Pekne, hodne pekne.
Mas v planu to prodavat jako stavebnici, nebo se to nevyplati?
Martin ® , 10.7.2008 21:01:21
Vasi: Díky. Upřímně řečeno, teď to nějakou dobu nechci ani vidět ;) ...poslední tejden sem jenom seděl doma a sepisoval.
Sice to parádně funguje, ale nepovedlo se mi dosáhnout výsledků, kterejch sem dosáhnout chtěl (má to zatim odstup vyšších harmonickejch jenom 45 dB). Potřeboval bych si někde pučit spektrák na pár dní domu a pak by z toho šlo vytáhnout určitě přes 60...
Pokud stavebnice někdy bude, tak nejdřív koncem roku. Od funkčního prototypu ke stavebnici je přeci jenom dlouhá cesta a teď mi konečně začínaj prázdniny
zdeněk, 10.7.2008 21:35:44
Pěkná práce
Být tebou tak bych zkusil termostatovat krystalový oscilátor nebo použít tovární TCXO aby jsi se dostal frekvenční stabilitou na 1-5ppm(vyšší stabilita by vyžadovala výrobu krystalu na zakázku). Přeci jenom použitý obvod umožňuje rozlišení frekvence 32 bitů... A to už je výzva
Ty DAC převodníky ti jedou napěťově v blbym módu, správně se mají výstupy pohybovat v rozsahu AVDD -/+0,5V, takhle to při 10mA a 100R zakončení padá na 0,8V, to už by mohly ty zdroje proudu kecat - zkreslení.
Taky nevím, jestli je to pravý ořechovy dát na výstup operák, kterej ti pěkne zmixuje GHz produkt výstupu DACu a až za to dát dolní propust.
A to zapojeni je differenční jen napětovým zesílenim, vstupní odpor to má nesymetrickej.
Ten filtr jsi pěkně odbyl, se dvěma špulkama žádnej zázrak neuděláš a je lepší ten eliptickej filtr kombinovat s přímou dolní propustí, ona stačí parazitní kapacita těch cívek, která to stejně nahoře zprasí. Nezapomeň, že ty kondy mají parazitní indučnost, 1nH pro 0805 pouzdro to jistí.
zdeněk, 11.7.2008 02:20:28
no Martine, možná by stálo za úvahu to zveřejnit až po úspěšné obhajobě
zdeněk, 11.7.2008 02:22:25
(kamarád tam měl eliptický filtr s třemi indukčnostmi)
hezký, ale chce to dodělat.... Předně zdroj kmitočtu by měl být VCXO, ideálně dolaďdovaný GPSkou
Martin ® , 11.7.2008 11:29:20
díky za připomínky :) já vim, uplně dodělaný to neni, moc času nám na to nedali.
danhard: výstupní proud D/A převodníků je tam 4mA a ne 10. Ten diferenciální zesilovač nejspíš neplechu dělat bude, ale nevim jestli by šlo nějak cpát proudový výstupy D/A (který maj ústit do +1,8V) přímo do filtru? Filtr sem dělal podle aplikačních poznámek od Analog Devices (5).
kvitko, zdeněk: jj, s tim oscilátorem máte pravdu ;)
Martin ® , 11.7.2008 12:09:36
danhard: ale máš pravdu, bylo by lepší nastavit výstupní proud 10mA a zakončovací odpory dát třeba 200 Ohm. Škoda, že nemám spektrák a víc času.
Martin, to znam, zadani davaj na posledni chvili, ale takovahle vec nejde udelat ein zwei... ale drzim palecky, klidne dodelej po obhajobe. Jo, neukazuje se ti v clanku obrazek 106.gif
Martin ® , 11.7.2008 12:32:37
teda 50 Ohm... už z toho blbnu.
kvitko: super by bylo, kdybych s tim moh za dva roky pokračovat na diplomku, pak bych to moh pořádně doladit. Za tři měsíce se toho moc stihnout nedá, zvlášť když k tomu má člověk ještě 6 zkoušek.
zdeněk, 12.7.2008 13:32:33
Martine ještě mě napadá, nemá ten tvůj oscilátor větší fázový šum když používá PLL? Jaká je vůbec tím pádem jeho krátkodobá stabilita?
zdeněk, 12.7.2008 13:34:43
Martin ® , 12.7.2008 16:33:06
zdeněk: jo, to samozřejmě bude tak, jak řikáš. Frekvenční stabilitu jsem měřil akorát v závislosti na teplotě a dlohudobě (na čítači) u těch minulejch generátorů (DDS 3.0) a vždy to bylo pod 10ppm. Krátkodobou stabilitu bohužel neznám. Tenhle oscilátor jsem tam dal hlavně proto, že jsem jich dostal hromadu výměnou za reklamu Spezial tady na elwebu a taky proto, že mi to ulehčilo programování, když je frekvence přímo 2 na 24 Hz... Časem to vyměnim za něco normálního.
Majkl, 13.7.2008 11:26:43
kvitko, 13.7.2008 14:09:00
Já myslím, že kvalitní oscilátor a zdroj signálu je základ všeho. Ty oscilátorky od Epson jsou tak dobrý možná na domácí digitronový hodiny, ale ne na měřící přístroj a už ne na syntetizér. (Ono je to vidět už na ceně). Už přes rok zkouším různé oscilátory za účelem normálovýho zdroje signálu. Zatím nejlepší se jeví ten co jsem dal do odkazu. Má solidné stabilitu. Navíc ho dolaďuju GPSkou a dosahuju stability 1E-10. Ovšem GPSka není ta, co koupíte na rohu ve foto-kině. Je to specielní GPSka, co dává 1pps a 10kHz signál odvozený z normálu na satelitu. Momentálně pracuju na lepším systému, kde tenhle oscilátorek bude nahražen rubidiovým normálem. Ten už mám v chodu. Při dolaďování Rb normálu GPSkou předpokládám stabilitu 1E-11. Jenže ještě to pár týdnů potrvá, páč musím nejdřív vyvinout nový dolaďovací obvody, postavený na Xilinxu. Pak, s takovýmto přesným zdrojem signálu má smysl se pouštět do syntetizéru. Pokud by měl někdo zájem se přidat, dejte vědět. Hlavně sháním softwaráře na jednočipy
(viz fotka v galerii)
kvitko, 13.7.2008 14:10:47
Martin ® , 13.7.2008 17:19:39
kvitko: časem bych tam chtěl něco takovýho dát... aspoň budu mít o čem mluvit v září u obhajoby. Třeba to do tý doby stihnu předělat
Kubas, 13.7.2008 18:43:53
hezke.. taky sem nedavno odevzdaval bakuli. co ses za skolu ze odevzdavate az v cervenci?
zdeněk, 13.7.2008 18:46:23
kde se zjistit cena toho obvodu SG8002? Rád bych si jej pro své účely proměřil.
kvitko - kolik stojí taková GPS?
zdeněk, 13.7.2008 18:47:03
Jinak rubidiový normál se dá sehnat na ebay okolo 5000Kč.
