zrejme meli na mysli tzv. "predregulaci" Jenze ta predreguace se nedela darlingtonem. Ten darlingtom je na hlavni regulaci a dorovnava presne ten zbytek. Predregulace se dela triakem nebo tyristory.

nene, předregulace je spínaným zdrojem, tohle je ta samotná lineární regulace výstupu

hopkins: tedy máš pravdu samozřejmě ... mě jen zajímá jak vypadá ten pseudo darlington (v hlavní regulaci)

Tipnul bych, že myslí konec PNP buzený NPN nebo naopak, podívej se na schéma jakéhokoliv konce v kvazi zapojení.

http://en.wikipedia.org/wiki/Sziklai_pair

A máš autorádio, které má vývod PHONE MUTE, případně i vstup pro handsfree?

to jsem take chtel udelat, jeste jsem to neudelal, ale je k tomu potreba zarizeni, do ktereho se daji strcit ty stare kazety nebo pasky a musi to mit vystup "LINE OUT" a ten se spoji se vstupem "LINE IN" ve zvukovce v PC a tam se to softwarove obhospodari Tak to zatim teoreticky. Musim jen sehnat ten magnetak co ma LINE OUT ... pak to zkusim i prakticky. Ale jiste se tu najde dost zkusenejsich odborniku, co ti poradi lepe. Ja jsu v tomto jen teoretik

ked vsetko ostatne zlyha tak by sa dal prepojit vystup na repro/sluchadla s vstupom zvukovky.. samozrejme vyrovnat korekcie a nastavit vhodnu hlasitost

Dakujem, ale ten magnetak B42 ma vystup predsa 5kolik DIN problem je len ten vstup - vystup zo zosilovaca.

e dakujem . myslis cez 6.3mm jack vystup zo zosilovaca? na d tym som nerozmyslal

A proč signál z té nebohé B42 musíš vecpat do nějakého zesilovače ??

proč to porád chceš honit přes ten starej zašuměnej zesilovač? propoj výstup magneťáku s LINE IN zvukovky. Pokud to bude příliš slabé (dřív se používaly signály cca 10x slabší) tak budeš potřebovat jednoduchý zesilovač nikoli však výkonový.

skusil by som toto:

magnetak - kabel z DIN na Jack - zvukovka Line In

Ivoš Dakujem, ale iny zosilovac nie je k dispozicii, inak vyskusam to priamo magnetak zvukovka.

Dakujem vsetkym, islo to priamo len cez kabel bez zosilovaca.

http://www.oldradio.cz/ts4415.htm
http://www.oldradio.cz/ts4416.htm

Tak to je zrovna blbě: C416 měla dálkové ovládání a tři tlačítka (krokování předvoleb a zobrazení čísla předvolby na obrazovce).
C110(ST) měla mikrospínače, za nimi ovšem senzorovou elektroniku. Senzory měla C110STII, ale ta také už měla dálkové ovládání (tzv.JUGO).
Senzory bez dálkového ovládání měly některé černobílé TVP z řady Olympia, Lipno, Sabina, Laura, Viktoria, Andrea (ta měla jen krokování předvolbami ovládané 2 senzorovými ploškami), Svetlana (ale ta byla i ve verzi s mikrotlačítky jako C110ST, tlačítka však jen nahrazují prst, jinak jde o senzorovou elektroniku) a pak se u nás objevily maďarské Videoton Electronic 76, ruské barevné 27 cm Elektronika 430, 431 (ale ty se dodávaly i s tlačítky, asi jaké šuplíky s předvolbami zrovna byly na skladě).

Že by rezonátor ?

jj dík, vypadá, že by to mohlo být ono, to by potom znamenalo, že je to rezonátor 426kHz (http://www.gme.cz/cz/index.php?product=133-003)?

Ne, je to rezonátor 429kHz.

jo aha, dík, jsem se přehlídnul

pokud máš na základní desce z integrované grafiky vyveden jen jeden vsutp (VGA) tak si musíš koupit klidně nějakou slabočkou grafiku do PCE-e/AGP a na ni připojit oba monitory, pokud máš na desce třeba ještě HDMI nedo DVI tak by to možná šlo s redukcí, ale není to jisté, některé ingrované grafiky mají pouze jeden analogovej výstup. Napoš konkretní konfiguraci HW.

kdysi jsem to dělal podobně, ale měl sem místo jednoto monitoru televizi, v nastavení ovladačů sem si mohl nastavit horizontální zobrazení a když sem na monitoru najel na pravou stranu a jel dál tak to vyjelo na TV na levý straně a mohl jsem pokračovat na TV (jako by takovej dlouhej obraz). no a na TV sem vždycky pustil nějakej film a mohl bejt na monitoru v klidu na netu a fungovalo dobře.

jen si musíš zařídit dva výstupy na jedný kartě... nebo jestli máš na desce výstup pro TV, tak použít nějakej adapter a nemusíš pořizovat druhou grafickou kartu. to už je jen a jen na tobě.

no ono jsou ty adaptéry často dražší než druhá grafická karta, tady stačí grafika typu 8400 nebo klidně i 7300 on nvidie nebo HD3450/ HD2400 Pro od ATI.

