naženu ho do čítače 7493 a pak na taktování toho ADC, ale asi to teda raději vyřeším jinak :)

a nebot v tom martinovem obvodu by se dali ti potenciometri nahradit levnejsimi?jaky hodnoti mneji ti potaky?

z tim odkazom jsem myslel http://ivanskemasakr.ic.cz/elweb/korekce.png

Hlasitost - poťák 10k/G (pokud nemáš, tak vyhoví i 100k/N s paralelním odporem od jezdce k zemi) zapojit na výstup.
DPS si snad pro takovýhle primitivní obvod navrhneš sám ...

prosim radeji mi to tam cez skicar nebo co dokresli, at to nepomotam

no tak chlapi , nekdo mi to prekreslite ,surnééé ,(ten poták na hlasitost) diki

prosiiiim, nevi mi to nikto prikreslit?prosiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim

když nedokážeš dát debilní poťák na výstup tak se radši na celý korekce vyser, zítra se budeš ptát jak dát knoflík na hřídelku, ne ????
http://ivanskemasakr.ic.cz/elweb/korekce1.png

jaaaaaaaaaaaaaaaaj! diki diki moc!máš to u mne !

http://forum.cxem.net/lofiversion/index.php/t10759.html

je ich tam dost

Díky moc.

niet zaco :)

Potřebuješ kvalitní zdroj s regulací, měřením napětí i proudu, proudovým omezením atd. Pokud to bude někde v labině, musí vyhovovat danému prostředí (vlhko, chemie apod.).

no laboratoř to zrovna neni (bývalý sklad škoda plzeň). takže by stačil regulovatelný zdroj, kolik by měl dávat proudu? v řádech ampérů? a napětí postačí kolem 30V? sorry že se tak blbě ptam ale moc se v této problematice neorientuju..

To závisí na ploše předmětů, na složení roztoků atd., někdy se používá i chemické elektrolytické leštění, bodový lept a moření, to potřebuje malé proudy a vyšší napětí (tuším řádově 10-100mA/qdm) a od pár do cca 60V, moření se dělá snad i při 100-200V. Běžná elektrolýza potřebuje zdroje snad do 10-30V. Já nemám nejmenšího tušení, jestli chceš oleptávat pouzdro z hodinek nebo kotel parní lokomotivy.

no měly by to být artefakty od velikosti pouzdra hodinek až velikosti krumpáče. takže stačí cca 30 V/max 1A?

konkrétně jde o odstranění nánosu rzi z předmětu v roztoku kyseliny fosforečné za pomoci elektrolýzy.

Závisí, jak dlouho se to bude elektrolýzovat a v jakém roztoku. Spíš je třeba najít recepty, tam jsou proudy předepsány. Zdroj by měl umět režim konstantního proudu.

Ideální je takový zdroj půjčit a postup vyzkoušet.

ok, pokusím se zjistit optimální hodnoty proudu a vyzkouším to. dík

Poreferuj potom o výsledku, nebyla by marná aspoň stručná fotodokumentace na webu a zkušenosti pro různé povrchy apod.

Sendy: "My nesmíme nic říkat Ledaže by někdo přijel na zlatém praseti a v každé ruce držel svazek papírů potištěných Státní tiskárnou cenin."

Nonono, když zajdu do správné knihovny pro správné publikace, tak toho budu za odpoledne vědět tolik, že si na elektrolytické leštění a odrezování budu moct založit živnost

Tak na mne vykoukly mé staré poznámky, na leštění ocelí a bronzů se používalo asi 50-200A/qdm, odrezování asi nebude tak náročné.

doufam že takovej proud nebude potřeba. samotná kyselina fosforečná tomu napomůže, elektrolýza to jenom urychlí. Myslíš že bude stačit cca 2-3A? čím větší proud tím rychlejší je celej proces, nebo se pletu?

Pokud se používalo leštění mosazi, tak finta byla jednak ve složení lázně (při delším působení poškozuje povrch) a právě v tom vysokém proudu. Předmět se celkem rychle ohřál na teplotu kolem varu, ono se leštilo asi 2-5 minut. Při vyšších proudech to vypadalo jako čerstvá ražba (trochu měděnější barva), při menším proudu víc do bleda.