Bojím se že máš nereálné požadavky. A to nemluvím o ekonomické stránce.

Kdyby jen to - NTSC existuje ve dvou hlavních verzích: evropská je s nosnou na 4,43MHz, norma CCIR 50 půlsnímků za vteřinu, 625 řádků. Americká FCC (japonská, jihokorejská, australská...) verze má nosnou barvy na 3,58MHz, 60 půlsnímků za vteřinu, 525 řádků.
Napřed si prověř normy černobílého obrazu (někdy se povede, že televize zasynchronizuje i na tuto normu, ale většinou se obraz svisle překuluje nebo skáče). Proto rozumím roztřesenému obrazu.
Jestli totiž máš americkou normu komplet, půjde ti obraz sledovat jen na televizi či zachytávat jen TV kartou, které tento rozklad umí (v tom případě musí umět rozkódovat i NTSC 3,58) do filmového editoru (těch je víc, které to umí) a záznam si pak necháš přežvejkat softwarově a exportovat v normě PAL.
Hardwarové řešení tohoto úkolu je dost náročné i za předpokladu, že kamera používá pro rozklad evropskou normu (různé šířky pásma barvových složek v NTSC znamenají i různá časová zpoždění proti černobílému obrazu, takže nejsnadnější by bylo udělat kompletní dekodér barvy třeba s TDA4555 (ten umí všechny normy, když se vyzbrojí příslušnými periferními obvody) a pracovat s hotovým RGB signálem (jen musíš ještě oddělit z jasového signálu synchronizační směs, ideální je modulem S osazeného obvodem A255D z některého TVP řady C416, zdroj sběrné dvory), případně tímto RGB signálem budit kodér PAL (třeba s TDA8501 nebo HMP8156) a generovat tak signál CVBS.
Prostě je to řešení neefektivní.
Za tu dobu a náklady, které do toho vrazíš, koupíš novou kameru.
Ale nic si z toho nedělej, takové výhodné nákupy z USA nebo Koreje už vytrestaly mnoho lidí.

Díky za první příspěvek. Je mi jasné, že hardwarový převodník NTSC na PAL není jednoduchá záležitost. Jenomže já má strach o to, jestli ten signál vůbec barevný je.
Pokud bych mluvil o originál výstupu z kary, tak ten je nepužitelný, není nic patrné ani na mojí video kartě. Tam mám nastaveno NTSC a právě signál, který jsem v kameře "našel" mi to ukazuje černobíle. (zkoušel jsem ji laciné DVR do USB a bylo to ještě horší)
Pochopitelně v tento okamžik mi bude stačit dostat alespoň barevný signál do počítače...

btw. Nepomohlo by třeba signál zesílit ????

Úroveň signálu je normalizovaná: na 75 ohmech maximální rozkmit 1V od černé do bílé, přičemž celkový rozkmit i se synchronizačními impulsy musí přesahovat 1,2V. Jestli tuto úroveň na vstupu karty máš, nepomůže ti žádný zesilovač, jen ti ořeže signál s následky: slitá šedá do bílé, ztráta synchronizace.
Tudy cesta nevede.
Navíc nerozumím tomu, jak by mohl být obraz zašuměný (slabá úroveň a potřeba hodně zesílit) a současně držel pohromadě (správná úroveň). Tento stav v hotovém signálu se vzájemně vylučuje. Šum se ti tam musí dostávat někde v kameře, málo světla na čipu a nutné velké zesílení pro plné využití kontrastu. Nebo oříznuté nízké kmitočty ve videosignálu.
Ale to lze všechno zjistit osciloskopem.

Tak první věc je to, že nemám osciloskop a už vůbec ne potřebné zkušenosti. To je jenom na okraj...
Tak pro vysvětlení: Kameru mám rozebranou a zatím mám jenom málo zjištěných poznatků. Ale je důležité od sebe oddělit dvě věci dva výstupy signálu.