To Zdeněk - já vím, ALE platí se to Kanady číňanům a oni ho posílaj z Číny. Jsou to nějaký vyřazený kousky a jsou s nimi problémy. Musíš si ho doopravit a jak jsem slyšel, tak rubidová lampa je na konci životnosti, musí se většinou vyměnit.
Ale ten MTI dělá také oscilátor Model 207, který má přesnost na úrovni rubidiového normálu. Jen je potíž ho z nich dostat...
Ta GPSka vyjde dneska v přepočtu na Kč 2500, zítra sem hodím foto. Já jich mám asi 8 ks skladem ještě. Měl jsem jich 50 ze zbankrotovaný firmy. Ono jich totiž moc neexistuje, těch co dávají synchronizační kmitočty. Motorola kdysi něco dělala a už nedělá. Jenže sama GPSka se jako zdroj signálu nedá použít, páč, když GPSka nepřijme signál, bys měl výpadek signálu pro syntetizér. Proto se GPSka používá jen k synchronizaci pro dolaďování. Jenže to dolaďování je na týhle přesnosti 1E-11 docela problém. Musí se měřit ještě o řád přesnějc, jinak to nemá efekt. Proto teď dělám toho Xilinxe, který to bude měřit a bude jakýmsi arbitem mezi oscilátorem a GPSkou. Až bude, dám ho k dispozici jiným zájemcům.
zdeněk, 13.7.2008 20:20:00
mám takový dojem že rubidium má větší Q, takže by mělo mít vyšší krátkodobou stabilitu oproti krystalu.
udává se že Rubidium má Q asi 10 miliónů, dobré krystaly mají okolo 1 miliónu.
Ale tyto parametry jsou důležité spíše pro komunikační účely kde se hledí na fázový šum
Martin ® , 13.7.2008 20:47:37
Kubas: ČVUT, FEL. My jsme měli na výběr dva termíny... ale jak sem už psal, bylo k tomu šest zkoušek, takže sem sotva stíhal ten druhej. A obhajobu mám až někdy v září. Ty už jseš Bc.? :)
No já ten MTI 270 vyzkoušený nemám, jen jsem ho viděl u nich v katalogu, ale oscilátory MTI se bez vyjímky používají v moderních vojenských zařízeních a MTI má skvělou reputaci, takže bych té stabilitě MTI 270 věřil.
Ale myslím, že i úplně hloupý vyhřívaný oscilátor, třeba ten tady v odkazu 537 by byl lepší než ty miniaturní Epson oscilátorky. Ono jde totiž o to, že ty miniaturní oscilátorky jsou sice miniaturmí (co je malý je hezký, že...) ale stabilita nic moc. Jsem před lety udělal takový miniaturní datalogger na paralelní port. Celý v SMD, také jsem tam použil miniaturní oscilátorek Epson. Ten datalogger umí spoustu věcí, má pěkný AD převodník, vstup pro různá čidla... a je k tomu solidní software na PC. Jenže pak se ukázalo, že právě oscilátorek je nějvětší slabinou, protože si mění kmitočet, takže z dataloggeru je sice pěkné ukazovátko (ukazuje to skvěle), jen ty údaje se těžko dají použít k měření, protože od oscilátorku je odvozená časová základna k měření.... No dneska už bych to takhle nedělal a dal tam solidní kovový oscilátor a do měřáku už jen vyhřívaný.
Krom toho, třeba mám pod stolem syntezátor Hewlett Packard 3335A. Je sice starý asi 20 let, ale chodí do 80 MHz, má spoustu možností a používá také vyhřívaný oscilátor. Myslím, že u Packardů nebyli blbci a kdyby mělo smysl použít miniaturní oscilátorek, tak by ho použili. Ty miniaturní oscilátorky byly už tenkrát, tehdy jsem si s nimi dělal digitronový hodiny a tam na nestabilitě moc nezáleželo.
(viz fotka v galerii)
Zdeněk tak jsem sem do galerky dal tu fotku té GPSky - je u toho popis. Pokud máš zájem, dej vědět. Mám jich ještě 8 kousků.
(viz fotka v galerii)
zdeněk, 14.7.2008 22:37:07
Zájem bych měl, ale peníze budu mít až v říjnu...
To neva, já ti počkám, říjen tu je co nevidět ...
Zdeno, 17.7.2008 21:53:59
Podla mna je to vsetko total brutal perfektne. Student Bc aby dokazal navrhnut a takto solidne vyrobit generator 40MHz!!!! Vy tam v cechach mate asi zarytejsich amaterov ako mi tu v SVK.
To Zdenek:
někde se mi na tebe ztratila majlová adresa. Tak xilinxa jsem doprogramoval. Když jsem do něj nahrál všecko a vyzkoušel, tak to chodí. No a dneska ráno jsem zjistil, že to úplně všecko co jsem programoval umí procesor M32 od Mitsubishi, co mám v šupleti
A ten umí ještě něco navíc, co se hodí, má totiž i AD a DA převodníky, který do xilinxe nedostanu (ani netuším jestli to jde). Tak já to vidím na tu M32, která je za babku, zatímco xilinx je nasivně drahej a jak jsi psal, ty, tak to stádo Hc a TTL a Atmel by teda stál asi 10x tolik co ta M32. Kdyžtak pošli na sebe adresu. Já už mám M32 na tišťáku tak se to může zkoušet.
Vracím se k tomuhle tématu protože .... jsem dodělal první část projektu, který se spustil díky Martinově bakalářce, a to GPS frekvenční normál. A tímto referuju o výsledcích, které mohou zajímat potencionální další následovníky.
V projektu šlo o to, udělat přesný, co nejpřesnější frekvenční normál, zdroj přesné frekvence. Momentálně se tedy dodělala verze s GPSkou a verze s rubidiovým oscilátorem. Verze s GPSkou se již otestovala. Testy běžely několik týdnů, přesně od 20.května. Verze s Rb oscilátorem se testuje a výsledku budou tak koncem srpna.
Pro verzi s GPSkou jsme použili GPS přijímač viz galerie ID 613, který dává výstup 10 kHz a také 1pps (pulzy po 1 sec). K tomu se použil Vectron termostatovaný napětím dolaďovaný oscilátor 10 MHz. Dolaďování se děje přes fázový závěs, kde se porovnává 10 kHz z GPS přijímače a podělený signál z Vectron oscilátoru. Dolaďovací napětí se pamatuje ve flash paměti pro pozdější použití.