Keď už o tomto kecáte ten kábel na prepojenie s TV to ste mali originál kúpený ? Lebo ja som robil doma a moc to dobrotu nerobilo

dělal sem si ho doma, taky sem kuli tomu vedl tady na webu diskuzi že mi to jede černobíle, nakonec se ukázalo ře TV co mám v pokoji tomu nějak nevyhovuje. tak sem si přendal telku z obýváku na který to šlo barevně ale obraz blbnul, no a zjistil sem že je to připojenou anténou... nevim proč to kuli ní blblo, ale když sem to odpojil tak to šlo suprově

Ja som to mal na farebnej a išlo to fajn ale po chvílke začal obraz skákať behal hore dole po chvíli sa ustálil a potom znova... Nevieš čo by na to pomohlo ?

no to mi taky dělalo a ještě to bručelo a stačilo vytáhnout anténí káblík a nechat tam jen ten z PC ale jestli ti to dělá ruší jinýho tak nevim..... možná nějak líp odstínit kabel... já se v tomhle směru moc nevyznám

Esso - to ti dela zemni smycka, PC je pripojeny na ochranny vodic v miste jineho potencialu nez antena, pomuze pripojeni anteny pres 2 kondenzatory, pres jeden zivy drat, pres druhy stineni. Dnes se jede stejne jen pres UHF takze 100pF/1000pF staci.

Tady je moc pekne vysvetleni od Hilla (viz url odkaz)

no ale tak zpatky k veci , mam tu pasivni mainboard a v nem je strcena CPA karta Aaeon, typ HSB-965. Viz odkaz.
Ten CPU adapter (coz je vlastne cely mainboard) ma VGA konektor DB-15, v datasheetu je napsano, e podporuje simultane CRT a LVD displaj. Ja si sice myslim, ze to neni simultane, ale bud/nebo. Ale krom toho, ta karta ma take jeste 30pinovy LVDS konektor.

Takze ty otazky jsou tyhle:
1/ kdyz dam do PCcka druhy, dalsi VGA adapter, co se stane? Jak to podporuji wokna? Jak se da woknum rict, ktery VGA je primarni a ktery sekundarni?

2/ alternativne, muzu misto druhyho VGA adapteru pripojit VGA monitor pres LVDS? A pokud ano, jak a co je k tomu potreba? Predpokladam, ze bude existovat nejaky konvertor LVDS <-> VGA a ze ho nebudu muset delat, to by mi fakt netesilo, delat hardware do PCcek... (viz url odkaz)

Skúsim tú anténu teda

Hopkins:
Normálně strčíš do PC grafickou kartu, nainstaluješ ovladač a ve Windows naklikáš "Rozšířit plochu", "Primární desktop" a on to funguje. Program se nijak významně upravovat nemusí, postačí když se zeptá Windows na souřadnice jednotlivých Desktopů a pak tam přemístí okno. Pokud to neumí, budeš ho tam muset přemístit myší ručně.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak některé levné základní desky neumí spustit integrovanou grafickou kartu dohromady s normální, v takovém případě se integrovaná musí vypnout a koupit karty dvě nebo jednu s duálním výstupem.
Doporučuji tento kousek, s tím to pojede zaručeně:
http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=63788

super, diky, vyzkousim a casem dam vedet. To jsem zvedavej, jak to pujde s programovanim.

to ow: To je sice pěkná že mu nabízíš další grafarnu (která ma naprosto, ale naprosto nesmyslně 1GB paměti, karta sotva využije 256MB natož 1GB je to jenom reklamní trik)ale on má tohle ftp://data.aaeon.com.tw/DOWNLOAD/2007%20datasheets/ISD/HSB-965P.pdf pochybuju že by tam někde narval PCI-e kartu, možná na ten mainboard, ale to nevime co má za tip.

to lamka - ja mam mainboard - viz 908 v galerii. Do nej je zastrcen ten CPU adapter Aaeon, typ HSB-965. Idealni by samozrejme bylo, kdybych nemusel kupovat dalsi VGA adapter a mohl jsem druhy LCD monitor napojit pres LVDS konektor na CPU adapteru. Jestli to teda vubec jde.... a pak take, jak to bude se sw podporou pro programovani. (viz fotka v galerii)

jinak ten software co delame (kdyby se nekdo chtel pridat a neco take udelat): je to software pro mereni vf obvodu. Do toho motherboardu prijde jeste HP-IB adapter a na nej se napoji jednak VF generator a jednak meric vykonu. PCcko bude nastavovat frekvenci a vystupni signal generatoru a z merice vykonu odecitat udaje a vse spocita a zobrazi na druhem displeji. Program ma mit volbu ruznych vf generatoru. Prozatim to piseme pro marconi 2042 a marconi 2024 a marconi 6960B. Pak pridame i jine pristroje. HP-IB adapter - ty jsou dva, jeden od NI, a druhy od HP. K obema existuji drivery od vyrobce.

to lamka: ja bych chtel neco takovydleho jak je v odkaze: konvertor, adapter LVDS na VGA. v USA to stoji $50 a $10 kablik. Na to bych pak napojil maly 12" monitor pro ovladani a na tom velkem, druhem by se ukazovaly vysledky mereni.
Jeste na to musim sehnat take skrin, do ktere by se vecpal ten motherboard a ten 12" displej, takze asi 19" 4U nebo 5U skrin. (viz url odkaz)

to sam hopkins: Takovou destičku mám Seženeš ji z jakéhokoli LCD s VGA vstupem

Natal: jenze ja mam jen funkcni notebook a kdybych z nej sebral tu desticku, pokud tam je, takhle samotna, tak by mi zase nesel notebook. Cili bych tu desticku radsi koupil neb za neco vymenil. Ale ma na tebe dotaz:
to LVDS, kolik to ma vlastne pinu? Na te Aaeon desce co mam je 2x15 pin LVDS konetor, ale pri googlovani jsem cetl cosi o 12 bitech, jinde zase o 18 bitech... Jak to s tim LVDS vzhledem k VGA vlastne je?