> První je originál RCA výstu na kameře. Ten není vůbec možno rozpoznat. Hraje všema barvama, není na něm nic poznat. Když jakoby něčim hejbu pře kamerou, tak je tam vidět trochu pohyb, ale jinak tam není nic poznat.
To svědčí o nějaké závadě v obvodech, které zpracovávají videosignály.

>Druhý je signálový bod mezi deskou u snímače a hlavní deskou(-ami). Ten je bez šumu, zcela jasný a srozumitelný (při NTSC v PC), jenom je černobílý.

No a mě by teda jenom stačilo nějak dostat ten dobrý černobílý signál do barvy...

No, je to kamera s jedním čipem a proužkovým filtrem na něm. Takže na výstupu čipu je barva posazená na dvou nosných daných rytmem vzniklým čtením řádků bod po bodu (popisuji nejobvyklejší způsob snímání všech barev jedním čipem, neznamená to, že zrovna v této kameře to nemůžou mít udělané jinak). V každém případě barva na výstupu z čipu nemá s kódováním NTSC ani PAL nic společného, proto dekodér v televizi zůstává zablokovaný a obraz tedy černobílý. Právě obvody za čipem musí tu barvovou informaci oddělit, zvlášť zpracovat a teprve pak zakódovat do CVBS.

Hmmm... takže teoretcky bude možné najít někde dál v kameře zpracovaný NTSC, případně PAL signál.
Jinak ta kamera je jednočipová a teda co se týče složitosti a nepřístupnosti, to se na ní vyřádili...
Jenomže jak to najít, to by mohla bejt práce na tejden. Nejsou známy konkrátní obvody, kolem kterých by se ten signá mohl teoreticky nacházet?

Tejden? Jen jeden? Na to bych nesázel. Bez servisního manuálu třeba taky nikdy.Zjevně jde o analogové zpracování videosignálu až k místu, kde se sampluje pro digitální záznam. Ale víc si ani netroufám odhadovat. (viz url odkaz)

Ten odkaz nefunguje, takže nevim.
Taky mě napadlo, že tady mám někde v okolí opravnu elektroniky. Ono to sice už jako nefunguje (tak důvod je jasnej, lidi už nic nenechávaj opravovat - rovnou to pro jistotu vyhodej), ale ten chlápek se tu ještě občas ukáže. tak třeba jestli by někdo takovej na to nepřišel.
Kde vůbec tyhle lidi příjdou ke všem těm schématům?? Opravovat, jánevim, třeba tuhle kameru nebo cokoli složitějšího mi příjde bez schématu nebo ser. manuálu jako nemožné...

Odkazu si nevšímej, nemůže fungovat, nic jsem tam nedal, jen jsem chytal padajícího myše.
DNes mají firmy nějakých 5-20 servisních zastoupení po světě, v nich lidi zaškolené (čím dál, tím častěji) jen v tom, jak identifikovat a bez poškození dalšího vyměnit vadný modul vcelku, protože s opravami tak, jak jsme byli dosud zvyklí, se nepočítá, a po záruce tím méně - vysoký stupeň integrace a příliš mnoho vývodů na jediné součástce vede k tomu, že časové náklady na výměnu jsou vyšší, než cena celé desky, kterou v tom případě nemusí měnit každý. Často se vadné kousky posílají přímo k výrobci, zejména, když servis vyhodnotí vadu subdodávky (kazetová mechanika nebo objektiv se obvykle nakupují u zavedeného výrobce, naopak u optických firem, jako Canon, bývá právě jen optika vlastní, ostatní je subdodávka a firma ji může reklamovat u svého dodavatele). I když LX100 nebyla digital 8, ale analogová Hi-8, pokud se dobře pamatuji (možná skutečně byla digitální, úplně jistý si nejsem).
Asi bych šel do toho, zkusit sehnat ještě jednu kameru a složit ze dvou jednu funkční. I když...pro řádkování FCC se používají i CCD nebo CMOS čipy s poněkud jiným rozlišením, než pro řádkování CCIR, jakkoli v těchto kamerách nemají čipy zase tak velké rozlišení a řádky pro TV se doplňují z paměti předchozích řádků, můžou v obrazu vznikat nežádoucí artefakty.
Asi bych koukal koupit CCD kameru bez objektivu a vrazit ji čipem místo původního: kolik tam je čip - půl palce nebo třetina?
Asi bych tě nasměroval na http://www.experta.cz/ - jsou tam lidi, kteří do toho trochu už chvíli dělají (poprvé jsem se s videotechnikou z Jaroměře setkal na Hifi-Ama 1975 nebo 1976), a to už uměli dost. Zavolej si tam, myslím, že by ti mohli nabídnout alternativní řešení.