GPS přijímač používá anténku viz obrázek. První překvapení bylo, když jsme zjistili, že signál z GPS je i v místnosti, ačkoliv jsou zavřená a zatažená okna závěsama. Anténka je vzdálená 4 metry od okna a leží na stole, výhled na okno má navíc ještě zakrytý stohem měřáků.
Pro měření přesnosti přístroje se použil zkalibrovaný čítač Racal Dana 2101, který měřil výstupní frekvenci dolaďovaného oscilátoru na dvě desetinná místa, tj. na setiny Herzu. Počet měření se počítal na HP 5314A. Intervaly měření 1 sec.
Dále viz pokračování.
pokračování:
Ukázalo se, že po prvním spuštění oscilátor začal na -600 Hz pod normálem, po cca 1800 měřeních se dostal 90 Hz nad normál a od té doby klesá k normálu. Momentálně je na +0.14 nad mormálem. Tedy dává 10.00000014 Hz.
Když v průběhu testů bylo zařízení na několik hodin vypnuto a poté zapnuto, pak během asi 1 hodiny, po zahřátí, se oscilátor ihned srovná na naposledy dosaženou hodnotu. Tzn. pokud např. dnes po cca 6 týdnech provozu přístroj vypneme a zapneme třeba zítra, bude potřebovat již jen 1 hodinu na zahřátí a najetí na 10.00000014 Hz.
S postupným provozem spolu s anténou a GPS se tato přesnost stále zlepšuje. Předpokládáme, že časem překročí hranici 10 Mhz na pár setin Hz dolů a začne se zase vracet a dlouhodobě bude oscilovat několik setin Hz okolo normálu 10 MHz. Foto přístroje dodám do galerie za pár dní, až přístroj odpojíme od měření a vyfotíme.
Další referát bude v září, týkající se Rb normálu.
Kvítko, ten normál dává 10Hz ? na co je to dobrý ?
Ne danharde, ten normal dava 10.000.000.xx Hz.
Mimochodem, kdyz Faraday poustel proud do zabich stehynek a ty zabi stehynka sebou skubala, ptali se ho k cemu to je obry. A Faraday jim odpovedel: A k cemu je dobry narozeny dite? Tak i kdyby ten normal daval 10 Hz, tak k necemu to asi dobry bude
No jen jsem koukal jak si to napsal
A na ten Hz mě těch 5MHz dává i ta blbá BM526 když se ohřeje, ono taky trochu jde o krátkodobou stabilitu a fázový šum a to jaksi to doladění podle GPS neřeší.
To s tím rubidiem bude lepší.
Stejně dobře se dalo nasynchronizovat podle rozkladu v televizi a nestálo to skoro nic
Ale ted jak vypnuli analog, tak ani nevim jak to funguje.
Rubidium mozna lepsi bude pokud jde o sum, ale nevyhodou rubidia je, ze musi byt nonstop zapnutej a na rozdil od GPS celkem topi.
Kdezto GPSka je prenosna a da se vypnout a pamatuje si posledni stav, takze najeti na posledni stav po zapnuti a nasledny ohrev trva jen cca hodinu az dve. Ale uvidime, mereni rubidia skonci az koncem srpna.
Ta synchronizace pres digi TV je celkem zajimavy napad. Melo by se to zjistit. Mam znamyho u TV, tak mu zkusim napsat. Mohlo by to byt stabilnejsi nez u analog TV. Ovsem jak se to vydekoduje, to netusim. Ja pres televizky nejsem, ani zadnou nemam. Museli by se hledat nejake TV integrace a jestli maji na nejakem pinu vyveden vhodny signal... Treba tu nekdo o tom bude neco vedet.
No právě, když byl analog, tak na tom signálu byla silná amplitudová modulace od horizontalní synchronizace, ani jsi nemusel lézt do televize, přijímač na jeden kanál z Cukráku byl relativně jednoduchý
Chyba byla, že to dříve nejelo nonstop, takže sem to měl jen jako kalibraci k té BM526, a ta když se nahřeje, tak těch 0.01 ppm drzí bez problému.
A v televizi to měli podle nějakýho rubidiovýho normálu.
musim tomu znamymu na kavcarnu napsat, hned nez na to zapomenu. Tak ono se da take synchronizovat temi casovymi normaly na dlouhych vlnach, ale ta TV by byla lepsi, tam jsou vyssi kmitocty a u digitalni TV by mohly byt vyssi nez byvaly u analogove ...
Tady je odpoved meho znameho k danhardove problemu:
samozrejme, ze i v digitalnim vysilani je kmitoctovy normal, bez toho by to vubec nefungovalo. Je to 27 MHz a vysilaji se casove znacky nazyvane PCR (Program Clock Reference). Je to 42 bitu, kde 33 bitu udava vztah k 90 kHz referenci a 9 bitu k 27 MHz referenci. Tyto znacky se vysilaji na urcitem PIDu, ktery je popsan v tabulce PMT. Doporucuju nastudovat normu MPEG-2, cast 1 o systemech, resp. o konstrukci transportniho toku, tam tohle vsechno je. Pro tebe je podstatne, ze prislusne obvody a referencni oscilator s vhodnou programovou obsluhou obsahuje kazdy set-top box. Bohuzel, neni to jiz navazane na rubidiovy normal, takze to neni tak presne, ale pro urcite aplikace to asi vyhovi.
Celkem by mne zajímalo něco blíž o tom GPS "etalonu" 10MHz - tedy jaká je výsledná fázová čistota, stabilita a hlavně s čím byla ta stabilita porovnávána...
Čeká mne (dlouhodobě) řešení reference pro RF pracoviště (analog. generátory, spektrální analyzátor...)
kvitko, 6.3.2010 11:03:33
uz ho mam davno hotovej. Chtel ho tu se mnou delat tehdy take nejaky "Zdenek" ale odpadnul. Vyfotim ti ho a dam ho sem do galerie. Ma zatim jeden "nedodelek": nechal jsem vygravirovat popis na prednim panelu, ale ty gravirovany pismenka jeste nejsou potreny barvou. To zase dela jina firma. Tak musim za ni dojet, aby mi to pretrela barvou a ty pismenka vynikly.
Take si lamu hlavu, jestli bych tam nemel dat mikropocitac, co by z udaju z GPS neco ukazoval. No ale etalon zase nepotrebuje vedet pozemske souradnice, ze...
Tak ja to jdu vyfotit.
kvitko, 6.3.2010 11:07:57
A propo - k dotazu Drmuly - ta stabilita je dana stabilitou normalu na satelitech, co je udajne Cesiovy normal. Dale, od 14.10.2009 kdy jsme spustili take rubidiovy normal, srovnavame oba etalony. Jedou oba dva non-stop. Samozrejme GPS je presnejsi, ale ta chyba je sotva meritena. Pochybuju, ze ma nekdo doma pristroje schopne merit pikosekundy.
