http://sagat.vyrobce.cz/doku.php

Jedině originál.Jinak by nechodila regulace teploty.

Ručku sem viděl u Bučka v Brně. zkus pohledat, jestli nenajdeš levnější. Sám mám ers už léta, ale takové mechanické řešení hrotu není zrovna nejlepší. To už i solomony jsou řešeny lépe... Jinak je to pájka spolehlivá a s ostrým hrotem se dají pájet i malé smd.

jj díky.SAGAT ale už jako firma nefunguje.....můžete mi někdo hodit link na nějakou alternativu ? díky

http://www.pselectronic.cz/k5202-102-ers-pero-komplet.html

Niekde to mám , ale musím pozrieť . Bude to chvilu trvať.

ok,neva..hlavne ze to mas :)

Potom by som poprosil aj ja...

Pokud jde o motori,mám taky dotaz.Mám doma vrtačku s komutátorovým motorem 650W.Toje na takový motorek dost.Taky jsem vyděl jednofázový motor s kotvou nakrátko 350W.Ten byl omnoho větší.Vysvětlete mi prosím někdo proč motori s kotvou nakrátko vychází omnoho větší než motori komutátorové.

aj ja by som poprosil, vopred diky.

Komutátorový motor má statorový vinutí vždy dvě cívky proti sobě které tvoří poly jako klasický magnet S+J.Ale motor s kotvou nakrátko má stator rozdělený na vice tzv.drážek např 12nebo až 36 pro vytvoření točivého pole,více by asi řekl obrázek.Tzn.jeli dvoupolový má více cívek na pol než dvě.

taky jsem to zapojoval ale už nevím jak

ve starých pračkách bývaly motory jednofázové s rozběhovým vinutím. To znamená jedno hlavní vinutí a jedno pomocné přes rozběhový kondenzátor. Většinou je na štítku i kapacita napsaná.V automatických je v podstatě to samé, jen jsou v tom motoru vlastně motory dva. Jeden 2 pólový pro odstřeďování a druhý tuším 12ti pólový pro praní. Oba mají rozběhové kondenzátory.Na té svorkovnici jsou tak i ty vývody. Jedna polovina pro jeden motor, druhá polovina pro druhý.Jedna tatramatka je třeba tady
http://www.javi.cz/elektronika/elektronika.htm

Komutátorový motor má mnohem vyšší otáčky, než motor s kotvou nakrátko, proto má i větší výkon. motor s kotvou nakrátko múže mít při 50Hz maximálně 3000 ot-skluz, tedy asi 2800. Komutátorové sériové motory točí běžně 20000 - 30000 ot/min.

Pánove sorry, hladal som ale nenašiel. Matne si spomínam, že to bolo z časopisu UDELEJ SI SÁM a bolo to zapojenie motora z automatickej práčky ako univerzálná pohonná jednotka. Keby niekto vedel , v ktorom to bolo čísle, tak vám to môžem zoskenovať.

CO takhle říct z jaké pračky (hlavně né z bílé), typové číslo např T500 nebo245.3 atd. Pošlu komplet schema zapojení.

jj, keby som vedel tak napisem typ,ale kedze mam z neho doma iba motor,tak to asi nepojde...

ja mam u dedka zase dva. tiez neviem presny typ pracky... asi kuchnem Cu a serem na to.

Stačí typ motoru.

s

Tiež mám motor zo staršej práčky a chcem ho využiť na pohon navijáku-nízke otáčky na ťahanie a vysoké otáčky na spätné odvíjanie lana.Hľadal so zapojenie konektoru a našiel som v Urob si sám č.3 z roku 2003,článok sa volá cirkulárka z motoru pračky,strana 57.Je tam zapojenie trojpárového a štvorpárového knektoru,motor MEZ Mohelnice.Ako som to pozeral,tak som zistil chybu v zapojení!!! Na hornom obrázku idú z horného vývodu kondenzátoru oba vodiče na stredné kontakty konektoru a spodný vývod kondenzátoru ide na vypínač.Správne by mal isť jeden vodič zo stredových kontaktov na spodný vývod kondenzátoru aby bol pripojený cez vypínač na fázu.Na obrázku pod ním a na nákrese konektoru je to už dobre nakreslené-vývody z kondenzátoru sú pripojené na oba stredové kontakty konektoru.Môžem to poslať emailom ak mi napíšete na hici@atlas.sk. PS: Mám kompletné ročníky Urob/udelej si sám 1970-2006 na DVD vo formáte pdf.