zkus vypsat všechny hlavní io, kterejma je to osazený, to by v tom byl čert...

já nad tím pořád přemýšlým, a snažím si vsugerovat to, že to není mojí neschopností, ale jenom tím, že jsem jenom udělal špatnej kup. Na druhou stranu mi nedalo a zkopíroval jsem svoji průvodní řeč také na pandatron, kde teda mě sice první človíček, ktreý přispíval, posla do pr... Naštěstí hnedka ve druhém příspěvku se mě nějaký člověk zastal, že můj návrh za tři kila bere a jako že se se mnou nějak domluví, abych mu to poslal.
Pochopitelně bych si rád nějak ošetřil, abych ještě při svym štěstí nekápnul na nějakýho *** a o kameru nepřišel.

Přesto Ti děkuji za snahu a napíšu sem, jak to dopadlo.

Hill, koukám, že se vyznáš. Všechna čest. Jen tak pro Tomáše Kurku - i kdyby jsi měl servisní návod, se obávám, že ti bude houby platný, protože opravit kameru na úrovni součástek bez přístrojů a vybavení, není reálné. Možná, jak už ti radil Hill nahoře, sehnat ještě jednu takovou kameru a pokusit udělat ze dvou kamer jednu funkční. Ani to se ti ale nemusí povést. Pak budeš mít dvě porouchané.

Stejně to je smutný, že ta spotřební elektronika takhle dospěla, že se dělá všechno bez dokumentace, životnost pár měsíců (vyjímečně o něco déle). Tyhle móresy zavedli asiati. Levný brak bez dokumentace tak nějak na jedno použití.... To fakt nebejvalo. Co tak asi bude za 30 roků?

Současná úroveň elektroniky je skutečně zoufalá, Kde jsou ty časy, kdy člověk dostal na poslední stránce návodu k kpřístroji taky jeho schéma... Dneska už je podle mě skoro neřešitelnej problém získat ke většině přístrojů nějakej servisní manuál.
Ono to je taky do jistý míry tím, že firmy nechtějí přijít o výrobní tajemství, čemuž se ani nedivím. Holt originální servis před koncem záruky, nebo popelnice po skončení záruky; pokud se přístroj rozbije...

Neřekl bych, že je to tak špatné. Ke spoustě věcí existuje servisní dokumentace, možná i k té kameře. Většinou se poskytuje pouze smluvním partnerům, u některých značek je možné ji i zakoupit volně (a taky ne zrovna lacino). Nemůžete ovšem nikdo očekávat, že kamera či jakýkoliv chytřejší spotřebák někdo opraví bez velkého množství dalších znalostí a bez příslušné techniky. Některá diagnostická technika je přístupná pouze výrobci a to často jen po dobu výroby příslušné desky. Vyrobí se o něco desek navíc a po dobu morální životnosti přístroje je vystaráno.