Tak dnes som to skúsil a na moje prekvapenie po vytiahnutí antény všetko pekne fičí Ďakujem za radu

Je pravda ze ručičkové mají větší nelinearitu, nicméně nesmíš zapomenout, že jednak už může být vychozený stářím a dále určitě není zkalibrovný. Ručičkovýma se totiž měřilo desítky let a když se o ně pečovalo, měřilo to solidně.

A navíc hodím slovo do pranice: odkud pramení tvá jistota, že digitální multimetr je skutečně lineární?
I když použité systémy převodu už nabízejí značnou přesnost a linearitu, stejně bez kalibrace pomocí etalonového měřidla bych nesoudil.

Upřímně řečeno, nelineární digitál jsem už dlouho neviděl, naposledy nějaký žlutý křáp, kterému při napětí nad 300V ss zřetelně začal dělat problém vstupní dělič a při 900V ss se problém vyřešil jednou provždy

Vychozený stářím určitě nebude.Koupil jsem ho v Holicích a je jako novej.Původně dělanej pro armádu.

Nelinearitu ručkového měřáku může dělat špatná geometrie magnetického systému, nebo např. "lepení" vlásku, tedy spirálové pružiny, přes kterou je na cívku systému přiveden proud a který dělá současně moment.

"Je normální že jsou ručičkáče takhle nepřesný?"

Jaksi si nám nesdělil, kolik ta nepřesnost dělá ? težko tedy posoudit, jestli je to hodně, málo, nebo tak akorát

Třeba na rossahu 6V to na konci stupnice ukáže 5,9V.A to když připojím přesně 6V.

Mario, v prve rade, aby jsi mohl srovnavat dva meraky, tak musis nejprve jeden z nich provnat proti etalonu, nebo necemu, co je kalibrovany. Porovnavat proti sobe dva stary kramy, Avomet co ti lezel leta v supleti a cosi koupeny na blesaku v Holicich, to je totez, jako vzit vzorek ze zumpy souseda nalevo a vzorek ze zumpy souseda napravo a porovnat ve zkumavce okem proti svetlu a rict, ze ten vzorek ze zumpy vlevo se mi zda byt vice hygenictejsi, protoze soused vlevo ma cistci kosili.

Tak nejdrive vezmi jeden merak z tech dvou, lhostejno ktery, a dotlac ho nekam na kalibraci. Nechej udelat merici protokol proti etalonu napeti, popripade i proudu a pripadne take orporovym normalum (zalezi co chces pak srovnavat). A potom teprve porovnaj tendruhy s tim prvnim a srovnani musis korigovat o vysledky z mereni prvniho meraku s etalonem.

Moje měřáky (viz fotka v galerii)

vzal bych ten M890G a porovnal ho s napetovym normalem a ty osttni bych pak srovnaval s tim proverenym M890G. Rozjety muzou bejt vsecky a nedivil bych se, kdyby jsi uvnitr tech digitalu narazil na stejny obvody. Zkus je otevrit a mrknout se dovnitr a porovnat co pouzivaji za obvody.

Mario, kdyz ty meraky detailne prozkoumas uvnitr, tak mozna prijdes na to, ze by bylo nejlepsi udelat si vlastni, pac to hrave zvladnes take a dost mozna s lepsi presnosti. Tyhle kapesni digitaly za moc nestojej. Treba 4.5 mistny digital se da udelat doma v mensim stolnim provedeni bez velkych investic. Divej, zakladem je obvod, na trhu jsou dva, jeden pro LCD, druhy pro LED. K tomu potrebujes par operaku na vstupy, ty nejsou drahy. Podstatny je sehnat presny odpory do delicky (nejlepsi jsou vystarly - danhard je ma - i kdyz treba nejsou nejmodernejsi, jsou velky, tak 20-30 roku stary odpory jsou opravdu dobra vec. Jsou vystarly, ulezely. Staci je presne zmerit a vybrat). A druhou podstatnou veci je spravne navrzeny tistak s rozdelou zemi pro digitalni a analogovou cast. No a to je vsecko. Jo a nakonec, az se to osadi, tak to chce presne nastavit podle etalonu. A pak tvuj merak trumfne vsechny ty budiky co maz na obrazku.

To Sendy: pardon, napsal jsem to všechno dohromady: tou kalibrací jsem mínil přesnost toho digitálu, u některých modelů bývá kus od kusu dost pochybná.

to mas teda pravdu, ty digitaly se mrskaj jak hosky u pekare v Cine, samozreme se to nekalibruje, to by to totiz nemohlo stat par korun. Soucvastky se tam davaji nevystarnuty, takze casem se to rozjede tak, ze presnost 10-20% je jeste OK.

