S Amitem mám jen ty nejlepší zkušenosti ale Fatek nepoužívám takže nevím.
Amit má velkou výhodu v univerzálnosti. Naprogramuju ti s ním cokoliv si vzpomeneš. Mají výbornou technickou podporu a pomohou s čímkoliv. Pokud chceš něco co nezkoušeli ani to není problém pokud jim to dodáš - pro nás zkoušeli Iridium. Jen pokud k nim pojedeš na školení na programování doporučuji se domluvit do Brna.

dik za odpoved ja taky programumju amit ale chtel jsem se zeptat právě na ty fateky jaké jsou v porovnání k tomu amitu. ty programujes v psp3?

Jo, používám PSP3. Řídí to složitý mašiny, takže jsou to velký programy, různé komunikace, vícejazyčné obrazovky a stále je v nich dost místa. Na ty Fateky jsem se už dřív díval, ale my používáme ART, takže se pro nás nehodí.

a to arc je co

myslíš ART ..... ART267, ART4000F..... prostě PLC s displejem.

www.solartec.cz

Nevím jestli je to zrovna on ale nejlepší je GME zkus www.gme.cz.

na Jakubském náměstí v Brně je tuším Tipa. Byl jsem tam nedávno a byl jsem silně zklamanej, už jen proto, že tam maj věci dražší než v e-shopu (!!!)

Jooo Tipa to je onco ... Díkes

Kandidát na vtip měsíce?

Proč? Třeba má nestabilní bednu a kácí se mu. Jestli jsem uhodl, tak drátu se musí dát na dno tolik, aby těžiště bylo co nejníž. Ale nemusí to nutně být drát, jde to i s jinými zátěžemi.

A tak to jo. Taky mám ve spodní části bedny cca 15 l komoru vyplněnou pískem, jen vždycky nadávám, když to musím přenášet.

já mluvi o výhybce, ale to k vám ještě nedošlo to se dává do repráku, no vono už to je jako chvýlí vynaleznutý ale k vám to asi nedošlo, se víc zajímejte co se děje kolem vás

a bedna se mi nekáci ale na 80% hlasitosti pochoduje dopředu

Konečně nějaké číslo, 80%... hm. Škoda, že je taky k ničemu.
Tomasi, hezky chytáš na první našlápnutí. Mohli jsme místo stability bedny řešit tření vlaku na výhybce, měl jsi ji v titulku. Nejsme však od dráhy.
Jenže ty jsi dosud fakt neposkytl jediný kloudný údaj, podle kterého by se ti dalo vůbec nějak pomoci. A těch údajů je potřeba dost, takže pro začátek ty základní:

co takhle aspoň impedance reproduktorů, jejich účinnosti, kmitočtové rozsahy každého z nich, aby se vědělo, kam tu výhybku naladit. Teprve pak se můžeme bavit o indukčnosti, pak o počtu závitů a teprve pak o délce drátu. A podle vypočteného ohmického odporu se pak zvolí kompromisně průměr toho drátu: aby netopil, ale šel ještě ohnout.

mam tam dva reproduktory jeden Repro 165mm-6,5"středový (ale je to basák, maj tam to blbě napsaný a dost mě to nasralo)8ohm/50W, 120Hz-5kHz, 92d a druhej Repro výškový piezo 100mm 8ohm/20WRMS
na základní ozvučení mi to stačí

To je jednoduchy, staci ti 30cm zvonkovyho dratu kterym pripojis to piezo. Adej mu do serie cca 10R/4W odpor, at to tak nejeci :o)