Holt to je kapitalismus v praxi.
Proč dávat k přístrojům schéma aby si náhodou někdo mohl opravit přístroj sám doma. Výrobce by tím přišel o zisky ze servisu a z předražených náhradních dílů. To stejné jak s životností výrobků. Vše je úmyslně projektováno aby to vydrželo po dobu záruky a poté aby to odešlo. Pokud to není možné mechanicky zaručit, tak se to programuje přes software.
Jednoduše po dvou letech zahodit a koupit nové. A potom nám tu bude někdo plácat o ekologii a o tom jak musíme naši planetu šetřit...

je to přesně tak, za největší vrcho považuji opravdu naprogramování "biologických" hodin přístroje. Ono všechny ty závady typu "plná nádržka na zbytkový inkoust" jsou toho důkazem. Jenomže to souvisí třeba taky se spotřebním materiálem. Tiskárna je mnohdy levnější než všechny náplně do ní. A pokud by se někdo opovážil použít neoriginál, přístroj si to pamatuje a potom není v případě reklamace uznána záruka.
Ale na druhou stranu tohle bývá častější u laciných domácích výrobků. pokud se jedná o vysloveně drahé a speciální přístroje, už to tak špatné není...

toto http://www.belza.cz/remote/dopic.htm ale inak asi len nieco vlastne :)

technicky - hw - to vypadá dobře, ale dělá mi starost sw stránka. vůbec netuším, jak to řešit. z hex souborů moc nepoznám:( nemáte někdo příklad v céčku. je to vlastně stejné, jako jednodrátová komunikace.

at hledám, jak hledám, nenecházím - nemáte někdo nějaký příklad? dík.

)))))))) navštiv svého oblíbeného Behringer dealera ))))))) (některé provedení už sehnat umíme, ale těch typů je asi tak 5)

není problém (viz url odkaz)

Já teda jako se snažím tvářit chápavě, ale obávám se, že tazateli už po pěti letech tato rada drahá nebude...

Zde (viz url odkaz)

Není zač

Ani jsem si nevšimla

Výměnou za LF50 nedocílíš.

ta energie 7 x 0.15 se musi prece nekde tratit, ne? A jedine jak se muze ztratit je, ze ji premenis na teplo. Takze je fuk, jaky tam das stablik. Spis tam dej chladic.

jedine pouzit spinany zdroj, ten by mal mensie tepelne straty.. ale stoji ti to za to? kus plechu navyse snad nikoho nezabije

Řekl bych, že je to elektrolyt 47uF/10V.

no dobre, to je napsane na te soucastce co je vlevo od shorele soucastky. Na te shorele soucastce uz toho moc napsaneho neni.
To jsi to nemohl precist a poznamenat si, co to je, predtim nez to shorelo??

ju, tak to aby som si urobil zoznamy vsetkych suciastok v elektronike doma...ze ak mi nejaka zhori

to hopkins: děláš si srandu?nebo to myslíš vážně?příště až si koupim nějakou elektroniku tak to hned rozdělám a vypíšu si všechny součástky abych sem příště nemusel psát kdyby se porouchalo, jak sis jistě všimnul součástka vlevo je dost podobná té vyhořelé řekl bych že to byla ta stejná proto chci vědět co je to za součástku

taky bych řek že je to elit. Přesně takový sem dneska i s SMD odporama vysypal... to bylo něco lovit je z koberce

hodnotu těžko zjistíš, ale taky by si asi měl přijít na to proč to tak bouchlo, pravděpodobně se tam dostalo větší napětí než mělo

Takhle opravdu vypadají SMD tantalové kondenzátory. Někde jsem četl, že jsou občas choulostivé a pak můžou i vzplanout.
Může to být bez příčiny vadným kusem, nebo se mu stala nějaká křivda od okolních obvodů.

