ow, 22.7.2010 11:04:56
steev, 22.7.2010 13:08:51
Nemáte prosím schému aj pre vzššie frekvencie? pre upresnenie chcem ovládať kompresor chladničky Haier. Pôvodný inverter fungoval na frekvenciách rádovo kHz, no poodchádzali v ňom SMD súčiastky. Reku by som sa pokúsil nejaký jednoduchší realizovať. Z invertera sú pripojené ku kompresoru 3 vodiče, a ku každému z nich sú zapojené 2 mosfet-N channel tranzistory, jeden tranzistor má k vodiču pripojené S a druhý D. Vedeli by ste poradiť kde by som o konštrukcii takého invertera našiel viac info?
ow, 22.7.2010 14:24:11
steev, 23.7.2010 21:56:00
Kompresor tem je takyto: Sanyo 80124984 C-BHV140L4H DC127V max 4320 min^-1 R600a. Na pripojenie má tri vodiče pripojené k už spomínanému inverteru. Medzi jednotlivými vodičmi je vždy odpor 11 ohmov, žiadny vodič nieje spojený s kostrou. Pochopil som z toho, že sú v tom kompresore asi 3 cievky, ale neviem si predstaviť akou postupnosťou sú budené.... vedel by mi to prosím niekto vysvetlit? ešte taký dodatok, vodiče týchto troch kontaktov majú farby : Čierna, Modrá, Hnedá.
Ďakujem.
ow, 24.7.2010 00:02:29
Pokud to má tři vývody, tři cívky a 3x 11 ohmů, potom se domnívám že uvnitř jsou 3 vinutí zapojené do trojúhelníka a to by se budilo normálně třífázovým proudem, tedy 3x sinusovka ve fázi 0, 120, 240 stupňů.
PeterB, 24.7.2010 09:23:35
Myslim, ze sme sa dostali k stavbe frekvencneho menica. Moja rada znie: jednoznacne kupit. Jednoduchsi sa da aj postavit, su na to specialne IO, na inom fore som videl, ze niekto ponukal ako stavebnicu. Inak este dobre by bolo vediet aky ma ten motor vykon, podla toho treba nadimenzovat.
steev, 24.7.2010 13:34:50
Mali by ste nejakú schému na stavbu takého jednoduchého frekvenčného meniča? Zo štítku motora som opísal všetko do minulého dotazu.... len nerozumiem jednej veci.... mozem generovat na kazdom vstupnom akoze fázovom vodiči sínusovku, keď motor má na sebe napísané to DC 127V ? V pôvodnom meniči je pripojené na 3 tranzistory z tých šiestich na kontakt D, mínus z mostíka(ten je ptipojený ku 230V~), kontakt S ide na motor. Tie ostatné 3 tranzistory sú zapojené kontaktom S ku tomu istému mínus pólu z mostíka akurát cez kondenzátor MPK61275 a rezistor 0.15ohm 2W. Kontaktom D sú pripojené na motor. Na štítku motora nevidím nikde výkon. Nedal by sa prepočítať z tých rezistorov?
ow, 24.7.2010 14:13:20
Neexistuje žádný jednoduchý frekvenční měnič, jsou to poměrně složité zařízení. Je nutno dobře zvážit, zda je vhodné se do toho pouštět.
steev, 24.7.2010 18:27:40
Chcel by som to rozchodiť už len z dôvodu , že ma samotné riadenie výkonu motorov veľmi zaujíma, a chcel by S mikrokontrolérmi Atmel pracujem už dlhšiu dobu, svoju Bc. prácu som mal zameranú na vytvorenie jednoduchého diktafónu s Atmelom, a flash pramäťou, prehrávanie bolo realizované pomocou PWM.
Preto by som sa chcel spýtať, či by sa aj tento menič nedal realizovať pomocou PWM riadenia jednotlivých mosfetov. Myslíte, že v danom zapojení ako som ho popísal je generovaný sínusový priebeh signálu striedavým napätím? Lebo stále mi vŕta v hlave, prečo je na tom motore označenie DC 127V.
ow, 24.7.2010 19:30:36
Princip je prostý, pomocí PWM a 2x mosfet se generuje sinusovka kolem 50 Hz a koriguje se podle zpětné vazby na snímacím rezistoru. To všechno paralelně 3x, na 230 VAC a třeba na 6 A, ve výsledku tedy poměrně náročná záležitost.
