Našel jsem vzorec n1V = 5000 / (Sj * f) kde Sj je obsah středního sloupku [cm^2] a f nejnižší přenášený kmitočet [Hz]. Zdá se mi ten vzorec ale pochybný, jelikžo pro 50Hz a 6,25cm^2 vyleze 16z/V, a podle 45/Sj (přesnější pro 50Hz) vychází jen 7,2z/V.

Planý poplach pánové. Omlouvám se. Ten vzorec je totiž pro Ačko třídu. Pro ABčko je tam 1/2, tedy 2500/(Sj*f). Pak už to dává smysluplná čísla.

Externími obvody realizující funkci logaritmus.

Děkuji za vysvětlení, už to chápu.

Nebo použít obvod LM3915

hobbyrobot.cz: Na LM3915 jsem se NEPTAL. Vyměníš-li mi ty A277D za LM3915, tak to potom beru.

buď se musí ubrat ledky, používalo se tak 5 až 7 a pak to má jakoby log. průběh nebo to řešit externě s oz...

jan16: Ještě můžeš zvážit nákup 3x LM339 + asi 13 odporů a tam si uděláš průběh jaký chceš.

V Condoru byl zapojený indikátor tak, že některé výstupy z A277D jsou spojené paralelně a vyvedené vždy jen na jednu LEDku, těch je pak jen 7. Vlastně se tím víckrát zalomí charakteristika tak, že je decibelové dělení rovnoměrnější.
Schéma je tady: http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Downloads&d_op=search&query= (kdyby byla v adrese mezera, tak ji vymaž).
Případně můžeš před A277D v lineárním režimu, t.j. se všemi 12 LEDkami zařadit A281D jako logaritmický detektor (poměrně přesně aproximuje decibelový průběh napětí na výstupu v rozsahu nejméně 46dB), výstupní napětí zesílit na potřebnou úroveň operákem a klidně zkaskádovat dva kousky A227D, pak ti vyjde řada 24 LEDek po 2dB.
To zapojení z Condora ale bohatě vyhovuje, používám totiž logaritmické indikátory jak s BA6822 (2x12 LED, VU stupnice), tak s AN6884 (1x5 LED, VU stupnice). A těch 5 LEDek v praxi stačí taky.

Ivoš: To "krácení" LEDek jsem už někde viděl, ale nenapadlo mě, že to slouží k tomuto účelu.
Hill: Na ten odkaz co jsi mi poslal se nemůžu dostat. Já bych byl ale raději pro řešení zachovat 12ks LED, a doplnit to o logaritmický zesilovač na vstup. Jak ale udělat ten logaritmizátor na vstup? Co jsme tak zběžně hledal zapojení, našel jsem operák s diodou ve zpětné vazbě. Kde se v tomhle bere logritmus nevím, ale dejme tomu že to tak funguje. Jak potm určím, kolik dB mám na jednu LEDku? Když bych třeba chtěl 5dB/LED nebo 3dB/LED, jak podle toho lze postavit na míru ten logaritmizátor?

LM3915 a AN6884 se jako řešení sice taky nabízí, ale já tu mám těch A277D tak 10ks, a je mi líto je nevyužít. Nutnost logaritmického zesilovače na vstupu mě od toho neodradí. Předpokládám, že se jedná jen o obyčejný operák s pár věcmi okolo.

jan16: Ten logaritmus se bere právě z té diody. Konkrétní hodnoty si musíš vypočítat popřípadě vysimulovat.

ow, tvoje odpovědi mi připadají zbytečné. Nechceš li poradit nebo něco vysvětlit, nepiš.
Hill, Ivoš: Jak bych měl teda postupovat při návrhu logaritmického zesilovače?

Honzo, mrkni semka: http://focus.ti.com/lit/ds/symlink/tl441.pdf (viz url odkaz)

jan16: Všechno už bylo vysvětleno a dál už není moc radit co, zvládneš to za jeden večer v simulačním software.
1) Vyhledáš ve starých katalozích nebo změříš kolik voltů má A277D krok.
2) Vypočítáš nebo změříš jak se projeví změna o 3/5 dB na vstupu logaritmátoru následně na výstupu.
3) z 1) a 2) spočítáš potřebné zesílení (zeslabení) mezi logaritmátorem a A277D.
4) Vhodně přizpůsobíš offsety.