Myslím že by se dalo něco vymyslet (co Ty víš co mám doma? ;-D ). Jen mne hlavně zajímalo jak to vypadá s tím fázovým šumem a jestli máš tu stabilitu nějak "profesionálně" potvrzenou. Už dělám ve VF nějakou dobu a hodněkrát jsem se přesvědčil že tu nekompromisně platí "co si sám nezměřím to nemám" - neboli když dva dělají totéž, není to vždy totéž...
To ale samozřejmě neber jako "útok" na Tvé dovednosti a vědomosti. Vím že jsi šikovný a že tady celkem dost "publikuješ" ale jak se říká "neznám Tě jako svého bráchu".
Každopádně předem děkuji za foto...
kvitko, 6.3.2010 18:45:05
fotky jsem odesll rano primo na majl. Ted mi prisla tahle odpoved:
[i]
díky za informace. Chci zkusit ještě jinou metodu o které se zatím nebudu zmiňovat - ne dřív než ji vyzkouším.
Potom Ti samozřejmě dám vědět ja to dopadlo a rád se podělím o zkušenosti i podrobnosti.
Mělo by to zvládnout poměrně velmi rychlou stabilizaci (1E-11 diametrálně rychleji než popisuješ - teoreticky v řádech hodin při "studeném startu") a dokonce by nemusel být zapotřebí termostatovaný OSC (divočina co?). Bude si to samo měřit teplotu na OSC a podle kalibračních křivek bude "dotahovat" neboli kompenzovat tyto teplotní jevy. Vím že to zatím vypadá jako sci-fi, ale napadl mne jeden bombastický způsob, který vychází z principu "když nemůže hora k mohamedovi, musí jít mohamed k hoře" - jenže my jdeme posouvat horu, ne mohameda
Co je ale nejpoutavější, i při výše popisovaných vlastnostech by to mělo mít fázový šum lepší -150dbc/Hz @ 10kHz. Takže sám jsem zvědav co z toho bude.
[/i]
Tak to se teda budu tesit az to dodelas.
Jinak jeden tip: Vectron dela oscilator, ktery z je na urovni GPSky. Cenu neznam (bude macata) a obavam se, ze jej nebude snadne ziskat.
To: kvitko Zaujímam sa tiež o GPS synchronizáciu. Prosím ťa mohol by si mi poslať schému na synchronizáciu oscilátora pomocou GPS. Ak nemôžeš alebo nechceš poslať tvoju, keby si ma aspoň na nejakú nasmeroval. Vraj sa to dá postaviť pomocou integrovaných obvodov.
Vopred ďakujem.
jsou dve metody doladovani oscilatoru na zaklade sigalu s vyssi presnosti. Pricemz pojem "signal s vyssi presnosti" muze byt nejenom GPS, ale take z Rubidioveho oscilatoru.
1.metoda je pomoci PLL napriklad obvod 4046. Z jedne strany do PLL postis presny signal, napr. 10 kHz z GPS a z druhe strany do GPS poustis signal z oscilatoru ktery chces doladovat. Signal z oscilatoru musis pochopitelne vydelit nejdrive na 10 kHz, na stejny kmitocet normovaneho signalu.
Z vystupu PLL pak ridis doladovani oscilatoru. Doladovaci obvod oscilatoru je zavisly na konkretnim typu oscilatoru, ktery pouzivas.
2.metoda je digitalni, meris signal oscilatoru citacem, ktery se hradluje signalem z GPS. Podle odchylky se nastavi DA prevodnik, ktery pak doladuje oscilator.
Na Netu, kdyz zagooglujes, najdes hafo jednoduchych schematek s 4046. Doporucuju si je vyzkouset na prkynku a promerit. Zjistis zajimave ukazy
kvitko, 7.4.2010 19:50:17
Tohle schema
http://www.jrmiller.demon.co.uk/projects/ministd/frqstd0.htm je dost primitivni. Zkouseli jsme ho, ale moc nadseni jsme z vysledku nebyli. To co ma ve schematu levo za tou prerusovanou carou, to je vystup GPS prijimace. Ten ma vystup 10 kHz signal a jednak seriovy port, na kterem se prenasi udaje o poloze, casu atd. On to v tom schematu je prevedl na RS232 tim MAX232CP.
Kdyz mas 8 MHZ oscilator, musis signal vydelit na 10 kHz, tj. prvni delicka (obvod U4a ve schematu) bude delit osmi napriklad 1/2 obvodu 7493.
Mnohem ozehavejsi je obvod R1C1R2C2 a doladovani tvojihp oscilatoru. Pokd to nechodi presne, je cely zarizeni na prd.
Draho ...
nejdrazsi je ten oscilator a ten GPS prijimac.
Vidím, že sa vyznáš. Takže si nechám poradiť. Ešte som našiel toto zapojenie
http://lea.hamradio.si/~s55z/images/S52ZB/GPS%20control%203.pdf Neviem, čo povieš na to. A ešte raz vďaka za info.
kvitko, 8.4.2010 11:09:48
Mrkni na tento link:
http://lea.hamradio.si/~s55z/images/S52ZB/
je trochu lip pristupnejsi a jsou tam i fotky
.
Ale k veci. Tady on pouziva PLL 4046 (viz schema nalezato vlevo nahore). Ten SP233 vlevo dole je zase interface od GPS ser. portu na RS232C. Doladovaci napeti resi opet tim R1R2C2C3 jak v predchozim pripade. Ale v tom predchozim pripade tam pouzival jeste operak, zesilovac. Takze v podstate to same.
Zkus to takhle, z jineho konce:
[1] vezmi tvuj oscilator, pripoj ho na napeti (topeni) pritom si zmer kolik bere po zapnuti proudu. To budes potrebovat kvuli zdroji. Pak mu pripoj ladici napeti. Ty oscilatory obvykle mivaji ladici napeti napriklad 0-4 V a jsou nastaveny z fabriky tak, aby jmenovity kmitocet byl uprostred ladiciho napeti.
Napriklad u tebe bude napajeni 12V a lad. napeti 0-4V a frekvence 8.00000 MHz to bude davat pri ladicim napeti=2 Volty. K tomu budes potrebovat presny citac, presny voltmetr na zmereni ladiciho napeti a 2 napajeci zdroje, jeden pro topeni, druhy pro ladici napeti. Musis to nechat chvili, aspon hodinu bezet, az se vse ustali. Zjisti si presne frekvence od -do v zavislosti na ladicim napeti.
kvitko, 8.4.2010 11:09:54
[2.krok]
vezmi 2 generatory signalu, zapoj si treba ten PLL 4046 s temi R1R2C2C3 a do 4046 pust z 1.generatoru presne 10.000 kHz a z druheho generatoru tam pust signal okolo 10 kHz a kvrdlej s nim v tom rozmezi, jak jsi si v prvnim kroku zmeril tvuj osciltor. Treba od 9.900 kHz do 10.100 kHz
No a ukolem bude vymyslet analogovy obvod na vystupu PLL 4046 obodu, ktery bude teplotne stabilni a bude davat ladici napeti pro tvuj oscilator.
