jakej máš budget? Teda rozpočet? Myslim finanční ... Ono nic neska nejni zadara ...

Jse to koupil někde v Lidlu za 400,-. Měřiče spotřeby umí měřit napětí, proud, cos, max špičku odběru, kmitočet a kdoví co ještě.

To je pravda, jestli to ches na mereni na siti, tak je nejjednodussi dojit do obchodaku, treba Hornbacha a tam to za par korun koupit.

No jde o to, že by se měřilo nejspíš s alternátoru a je potřeba aby to změřilo celkovej vykonanej výkon.
Omlouvám se za chybu, výsledek je potřeba zobrazit na 10cm velký LED display (segmentovku).
Rozpočet cca 2t.

Je to na jednu promoakci, kde si lidé mohou vyzkoušet kolik dá práce vytvořit určité množství elekriky. takže na přesnosti nějak dvakrát nezáleží.

tak to si budes muset postavit s nejakym MCU , udelat k tomu big big displej A pochybuju, ze to poridis do 400 Kc.

kvitko> hele a byl bys to schopnej cca do pátku udělat? páč s MCU toho ještě moc neumím
Když tak bych ti to přenechal, pokud bys měl zájem.

Takže by se jednalo o měřeníst výkonu, kolikmíst na display by bylo potřeba?

do patku teda tezko, tak rychle fakt ne, musis tam mit 2 AD prevodniky, bud samostatne nebo jeden dvojitej nebo najit MCU co ma 2 prevodniky, nebo pouzit spis nejakou hotovou desku. Jeden AD prevodnik bude brat napeti, druhy snimat proud a MCU bude pocitat ten vysledek a zobrazovat. A pak take napsat program. I kdyz to vydratujes na nejakou prototypovou desku a napises program, mas na to 4 dny, to mi pripada dost malo casu.

Nebo jiny reseni - vzit nejakou AD kartu, 2-kanalovou do PC a napsat program pro ni a vysledek zobrazovat velikymi cislicemi na displeji, to by se snad stihlo za 2-3 dny. Ale za Kc 400 to teda neporidis ani nahodou, mozna tak tu kartu ale do ISA slotu... jestli mas stary PCcko.

Kvitko ATMELy maj běžně v sobě 6 10 bitovejch AD převodníků

autor dotazu, odkud jsi, pokad by my stihli doručit součástky tak snad by to do pátku šlo, ten soft nebude tak složitej, jen ty obrovský displaye sou drahý jako prase

kvitko & jenda23: ATmega8 za 32 Kč s DPH má uvnitř sice pouze 1 ks ADC, ale je tam MUX 1:6 (1:8 v pouzdře TQFP) a wattmetr s tím udělat jde. Samozřejmě by to ta ATmega8 zvládla měřit i zobrazovat, ale není to na jedno kafe.

Wattmetr s Atmega8 jsem si postavil podle tohoto návodu (taky vyšlo v AR/PE):

http://www.strasil.net/index.php?text=wattmetr

Když už jsem u toho, jak se vlastně měří cos fi, vim že to de pomocí kopnýho obvodu R-S spínanýcho průchodem nulo a střída udává fázovej posuv. Ale jak to měřit pomocí MCU. V tom příspěvku jak posílal bastlíno autor zavádá střídavý napětí přímo do MCU. To tam načítá až získá u obou max. hodnotu a z rozdílu času určí fázovej posuv? Vim asi blbá otázka

jenda23: Klopný obvod využiješ jenom pro harmonický průběh proudu a napětí a to dneska využiješ málokdy. V MCU se to dělá tak, že se až 10 000x za sekundu změří napětí a proud a zintegruje se to.

aha díky moc

Jsem ze Znojemska, a mohl bych dát kontakt na osobu co to zajišťuje,podle dohody by na to bylo možná i víc času.
Má zobrazovat jedno celé a tři desetinná místa výkonu, který se bude nejspíš měřit z alternátoru.
Cena 400,- je samozřejmě nereálná, říkám, že komel 2000,- i víc je ochotný ivestovat.
Kdyby na to bylo víc času pustil bych se do toho sám, ale nemám tolik zkušeností abych mohl zaručit výsledek. Důvodem je, že nejde o okamžitou hodnotu, ale o celkový výkon co ten altík vyrobí.
Sám jsem se pustil jen do stopek co také potřebuje.