Záležitosti jako posunování offsetu s OZ a zesilovač s OZ jistě znáš.

http://slaboproud.sweb.cz/elt2/stranky1/elt030.htm

promiňtě mi mé reakce, ale když se zeptám, kde se bere logaritmus v diodě, a odpovíte mi že v diodě, tak jak to z mého pohledu vypadá?
TL441 je moc pěkná věc, ale proč by na to nestačil operák?
Tu stránku co jsi mi poslal (ow) jsem již našel. Ale není mi jasné, co v tom vzorci (pro zapojení s diodou) znamená ten proud I0 (í nula).

Tak to zkusíme formulovat jinak: Logaritmický zesilovač je založen na nelineárním chování polovodičového přechodu PN, které je ve své určité části blízké matematické funkci logaritmus.
I0 by mělo být závěrný proud diody.

Zapojil jsem k operáku diodu, a na stup odpor 470R. Pak jsem měřil závislost výstupního napětí na vstupním napětí. Vyšel z toho takový zajímavý paskvil: http://img832.imageshack.us/i/graf2.gif/

koukni sem, je to asi 3 obrázek shora, http://www.hifi-forum.de/viewthread-103-48.html, ale určitě jsem viděl i jednodušší zapojení

To, cos naměřil, je v příliš hrubém měřítku, důležité je to koleno charakteristiky od 0V do asi 0,6V v propustném směru, v jeho chrupavce se skrývá ten logaritmus.
Jinak to zapojení z německého fóra se podle další diskuse dobře osvědčilo (s TL082 a rychlými spínacími diodami).
Pokud bys použil zapojení jiné, tak offset není v určitém rozsahu problém vykompenzovat změnou referenčních napětí na pinech 3 a 16 A277.

Zesilovač AZK 220 to má vymyšlený a hotový. Je tam MAA748 + A277 a ve zpětný vazbě poměrně složitý člen složený z diod a odporů. Schéma mám ale nevím jak ho sem vložit. Třeba ho někde najdete.

Schéma od A220 jsem sehnal. Ty horda diod s těmi odpory vypadá, že bude aproximace nějaké funkce, s nejvyšší pravděpodobností toho logaritmu. Nkědy to shcéma projdu podrobněji, a pokusím se tam něco pochopit.

Nehledej charakteristiku s logaritmickými tabulkami v ruce, v podstatě stačí se jí přiblížit v rozsahu nějakých -33dB pro rozsvícení první LEDky (máš jich přece 12, po 3dB to je akorát) až po poslední, která bude indikovat vše, co je nula a víc. Jestli se přiblížíš s krokem 4dB rozsahu od -44dB, už se ti může stát, že připojením některých zdrojů signálu tu (nebo ty) nejnižší nezhasneš.
Jde jen o správnou volbu rozsahu vstupních úrovní a nejvyšší možné úrovně.

Jen 3,3V je prece blbost ne?

3,3V by mel byt ubytek napeti

hele amigo, kdyz zapnes mozkovy zavity a popremejslis jak funguje LEDka, tak na to prijdes sam

Odpověď je asi 3,3 V, záleží na konkrétním kousku. Změna o maličký kousek dolů způsobí že to přestane svítit, změna o maličký kousek nahoru způsobí, že se to spálí. Pokud si chceš svítit bezpečně, potom zapoj k LED odpor:
- Zjistíš maximální povolený proud LED, v tvém případě 20 mA
- Zjistíš úbytek napětí na LED, v tvém případě 3,3V.
- Zjistíš maximální napětí tvého zdroje, předpokládám 12V
- Vypočítáš odpor (12-3,3)/0,020 = 435 Ohmů v krámě mají nejbližší hodnotu 470 Ohmů.

3,3V a malo to neni... v práci používáme LED na 2.1V a svítěj :)

Každá barva má jiné "otevírací" napětí. Je to proto, že čip každé barvy je vyroben z jiného materiálu. Stejné budou jen modré a bílé protože bílá LED je vlastně modrá a na čipu je luminfluor, který mění část UV záření na žlutou a to pak nakonec dává bílé světlo. Proto je taky tolik odstínů bílé. LED musí být vždy zapojena do obvodu s omezením proudu!! a napájecí napětí tohoto obvodu pak musí být vždy o něco vyšší než pracovní napětí LED.

no jsem na tom stejně, zkoušel jsem dvě videa a na obou je to černobílé...