Ešte na doplnenie:
Ak ste už niekto zohnali iné zapojenie konektoru pračky ako ja (USS 3-2003)pošlite mi ho emailom na hici@atlas.sk na porovnanie a kontrolu.Vďaka

Hľadal som a našiel:
Zapojenie motoru DPC 112-2 z pračky je v Urob-udelej si sám č.29-1979 a univerzálna pohonná jednotka z motoru z práčky s možnosťou zmeny počtu a smeru otáčok je v USS číslo 67-1988.

Zapojenie (viz url odkaz)

http://www.websamba.com/lengyelmarek/zapojenie-jednofazovych-motorov-z-pracky-(miniROMO-Tatramat).pdf

toto je asi ono zapojení (viz url odkaz)

vykuchal jsem motor z pračky a má 6pin konektor ale je zapojený jen 5pinů. Taky jsem tam měl kondík jenom jeden 14M a vubec nevim jak to zapojit

Fotky v galerii http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=454
http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=454
http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=454
http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=457

nevíte prosím

schema tatramat(motor)v galerii.blizsie info nemam je to uz davno co som sa v nej vrtal.

diky ale to neni ono tatramat mam taky tenhle motor je něco jinýho jinak to shchéma na ten muj motor mam

mám taky motor z pračky, ARDO,A400L,kond.14uF, neví někdo zapojení?Je tam svorkovnice s pěti kontakty díky.

Co třeba se podívat o 5 komentářů nahoru? Máš to tam napsaný, přesně pro tvůj motor co s tim.I schéma. 5 kontaktů, 14uF. Nebo to nestačí?

Dobry den,

Mam podobny problem, t.j. rad by som spojazdnil motor zo starej pracky. Typ pracky neviem, stitok na motore chyba, jedine co viem je, ze je to Tatramat a na motore je vyrazene oznacenie (modelu?) T540. Uvedeny odkaz obsahuje schemu zapojenia, ale neviem ci sa to tyka tohoto ci ineho motora.

Vdaka,
J.
-- (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

no ja som mal motor tatramat, zapojil som a fungovalo...ak si nie si isty, skus zmerat odpory vinuti, su predsa v scheme

Tie odpory, to by slo, ale co ak je to iny typ ako v scheme?

Respektive, tiez by mi vyhovovalo ak by som ten motor napajal z autobaterie ? Ale ako na to ? Dik.

mam prosbu,potřebuji sehnat schema na pračku ardo A600LX,sice je staršího data ale funkční a bey větších problémú,až na to že mi zakrslí kralík překousal kabeli.Jestli mi někdo mužete pomoci.Dekuji ciba

Prosím elektrické zapojení motoru Typu 20572656,je to do pračky Indesit,,Made in Italy

U myčky jede normálně program,ale neohřívá vodu ani nesuší.Domnívali jsme se,že je to topnou spirálou.Tu jsme vyměnily,ale problém zůstal stejný v čem to asi může být?

U mě to byla pecka na kontaktu programátoru.

Jaký má PG? U elektroniky vadný termistor, vypálený spoj u relátka,tepelná pojistka, přerušený drát v ohybu u dveří a další. U mechanického PG odpadá termistor místo něho termostat. Hledej

taky nam to mycka delala, na vine bylo spatne rele spinajici spiralu

Napětí bude podle toho, kde to máš zapojený, ne? V osobním autě asi 12V a v kamionu 24V. Proud raději neměř, ten bude dost velkej, podle toho, jaká je pojistka na zásuvku zapalovače. PS proud bude přece takový, jaký spotřebuje připojený zařízení.

Napětí od asi 11,5 do asi 14,8 V. U 24 obdobně.
Je tam pojistka 15 A. Předtím než se pojistka přepálí, tak na chvíli klidně 50 A a víc.