Totez si vyzkousej s tim obvodem, hradlem z predchoziho zapojeni.
Nezapomen, ze v bou pripadech musis mit generatory obdelniku, tedy funkcni generatory, ne sinus, protoze 10 kHz z GPS ma obdelnik a z te delicky ti poleze take obdelnik.
Az vymyslis ten analogovy obvod pro doladovani tvyho oscilatoru, tak take vyzkousej jeho teplotni stabilitu, treba ho fenem ofoukej na 40-50 stupnu.
A az tohle budes mit a uvidis, ze to pekne doladuje oscilator, tak ten 1.generator vyhod a dej tam tu GPSku a misto 2.generatoru dej tu delicku.
Pak uz jen tistak a bedynku a pristroj je ready. Muzes take pak pridelat mikropocitac, co bude cist data ze seriovyho portu a ukazovat na displejitvoji polohu, cas atd....
Ďakujem za rady. Vôbec som nemal predstavu ako na to. Je to náročnejšie ako som čakal. Ale idem sa s tým popasovať.
Zháňam GPS modul Jupiter-T z ktorého poleze 10kHz. Ak by mal niekto k dispozícií, kúpim ihneď.
No problem, ty tady máme. Napiš mi adresu (poštovní), kam to chceš poslat.
A to už jsi změřil ten tvůj oscilátor? By jsi mohl napsat, nebo spíš udělat graf závislosti frekvence na ladícím napětí, a ukázat nám to. Kolik milivoltů potřebuje tvůj oscilátor na rozladění o 1 Hz od jmenovitých 8.000000 Mhz? A už jsi vymyslel ten analogový obvod, co bude na výstupu PLL a bude dolaďovat tvůj oscilátor? By jsi mohl nahodit schema do galerie ...
Nutno podotknout, že celý ten nesmysl je oscilátor pomalu dolaďovaný na přesnou frekvenci.
Krátkodobé záležitosti (různé fázové šumy, modulace od napájení atd.) jsou dané především vlastnostmi toho hlavního oscilátoru a cca pod 1kHz se uplatňuje to dolaďování.
Čili, čím kvalitnější základní oscilátor a čím menší rozsah dolaďování od GPS, tím míň tam ta GPS nasere bordelu v oblasti 0.1Hz-1kHz
kvitko, 13.4.2010 09:28:43
Daněčku (alias "danharde"),tak rozsah doladovani oscilatoru od jmenovite frekvence, je urceny vyrobcem. Doporucuji prohlidnout par katalogovych listu. Co se tyka vystupu GPS, tak treba Jupiter ma vystupni signal naprosto cisty. Jeho signal 10 kHz doporucuji prohlidnout na spektraku. Kéž ty by jsi někdy vyrobil něco takového.
kdyby náhodou měl někdo zájem o kvalitní vystárlý a termostatovaný normál, tak tu něco mám s parametry:
krátkodobá nestabilita (1s) menší než 1,0 x 10^-10
dlouhodobá nestabilita (12h) menší než 0,5 x 10^-8
f norm. = 4 915 200 Hz s možností mírného rozladění
čistota spektra 20Hz-200kHz od normálu pod 100dB
rozměry 108x60x44mm a el.oddělený výstup.
f norm. je pěkně dělitelná 2, 3 a 5ti na cokoli včetně komunikačních kmitočtů
kvitko, 13.4.2010 19:06:24
jo9, to kdyz podelis 3 a potom 2^14 tak dostanes 100 Hz. To je dobry, ale musise k tomu udelat digitalni doladovani pres dA prevodnik.
kvitko, možná je až zbytečné něco tak stabilního ještě dolaďovat, když jsem to dlouhodobě testoval (asi týden) na čítači, tak to jednou za hodinu přebliklo o jeden Hz nahoru, a pak zase za hodinu o 1 Hz zpátky... a to nevím, jak je na tom oscilátor v čítači, protože stejně se chová na stejném čítači i profi generátor.
kvitko, 14.4.2010 19:09:47
Ivosi , kdyz to chces testovat, tak v prve rade musis mit citac co hradluje 10 sec a meri na 11 mist a za dalsi, ten citac nesmi bezet na interni oscilator, ale na externi oscilator rizeny z GPSky (obvykle 10 MHz) a po takovych 8 hodinach chodu az se to vsecko zshreje tak uvidis jak se veci maji. Kdyz chces z toho oscilatoru udelat frekvencni etalon rizeny GPSkou, no tak ten etalon musi davat to samy co ta GPSka a ne byt ujety o 1 nebo 2 Hz bokem. Pak uz to neni etalon.
no jo, dyť jsem psal, že jsem to testoval týden, tím jsem myslel v kuse. čítač je to dědeček hp 5342a co měří na 11 míst ale s rozlišením "jen" 1Hz. tím generátorem je hp esg d3000. každý má svůj termostatovaný normál a po několika hodinách ustálení mezi sebou pomalu plavou +/- 2Hz, takže docela dobrý a zmíněný mormál co nabízím na tom nebyl hůř. Absolutní kmitočtovou přesnost člověk jen tak nevyužije - čas není naším pánem, ne?
Ahojte koumáci!
Ivoši, obávám se, že Tvé poznámky k "zbytečné přesnosti" nejsou zcela na místě. Své o tom ví všichni co tento 10MHz normál používají pro stabilizaci nejen při generování signálů mikrovlnných pásem...
Pokud se mi bude tento 10MHz normál "courat" +/-1Hz, tak na 10GHz to je +/-1kHz....
Co je horší je to, že pokud chci nějakou GPS stabilizaci do terénu, tak po zapnutí musí běžet nějakou dobu aby se chuděrka vzpamatovala a našla družice a potom zpřesnila - to je nevýhoda analogových.
Fázová čistota nezáleží jen na kvalitě onoho oscilátoru ale i všeho kolem něj - pokud mu "šumí" už napájení ze stabilizátoru (a že šumí!
) tak se to projevuje jako nechtěný fázový šum v určitém spektru kolem nosné.
U digitálně řízených jakou třeba popisuje kvitko, je ta drobná (někdy fatální) nevýhoda, že se těžko dosahuje dlouhodobé shody fáze GPS a poděleného oscilátoru protože signál z D/A převodníku jde v určitých krocích v určitém rastru. To se pak nemusí projevit na čítači ale při měřících aplikacích, kde je zapotřebí dvou a více signálů ze samostatných generátorů s vyšší přesností. To už může být vážný problém. Věřím tomu že se najde víc aplikací kde je zapotřebí "když už normál, tak pořádný"....