Ještě poznámka na okraj.
Dartex napsal: "...No jde o to, že by se měřilo nejspíš s alternátoru a je potřeba aby to změřilo celkovej vykonanej výkon..."

Výraz "celkový vykonaný výkon" je technicky vzato nesmysl. Buď chceš zachytit "MAXIMÁLNÍ VÝKON" [W]
nebo "CELKOVOU (VYKONANOU) PRÁCI" [např. Wh , J].

Jo je to sice slovíčkaření, ale na místě, tak se omlouvám! Je potřeba meřit "CELKOVOU (VYKONANOU) PRÁCI" [např. Wh , J]

take si myslim, ze mel na mysli Watthodiny... Ale jestli to nema byt trvaly pristroj, ae jen jakasi vec na demonstraci, na zabavu, kde budou lidi slapat na cosi jako rotoped a merit kolik vyrobej (mozna zabava na party), tak bych se s tim nestavel, ale udelal to deskou na PC, pripojil big LCD monitor a tam bych to zobrzoval. S tim multiplexovanim AD by to asi slo, ale lepsi by bylo mit dva AD prevodniky, takovych mericich karet se delavalo hafo a pro ISA jich je par kacek dost a dost. Takze by slo jen o to udelat v C++ nebo necem jinym (treba assembleru) software. V podstate by to vubec nemuselo byt ani na Windows, stacilo by asm progrmek a spustit nejaky stary PCcko v DOSU. Na party zabavu by to stacilo... Tam by se cenove vesel do par stokorun nekomu co zmakne programek.

Pokud se toho chcete někdo ujmout ozvěte se mi na mail, dám vám číslo na osobu co to zařizuje. Bližší info od něj.

můj mail : zdenek.j(zavinac)gmail.com

Jistě že si to dokážeme představit, v mých představách je ATmega8+LTC485+SFH309, na hraní to stačí bohatě.

Dekuju moc, ale jak vidím, tak je to na mě pořád složíte a nějaké schémátko by se prosím nenašlo?? Děkuju

Chtěl jsi představu, ne schéma
RS485 se zapojuje nějak takto a ten fototranzistor si tam přibastlíš k AD převodníku.

Schéma zde:
http://aquaticus.info/rs485

mna by to tiez zaujimalo..

lampa objednana, potom ti napisem

tak sem vám to změřil, po úpravě popsaný tady na elwebu se tam vejde max: 147 x 227 mm

Ale nikdy jsem v tom tak velikou desku nedělal, těžko říct, jestli bude na krajích (hlavně vepředu) osvit rovnoměrnej...

a ještě jedna věc. na ebay.com ji maj za polovinu ;)

ano za polovicu ale doprava stoji viac ako lampa

zkus Bramo5, stačí prozvonit a sepne http://bramo.ic.cz/

diky moc, presne toto som hladal:)

AR PE 12/2005 - Dalkove ovladani libovolnym mobilnim telefonem

Softstartem

Abys neřek... tady je schéma jednoho vymakanějšího softstartu z dílny pana Dudka. (viz url odkaz)

Schéma z odkazu je návod, jak vyhořet snadno a rychle, protože při poruše relé nebo obvodu se na odporu bude ztrácet 1000-1500W a z odporu bude miniaturní trouba. Zapojení je třeba poupravit a odpor ve vedení 230V je nutno nahradit termistorem na 230V cca 6A (podle trafa).

Ono stačí, když se použije odpor s tepelnou pojistkou. Termistor má taky svoje mouchy.

Jo tepelná pojistka je dobré řešení.