Jestli je připojen natvrdo paralelně k tomu zachovalému kusu, tak bude nejspíš stejný, tj. 47M/10V, jak píše Josef.


http://www.vatronics.com/tancap/smdtantalumcapacitors.pdf

Přesně tak, není to elyt ale tantal. Taky jsem na vlastní kůži zažil jak bezdůvodně prsknul - jeho nástupce funguje už roky...

v mým případě mu pomohl asi menší vodní zkrat, ale diky vyměnim a zkusim jestli neodešlo i mcu.

a kdo bude tocit tim koleckem u te mysi?

nono to sem nenapsal :
dělám to jako pipák na ryby .. udělám na to nástavec kde se položí vlasec když ryba zabere otočí se kolečko . :) ( protoze potahne za vlasec, kterej bude pripevnen na kolecku a bude jim otacet )

doufam že jsem vysvětlil dobře

asi ho namotá na vlasec a když zabere ryba tak to tim kolečkem otočí a začne to pípat.... my si dřív takový "policajty" co hlídaly vlasec dělaly ze zlomenýho klacíčku kterej se na to dal a když se vlasec zaklepal tak spadl a my měly pohotovost

nevýhoda byla že sme musely toho "policajta" hlídat jestli už náhodou nespadl

napadlo mě dát tranzistor do série se spínacim kontaktem relé. při zmáčknutí tlačítka které by bylo paralelně na kontakt relé by zaplo obvod (tranzistor je seplý -> fotodioda na něj zkrz kolečko svítí) zrovna toho relé na který je ke kontaktům přopojeno to tlačitko. no a jak sepne tak se sepne kontakt a relé drží seplé a při přerušení světla na fotodiodu se kontakt rozepne, rozepne se i kontak relé takže už se nesepne a rozpínací kontakt relé sepne piezo. nevýhoda asi bude že to bude napájené z baterie a ta se při zaplém relé brzo vybije...

nebo to udělat naopak: kolečko je v poloze kdyz dioda neprosvítá a při otočení se sepně relé a zároveň jeden jeho kontakt zajistí "samopřídrž" toho relé ale nevim jestli se to relé stihne sepnout.... kolečko se může roztočit rychle.

Ono to by to mělo spíše fungovat jako normální pípík na ryby.
Přesněji by to bylo jen na tom kolečku položenéa pez pipákem by byl normální policajt kdo viděl někdy obyč pipak tak to zná ..

Pokud jste to moc nepochopili udelal jsem takej nakres ale z toho to taky moc nejde pochopit asi :):
http://cestina.bezlepkova-kucharka.cz/pipak/nakres.png

Tohle vyrábí i s tím rotačním snímačem číňan a u nás to prodávali za 500.

:) tak se vydelava ! ja si to chci ale udělat sám .. pokdu by nekdo vedel poradit tak napište posím ..

z výstupu optického snímače oddělíš kondíkem střídavou složku (potřebné pulzy), usměrníš je a "vyhladíš" dalším kondenzátorem a přivedeš rovnou na bázi tranzistoru, který spíná ledku a pípák...

Thx pockám na více odpovědí pokud budou ( pokud mozno nevadilo by aj nejake nacrtnuti schematu) thx all předem

A nepomohlo by tohle? (viz url odkaz)

amatérské rádio sem taky prolistovával ale tohle jsem nenašel :) jedeto asi na stejném principu co potřebuji .. akorát nevím, terý vybrat :). Když potřebuju aby to fungoval ona bázi normálního pipáku. Vlasec se bude hýbat bude to pípat .. vlasec se nebude hýbat neude to pípat :)

nevím jestli vybrat s tonovými impulzi 0.5 s nebo 1s :)
Kdyby nekdo poradil bde to parada :)

Mam takovou malou otazecku .
http://paja-trb.unas.cz mi vytvořil do eaglu IO7233 a dělal to podle : datasheetu což by prý mělo být dobře. Jen sem se chtěl zeptat podle datasheetu je to jinak než je ve schématu ( myslim spatneumistena 2ka např ) myslím že by to nemělo vadit, ale projistotu :
http://cestina.bezlepkova-kucharka.cz/ioo.png
Děkuju za jakékoliv odpovědi

Na poloze vůbec nezáleží, je jedno jestli je to nahoře, dole, vlevo nebo vpravo. Jediná důležitá věc jsou čísla pinů.