Digitální mají zase tu úžasnou výhodu, že po zapnutí trvá stabilizace a zpřesnění daleko kratší dobu než u analogových.
Což udělat jakýsi hybrid:
- který bude po studeném startu rychleji ustalovaný
- bude si pamatovat kde bylo naposledy nastavené nepětí na řízení OSC (€hlavně v době než se zachytí GPS)
- samozřejmě musí mít velmi dobrý fázový šum a to ne jen s ohledem na "katalogové listy" (musí se brát v úvahu celek)
- nízká cena oproti dostupným profesionálním konstrukcím
- a hlavně bude informovat uživatele o tom, jestli vidí družice nebo ne...
kvitko, 15.4.2010 17:27:11
Drmula - hezky rozbor. Já teda od analogovýho dolaˇdování ustoupil a mám momentálně digitální řízení. S tím DA převodníkem máš pravdu. To je diskrétní signál a i když používám 14 bitový převodník, pořád tm nějaké ty skoky jsou, ačkoliv když by se použil 16bitový, tak už to bude o šumu. Počítej, ty oscilátory mají ladění 0-5V, tzn. 2.5 Volt na jednu stranu a okolo středu bývají lineární Právě tam je to důležitý. Takže když podělíš 2 Volty 2^16, tak dostane3 30 uV skok. Při 14 bit DA je to 1.2 mV krok. Fakt je, že dolaďování může skončit na tom, že se bude "kroužit" okolo přesné hodnoty 10.000000 MHz a nikdy se na ní nedostane, protože právě ten krok DA převodníku to neumožní. V tom případě se musí napětí pošoupnout. Jenže na tom napětí je šum.
Další problém je chyba čítače 1 LSB, proto já měřím s hradlováním 10 sekund.
Momentální stav mýho etalonu je takový, že po zapnutí MPU pokračuje od posledního nastavení oscilátoru. Pouze když je signál z GPS, tak se zpřesňuje, když signál není, tak se nic nedolaďuje. Perspektivně do toho chci dodat LCD displej a číst data ze sériovýho portu a na displeji ukazovat co vše vlastně GPS hlásí... kolik vidí družic, čas , polohu, atp.
Mám tu ještě 12 Jupiterů skladem (jeden jsem použil a 2 prodal), takže, kdyby byli zájemci o projekt, o realizaci a vylepšení, je možno je použít.
kvitko, 15.4.2010 17:45:01
ještě jsem zapomenul jednu věc. To je měření výsledku, teda zjištění, jaká je skutečná hodnota dolaďenýho oscilátoru. To totiž vůbec není žádná sranda to změřit. Zatím to měříme tak, že vezmeme čítač, který hradlujeme 20 sec a externě synchronizujeme 10 MHz z rubidiovýho normálu. Momentálně se točíme okolo odchylky +0.04 až +0.01 Hz. Proč ta odchylka není vždycky stejná a kolísá, může mít řadu vysvětlení.
Zkoušeli jsme i jinou metodu, měřit výstup dolaďovanýho oscilátoru tak, že se signál porovnával proti 10 kHz z Jupitera, ale to dávalo špatný výsledky (díky čítači). Nenašli jsme totiž čítač, co by měřil extrémně přesně poměr dvou signálů.
2 drmula, to si asi spočítá každý, že po vynásobení 3000x bude základní chyba na desetinách Hz najednou na jednotkách kHz... no, a jakápak je šířka pásma přijímaného signálu v pásmech nad 10GHz?, je přijímač dolaďován na nosnou?, a jak popisuje kvítko zjednodušeně celou problematiku dolaďování a i ty, šumové závislosti, rozladění dle spojitosti cyklu termostatu, doladění dle schůdku DAC, otřesy, zkrátka bude-li se celkem stabilní normál dolaďovat \"relativně\" nestabilnímy jinýmy vlivy, jeho výsledná fázová stabilita nikdy nebude lepší, spíše naopak; na \"cestování\" základního kmitočtu přibudou další externí vlivy v podobě dolaďování, jediné, co se může vylepšit je dlouhodobá absolutní stabilita základního kmitočtu...
kvitko, 16.4.2010 08:48:41
no právě, těch různých vlivů na dolaďování tam je bohužel moc. Čítač s MCU změří frekvenci oscilátoru - tady může být 1.chyba na posledním bitu. Pak MCU srovná naměřenou hodnotu s binární hodnout "má být" a rozhodne, že se posune k 1 stupínek dolů. Ovšem vlivem chyby na posledním bitu může ooscilátor rozladit. Dobře, DA převodník se posune. Jenže, DA převodník má referenční napětí rovné středu napětí pro oscilátor. To ale nikdy není 100% stabilní a může ujíždět o már milivoltů, což de fakto může být 1-2 kroky DA převodníku.
Takže už z tohodle je vidět, že trefit se právě stoprocentně na nominovanou hodnotu a udržet tu hodnotu dlouhodobě, třeba s přesností tisíciny Hz, to je vážný problém. Jedna z možností jak to řešit, je použít 2 stejné vysoce kvalitní oscilátory, ty dolaďovat a srovnávat jejich odchylky. V jednom profi zařízení firmy Pendulum to tak dělají. Viz odkaz. Pokud se mi povede koupit ty oscilátory, tak to také uděláme. Zatím se s námi výrobce oscilátorů odmítá bavit
(viz url odkaz)
Ahoj Ivoši,
nemohu s Tebou 100% souhlasit. Ale oponovat zatím nebudu - nechám to na dobu až budu mít za sebou praxi. Zatím by to bylo mlácení "prázdné slámy" aneb pantem na prázdno...
Jsme tady abychom se k něčemu rozumnému dopracovali a ne doteoretizovali
Co se týče šířek pracovních pásem na 10GHz, tak dovol abych se zasmál
- tak, už jsem se zasmál a teď mohu objasnit proč.
Jsem radioamatér a tím se snad vše vysvětlí hned a jasně - HAMové (radioamatéři) nejen na těchto ale i na daleko vyšších pásmech uskutečňují analogové spojení na mnoho km pomocí modulací CW a USB - používané šířky pásem jsou pouhých 1,8 - 2,4kHz u FONE a u CW je to i řádově několik desítek až stoveh Hz (!!!). Takže pokud se máš s někým domluvit na spojení (SKED), tak uhnutí o pár kHz může být problém. To ale není vše, dalším problémem je celá řada jiných průvodních jevů jako je ujíždění stability při probíhajícím spojení, "kuňkání" způsobené krátkodobou nestabilitou - fluktuacemi normálu kolem své definované hodnoty a pod... Uvědomme si, že změna o desítky Hz může být fatální a zařízení jako RX i TX je nepoužitelné ikdyž má třeba vynikající šumové číslo a jiné parametry...