ASD, jsi vůl. Kdyby ses dobře díval, viděl bys, že v sérii se srážecím odporem je pojistka. Která je dimenzovaná tak, aby udržela náraz, ale nedovolila vybuzení zesilovače přes nesepnuté relé.

ASD: Pořádně si prohlídni schéma a přečti popis funkce toho obvodu a zaměř se na funkci pojistky FU1.

Leoš byl rychlejší....

ASD má částečně pravdu. Znám z praxe dost případů, že lehce šimraný zesilovač byl schopen jet jen na obdobný rozběhový člen, sice divně, ale hrál, odpor doutnal a teprv při plném vybuzení rupla pojistka u rozběhu. Jeden profi výrobek tam má PTC (Polyswitch), bylo veselo, když to celý den piánko hrálo a když tomu večer přitnuli, hrálo to vteřinu či dvě, zhaslo, za půl minuty zase naběhlo na vteřinu a tak dále, dokud se odpor nenaštval

Výběr té pojistky je kritický a špatná volba ohrožuje požární bezpečnost. Nemám problém s tím, když to profesionál vypočítá na konkrétní trafo, ale začátečníkům zapojení s odporem nelze vůbec doporučovat.

Musím s ASD souhlasit, výběr té pojistky je skutečně problematický a je to zase jedna součástka na mezi samovolného odcházení, nebo to nejistí.
Odpor s pojistkou je řešení, při poruše zabere bezpečně, druhá možnost teplotně blízko s tím odporem sriově pozistor, to je samovratné.

Ja vetsinou pouzivam misto odporu dva termistory zapojene seriove (dva jsou mozna zbytecne, ale me se to tak vic libi).
A co pouzit nejakou halogenovou zarovku na 230V, bylo by to i s indikaci (neberteme vazne)

NTC termistory se při zkratu dokážou rozstřelit na milion kousků .

Halogenka by byla skoro naprd, jakouže charakteristiku má vlákno ?

Mytus o max. prudovom naraze transformatora pri zapnuti v case maximalneho napatia /90°/ nie je pravda. Max. prud. naraz transformatora je vtedy, ak ho pripojime na siet v case t=0.
S vyp. charakteristikou tavnej poistky asi bude problem dosianut pozadovany efekt, ako poukazal ASD a danhard.Poistka by musela mat skor vyp. char. istica, aby prud. naraz podrzal a nadprud v danom case vypol.
Osciloskop BM 420 mal rieseny narazovy prud s NTC bimetalom a relatkom a do dnesneho dna to funguje bezproblemov.

Ja bych radsi rozstreleny termistory nez vyhorely pristroj od odporu. Zarovka ma charakteristiku opacnou, nez je zapotrebi, ale studene vlakno ma nejaky odpor a pri startu asi jen na chvili blikne a na to castecne nabiti by to mohlo stacit (a samozrejme pak prepijit relatkem), ale jak jsem psal, beru to spise jen jako vtipek, ne jako moznost pouziti (ikdyz by to mozna nejak fungovalo, ale kdo by to tam daval).

Vasi, tos asi neviděl, co ten rozstřelený NTC dokáže a jak se pak takový přístroj čistí. Některé opravdu dokážou zasvinit přístroj hůř než povodeň

Ziarovka je skor vhodna na stabilizaciu prudu

kohim, to s tím trafem je pravda, jelikož při připojení v nule dojde k přesycení trafa, zvláště u toroidů, ale na druhou stranu je tam baterie kondů až desítky G, takže v podstatě pro připojení na vrcholu do zkratu.

K tumu presyteniu jadra este prispieva zbytkova remanencia jadra a ta zavisi v akom okamziku prudu bol transformator vypnuty. Ono na druhej strane presyteny transformator ma vacsi rozptylovy tok aj u toroida, pretoze poklesne magneticka vodivost zeleza. Zvysuje sa na odporu vinutia a rozpt. indukcnosti ubytok co trochu zmiernuje magnetovaci prud pocas prechodneho javu, ale aj tak je magnetovaci prud niekolkonasobne vacsi ako nominal.