Zkus baterky

hele, niesom uplne sprosty, tento problem mam uz par mesiacou a neviem zohnat novy ovladac na asus preto som skusil poradu na takomto fore, takze dik ale nepomohol si mi

A neměl by sis napřed ujasnit kde je vada, jestli v ovladači (málo pravděpodobné)nebo v monitoru.

Taky se mi čas od času stalo, že už IR LED změnila účinnost a byť svítila, tak málo. Pokud jsou OK baterky, filtr není načatý zkusil bych vyměnit LED. Další by bylo na řadě PDO v monitoru...

On bývá problém taky v tom, že úsporné zářivky a jiné CF trubice (i ty, které jsou za displayem!!) zahlcují IR zářením přijímače pro DO a ty pak nutně nemají potřebnou citlivos. Falešné IR záření z CF trubic většinou po jejich zahřátí poklesne. Pozor tedy na právě rozsvícené úsporky ale i právě zapnutý LCD

Společnost, která by investovala do vývoje, aniž by jí o návrh samotný šlo, by asi brzy skončila... ale zjevně i tak se to dá dělat, přece jen jich skončilo v posledních letech aspoň v Evropě nepříjemně moc...
Zadání musí začít od konce - CO TO MUSÍ DĚLAT, CO OD TOHO OČEKÁVÁM.
Následují PROSTŘEDKY (jak a čím] a začíná se to větvit.
A v každé fázi se musí porovnávat varianty dané dostupností technologií, předpokládanou velikostí výrobní série, variability v rámci typu atd. ve vztahu k výrobním nákladům.
Samozřejmě dokumentaci ke každému kroku vývoje je třeba uchovávat - i když to třeba teď vedlo do slepé uličky, neznamená to, že se to nebude hodit jindy.

Jestli na to má někdo jednotného "pavouka" a ještě šéfuje vývojovému středisku, pojímám k němu předem značnou míru nedůvěry - jen v ojedinělých případech lze na vývoj něco takového uplatnit, podstatná část pavouka totiž vzniká až v průběhu vývoje, kde dochází k tomu větvení a vytváření cyklů, případně se objeví vhodnější technologie, s níž se původně nepočítalo, už existující patent (či AO nebo PV), který nezbývá, než koupit nebo vymyslet, jak obejít atd.
Výzkum a vývoj je živý proces a jen jeho některé části lze svázat jednotným postupem.

To vubec nepotrebujes. Hele, kdyz pouzijes dva obvody MC100EL33 za sebou, tak ti podeli vstupni signal 1:16 a zbylej citac nejlip 9-mistnej si nahrajes do CPLD Xilinxu a mas komplet 9ti misny citac do 4 GHz. Staci pridat budice LED nebo LCD displeje, napajeci zdroj a nejaky presny oscilator. Doporucuje termostatovany nebo aspon teplotne kompenzovany. A mas to hotovy a na amaro se vyprdni.

A propo, kdybys chtel, tak ti dam schematko na citac do 26 GHz, 11ti mistne. Meri s presnosti na 1 Hz. Kam se na nej hrabe amaro ... Jestli mas zajem, tak si pisni.

Jo tak o ten bych měl určitě zájem. Kdyžtak mi ho pošli na e-mail ntechnology@seznam.cz

Se vší úctou ten Xilinx mi připadá jako poněkud drahá investive.

Tedy alespoň na čítač.

Aha, tak se omlouvám za předchozí dvě věty, koukal jsem na úplně jinou cenu než jsem se měl koukat. Ta cena není vůbec hrozná, ale možná bude problém že nevím jak to programovat(popravdě jsem se s tímto obvodem nikdy nesetkal).

Schématko můžu poslat leda tak poštou v balíku. Mám ho na papíře, formát A4 (popis) a A3 (výkresy) a je to svázaný do knihy a má to asi 2-3 cm na tlouštku. A nebude to gratis

Rozdíl mezi tím čítačem do 26 GHz a tím s dvěma obvody MC100EL33 za sebou je v tom, že tyhle dva MC100EL33 fungují jen jako předdělička, čili vlastní počítání impulsů začne až po vydělení, kdežto ten čítač do 26 GHz skutečně čítá impulsy už na první dekádě na 26 GHz.