S těmito reproduktory fakt nepotřebuješ nic víc: ten velký reprák výšky jednoduše nevyzáří, ale nijak mu nevadí. Výškáč s odporem, jak radí Danhard, zase nevyzáří hloubky, ale, zapojíš-li do série s tím odporem a reproduktorem ještě kondenzátor 2,2uF (třeba MP svitkový nebo bipolární elektrolyt), nebudou ho zatěžovat středy a hloubky, které stejně vyzářit neumí.
Takhle jednoduché zapojení hraje o poznání líp, než s třeba dobře spočítanou, ale špatně nastavenou ostřejší výhybkou. Jestli nemáš kde si hotovou bednu změřit a výhybku doladit, zapomeň na ni. To zapojení s jedním odporem a kondíkem v sérii s výškáčem se osvědčilo u hromady dobrých dvoupásmovek. A s piezo výškáčem tam ani ten kondík není nezbytně nutný (ale stejně bych ho tam dal).
Na tvém místě bych ale příliš nevěřil těm uvedeným výkonům: repro 6,5" mi nejde dohromady s těmi 50W, ještě snad hudebního výkonu, 25W sinus už by mohl zvládnout bez většího zkreslení.

moc dík a měl bych ještě otázku. Nevim jestli mam dát dovnitř reproduktoru koberec, všichni říkaj že to líp hraje. Je to velkej rozdíl když tam je vevnitř.

jasně skusim někde sehnat.
A ještě jednu otázku ale fakt už poslední. Mam zesilovač 2x100W a repro má dohromady 70W, jakej bych tam měl dát odpor abych nespálil repro kdybych to dal omylem naplno

repro mam taky 2x70, takže to jednoho 70W repra pujde 100W

A jak můžeš vědět, že když otočíš knoflíkem volume úplně doprava bude výkon 100W? Nezáleží náhodou taky na úrovni, která je na vstupu??? Umí ten zesík 100W do 4ohm, nebo do 8? Potom totiž do jednoho repro "pujde" maximálně něco málo přes 50W. Výkon repra počítáš jako 50W basák + 20W piezo = 70W???

no to nevim na kolik je ohmů tam to nepsali ale v pátek mi příjde tak se kouknu. A výkon tak počítám, nebo jestli to je tak špatně, já se v tom vůbec neviznám, začal jsem se o to zajíma před měsícem. dá se nějakym měřákem změřit výkon zesiku

Vzhledem k tomu, ze se ten piezo reprak chova asi jako keramickej kond 100n/50V, tak ten dalsi kond v serii je tam jaksi zbytecnej.

A co kapacitní dělič?

to je co ten dělič?

To neřeš to bylo pro denhard

vasekd: a to ma nejaky vyznam, ze na tom 2u kondu bude 5% napeti a 95% bude na tom repraku ??

Tak beru zpět, já tam viděl 0,2 uF což bývá doporučováno + odpor cca 20 Ohm hlavně kvůli zesilovači.

tak tak mam dát nějakej odpor a gondík?

Pieza nepoužívám a nikdy používat nebudu, jedná se jen o levnou náhražku reproduktoru, Snad jen nějeké slušnejší na dobarvení zvuku např u basy. Běžně se doporučuje ját do série s piezem odpor cca 22 Ohm / 10W a kondenzátor MKT nebo MKP na cca 100V. Howg.

Tak ještě ne : ten kondenzátor cca 220n

Tak moment: ty watty basáku a výškáče se nesčítají! Většina výkonu je totiž právě v basech a středech. Takže máš bedny po (dejme tomu) 50W. Ten výškáč do toho nepočítej, v oblasti kmitočtů, kterou vyzáří, je toho výkonu do 20%, z kazety jen asi do 12%, stejně tak z mp3 při 128k.
Ale jestli zesík umí do 4 ohmů dát 100W, tak do 8 ohmů dá těch 50W. A v bytě pojede na střední výkon do 2x15W a budou se ti už sypat okna, protože špičky budou mít do těch 50W. Prostě i tvoje uši řeknou, že už je toho moc.
Tak bych si s tím hlavu nelámal. Jestli s tím nebudeš chtít ozvučovat náměstí, k žádnému problému nedojde.

to já znám za stačí 15W, u kámoše ten má zesik 8X50W a když jsme to daly skoro na plno tak se začali klepat skleničky a málem jsem s toho uhluch, ale já to nemam na doma ale na intr

2Tomas - ještě se pochlub, jaký máš ten 100W zesík, ať víme, jestli si s tím máš dělat starosti.