Sinclair,jak může autor tolika zapojení a opravář jako ty, být tak blbej a nepochopit o co v tom zapojení jde? To by mě vážně zajímalo!

Alexi a mě by zase zajímalo, proč si myslíš, že autor tolika vynikajících zapojení a vynikající konstruktér Pavel Dudek je podle tebe blbec???

Já jsem mluvil o tobě, ne o Dudkovi. On to má nastavené dobře pro DPA, pro jiný zesík už tomu tak není.

Proč si nepřečteš pozorně celý text v tom url odkazu na začátku threadu???

tak to změř ne? To je problem? Vem otačkoměr a čítač a měř...

problém je že nemám čítač a otáčkoměr pro něj teprve dělat budu.... ale asi mi nic jinýho nezpejvá...

a odkud jsi? Bych ti to zmeril...

ze západních čech.... sokolovsko. a to máš asi daleko co... já si udělám nějakej provizorní čítač a otáčkoměr na nepájivim poli. jen ještě jestli nemáš nějakou dobrou konstrukci na otáčkoměr (do těch 3300ot/m)

otáčkoměr bych nestavěl, těch je stroboskopických za pár korun na trhu dost a dost... to je noseni drivi do lesa... to si radeji udelej poradny citac. Nebo jestli chces, mam tu pekny citac HP 5314A do 100 MHz. K nemu si muzes vybastlit delicku 1"10 do 1000 MHz, to uz je zajimavejsi bastleni nez delat otackomer.

dej na výstup ledku a větráček přibrzdi prstem a snad poznáš jestli je to 1, 2 nebo kolik pulzů na otáčku...

ivoši... to je celkem dobrej nápad
kvítko... já potřebuju měřit otáčky ne je sčítat

no na to musis mit citac co ti zmeri frekvenci do stroboskopicky lampy ktera bude blikat na vetracek (cimz zjistis otacky) a pak ti zmeri frekvenci pulzu z vetracku, ne? No mohl by jsi evtl pouzit i dvoukanalovy osciloskop, jestli nejaky mas ....

funguje to normálně...

No neviem, ale ten odkaz na stranku toho "borca", kde je ten prog. opisany je iba kopia od autora pana Jaroslava Belzu a ten ho sam na svojej stranke (odkaz) nedoporucuje k stavbe lebo si nakoniec odpalil port. Nechcem povedat, ze sa do toho dako rozumiem, ale problemy nemusim. Aj ja uz vyse pol roka zhanam daco univerzalne co by som si postavil s cim by som mohol programovat ATmegy, ATtiny, PIC-ky atd. ale zatial vaham a neviem ani ja. Ale ako inspiracia (teda pokial ide iba o PIC-ky)http://svetelektro.com/clanky/pickit-2-313.html, len tiez v zavere dodavaju, ze dnes sa to uz neoplati bastlit, ale skor zakupit hotove. (viz url odkaz)

na avrka pouzivam ponyprog a k tomu serial programator co maju schemu na stranke.. zopar suciastok.. vsetko ok

Tenhle odpor zahořel.Je to příčina? (viz url odkaz)

Nebojte nikde nic neprasim jen sbírám info.Nechávám to na odbornících.

to vypadá na nějaké oscilace nad slyšitelným pásmem...

Von ani po zkalibrování nebude tak přesnej a stabilní, jestli ti potřebuješ pro něco přesnýho dej krystal atn seřiď podle čítače

O aky druh seriovej komunikacie sa jedna? Ak o klasicke rs232, tak to nemusi byt az tak presne, hlavne na nizsich rychlostiach.

jde o 9600 na cca 10cm.

Tak to urcite nebude problem s kalibraciou interneho oscilatora, na 99% chyba bude inde

Co používáš za komunikaci, seriovejch komunikací je hodně. UART, I2C, 1WIRE, ISP......

Vyzkoušej si komunikaci s obdobným krystalem a až to bude fungovat, teprve pak se o to pokoušej RC oscilátorem.