Pokud jde o toho Xilinxe, toho ti můžu navrhnout i naprogramovat.

Ještě ti dám 2 tipy:

1/ MC10E016 - 700 MHz 8-bit synchronni citac
2/ SY10E137 - 1.8 GHz 8 bit citac

Ty by šly použít na vstupu coby první čítací dekáda a před ní zařadíš u /2/ jeden odvod MC100EL33 a upravíš hradlování a budeš mít solidní čítač do 4 GHz celkem za málo peněz. To se dá vyrobit na záchodě mezi večeří a večerním filmem na TV Nova

Tak to vypadá že ten čítač do 26 GHz bude vízva.

Jen bych měl malou otázku k těm obvodům, kde bych tyto obvody sehnal aď se koukám jak se koukám nemohu je nikde najít.

Pardon, chyba "výzva"

A další, moc se omlouvám, já píšu a nekoukám co "ať"

Kolik by si chtěl za to schéma čítače do 26 GHz, možná bych měl o něj přecejenom zájem.

Ony se ty vyssi frekvence delaji vetsinou jako preddelicka, a pokud se meri pocet hran za neaky presny cas, tak se ten obsah vysype ven nejakym trikem.
Na tech 26GHz by prichazela v uvahu treba HMC447LC3
http://www.hittite.com/products/view.html/view/HMC447LC3

Předděličky jsou snadný ale ve finále prodlužujou hradlovací dobu nebo jsou na úkor přesnosti. Když budeš chtít měřit do 26 GHz s přesností 1 Hz a použiješ předděličku tak musíš radikálně prodloužit hradlování nebo nemůžeš mít předděličku a musíš požít čítač na 26 GHz. Co třeba s HMC679LC3 udělat čítač??? Když jich dáš 8 za sebou tak můžeš mít hradlování 1 sec a těch 8 výstupních bitů vydekóduješ na tři číslovky... To jen taková idea. HMC679LC3 je sice drahá, ale HMC492LP je výrazně levnější a má chodit do 18 GHz...
Možná že to zkusím vybastlit nějakou dvoumístnou vstupní dekádu a připojit ji k jednomu ze svých čítačů co makaj jen do 100 MHz...

Jinak mi napiš na mail adresu kam chceš to schémátko na čítač do 26.5 GHz poslat.

Ale prdlajz, přesne hradlujes už pred tou předděličkou, jen si její obsah potom "vyčteš" pomalejší frekvencí.
Kvítko, pošli mě prosím tě taky to schema, mrknu co je tam za moudra Mejl mám v hlavičce, místo at zavináč.

To sice muzes hradlovat pred delickou, ale kdyz bdes chtit eliminovat chyby a mit to presne, tak stejne musis prodlouzit hradlovani, protoze chybejici pulsy ktery neprisly do preddelicky (i kdyz je za hradlovanim) tak je proste neznas... Proto davam prednost citaci a ne preddelickam.

To schema mam jen jedno, bych ho musel nafotit a on je to fakt balik papiru, ale mrknu na to a poslu Ti majla. Ledaze by si ho natal nevzal, bys byl druhy v poradi...

danhard - když toho nebude moc tak ti to kdyžtak naskenuju

Po zahradlování pustíš do předdělicky tolik pulzů nižší frekvence (kterou umíš měřit), až dojde k přetečení výstupu.
Dělal jsem tak kdysi čítač do 2,4GHz s MB506 a PIC16C54, takže tam byly vlastně předděličky 2.
MB506 jela v módu /256, v PICu byla předdělička /256 a vlastní čítač a hradlováni jelo programově.

Když mám zdroj signálu který dává 100 000 001 Hz a dám předděličku 1:100 a hradluju 1 sec přesně tak mi čítač ukáže 1 000 000. Nic víc. Tuhle naměřenou hodnotu vynásobím x100 a budu si myslet, že zdroj signálu mi dává 100 000 000 Hz. A mám chybu 1 impulzu. Takže stejně musím hradlovat 100 sec., a je fuk, jestli hradluju před děličkou nebo za děličkou. Akorát, že za děličkou se hradluje lépe, zejména, když je vstup na 20 GHz.