Co mají říkat potom "žížalkáři" co jedou na 47GHz?
Takže toliko k té přesnosti a pídění se po každém drobném vylepšení...
KVITKO: už jsi se pokusil zamyslet nad metodou měření kmitočtové odchylky mezi dvěmi signály pomocí fázové korelace? Potom dostaneš na výstupu napětí jehož změna je úměrná rychlosti posuvu fáze. Pokud nejsou tyto signály soufázové ale jinak jsou frekvenčně shodné s přesností na několik desetinných míst (nevím zda se dají i v tomto případě považovat za koherentní(pokud budeme puntičkáři...)), tak bude hodnota tohoto napětí stabilní i v delším časovém úseku. Dalo by se dokonce matematicky přesně vyjádřit vztah mezi dobou X změnou fáze(napětí) za tuto dobu a výslednou odchylkou frekvence s diametrálně vyšší přesností než co dokáže jakýkoliv hradlovaný čítač za 10sekund...
To je ověřená praxe - takto jsem dokáza změřit odchylku mezi výstupní frekvencí generátoru a frekvencí z treking generu spektrálního analyzátoru při zastaveném rozmítání - "zero span" a to nejdůležitější - oba měly SHODNÉ-SVÁZANÉ "HODINY" 10MHz (vše výroby R&S - takže žádné béčka).... Odchylka to byla strašně "pidi" (projevovala se posuvem v řádech milivolt za jednotky až desítky sekund) ale byla v pohodě a prokazatelně měřitelná...
A nyní frajeři konstruktéři, technici i toretikové bádejte co ji způsobuje! (Není myšleno zle
)
Taky mi nějakou minutku trvalo než jsem na to přišel. Prozradím jen, že ikdyž oba vysoce profesionální přístroje jsou řízeny ze stejného normálu, tak se jedná opravdu o odchylku a ne chybu korelačního postupu.
Podotýkám že oba měly nastavenu shodnou výstupní frekvenci (100MHz) a oba přístroje nejsou staršího data výroby než rok 2004 - tedy žádné muzeum a oba jsou v platném kalibračním cyklu...
Ještě malé upřesnění.... Ta shodná výstupní frekvence nemusí být zrovna 100MHz - zkoušel jsem to na různých kmitočtech od řádů jednotek MHz až po 3GHz...
čistě teoreticky, v obou přístrojích je normálový kmitočet použitý jako opěrný pro nějakou DDS, kde se teprve tvoří základ pro PLL. rozdíl ve fázi bude pravděpodobně vznikat různým dotahováním PL smyček na fázi normálu?
Každej oscilátor má nějakej vlastní fázovej šum a jen nějaké potlačení vnejších vlivů, pokud je napeťově laděnej, tak je tam modulace analogovým šumem ladicího napětí.
Ivoši jsi blízko ale není to tak. Nejde o rozdíl fáze ale o nepatrně rozdílnou frekvenci která se po detekování na fázovém detektoru jeví jako měnící se napětí. Pokud by byla fáze sie rozdílná ale kmitočet stejný (což je (měl by být) tento případ), tak by mělo být toto napětí ukazující posunutou fázi konstantní i v delším časovém úseku klidně odpovídající nekonečnu. Jelikož v reálu toto napětí mění postupně svou hodnotu, tak je frekvence rozdílná a tedy se mění i fázový posuv těchto dvou frekvencí...
Bádej dál - myslím že na to celkem brzy příjdeš.
Danhadre jsi bohužel vedle mísy. Zdroj referenčního (master clock) signálu je jeden pro oba generátory. Fázový šum je jev poměrně rychlý. Tento jev který jsem popisoval spadá do kategorie jevů s diametrálně delší časovou periodou...
Hledej háček úplně jinde...
Kamaráde, jestli máš rozdílný frekvence, tak to jsou ty generátory hodně špatný :o)
Tohle může být způsobeno rozdílným způsobem generování té frekvence, v jednom máš třeba PLL s nějakým poměrem násobení, které je iracionální číslo, v druhém třeba DDS s nějakým krokem, který je sice minimální, ale racionální číslo. Výsledné frekvence nejsou přesně to co deklaruje nastavení a nejsou stejné.
Už jsi se prakticky trefil. Rozdíl frekvence je třeba u 100MHz v řádech miliontin Hz.
Způsobuje ho jiný systém zaokrouhlování (rozlišení) při generování signálu.
U obou přístrojů je samozřejmě kombinace DDS i PLL - dnes to už jinak nejde. Jeden je SMB100A a druhý je FSL6. Takže neboj, jak říkáš hodně špatný není ani jeden. Prostě se bavíme o rozdílech na velmi velmi hluboké úrovni...
Šlo jen o podnět k zamyšlení a trochu mne zaráží že se neozvalo víc lidí...
Každopádně klobouk dolů že jsi na to přišel - mnozí lidé kterým jsem to říkal jen bezradně kroutili hlavou a veuměli s tím pohnout ikdyž na to měli třeba týden a říkali (možná ještě říkají) si odbornící...
a jeden by si myslel, že ať už je implementovaná DDS od jakéhokoli výrobce, tak dělící poměry pro chtěný kmitočet musí všem vyjít stejně... jiná věc je na vyšších kmitočtech, kde se ješte používá pro konverzi další opěrný vysoký kmitočet, krerý se může projevit na rozdílu výstupních frevencí více.
Ivoši, ty poměry nemusí být vůbec stejné.
Stačí si vzít nějaký hotový DDS brouk, třeba AD9852, tam je hned kombinace obou principů, na začátku PLL s násobením reálným číslem 4-20, za ní DDS generace s 48 bitovým akumulátorem.
Pokud to navážu na normál 10MHz a jednou zvolím násobení na řídící frekvenci na 200MHz, podruhé jen na 190MHz, tak následná DDS bude generovat diskrétní frekvence s krokem cca 0,67501559uHz, nebo 0,71054273uHz.
Max chyba bude tedy 1/2 kroku, proti nastavení.
Pokud si nechám vygenerovat 1Hz, tak to jednou bude 0,999999834Hz, podruhé 1,000000083Hz (s přesností mé kalkulačky
A to všechno s jedním vstupním normálem a se stejným obvodem pro generaci, jenom zvolené jiné nastavení !