jo to vim jen me to trosku zmatlo sem se chtek radeji ujistit :)

taky doma tisknu inkoustovkou na ty speci folie, je to dobrý, dostačující, na těch fóliích se ale tvoří takový jakoby mapy. Když mám tu možnost tisknout laserovkou, tak je to lepší. Na pauzák jsem to nezkoušel, jenom inkoustovkou a je to celkem bídný. Fólie do laserovky jsou navíc levnější a takový víc průhledný řekl bych

Já mám už nějakej rok černobílej laser a tisknu na pauzák. Na kvalitu si nemůžu stěžovat, ani při osvitu nejsou s pauzákem problémy.
S laserem můžeš tisknout i na samolepící lesklý fólie, což se hodí třeba por štítky panelů aj....
Já bych dneska už do inkoustu nešel.

Používám laserovku Xerox Phaser 3117, tisknu na obyčejný papír s nastavením nejvyššího rozlišení a nejvyššího krytí. Pak nechám motiv napařit ca 10 minut v parách acetonu - slijí se tím zrnka toneru do souvislé plochy. Pak papír zprůhledním potřením petrolejem a exponuji. S trochou péče se dají udělat spoje čára/mezera 8 mil.

Jak důležitý je rozlišení ?
Uvažoval jsem o týhle,myslíte že to bude stačit ?
http://www.pixmania.cz/cz/cz/3430386/art/samsung/jednobarevna-laserova-tis.html

hobbyrobot.cz > můžeš to prosím líp popsat jak napařuješ ten papír ? Díky

Do misky kápnu aceton (10 ml bohatě postačuje), na kousek skla přilepím papír s motivem a tím tu misku přiklopím. Samozřejmě papírem dovnitř . Tak nechám 10 minut, sejmu, zprůhledním, exponuju. A je to!
Místo acetonu se dá bez problémů použít i nitroředidlo C6000.
Jiní kolegové na totéž používají papírovou krabici s víkem a aceton kapou na papírový kapesník, který vloží dovnitř.

Bora: 600 dpi je dnes standard a řekl bych, že postačí i pro jemné spoje. Je ale vhodné používat kvalitní papír, jinak budou v tisku vady a ty se samozřejmě přenesou i na spoj.
BTW: až budeš mít laserovku, můžeš zkusit i tepelný přenos toneru přímo na měď, někteří na tento způsob výroby spoje nedají dopustit, ale mě připadá trochu nespolehlivý.

hobbyrobot.cz> Díky za informace,zkusím.
Do týhle doby jsem to tisknul ingoustovkou na pauzák.Moc se mi to nelíbí.Zkoušel jsem fólii na ingoustovku,ale to je ještě horší krytí (dělá to mapy -jak píše "Elektronix").Kdyby tak existoval plotter s funkčností a kvalitou Laserovky.Tak ,aby to tisklo toner přímo na cuprexit.To by byla bomba.

na www.c-n-c.cz řešili přenos toneru z papíru na měď pomocí upraveného laminátoru. Ale jak to ve finále dopadlo nevím.
Ale technologie přenosu toneru z nějaké nosné fólie přímo na měď se dá na webu najít na mnoha místech.
Byl jsem ale účastníkem nebo alespoň konzultantem v řadě podobných experimentů a všichni experimentátoři se postupně vrátili k fotocestě.

OK.Dík.Vidím to taky tak.Nedělám plošňáky den co den,tak mi fotocesta bude stačit.
Rozhoduju se, jestli koupit tu laserovku barevnou (když už).Fotky sice netisknu,ale napadá mě že by se to mohlo hodit na tisk barevnejch štítků na panely,nebo něco podobnýho.Využívá takhle tu laserovku někdo (s jakým výsledkem) ?

Štítky jsou v pohodě na inkoustu i laseru, vytiskne se to na papír 200 g/m2, nechá zalaminovat v papírnictví, uděláš díry a máš to doživotní.

ow> Jak zalaminovat ? To se zaleje nějakou pryskyřicí ?