Zas na druhou stranu. Zakomoušů se prodával jeden typ ruskýho měřáku kterej byl dostupnej.A dneska se dělaj měřáky s tolika funkcema o kterejch se nám tenkrát ani nezdálo.

Na tom něco je. Někomu třeba stačí, že to něco přibližně ukazuje, hlavně, že to má mrak funkcí v jednom kufru.
Například pro většinu servisních měření je přesnost měřidla 1,5% příjemná, ale ne nezbytná. Pro laboratoř už to mnohdy nestačí.
Takže ta kalibrace by byla první krok.

Zkontroluj to, jestli je to ujeté na všech rozsazích, není to moc, ani ne 2%.
Jestli je to všude, tak je to starnutím meřicího systému, trochu se to odmagnetovalo, na to by tam měl být magnetický bočník. Na střídavých rozsazích zase hnije kuproxový usměrňovač, takový černý vajíčko, to se už spravuje hůř.
Ale jestli si kopyto, tak do toho radši nelez, mosazný šroubky jsou zakápnutý barvou, železný jsou zareznutý a bakelit je křehkej

Na zkalibrovaný multimeter DU20 nedám dopustiť a na laboratorné meranie musím stačiť. Aj digitálne multimetre potrebujú vstupnú veličinu npr. napätie na vstupe spracovať npr. analogovými OZ a potom ju digitálne previesť s určitou nepresnosťou na displej.
Ako národné kalibrátory sa používali ručičkové voltmetre so svetelnou stopou s presnosťou 0,1.

Tohle bude asi AVOMET II, čili DU10.

Není to DU 10, je to starší verze AVOMETu bez měření odporu, a má taky tuším menší vnitřní odpor než DU 10.

Aha, ona je tam fotečka,
AVOMET jednička má vs. odpor jen 1k/V.

Mario, udelal jsem velkej pokus , venoval jsemtomu dneska cely den. Vzal jsem 7 meraku od 5 vyrobcu (jeste zitra dalsi dva), vzal jsem kalibrator a vsechny meraky jsem promeril. Pak je vyfotil, udaje dal do tabulek a hodil to na WEB (viz odkaz). Je mozno si udelat predstavu o tom, jak se meraky casem, starnutim meni, ale take o tom, jak se opravdu meri jejich odchylky. Az zmerim zitra ty alsi dva (Hp 3456A a HP 3476B) tak z toho udelam v pocitaci graficky srovnani. Ale uz dneska se z toho da ledacos vycist:
[1] neohrnoval bych rypak nad starym ruskym rafickovym avometem (videl jsem v Cesku jak nad tim kardy ohrnuje pysky a na Aukru to nabizeji div ne zadara a na blesacich to davaji za 10 Kc).
[2] urcite bych nezatracoval stary znackovy digitalni pristroje.
[3] rozmyslel bych si, nez koupim soucasny digital znacky Chung Chung a podobnych... i kdyz ma velikansky displej a spostu blikajicich ledek (viz url odkaz)

2 Kvítko : Pekná a záslužná práca , ale bolo by zaujímavé zmerať striedavé rozsahy a nie len na sín 50 Hz , ale aj ne iných aj nesínusových hodnotách . To potom bude pekná tabuľka

Přesně, ddm za 10DM změříš ss hodnoty bez problémů... u extra přesných měřáků je už zase otázka přesnosti kalibračního zdroje a v jak moc odrušeném prostředí měříš.
Na domácí měření stabilních hodnot v podstatě vyhový jakýkoli levný ověřený 3a1/2 místný ddm a pro sledování pomalu kolísavých průběhů je leckdy výhodnější ručkový měřák než sledovat poblikávání lcd.

Co jsem viděl test od nějkého Fluke příznivce, který koupil po několika zemích různé levné digitály (do asi 50 euro/ks), tak všechny se na ss bezpečně vlezly do 2%, i laciné digitály měly napětí někdy kolem 0,2-0,5%. Nové. Spolehlivost je ovšem mizerná, ty levné křápy rychle začnou zlobit na přepínači a pak je to utrpení.

kvitko:Rozhodně neohrnuju nos nad AVOMETEM.Ten coje na tej fotce v galerii jsem získal v HOLICÍCH za 50kč.Prostě nekup to.Tomu se nedalo odolat.Ten prodejce jich tam měl dost.Taky mě naněm zaujalo to že nebyl používanej ale hlavně to že původně byl dělanej pro armádu.AVOMET je ještě poctivá řemeslná práce.

Kdybys viděl, jak byly uloženy posledních 20 let, tak by ses moc divil

Smith - ano to by se dalo, dobry napad - pristroje tu na to mame. Mohlo by se zmerit nejen hodnoty co ukazuji proti normalu, ale take frekvencni zavislost. Ale to je je tak 1 merak na par hodin, 7 meraku se nedat uz za den. Ale ted pres leto by se to dalo ...

Ivos - jsem cekal kdo vznese dotaz na presnost kalibratoru. To je samozrejme spravna otazka. Ten Digistant porovnavame kazdy pulrok, vzdycky v breznu a pak v zari s Josephonovym standardem co maji na univerzite. Ale casem budeme mit vlastni Josephonuv standard. Nejvetsi problem je ta Dewarova lahev

No tak dneska udelam jeste DC testy tech 2 packardu a pak zkusim jeden AC test. Minuly tyden jsme tu kalibrovali Rohde Schwarz generator, skoro novy, tak ten by se mohl na to hodit.