2x100W, osazed TDA7250 a koncovými tranzistory TIP142 a TIP 147. Napájení +-10 až 40V/5,3A. Výstupní citl.:550mV/22k(znak ohmu), k=0,03% při 40W, odstup 91dB/4k(znak ohmu), tohle tam píšou ale za 390 no neber to jestě k tomu trafo za 175 no to taky neber

tomas: to je ono? http://www.ezk.cz/stavebnice_moduly/ksd8251.htm

Tak s těmi 100W si nedělej starosti, on Ti ten konec časem shoří, repráky vezme sebou a Ty si budeš moci koupit zesilovač a reproduktory, ne nějaké atrapy.

honza: je to podobný já to mam z hadexu

pibi: proč ti to mělo vyhořet??

Přečti si thread o 7250 zde.

pibi: kde???

O 8 cm níž. Vole.

tomas: no ja bych to nebral ani zadarmo a urcite vetsina se mnou souhlasi. kdyz tomu moc nerozumis, proc si teda neobjednas stavebnici s LM 3886? Je to jednoduche, spolehlive a ma slusnej zvuk.

já tu KSD8251 od Krčmáře mám doma v zesáku, první měsic jsem byl spokojenej, ale pak se to začalo fest srát. Ještě jsem to pak dal do kupy a na vstupu (!!!) omezil vybuzení na maximální výkon 2*60W/4R. Od té doby bez problému. Nutné jsou ale ochrany na výstupu.

jaký ochrany? taky bych si tam rád něco hodil

Prave proto se LM 3886 nehodi na jako zesak na subwofer na priklad.LM jsou dobra stredni trida, ale nedaji se od nich cekat zazraky, spickam se brani hodne.

To nepatrilo sem.

a jak to omezim, já bych to chtěl omezit na 50W, kdybych tam dal 20k odpor tak by to mohlo mít na plno 50W

for Peter: no protože práže že o tom nic nevim tak jak mam vědět co je dobrý a co ne, a zesik za 565kč 2X100W i se zdrojem se mi zadála výhodná koupě, ale já go stejně neviužiju celej mě stačí 2x50W, a když tam dám pořádnej chladič s ventilátorem tak mi to snad chvíli vydrží (doufám že tak pět let) a pak si koupim něco lepšího

tomas: slušně řešeno - tvůj přístup k tomu se mi značně proti srsti ... co vlastně chceš? prvně si prostuduj alespoň základní věci, a pak tu můžem o něčem rozumně diskutovat. OK?

tomas: Ono kvuli necemu to lacine je. Ja osobne s TDA zkusenost nemam, odpuzuje uz jen to zapojeni. Par znamejch akorat a to bylo porad neco. Nakonec, na foru sis mohl precist dlouhou diskuzi na tohle tema. Ochrany tam rozhodne dat musis,pri poruse ti spali repro. A jak? Prerazi tranzistor a mas stejnosmerne napeti na vystupu z napajeni. Jiste vis, co reprak udela.

tomasi, pokud to má být do subwooferu, tak to chce minimálně předimenzovat ty koncové darlingtony (rozuměj dát tam lepší tranzistory) a místo sensovacích odporů v kolektorech (to jsou ty velké výkonové) dát drátové propojky. Jinak ti to párkrát zaduní a pak to vyduní kompolet celé i s reprákem.
Mimochodem, ten zesilovač není až tak levný, když si vezmeš, že kromě toho, že stojí za <I>, amatér tvého formátu v něm bude měnit součástky a reprák každý týden.

karlos: dík, ale jak poznál jaký tam mam dát, já se v tom neviznám

Tak doprdele nelez na elektronický fórum a napřed si o tom něco přečti, nebo požádej kamarády, co tomu rozumí.

kdybch nějaký měl, jednoho mam ale ten se nezajimá o zesiky. Ale co chvíli to vydrží a pak koupin něco lepšího. Když to budu dobře chladit a budu to dávat nejvíc na 50W, tak by si to nemělo hned posrat

sinclair: nemyslis, ze prave proto sem leze, ze ocekava, ze mu nekdo pomuze? Kazdej jednou zacinal.