Já s ním problém nemám: přes šňůru S-video a šňůry zvuku mi to jde, jen si v ovládacím programu Power Director musím přepnout na vstup S-video. Zrovna tak pro CVBS a šňůru CVBS musím přepnout na composite video. Zvukové šňůry samozřejmě zůstavají připojené stejně.
No a pak si musíš správně nastavit TV normu PAL a snímkovou frekvenci 25 snímků (50Hz).
A musí ti to chodit taky.

Jo, a nezapomeň si v panelu nastavení obrazu seřídit barevnou sytost, možná i tu máš jako default staženou na nulu.

Bola chyba len v nastavení normy je potrebný PAL_B.Ďakujem za radu.

Kup si interní modem do PCI, tam je veškerý hardware hotový, jsou jich plné bazary. Nejnovější modely uměly simulovat i zvukovou kartu, tedy se to dalo nahrávat standardním softwarem.

Díky ale potřebuji to řešit zhruba tak, jak jsem uvedl...

Především si sežeň nějaké hovorové trafo, odposlech linky musí být galvanicky oddělený, pokud to má být jen odposlech, tak stačí sledovat optronem dc proud linky, který je jen když je linka aktivní - vyvěšené sluchátko.

specifikujte mi někdo prosím pojem "hovorové trafo"...díky

hovorové trafo se používá k hovoru

mozna by bylo lepsi pouzit odposlechove trafo.

Je sice pravda, že dnes už jsou úrovně signálu na telefonní lince docela vyrovnané, ale pořád není vyloučen rozdíl úrovní, kdy odchozí hovor na lince má o 12dB víc, než příchozí.
Z toho důvodu, zejména, pokud tě zajímá víc příchozí hovor, je lepší vyvést signál pro záznam z vývodu pro sluchátko. Aspoň to vlastním hovorem nezahlušíš, o to se postará buď hovorové trafo, nebo v nových telefonech, diferenciální zapojení, tzv. elektronická vidlice. Zajišťuje, aby ti proud vlastního mikrofonu šel do vlastního sluchátka maximálně zeslabený.

Kdyby žral 33W tak na něm neudržíš ruku jak bude horké.

To není velká spotřeba zvonku, ale chyba měření levných watmetrů pokud měříš spotřebu něčeho jiného než odporové zátěže. Zahoď watmetr a spokoj se s údajem výrobce.

Záleží na tom, co kutíš. Pokud ti vyhovuje vzniklá logická funkce, klidně to tak zapojit můžeš.

Spojování přes diody použít můžeš, avšak si musíš dát pozor na to, že když přes diody nejde žádný proud, tak není definovaný klidový stav. LEDkám to vadit nebude, ale dalším logickým obvodům ano a proto se klidový stav definuje pomocí odporu 1-10 KOhm na GND nebo VCC.

A paralelně se můžou zapojovat hradla typu open collector, třeba 7403, samozřejmě s pull-up odporem na výstupu.

Dík za reakce.Nekutím nic konkrétního jenom laboruju.

Třeba tandemovým potenciometrem 100 kOhm.

dik. a jaky vykon potaku?

cca 0,1 W.
Dále je to možné udělat se dvěma odpory na kanál, ale to by se muselo určit přesněji.

Counter bývá ve významu čítač a Clock bývá ve významu hodiny. Tohle je to čítač s volitelným zaokrouhlováním.

"Volitelným zaokrouhlováním" se myslí co?

V určitém režimu to nejnižší číslo zaokrouhlí tak, že z 3,4,5,6,7 je 5 a z 8,9,0,1,2 je 0. Tabulka na straně 4.