Sendy - ja vim, ze v cesku, obzvlast v tehdejsich statnich nebo-li narodnich pdnicich, se s merakama zachazelo ne prave macesky. Nejenom s merakama, i s pocitacema. Podle toho to vypadala, ale treba ty rusky avomety, byly celkem odolny, takze prestaly i to socialisticke zachazeni. Ini take tyhle Avomety jsou celkem jednoduchy uvnitr, tam zadna elektronika neni, takze jse o to, aby meli robustni kastli a odelny prepinac a poradny svorky. To treba u Philipsu maji svorky z tak blbyho materialu a take blbe konstruovany, takze se snadno lamou. Tak rusky Avomety mi prijdou do dilny celkem dobry, horsi to bylo s ruskyma elektronickyma pristrojema, co se snazi oprasknout od Zapadu.

Tak jsem udelal stridave mereni od 10Hz do 200 kHz s jednim pristrojem, zabralo to skoro cely den. Ale je to celkem zajimave. Zkusime zitra jiny pristroj. Ten uz pujde rychleji. Ale ty primitivni moc testovat nepujdou, protoze treba Voltcraft ma jen 1 rozsah - 200V a ukazuje tam 1 misto , takze zkusime takove ty trochu lepsi... ono take to zabere cas a nema smysl venovat tolik casu multimetru za 100 korun, ze ... Vysledek dnesni rachoty je v odkaze. (viz url odkaz)

Kvítko, na co jsou dobrý absolutní odchylky, když se přitom přepínaly rozsahy ??

Kvitko, my se s rychlou kalibrací nepárali. Vzaly se všechny měřáky, pospojovaly dokupy jako voltmetry, nacvakaly rozsahy, připojil kalibrační zdroj a referenční měřák a už se jelo. Totéž pro proudové rozsahy. Jde to dost rychle.

Rád by som videl ako by obstáli multimetre pri meraní efektívnych hodnôt /RMS/ nesínusových priebehov.

No, to by chtělo nějakou tu pilu a obdélník. Pak je často (kromě RMS detektoru) na vině nekompenzovaný vstupní dělič.

danharde, mrkni do manualu 3456A a pochopis to (mozna)

sendy: znas ten bonmot "Prace kvapna, ho..o platna" ?
Jsem si na to vcera udelal program, pripojil generator i volymetr na HPIB a projizel to nahoru a dolu. Pak pocitac vyhotovil tabulku a graf. Pro dalsi pristroje mi staci upravit GPIB povely pro testovany voltmetr, takze uz to pujde rychlejc.

Sendy & Kohim: zkusim jeste totez mereni s vypnutym Auto Zero a pripadne par hodnot pro obdelnik a jine prubehy, jenze to budu muset vymenit generator , namisto RS se musi dat Yokogawa a to zmnamena, udelat jedno mereni pro sinus s Yokogawou a jedno pro obdelnik, aby mereni bylo korektni (se stejnym generatoreem). Take teda zmenit program (GPIB prikazy pro generator). Takze prilezitostne. Ale chci take testnout Keithey 2000 a PM2535.

Myslim, ze ty vysledky se v pripade 3456A nebudou nic moc lisit, pokud jde o tvar prubehu. Nejvetsi odchylky jsou az v hornim frekvencnim pasmu. Take vcera jsem zkusil rucne par mereni s vypnutym AutoZero, ty odchylky od zapnute funkce Auto Zero byly az na 4. , ale vetsinou az na 5. miste. Podobne to bylo pri pouziti filtru - vysledky se menili na poslednich mistech.

Takze ve finale az se zmeri vice pristroju, bude spise cela akce vypovidat o tom, do jakych frekvenci pristroje meri a ta presnost je dana tim, jak jsou presne nastavene. Frekvencni zavislost je dany typem, konstrukci pristroje, zatimco, presnost nastaveni, kalibrace je dana individualne a vypovida spis o pristupu majitele k pristroji. Nelze rict, ze kdyz tento mereny 3456A v laboratori ma takovouto zjistenou presnost, bude mit stejnou presnost stejny typ pristroje pana Novaka ve Vidlakove na Morave, kterej ho ma ve stodole. Ale oba budou mit zrejme stejne kmitoctove omezeni.

Dneska do všeho každej cpe procesor divil bych se aby v multimetru chyběl.Dá se tam naprogramovat všecko co to má umět.A právě mě napadla otázka jstli oni výrobci tam taky nenaprogramujou kdy se má měřidlo posrat.To je pak lepší si koupit lacinej měřák.

tak to mas uplnou pravdu, dneska nez by nekdo udelal neco jednose z nekolika obvodu, tak to delas slozite s procesorem ... to je dneska takova moda. A naprogramovat , kdy ma meridlo prestat fungovat, to fakt neni vubec tezke. Treba ze prestane fungovat po 100 tisicich konverzi AD prevodniku. A vyrobce ti jeste vysvetli, ze to je v tvojim zajmu, pac pak je merak opotrebovanej a mohl by ukazovat chybu.