Ale jasně Petře, ale vidíš sám, že on Tomáš NEVÍ VŮBEC NIC!

sinclair: asi jo. Takze jinak. Tomasi, rozumis vubec elektrice?

nerozummim, jediný co umim je děkde dát odpor a na ní diodu to vzládnu

tak potom tahle diskuse asi ani nemá cenu

No...

Já nechci začít s eletronikou já si chci postavit zesik. Pájet unim ale ono to tou velkou pájkou nijak dbře nejde

To jako chces pajet pajkou na okapy?

asi má toho pájecího slona za 100Kč ze supermarketu s očkem 4mm průměr

mam takovou červenou komunistickou:
ČSN 361490
typ ETP III
JESTLI ZNÁTE

A co je podle tebe staveni zesiku - to je skoceni do elektroniky rovnyma nohama, i zpusob propojeni koupenych osazenych modulu muze zpusobit problem, stejne jako zvoleni zemniciho bodu, pokud se nechces poucit o zakladnich vecech, jdi radeji od toho nebo pocitej s financnimi ztratami a promarnenym casem

tomas: Se ti snazi vsichni vysvetlit, kup si radsi hotovej zesak. Zrovna TDA 7250 neni vhodna pro laika. To neni jen o tom, schema, soucastky, zapajim dle obrazku, zapnim a frci to. Samozrejme, ze to muze fungovat na poprve bez problemu (zrovna o TDA ale pochybuju) . Tve vybaveni je jenom stara trafopajka, zkusenosti nemas, predpokladam ze ani merak zakladni nevlastnis, teoreticke znalosti taky ne.

měřák vlastnima skušenosti nějaký mam taky. Nevim co je špatnýho na trafopájce, je to dobrá pájka

petr:prečo tak pochybuješ o tdačkach. Ja som robil zosik s tda7250 a ako koncaky som použil kd338+kd617 a kd337+kd607 a hraje to výborne. Dokonca som každý modul dal do mostíka a bezproblémov to šlape už 2roky a to som ho používal na disce. Len som ho požičal a on nie a nie sa vrátiť. Ja som s tym čipom spokojný. Jedine čo ma štve je veĽký pokojový prúd.

jozi: Tady vubec nejde o mou pochybnost o TDA 7250, jen se mu snazim vysvetlit, ze nekdo, kdo o elektrice nic nevi, by se nemel do toho poustet. Ja psal vyse proc pochybuju, prakticke zkusenostis TDA nemam, na konce pouzivam hybridni obvody (STK).

tomas:ja ked som začínal s elektronikou moj prvý zosik bol s mba810.Vtedy som bol nadchnuty ako to dobre hra.Kedže si začiatočník odporučil by som ti tda2050.Ten hraje dobre a da nejakých 32W.K tym reprakom ti to bude dobre hrať.Mimochodom aj moj bracho začinal s 2050tkou.a nestoji tak vela.a da sa spajkovať aj trafopajkovačkou ked si krokosvorkov uzemnis hrot.

hrot uzemňovat ani nemusíš, když tu pájku zapneš vždycky už před tim, než hrot přiložíš k vývodu součástky. největší nebezpečí u trafopájky vzniká právě ve chvíli, když letuješ a cvakáš s vypínačem pájky. Já letuju pouze trafopájkou, téměř nikdy se mi tak nepodařilo nic odrovnat, jediná věc co dělám, že citlivé IO (např. CMOS) dávám do patic. 40 halířů za patici mě nezabije, když mám jistotu a můžu obvod kdykoliv zaměnit např. za kus jiného výrobce

Úskalí to má. Může nastat např. to, že jeden z tyristorů sepne jako první a tím vezme šanci sepnout dvěma zbylým (pozůstalým?) tyristorům, protože nebudou na sobě mít blokovací napětí. Nejjrychlejší tyristor povede všechen proud, bude se zahřívat a bude spínat ještě rychleji. Nakonec možná shoří, protože musí vést trojnásobný proud, než sis naplánoval.
Ale netvrdím,že to tak bude s určitostí. Možná je něco, co mi uniklo. Vyzkoušej a uvidíš.

to bastlíno:to mas pravdu ,to me nenapadlo,aspon ne to,ze zbyle tyristory nebudou mit na sobe blokovaci napeti a tudiz se nesepnou pravdepodobne,paklize nezareaguji ve stejny cas.Neni jeste nejake jine reseni,jak posilit tyristor ?