Obávám se ale, že stavitelé 10MHz normálů, kteří měří vlastnosti signálu čítačem hradlovaným na 20s a hodnotí výsledné vlastnoti podle problikávání posledního digitu, takové vychytávky asi nepochopí
Josef von Epstein, 21.4.2010 11:32:08
pro svazáka Vencu Daněčka až budeš chtít změřit tvůj vypočtený signál 1,000000083Hz z DDSky, tak budeš potřebovat 10ti místný čítač s hradlováním 1 000 000 083 sekund
To jsem zvědavej, kde ho vezmeš.
Vedle toho, když normální člověk potřebuje signál 1.000 000 000Hz, tak vezme signál 1pps z časovýho normálu GPS a negeneruje ho jak svazák, zadkem napřed DDSkou z 10 MHz.
Povím Kvítkovi a Hopkinsovi, ať si jdou přečíst tenhle srandovní Daněčkův nápad.
Přesně tak!
Danhadr to vystihl naprosto přesně. Proto je také nutné si uvědomit, že pokud chci nějaký GPS normál a chci dosáhnout co největší přesnosti, tak se mi stále jeví jako nejlepší volaba (a poměr cena/"výkon" neboli užitná hodnota) analogová verze jako je např. ta, která tu už jednou zazněla:
http://www.jrmiller.demon.co.uk/projects/ministd/frqstd0.htm
Schéma je sice dosti "primitivní" ale nezapomínejme že v jednoduchosti je mnohdy síla. Takže pokud mám vyvíjet nějaký digitálně řízený normál, tak potřebuju pro jeho testování nějaký hotový co je spolehlivý (běžící určitou dobu vkuse a napájený ze zálohovaného zdroje), dále fázový detektor a voltmetr... To je nezbytné minimum - dle mého názoru.
Měřící postup je pak jak velmi jednoduchý, tak i naprosto spolehlivý. Stačí si napsat na papírek čas startu měření rozdílu fází a hodnotu napětí a pak už jen chvíli sledovat jestli není odchylka tak veliká, že by se hodnota napětí měnila v kratším cyklu než několik minut až desítek minut. A člověk se může věnovat další činnosti než zjistí hmatatelný rozdíl...
Josefe, přečti si nejdřív pečlivě o čem je tu řeč. Mám pocit že se tu začínají míchat tak trošku hrušky a jablka...
Mluvili jsme o odchylce výstupní frkvence dvou měřících přístrojů se stejným zdrojem referenčního signálu.
Pak Danhard toto implementoval na metodu srovnání jakéhosi vyrobeného normálu s jiným "referenčním" normálem pomocí čítače (a jak správně nastínil, je to blbost která aby nebyla blbostí tak by musela hradlovat do aleluja)...
Aby se výrazně zkrátila doba za kterou se zjistí tak minimální rozdíl frekvence, tak je možné z jednoho 10MHz normálu "krmit" jeden generátor a z druhého druhý generátor. Oba musí bát stejného výrobce a shodné typy - to kvůli tomu, aby byla shodná "přepočetní odchylka" řetězce generátoru. Oba se nastaví na shodný výstupní kmitočet mnohonásobně vyšší než 10MHz - tedy třeba na 3GHz a jejich signály se pak pošlou do fázového detektoru. Další postup je stejný - změřit napětí na detektoru a sledovat jeho pohyb.
Mnohonásobně se tím ušetří čas protože jakákoliv odchylka v posuvu fází (tedy frekvenční odchylka) se projeví daleko rychleji právě díky tomu, že se porovnávají fázové rozdíly dvou signálů s mnohem vyšší frekvencí shodně odvozenou od základních 10MHz...
A poznámka pro případné "rýpaly" že proč to tu tak vysvětluju jako "u debilů"? Jednoduše proto, že všichni nejsou tak inteligentní jako vy a každý, i ten co není z "VF fochu" se chce trochu přiučit...
bastlíno, 21.4.2010 17:52:53
Já se z toho přiučil akorát to, že kvitko už netrpí jen rozdvojením osobnosti, ale přímo roztrojením
K ostatnímu nemám co bych dodal - vůbec nevím, o čem je řeč.
zdeněk, 21.4.2010 21:41:13
Já se taky nějak nechytám (tok myšlenek jde mimo mě)
danhard - tohle je věc naprosto známá (ohledně DDS) a dá se eliminovat nastavením frekvence referenčního kmitočtu na mocninu dvou (například cca 2^27( 134217728 Hz). Pak je 1Hz přesně 1Hz. Musel bych ale použít krystal na 5 harmonické.
kvitko - 1Hz jde přeci také změřit přesně. Nebudu měřit frekvenci, ale periodu, případně například průměrnou periodu ze 100 period (100s). Pokud použiji za referenční signál 100 Mhz, pak získám za 1s rozlišení 10^-8, při 100 periodách 10^-10, což mi už umožňuje zjistit chybu způsobenou omezeným rozlišením DDS.
Do normálu jsem se nepustil ze zdravotních důvodů. Viděl bych to na příští rok, dá-li Bůh.
zdeněk, zajisté že vlastnosti chování DDS a PLL smyček je věc naprosto známá, jenom mě vysvětli, jak by jsi navázal těch 134217728 Hz na externí referenci 10MHz, která je obvyklá ?
zdeněk, 22.4.2010 07:35:31
Nijak, postavil bych si referenci vlastní
zdeněk, 22.4.2010 07:36:32
Nebo bych si postavil jinou referenci, s kmitočtem daným mocninou dvou, a patřičně ji vynásobil.
kvitko, 22.4.2010 08:00:12
Zdenku samozrejme, ze nebudu merit 1Hz s hradlovanim nekolik dni, jak uvazuje Daněček. V praxi se to dělá tak, že se měří počet 1 sec pulzů a měření se spustí v přesně definovaném čase, který hlásí GPSka. Průběžně se pak vypočítává odchylka počtu pulzů od aktuálního času )hlášeného GPSkou) a z toho se vypočte skutečný kmitočet 1.000... Hz.
Reálně, čítače mají hradlování do 100 sec a rozlišení 11 nebo 12 míst. U extrémě přesných měření se kalkuluje i s dobou potřebnou na přenos signálu a se zpožděním na kabelu od antény do přijímače (to pokud máš anténu na střeše domu). DDSka je hezká věc, ale podstatný je ten prapůvodní normál, od kyerého se vše odvine.
Kvitko:"Zdenku samozrejme, ze nebudu merit 1Hz s hradlovanim nekolik dni, jak uvazuje Daněček."
Nikdy jsem o takové možnosti neuvažoval.
Kvítko, pokud si mě bereš do huby, tak laskavě cituj jen to, co jsem skutečně řekl, napsal.
"U extrémě přesných měření se kalkuluje i s dobou potřebnou na přenos signálu a se zpožděním na kabelu od antény do přijímače"
S tímto může pro určení frekvence GPS kalkulovat akorát kretén. To může mít maximálně vliv tak akorát na určení polohy.