Nakonec, treba uz starej Tektronix spectralni analyzer mel uz pred 20 lety takovy "hodinky" , ve skleneny rource jakysi sajrajt a ten pri provozu zvolna se chemicky menil nejakou reakci, jak pres nej tekl malinkaty proud. Kdyz chemicky proces dojel ke konci skleneny trubicky, analyzer prestal fungovat. Ruzne se to obchazelo. Dnesni vetsi pristroje ti ukazujou v setupu kolik hodin ma pristroj najeto... U nekterych, po urcitym poctu hodin nejdou spustit a musis je dat do firemniho servise rekalibrovat.

to kvitko : paráda , ale aj tak pre zasmiate by som spravil meranie stredaveho rozsahu aj meráka za 100 kč , či zvládne aspoň 100Hz. To len aby som mohol argumentovať tupcom ,že mu na všetko stačí merák za 500 Kč. Tiež je hodne zaujímavé práve nesínusové priebehy , nakolko vedšiniu sa vyskytujú take viz spínané zdroje .

2SMITH: fakt si myslíš, že ten komu stačí na všechno co dělá měřák za 500 musí být zrovna tupec? Myslíš že někdo bude spektrákem za 200k nebo paměťovým osc. měřit něco na autě nebo snad opravovat pc smps když je za 200 novej? Myslím že tady je většina "normálních domácích kutilů", kterým bude měřák za 500 skutečně bohatě stačit. Pak je relativně malá skupina lidí, která dělá vývoj nebo jiné specifické věci a tam je už potřeba samozřejmě něco víc.

2SMITH: fakt si myslíš, že ten komu stačí na všechno co dělá měřák za 500 musí být zrovna tupec? Myslíš že někdo bude spektrákem za 200k nebo paměťovým osc. měřit něco na autě nebo snad opravovat pc smps když je za 200 novej? Myslím že tady je většina "normálních domácích kutilů", kterým bude měřák za 500 skutečně bohatě stačit. Pak je relativně malá skupina lidí, která dělá vývoj nebo jiné specifické věci a tam je už potřeba samozřejmě něco víc.

2SMITH: fakt si myslíš, že ten komu stačí na všechno co dělá měřák za 500 musí být zrovna tupec? Myslíš že někdo bude spektrákem za 200k nebo paměťovým osc. měřit něco na autě nebo snad opravovat pc smps když je za 200 novej? Myslím že tady je většina "normálních domácích kutilů", kterým bude měřák za 500 skutečně bohatě stačit. Pak je relativně malá skupina lidí, která dělá vývoj nebo jiné specifické věci a tam je už potřeba samozřejmě něco víc.

Taky by mě zajímalo, co chceš měřit na pulzním průběhu na střídavém rozsahu ?

Smith: merit se jeste neco urcite bude, ale az koncem tydne, pac mi ted naridili neco naprogramovat pro zakazniky (pro ty co platej ). Takze tak v nedeli asi neco zase zmerim.

Ivos: mozna te to prekvapi, ale v oblasti diagnostiky aut mame nejvice klientu z Ceska ve skupine domacich bastliru a duchodcu, kteri si porizuji levnejsi osciloskopy, nebo stare ojete osciloskopy a ve volnem case se bavi opravama elektroniky v aute. Na dnesni auta totiz merak za 500 korun z drogerie nebo obchodaku nestaci.... A bude hur.

2 ivoš : Nehovorím ,že domacim hobistom nestačí merák za 500 kč hlavne keď merajú len js U,ale ked ma niekto presvieča že na meranie striedaveho U v zosilovači do ktorého dáva z generatora 10kHz mu stačí , tak si myslím svoje a prípadne by som ho rád odkázal ne nejaké také to meranie aké robí kvitko. Sám som svojho času skušal do kolko meraju meraky z TRUE RMS . Metex M3860D na sínuse meral obstojne do 50kHz .Obstojne znamená s chybou 2,5 % . Kolega mat nejaký UNIT a ten nedokázal ani 5kHz , hlavne že na display mal velký nápis True RMS . Skusil som aj môj Fluke 79 III bez True RMS a na sínuse šlapal do 10kHz .Ako etalon bol použitý merák HP 34401A kalibrovaný v ZTS IS a ako zdroj bol generátor HP 8116A

oprava ,ten fluke je 79 II

Vcera vecer jsem si vzpomenul, ze vlonina podzim jsme tu meli nekolik HP 3400A k sesrotovani. Tak jsem je vypucoval, zkalibroval a promeril. Ackoliv podle dokumentace meli chodit jen do 10 MHz, tak vsechny fungovali bez problemu do 15MHz, nektery az do 18 MHz. Tenkrat jsem je nabizel i do Ceska, ale v Cesku nad nimi kazdy ohrnoval rypak, ze nejsou digitalni. A do vanoc se prodali vsechny do Nemecka, do francie, do Holandska. Ted nemam zadny, ale az zase prijde, tak ho zmerim a tabulky hodim na WEB. Tenhle tyden zase neco zmerim.