Já si matně pamatuju, že jsme se učili o paralelním řazení diod a tranzesetorů (jak by řekl ICIKL), ale o tyristorech nic. Řekl bych, že budeš buď muset sehnat silnější tyristory nebo doufat, že tyristory sepnou současně.

A co bude platné, že sepnou současně, když je malá pravděpodobnost, že v sepnutém stavu každým z nich poteče aspoň udržovací proud? Na jednom z nich při sepnutí klesne napětí rychleji, než na ostatních dvou, takže ty zase hned zavřou. Takže tudy cesta zřejmě skutečně nevede.
Patrně nejjistější bude poohlédnout se po jednom, který ten proud vydrží sám.

Tak aby se to zamotalo, tak jsem teď našel ve starším katalogu ČKD POLOVODIČE, v poznámce že:

" Pro paralelní řazení se po předchozí dohodě s výrobcem dodávají tyristory tříděné do skupin propustného napětí v toleranci +-3%"

Z toho plyne, že se to používá.


http://www.polovodice.cz/_files/soubory/klice_znaceni_tyristory.cz.pdf#search=%22paraleln% C3%AD%20%C5%99azen%C3%AD%20tyristor%C5%AF%20%22

Pouziva, ale je to problematicky.
Pro 2 tyristory je elegantni vyvazovaci tlumivka, pouzil jsem to kdysi u nejakeho zdroje pro galvanizacni lazne.
Stacilo na ty dve siny od tech syrecku (400A tyristoru) nacvaknout E55 ferit jadro.

Vsem dekuji za rady,1. zkusim dat aspon dva tyristory,co to udela,jestli to pujde.Zaroven se pokusim poohlednout po silnejsim tyristoru,ktery by to zmakl sam.Tak zatim. A propo:Kde se shanite po silnejsich tyristorech? ja znam akorat www.polovodice.cz ,ale ty ceny,to je mazec.

Tam, kde se s nimi dela - v menirnach pro napajeni trolejbusu a tramvaji, v opravnach tramvaji a lokomotiv - ovsem musis tam mit znameho ktery bude riskovat jejich zcizeni. Me se je nahodou podarilo zachranit ze dvora kde vykupovali kovovy odpad, jeden 250A i s chladicem byl za 100Kc a musel jsem je vymontovat z nejake neidentifikovatelne skrine vyvezene z likvidovane fabriky.

sice moc nechápu, k čemu je to zapojení dobré, ale ty PNP pravděpodobně zůstávají pořád otevřené, protože emitory napájíš napětím, které je na vstupu stáblu (15V ?) a báze budíš výstupy 4047, která je napájená 12V, tj výst. úroveň v log 1 bude odhadem asi 11V. Tzn, že i při log 1 na výstupu 4047 máš na bázových odporech nějakých 3,3V (15-11-0,7) a při 1 kile tam poteče nejmíň 3,3mA. Ty tranzistory prostě nikdy nerozepnou. Napiš konkrétní hodnoty napájení, výstupních úrovní 4047 v 0 a 1, bety tranzistorů a proudu, který se má odebírat a možná by ty odpory mezi B a E šly napočítat tak, aby to fungovalo. Nebo dej mezi Qn a R5, R3 zenerku 4V7 - 5V6/0,4W, anodou na Qn. A v tom schématu máš otočený LEDky...