Co má být to DC 127V nevím.
steev, 24.7.2010 22:09:02
V pondelok by mi mali prist original mosfety do povodneho plosaku, vyskusam ich vymenit, a ak to nepojde, asi zacnem s tou stavbou vlastneho menica... este by ma zaujimala jedna vec, ci zalezi alebo nezalezi na smere v ktorom sa toci motor v chladnickovom kompresore... aby som vedel urcit postupnost faz... najskor asi aspon poziciam od niekoho osciloskop, a skusim pozret co generuju 2 este zive "fazy" pokazeneho menica, aby som vedel ako ma ta sinusovka vyzerat.
ow, 24.7.2010 22:13:12
steev, 25.7.2010 20:36:49
Čo som pozeral na prvy obrazok, tam je tusim pisane ze pri elmag. poli v motoroch sa to realizuje tak ako je to nakreslene.... naozaj to pole treba vratit do nuly opacnou seriou impulzov a az potom to nabieha do dolnej polperiody? Fig.2 vyzera byt klasicka PWM. Ja najradšej používam phase and frequenci correct pwm(čítač v mikroprocesore číta od hora dole a naopak...).
ow, 25.7.2010 20:51:36
Magnetické pole se vrátí do nuly samozřejmě i samo, ale průběh není ideální a proto se mu pomáhá mosfety, řeší se to přes zpětnou vazbu. Porovnává se vypočítaná a aktuální poloha na sinusovce a podle toho se to zkoriguje.
Ano je to klasická PWM a Phase-Correct PWM je v pořádku.
steev, 29.7.2010 18:32:33
ešte mám takú otázočku. Dal by sa ten motor vyskúšať na normálnom trojfázovom rozvode cez nejaké rezistory predradené? Napadlo ma to v súvislosti s tým, že vlastne mosfety mu tiež len spínajú 230V.
Keď meriam budenie mosfetov, aké by som mal mať nastavenie a zapojenie osciloskopu, aby som eliminoval plávajúcu zem? Dalo by sa to vôbec s mojim osciloskopkom BM574?
steev, 29.7.2010 19:06:14
Na webw som si prečítal, že by to malo eliminovať použitie oddelovacieho transformátora na napájaní... len teraz neviem či na napájaní osciloskopu alebo zariadenia :)
Hill, 29.7.2010 19:32:59
Přednostně toho zařízení, jehož kostra je galvanicky spojená se sítí. Pokud měřené zařízení má kostru spolehlivě od sítě oddělenou (u osciloskopu to předpokládám), pak je pochopitelně vhodnější použít oddělovací trafo pro ten spotřebič, který žere méně.
steev, 29.7.2010 20:35:36
na osciloskope (tesla BM574) je kostra spojená so sieťou a na chladničke ktorú merám je to samozrejme tiež. Na tej chcladničke však merám logické obvody, ktoré sú napájané cez vnútorné trafo- galvanicky oddelené, a majú plávajúcu zem. Čo by bolo teda najjednoduchšie a efektívne?
jan16, 30.7.2010 00:21:00
to zapojení, na které sem dal odkaz OW, dalo by se použít pro PWM regulaci o frekvenci cca 100Hz-10kHz? (Nebo je na tohle to jednotranzistorové buzení gejtů už moc pomalé?) Do jaké frekvence je rozumné tohle používat?
ow, 30.7.2010 00:29:42
Záleží na frekvenci a zároveň kapacitě Gate mosfetů a pozná se to podle toho, že nikdy by neměla nastat situace že jsou otevřeny mosfety oba. 10 kHz by ještě mělo chodit, 100 kHz asi ne. V takovém případě by se použil mosfet driver, třeba IR2104.
jan16, 30.7.2010 01:38:34
Jo, tak jestli neni problém s pár kHz, tak je to super. Podobný zapojení (v podstatě to samý) jsem se právě hodlal vymyslet na papíře, a když jsem tu zahlédl už tohle hotové, jsem se na to vymýšlení vykašlal.
Jen mi tam připadají zbytečné ty diody paralelně u těch FETů. Ty už mají diody integrované, a poněkud bytelnější, než ty ampéírovky v plastu co jsou okolo. (nebo ne?)
To zapojení by mi mohlo vyhovět, jen asi bude problém ten, že napájecí napětí toho H můstku bude v provozu asi tak 22-28V, takže to buzení gejtů v tomhle zapojení bude stejně potřebovat upravit.
ow, 30.7.2010 10:16:53
Dioda v mosfetu zcela jistě existuje, ale její parametry jsou jiné než parametry shottkyho diody a proto je externí dioda nutná.
Bude se to muset upravit, málokterý mosfet snese GS větší než 20 V.
jan16, 30.7.2010 11:57:36
Pokud se časová konstanta RC článku počítá jako 2píRC, tak pro tenhle obvod mi vyšlo, že nabíjecí čas gejtu bude pod 1us, takže z toho už si představu o rychlosti nějakou udělám.
Nikde jsem si nevšiml, že tam byla psaná schottkyho dioda. Ta interní v mosfetu má sice velký úbytek (viděl jsem až 2,5V u některých fetů), ale je relativně rychlá, rozhodně víc, než plasťácké 4007 nebo 5408 a podobné.