Jo, tabulka, kterou jsem (ani po několika dnech co si s tím IO hraju) nepochopil. No, tak ale díky, jsem rád, že jsme se oba shodli na tom, že ten IO není RTC, ale jen mě ten podobný název zmátl. (Vypadalo to ale slibně). Nevadí, postavím hodiny s něčím jiným

Honzo, podstatne je to schema na strane 3 datasheetu. Z toho je videt, ze tenhle obvod neni pouzitelny na digitalni hodiny, protoze ty citace uvnitr nemaji prednastaveni ani reset a nemuzes jim zkratit cyklus na "6" a pocitat minuty do "60". Tenhle obvod se pouzival na encodery, kdysi, dokud nebyly specialni obvody. V amatersky praxi muzes tenhle obvod pouzit take na enkoder (protoze specializovane obvody jsou drahe a v malym poctu kusu nesehnatelne), anebo si z nej muzes udelat citac. Bohuzel ten obvod nechodi moc vysoko a na citac neni take moc vhodny.
Real time counter se tomu rika, ze pocita pulzy v realnem case, coz je prave potreba u enkoderu.

Na hodiny je lepsi pouzit 4518 (dvojity BCD citac), ktery ma oddeleny vystupy citacu a kazdy ma vlastni reset. To ti umozni zkratit cyklus na "6". Staci ti 3x 4518 na hodiny i se vterinama.

Take muzes pouzit obvod 74143, coz je citac, latch a dekoder/driver LED. BCD vystupy jsou vyvedeny extra takze ti umozni zkratit cyklus. Ovsem nevim, jestli se ti povede dneska jeste tenhle obvod sehnat.

Nebo muzes pouzit 7490/7492/7475/7447 ... proste klasika.

Dalsi moznost mas udelat hodiny z obvodu MM5314 (ty se daji sehnat), nebo z PIC nebo jineho mikropocitace, anebo si naprogramovat FPGA obvod.

jeste doodatek - sel by pouzit tak obvod 40110B, jenze ten na rozdil od 74143 nema vyvedeny BCD vystupy, takze zkraceni cyklu musis udelat dekodovanim vystupu "a...g" pro displej. Tenhle citac je pouze 1 v pouzdru, zato umi pocitat i dolu a je tak spis vhodny na citace nebo generatory pulzu, bohuzel take nechodi nijak vysoko.

Jeste jsem si vzpomenul, ze pred par lety jsem naprogramoval hradlove pole, ktere funguje jako hodiny s vystupy na 7-sementu displej nebo 1-10 vystupy pro rizeni digitonu. Drivery pro LED nebo LCD nebo digitrony jsou prirozene venku. Ale muzu to najit a par kousku ti vypalit.

dal jsem ti k nam na web - http://www.bohemiae.com/cz/public_support4.html - tabulku CMOS obvodu rady 4000 a budeme tam pridavat vselijake aplikace. Vselicos jsme s nimi uz zkouseli. (viz url odkaz)

Já nepotřebuju stavět hodiny, netoužím po nich. Jen se mi dostal do ruky tenhle IO, tak jsme ho chtěl vyzkoušet.
Pokud dvojitý čítač, tak používám HC393. Kdybych měl ty hodiny udělat, vezmu třeba tiny26L, a naprogramuju to.

tak ho nezkousej na hodinach ale na nekonecnym potenciometru. Na to se tenhle obvod hodi.

Vy aby náhodou někdo z Vás místních neměl poslední slovo...

Divný dotaz. Pokud se pod pojmem IGM myslí mezní proud(jehož překročení může tyristor poškodit), tak na to je katalogový list od výrobce konkrétního tyristoru. Spočítat se to nedá! Každý tyristor to může mít jinak.
Dokonce nezáleží jen na proudu do gejtu, ale i na povoleném ztrátovém výkonu na přechodu G-K. To je taky uvedeno v datašítu. KRÁTKÝ pulz 3A nemusí uškodit, ale pokud ho tam budeš pouštět celou periodu, může se tyr. zničit už při 1A(jen příklad).
V odkazu je např. datašít tyristoru, co má IGT = 270mA a IGTM =2,5A. Takže podle této logiky je IGM asi 10x větší jak IGT při -40 stupňů C.
Ztrátový výkon na gejtu je taky velmi důležitý, ale pokud se budí krátkými pulzy, tak k překročení asi nedojde.

IGT je velmi silně závislé na teplotě(viz datašít)! Pokud je IG malý , za mrazu nemusí spínat vůbec, i když v pokojových podmínkách funguje dobře. Tato vlastnost se někdy využívá v zapojení jako teplotní spínač. (viz url odkaz)