Mam stejny nazor jako Petr, emitory PNP tranzistoru maji porad vyssi napeti nez je vystup z budice a proto se nemuzou zavrit, nejjednodussi reseni - do serie s bazovymi odpory PNP tranzistoru dat cca 5V zenerky, v propustnem smeru maji cca 0,7V takze otevrerni PNP tr prakticky neovlivni, v zavernem smeru bude 5V zrejme stacit, aby PNP zustaly uzavrene, ale lepe by bylo zmerit rozdil mezi nestabilizovanym napetim a stabilizovanymi 12V a zenerky zvolit podle toho, s rezervou na kolisani napajeciho napeti

ElFag: dovolil bych si nesouhlasit s tím, že budou ty zenery někdy pólovány v propustném směru. Podle mě budou vždy v závěrném, jenom prac. bod bude v různé části VA charakteristiky - buď před kolenem, nebo za

Takze vdaka za Vase postrehy, napajacie napatie je teraz nejakych 12,7V, ale mohlo by to byt odolne aj voci 18V nestab. napajania na vstupe. Na tom 4047 je log0=1,5V a log1=8,6V. Prud, ktory ma tiect cez ten H-mostik je malicky, okolo 1-10mA. Bety tranzistorov neviem - nie som elektrikar, neviem o com je rec Neslo by uzatvaranie Q3 a Q4 bez tych zeneriek? Pripadne, co by bolo vhodnejsie pouzit (okrem relatiek) miesto tranzistorov na spinanie tych vystupov?

Petre, samozrejme mas pravdu, psal jsem rychleji nez premyslel, navic jsem pri psani nemel uz otevreny to schema.
Zenerka by mela byt minimalne na napeti Unestabil -8,6V (a 0,6 V pro prechod tranzistoru bude jako rezerva). 12,7 -8,6 = 4,1V 18-8,6= 9,4V . Na tato napeti by mely byt zenerky, staci ty 0,6W.

Je to v pořádku. Vojta Voráček na to upozorňoval v Amaru (PE AR 11/2002). Netřeba nasazovat chladič.

koukni třeba na astabilní klopný obvod s NE555

Nedostatecne vstupni udaje, mas 6V nebo 12V ? Pokud mas 12V, pouzij elektronicky prerusovac z jakehokoli novejsiho auta (felicie atd), na vrakarne za cca 100Kc. Velka zmena frekvence u 6V blinkru je nejspis zpusobena velkym kolisanim napeti v palubni siti -> nedostatecne dobijeni baterie a baterie na konci zivota. Poradi ti nejspis na www.jawamania.info

bastly s 555 mají zásadní vadu v tom, že není zajištěno že při zapnutí žárovky prvně bliknou a není zajištěna indikace špatné žárovky

Mám 12V s NE555 bych radši nic nechtěl kámoš ho má v autě jako cyklovač a sem tam se stane že prostě zhoří.

To, že 555 shoří v aplikaci v autě není vinou 555, ale konstruktéra. Není ošetřeno napájení proti napěťovým špičkám.

Tak stačí tam dát stabilizátor?

Nestačí! Ten odejde taky... Chce to transil + pojistku.

http://www.pandatron.info/elektronika2/clanek.php?rubrika=me&clanek=34& a za 90Kč si kup voltmetr v gm ten nejobyčejnější

při 999oC by se ale to čidlo asi roztavilo

Průmyslově se asi tak do 150C se měří přesně s čidly Pt100 nebo Ni1000, do max. 500C se používají v keramice zalité termočlánky, ale výše se používá jedině infra.
Takže jednoduchý a levný měřák 0-999C si tak snadno nepostavíš.

PavelTl:zásadní nesouhlas s dělením průmyslových snímačů.Pt100 klidně i 600°C,termočlánky kousek přez 2000°C,dnes již běžné typy platina/rhodium/platina trvale 1500°C.Čím si myslíš,že se asi tak posledních 100 let měří teplota např.na elektrárenských kotlích či parních turbinách?O infráky jsme tam zrovna nezakopávali ani v dobách nedávných.

ForteZH: v jaké aplikaci to budeš používat?

no trosku sme sa nepochopily
ja som to myslel tak ze vlastne nepotrebujem metat teplotu do 999 ale tolko je max hodnota co sa da zobrazit v podstate potrebujem metat teplotu motora vo favorite na expermentalne ucely...

no a este chcem na to pouzit 3 segmentovky a tie zakonponovat do pristrojovej dosky..

Čus zkus se podívat na adresu www.paja-trb.unas.cz/elektronika/konstrukce/teplomer.html
možná že se ti šikne ČUS BUS