Problém s velkým Ugs bych zkusil vyřešit přidáním zenerek na gejty, a případným přepočítáním odporů okolo, aby zenerky zbytečně netopily, a aby byl nabíjecí/vybíjecí čas gejtu dostatečný.
ow, 30.7.2010 12:31:29
Časová konstanta se v tom to případě počítá trochu jinak a to za jak dlouho se mosfet otevře a hlavně zavře.
Dioda v mosfetu se rozhodně nesmí používat jako náhrada externí diody.
jan16, 30.7.2010 13:29:20
ale, já myslelčasovou konstantu obecně, pro RC článek.
Pročpak by se nesměla používat dioda v MOSFETu? Od čeho tam teda je? A proč se ve všech polomůstkových SMPS s MOSFETy využívají právě ty integrované diody?
ow, 30.7.2010 13:38:36
Časová konstanta pro obecný RC článek je v pořádku, ale v tomto specifickém případě nám to moc nepomůže.
Je samozřejmě možné, že jsi viděl přístroj kde čínský soudruh využil integrovanou diodu, otázkou je jak dlouho jim to bude fungovat, s externí diodou to funguje dlouhodobě.
jan16, 30.7.2010 13:53:10
ow, tohle už myslím zavání tím, že se snažíš mít za každou cenu pravdu. Ukaž mi spínaný zdroj polomůstkové topologie MOSFETy, který má dané externí diody paralelně k těm uvnitř MOSFETů. Zatím jsem takový neviděl.
Já zas nechci, aby to vypadalo že se hádám, už jsme i trochu odbočili od tématu.
ow, 30.7.2010 14:00:02
Mě je to celkem jedno, kdo má pravdu, říkám co znám ...
jan16, 30.7.2010 14:04:17
DObře, co znáš ti neberu, ale dokaž mi to, že to tak je, protože tomu nevěřím.
ow, 30.7.2010 14:07:54
ow, 30.7.2010 14:24:18
A je to samozřejmě složitější
Když je half-bridge s kondenzátory, tak se nevyužívají diody ani interní ani externí a proto se může zdát že nejsou potřeba.
jan16, 30.7.2010 14:29:28
Dobře, to je rezonanční polomůstek, ale nevadí. Přesto tam nikde ty externí diody nevidím (Projel jsem to jen zběžně, takže pokud to tam někde je, tak se omlouvám).
Já si představuju polomůstek takhle, bez externích diod.
//Ty diody tam potřeba jsou, kdyby to byl polomůstek z NPN, tak se musí dát externí, u FETů se využívají ty interní.//
http://danyk.wz.cz/jz.gif
A zde ta externí dioda je, a je potřeba si také povšimnout té 1N5822. JE to z toho důvodu, že interní dioda je moc pomalá, a těmi dvěma přidanými je "nahrazena" tou diodou MUR.
http://www.sopotnice.eu/fotky/fotky_blog/polomost.gif
jan16, 30.7.2010 14:33:52
"Když je half-bridge s kondenzátory, tak se nevyužívají diody ani interní ani externí a proto se může zdát že nejsou potřeba."
Tak timhle jsi to dokonale zabil. Tak když nejsou potřeba, tak proč teda v každém PC zdroji jsou vždy k oboum NPN doplněné zvenčí? Asi proto, že potřeba jsou.
ow, 30.7.2010 15:25:15
ow, 30.7.2010 15:28:57
Nicméně bych to celé uzavřel, patrně se nedohodneme. Můj názor je, že interní dioda v mosfetu má své omezení a ve spoustě případů je třeba ji pomoct diodou externí a samozřejmě ty můžeš mít názor jaký chceš, já ti ho neberu.
jan16, 30.7.2010 19:43:28
nejde o braní názorů.
V tomhle schématu, pokud sis všiml, to patří ku tesláku. Tam ty FETY spínají třeba na 100-300kHz. Externí dioda je tam proto, že ta interní je pomalá. A na schématu se mi nelíbí taky to, že když ta interní bude mít menší úbytek než ta MUR, tak je tam ta MUR k ničemu.
Kdes vzal že v PC zdroji je full-bridge?
Na tom druhém odkazu, co jsme ti poslal já to máš správně, v sérii s MOSFETem musí být ještě dioda, aby nedošlo právě k tomu problému s úbytkem napětí.
Koukám, že Jan16 na sobě pracuje, což chválím
Původně v těch MOSFETech byla parazitní dioda proti substrátu, která neměla valné parametry, hlavně u P typů a byla pomalá. Ted už ji tam dělají smysluplně dotací a snaží se o co nejlepší parametry, aby se nemusela použít paralelně další diskétní.
PETR, 14.10.2010 17:07:20
Zdravim mam podobnej problem,akorat ten měnič mam orygo od NORD. Dá se tam nastavit vše možné. Dal jsem tam max U 127V a začal jsem 10Hz 60V a postupně navyšoval,zhruba při 30Hz 80V jsem myslel že motor vyskočí. Mám pocit že je pulzní?????? proto 127DC. S pozdravem Petr.