Tak jsem zmeril starej Fluke 8000A z roku 1974. Viz odkaz. Zkusim sehnat nejaky rafickovy budik budik, nejlip takovy laboratorni od Metry. Uvidime.... nejaka nabidka se uz objevila. (viz url odkaz)

Jestě jedna věc mě vrta hlavou.Dřív se dělali na měřidla kufříky a všelijaký pouzdra.Dneska ani prd.Normálně vám prodaj měřák bez pouzdra. To mě docela vadí. Na pořádek jsem docela puntíčkář (teda v práci se to omě říká).V práci máme posuvná měřítka ale i další měřidla v pouzdrech.

Mario, jsem koukal, jak to tam mas pekne vyrovnany, ne jako u mne. U mne je organizovny bordel . Ale to mas pravdu, ze driv byly na merici pristroje ruzny kufriky ap., dneska kdyz uz a to je vzacna vyjimka, tak se udela plastovy kryt predniho panelu. Misto kufriku nebo drevenych skrinek s vikem (ty mivaly polstrovani uvnitr) je dneska papirova potistena krabice. Holt, s case se vsecko zhorsuje, to jsou Parkinsonovy zakony. Take mi vadi, ze na velmi drahy pristroj nemam zadnou kazetu na ukladani. Treba takovy Keithley 487, to je celkem drahy pristroj s kterym se nemeri kazdy den, a pritom ti ho daji v polystyrenovm vylisku, zastrceny do tenkyho papirovyho obalu. Nerikam, ze na vsecko by bylo nutno mit drevenou kazetu s polstrovanim, to by se ani nevyplatilo, protoze casto by ta kazeta, v pripade 3.5 mistneho V-A meraku byla vyrazne drazsi nez sam merak. Ale pro drahy pristroje by se to asi vyplatilo. A ona take zivotnost dnesnich meraku a tech davnych je dosti odlisna. Mam dve odporove dekady, z doby pred 2.svetovou valkou, jsou v mahagonovych skrinkach a funguji dodnes. Jedna je od Siemense, druha od Cambridge Instruments z Anglie.
Ale predstav si, ze by jsi prisel za truhlarem u vas a rekl mu, at ti vyrobi skrinku s vikem na nejaky merak. To by s nim asi seklo, ne? (viz fotka v galerii)

Na tej fotce je moje domácí bastlírna.Jinak povoláním jsem zámečník.

2 mario : v práci sme mali jedného chlapíka čo robil elektrikára , ale mu to moc nešlo ,tak sa radšej montoval do mechaniky . Hovorievali sme že na zámočníka vie celkom dobre elektriku . Čo by sme povedali o tebe , to neviem

Povedlo se mi ziskat ten pristroj - viz odkaz. Tak jsem ho vycistil, seridil, a zmeril. K memu velkemu prekvapeni, ackoliv mel na stridavym nastaveni fungovat do 5000 Hz, tak bez problemu funguje od 50 Hz do 40 kHz ! Teprve od 40 kHz se objevuji chyby mereni, ale do 40 kHz se raficka ani nehne a ukazuje presne co ma. Zkusil jsem do nej pustit i 200 kHz, tam uz ale byla chyba skoro 10%. A to je pristroj tipuju tak 70ta leta...

A pro Maria: je k nemu kozenkova brasna s patentnimi uzavery, uvnitr vylepena zelenym filcem. Jo, to bejvavaly vyrobky.... kde jsou ty casy. A presto dneska vsichni chteji radeji cinsky digitaly ... (viz fotka v galerii)

OK Ahoj dostal se mi do ruky Multimetr Metex M-3860D a rád bych se zeptal jestli je možné k němu sehnat český návod. Ten bohužel nemám. Díky.

Metex je brak, jestli k němu je český návod to netuším. Spíš bude vhodnější se naučit anglicky a německy. Jsem byl tuhle před svátky na týden v Bombaji a každý malý dítě, sotva chodí, už tam žvatlalo anglicky. A loni v září jsem byl v Česku, před letištěm v Praze jsem si vzal taxika, nějak mi nedošlo, že jsem v Praze a řidiči jsem řekl anglicky, že potřebuju zajet na nákladní terminál vyzvednout zásilku. Pražský taxikář na mne vyvalil bulvy a řekl: "vole vole co je". Tak ten zase žvatlal jen česky, ale na rozdíl od děcka v Bombaji byl výrazně starší

Jinak, Kvítko od nás vloni v létě dělal rozsáhlé testy různých měřáků, multimetrů. Výsledky jsou v odkaze. Dodávám, že v češtině (viz url odkaz)

Hopkins, to je to multikulti. U nás zase po čtvrti pobíhá kupa malých i starých indů, a nikdo z nich anglicky nežvatlá

je jestli to jsou opradovi indove.... bych o tom dost pochyboval, kdyz nezvatlaj anglicky. Mozna ze zvatlaj nejak jinak...

Co si to sem dal za odkaz hopkins ? vzdyt to chce nejakou registraci ?

Tak toto bych raději nestavěl. Možná by bylo vhodnější zvolit nějaky IO zesilovač.

mohl by si mi ještě říct důvod proč ho nestavět??? máš s nim nějakou zkušenost?? jestli jo rád se poučím

Do zesilovačů sice nedělám, ale přesto: je k tomu nějaký popis, parametry a tak? Jak nastavíš správný pracovní bod? Co připojíš k P1K? Na webu je přece milión jiných a ověřených zapojení...