Chemické složení jsem nezkoumal, prostě se to zataví do průhledné fólie a papír se pak nemastí od rukou.

Zkoušel jsem přenos toneru z křídového papíru pomocí nažehlování. Výsledek není 100%, ale pro nepříliš složité návrhy DPS bohatě dostačuje.
Dnes jsem zkoušel tisknout laserovou tiskárnou na měděnou fólii. Zajímalo mě totiž, zda je možné tisknout laserovou tiskárnou na vodivý materiál. Výsledek - je to možné. Mám totiž takovou myšlenku (nakonec z ní beztak sejde), tisknout laserovou tiskárnou přímo na plošný spoj, po úpravě podávací mechaniky laserovky. Zítra zkusím natisknutou měděnou fólii vyleptat a pak se uvidí, zda má smysl přemýšlet dál........

mám tiskárnu canon MP540 ingoust a chtěl bych se zeptat, zda-li má s ní někdo zkušenosti.. v tisknutí dps .. :)
Přdem diky

Tak jsem zkoušel u známého tisk na folii -žádná sláva.Zkoušel někdo tisk na duplex laserovce ? Chápu to správně,že to tiskne obě strany najednou ? Na aukru nabízí repasovaný duplex,rozlišení 1200 dpi myslíte že by to na ty plošňáky stačilo?

Jo, duplex tiskne obě strany najednou, ale tím způsobem, že papír uvnitř otočí :). V danou chvíli to tedy tiskne vždy jen jednu ze stran.

Hmmm. A vytiskne to do stejnýho místa,nebo je to nějak posunutý (pokaždý jinak) ?

Žádná domácí tiskárna neřeší soutisk, prostě jak to podavač podá, tak se tiskne, milimetr žádná míra. Myšlenka o dvojím vytištění motivu je od základu špatná.

Chlapi jak to tady čtu, tak jenom v těch pokusech už jste provařili majlant, aneb nechci slevu zadarmo
To už se pomalu vyplácí dělat motivy na DPS v grafickém studiu na osvitce, 210*148 mm bývá za cca 60 Kč, výsledek je na 100 % a obvykle se tam vejdou dva DPS.

to Bora: A můžeš mi vysvětlit, na co ti bude papír potištěný s přesným překrytím z obou stran. To ho jako okopíruješ najednou na obě strany kuprextitu? Nějak mi to nedochází.

Bastlíno: Myšlenka je jasná, vytiskne se stejný a příslušně převrácený motiv z obou stran papíru/fólie a tím se dosáhne vyššího krytí.

A tak. Já myslel, že chce dělat dvoustranné tišťáky. Du si do kouta nafackovat...

Kdoví jak to myslel.

Jasně že jsem to tak myslel.Zejtra zkusím pokusy na kopírce v práci.Když se to osolí naplno,tak je na papíře celkem slušná vrstva.Jsem zvědav jak dopadnu..

hobbyrobot.cz >Jak dlouho osvicuješ ten obyč papír ?

plus a minus urcite nprehadzuj. riesenie nie je vobec jnoduche. trebalo by inak zapojit koncove tranzistory.

Zkoušení je zbytečné, nedá se to zapojit. Jsou potřeba úpravy větší než malé.

A seš si jistej, že je to opačně?
Co to má znamenat "spolocny 1 minus a 3x plus pre kazdy kanal rgb." ?

Jestli náhodou mínus od pásika nemá přijít na plus od kontroléru?