článek je tu -> (viz url odkaz)

Zkušenost s tímto zapojení nemám. Konstruktér tohoto zapojení doporučuje napájecí napětí až 70V.
1.) BC550,BC560 maji Uce 45V
2.) Buzeni výkonových tranzistorů malými BC550/560 je blbost. Už kvůli zmíněnému napětí, tak hlavně kvůli proudu, který může výkonový tranzistor odebírat při relativně nízkému hfe.
To jsou dva hlavní důvody, proč bych to nestavěl.

vyčerpávající odpověd, díky za upozornění

zrovna sem narazil na něco jinýho... bylo to v AR 7/2001
postavit to z toho amara zkusim, mám ale ohledně toho pár otázek:

1) chtěl bych to připojit na pulsní zdroj (frekvence kmitání cca 20kHz) a nevim jestli ten zdroj nebude nějak rušit ten zesilovač, popř. kdyby jo, stačil by jen nějakej LC filtr mezi zdrojem a zesilovačem???

2) jaká by měla být kapacita ve zdroji, aby nebylo znát zvlnění na výstupu zdroje pro zesilovač třídy A (20W) (viz fotka v galerii)

Toto som raz staval a nehralo mi to

jo.. to je dobrý vědět tak na to taky kašlu

zdravím, měl bych podobný problém:

už delší dobou koukám po netu a hledám zesilovač cca 2x 20W - 40W RMS do 4R s co nejmenším zkreslením pro výškový repra. má to jeden háček: napájení musí být nesymetrické. Nemohl by mi někdo poradit nějaké ověřené zapojení???
mám doma trandy BD711/712, tak by se celkem hodilo kdyby tam šly požít ať je nějak využiju

Taky mě napadlo postavit TW 120, ale nevim jak by to dopadlo kdybych KD607/617 nahradil za BD711/712, a taky sem nevěděl čím nahradit zbytek tranzistorů. Ale přece jen bych si přál něco novějšího.

Budu rád když mi poradíte. díky

To EsoRimmer : A čo toto ? Ak je to na nič tak ma nezožerte aj s topánkami ... (viz url odkaz)

ee, s tou zpětnou vazbou to není hi-fi

Co tak něco zapovězeného (viz url odkaz)

Jedno lepšie ako druhé

joj, to si nechej na příští Silvestr, nebo jinou příležitost. Ohňostroj snad nepotřebuješ denně .

Existuje vôbec nejaká stránka, kde sa nájdu osvedčené a funkčné konštrukcie zosilňovačou ? Keď sa to tak vezme tak v každej schéme čo sa tu vyskytne je niečo zle a pod...

Třeba ten Rod Elliott není špatný, ověřené konstrukce to jsou, ale pokud je člověk náročnější....

Tak to som rád, že Rod má osvedčené konštrukcie, časom chcem robiť jeden zosilňovač s tých stránok... Tak ale poraď alebo v respektíve pridaj link na nejakú schému čo by si odporučil EsoRimmerovy... Som len zvedavý čo je pre náročných

Tak to by byl link na můj disk F se servisníma dokumentacema . Není moje hobby prolézat net a hledat nejlepší DIY konstrukci, nebo kontrolovat výplody různých grafomanů a mezi nima hledat to nejlepší.

Co takhle LM3886 v zapojeni s nesymetrickym napajenim (viz. datasheet).
Tento obvod je na slušné úrovni, mnohem lepší než mnohé diskrétní tranzistorové zesilovače, rozhodně lepší, než ty, co se tu zatím objevily

já jsem čekal, kdo to tu vytáhne, loju

Mas neco lepsiho?

vasi, pokud vím, tak na tebe to nebylo.

Tak to potom by som do tvojho disku F rád nakukol

Storm: tak to se potom omlouvam, ja myslel, ze je to mysleno na me...

Záleží o kolik chceš zvýšit kmitočet. Pokud je to v řádu do 10%-20% tak převod zústává v poměru závitů, převedený výkon se zvyšuje. Při snížení kmitočtu se bude trafo neúměrně zahřívat až shoří.

Na rozdíl od mi-ra nesouhlasím s tvrzením, že se převedený výkon zvětší. Nezvětšil se totiž průřez vodičů, takže se nemůžou zvyšovat ani proudy.

Nepřímo úměrně kmitočtu se zmenší pouze magnetizační proud primáru (což nemusí mnoho znamenat, protože magnetiz. proud bývá jen malou částí proudu primáru). Sekundár je na tom s ohřevem stejně.
Naproti vlivu snížení magnetizačního proudu mohou působit vyšší ztráty železného jádra. I když se zmenšuje sycení(dobré), roste kmitočet(špatné) - záleží na materiálu jádra, který vliv převáží.

Při podstatném zvyšování kmitočtu se začnou nepříznivě uplatňovat další parazitní jevy - povrchový jev, kapacity vinutí, rozptylové indukčnosti ,...
Což bude mít pochopitelně vliv i na zatěžovací charakteristiku.

..pravda, bral jsem v úvahu pouze jádro. Pro větší výkon by musel být silnější vodič.

nastav napetie tak na 14,5V a meraj prud. ked bude klesat k nule je nabita. pozor na maximalny prud pre olovene akumulatory je to desatina kapacity teda ak mas 10AH akumulator mozes nabijat max 1A.