Jestli můžeš, dej odkaz, jak na LED pásky, tak na RGB controller. Jinak pracovat s tranzistory zvládneš?

no, pracovat s tranzistormi nezvladnem, ale som ochotny to niekomu zrucnemu poslat co by to vedel spravit. Samozrejme zaplatim (v ramci moznosti). Ak vam to pomoze, mozem to detailne odfotit, ten controller vnutri, plosak...
inak, pas je tento: http://nextec.pl/pdf/LS5150RGB.pdf
a controller je tento: http://www.eshop.itproof.sk/12v-rgb-led-5050-smd-ovladac-podsvietenia_246.html
pasik ma pripojenie +12V, -R, -G, -B
controller ma vystu GND, +12V red, +12V green, +12V blue

posli mi mail ak chces, spravim ti to za nejaku symbolicku cenu :)

Tak tu su fotky vnutra:
http://www.fajth.sk/ondrej/controller.rar
pls. kto by s tym vedel pomoct?
mam dva kusy tych controllerov, mozem poslat aj kusok RGB pasika na skusanie

Mihal ti pomůže.
Dodělá se k tomu invertor a pojede to jedna radost.

Nevím, jestli to není blbost, jelikož už je pěkně pozdě, ale napadla mě ještě taková myšlenka, že by se dali otočit ty LED a vyměnit anodu s katodou u všech.
Pracné, ale 100% funkční, akorát jestli to umožní pouzdro LEDky.

Tak to nepůjde otočit a ten katalogový list je pěkně na houby i ty stránky o tom controlleru (žádné detaily, nic).

no, s mihalom som pisal, povedal ze to pojde tazko lebo nema ziadne SMD suciastky... preto som ten plosak capol aj sem... Keby sa niekto iny odhodlal na taky nejaky invertor

Však to nemusí být z SMD součástek. Já myslím, že by ti přece nevadilo, kdyby jsi mezi controller a LED pásek vložil ještě jednu krabičku (invertor). Aspoň se nemusí zasahovat do controlleru a neztrácíš záruku.

jasne ze nevadilo, mne je jedno co to bude, a z coho, len aby to fungovalo...

Mně taky překvapilo, že u málokterého kontroleru je vůbec zmínka, jakou má vlastně polaritu (třeba jako "společná anoda"), takže jsem čekal, že to bude nějaké nepsané pravidlo stejné pro všechny kontroléry a stejné pro všechny LED pásky.
A vono prdlajz. Je v tom chaos.

Tak jsem nakreslil schéma, jak by se to dalo řešit viz. odkaz.
Já myslím, že většinou sami prodejci netuší, co je to společná anoda a katoda, natož, že je to velice podstatná informace. Pak má člověk něco objednávat přes net (viz fotka v galerii)

Nevím nevím podle tvého zapojení to nebude asi ono?
Máš tam na všech výstupech z RGB plusový Pól!
Oreginál RGB controller má 1xvýsup +(společný) a 3x výsup - (který je řízený proměnlivý).
A celé to je potřeba otočit aby byl 1xvýstup -(spolený) a 3x výsup + (který je řízený proměnlivý).
Na trhu je však i pásek se polečnou anodou(však bez IP krytí),který přímo funguje s tímto RGB controlerem, ale většina pásku má právě společnou katodu.

to tora: Seš si jistej? Moc tvému popisu sice nerozumím, ale když to celé ještě ještě jednou otočíme, tak se vlastně dostaneme na začátek, kdy tam žádný přístavek nebyl.

Pásek se společnou anodou s tímto kontrolérem fungovat nebude!

Na plošňáku kontroléru jsou 3 výstupy z Drainu MOSFETu typu P. Takže podle mě to má Banda dobře.

Ano jestliže bude brát +12V přímo ze zdroje pro LED pásek tak by to mohlo fungovat .
Ještě jednou jsem si pročetl příspěvky a přišel jsem na to že mám vizuálně stejný RGB Controller, ale právě s opačnými výstupy (společný mám + a pro řízení RGB je výstup -)
Takže k mému RGB Controleru je nutno použít RGB LED pásek se společnou anodou, aby to fungovalo.
Každopádně v tom výrobci i prodejci dělají kapánek chaos! a je třeba se předem podívat a ujistit co kupujete, protože mnohdy na rozličných internetových obchodech sami neví, že tyto rozdíly jsou pro následnou správnou funkci důležité.