Když bude ten zdroj signálu 100 000 001 Hz stabilní tak chybu zjistím i s děličkou. Jestli ale šlo o náhodný výskyt, tak je dělička na prd a je potřeba místo děličky čítací dekáda. Protože v jedné periodě (během 1 sec.) může být 100 000 001 Hz a v další periodě být nemusí...

Takže jde o to jak přesně chceme měřit. Ale viděl jsem už borce, který na aukru prodává 4 místný čítač do 25 MHz. K čemu to je dobrý ale netuším...

No, jako stupnice ke generu je to určitě přesnějši než čárky na knoflíku.
Jinak ten čítač měl rozlišení 1Hz z jednoho měření při hradlovací době 1s. Celé to bylo osazeno MB506,PIC16C54,74AC00 a 74AC74, 5MHz TXO a LCD displej.
Hradlovani vstupu bylo na diodě.

Tak už to mám v ruce a jak tak na to koukám u každého schéma chybý popis součástek a většinou i kousek schéma.

ÁÁÁÁÁÁ, už jsem to pochopil takže nic nechybý alespoň tedy ne kusy schémat už jen ty popisy součástek, ale věřím že i ty najdu. Možná že to ale stavět nebudu protože to vypadá jako docela velká investice.

To Natal:
seznamy soucastek tam jsou, v tabulkach. Dosti rozsahle.
Investice to neni velka, az se tim proberes, zjistis, ze dneska to tak moc nestoji a ze radu veci se da shrnout do jednoho brouka. Ja uz delam 4. kus podle tohoto. Ten prvni jsem delal dost dlouho, skoroo jseem to udelal presne, pak jsem ho vylepsoval a vylepsoval ... tak, ze jsem puvodni soucastky nahrazoval soucasnymi s vyssi integraci. Pak jsem ten 1.kus prodal a udelal druhy. U tretiho jsem uz cislicovou cast naprogramoval do FPGA obvodu, cimz se to silne zjednodusilo. Ted delam pro jednoho zakaznika uz 4.kousek. Momentalni naklady na vylepsenou verzi (Xilinx misto hromady cislicovych obvodu). Ale pro tebe bude v prvni rade zajimavy a nejdulezitejsi cteni od strany 8-36.

Muzes to take delat postupne. Nejdriv udelat citac do 500 MHz jako zaklad a pak dodelat tu vf cast. V podstate tu "nf" cast treba do 1000 MHz muzes udelat jakoukoliv a u te "vf" casti do GHz se inspirovat tou metodou jak je popsana v manualu od str. 8-36.

Nejvetsi investice je do tech VCO a termostatovanych VCO.... Ostatek je bizuterie...

Díky za rady. Já se zatím budu držet původních schémat a po prvním se ho pokusím vylepšit(či zjednodušit)

Zdravim,
narazil jsem na tuto debatu a zajimalo by mne, zda jeste nekde "koluje" toto schema
samozrejme nepredpokladam, ze zadarmo

v podstate staci schema a seznam soucastek, zbytek uz se z toho vycte ... diky moc za odezvy
J

to nechtěj, vygúgli si schema tohodle http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=1153 a bude ti jasné, že to není žádná legrace a je lepší to koupit hotový
PS.. když to plave na 3GHz +/- 1Hz za 3 minuty tak to docela jde, oscilátory v generátoru i v čítači budou docela slušně stabilní (viz fotka v galerii)

generátor je tento...

http://www.elweb.cz/fotky/1155.jpg (viz fotka v galerii)

Nástroj Mirror. Nebo tak nějak podobně...

v návrhu desky klikni na move (čtyři šipky) a v levém horním rohu se ti objeví dva "čtverečky", levý je normal (TOP) a pravý mirrored (BOTTOM)

To ses nenamahal dat na napajeni procesoru jedinej blokovaci kond ?

Myslíš na napájení té ATMEGY ?
Ne no, dělal jsem to ciste podle schematu.
Známí si tento programátor stavěl a jede mu to podle toho.

*známý (chybka :))

jej ten odkaz na programátor jaksi nejde tak komu se to nechce kopírovat tak odkaz je tu (viz url odkaz)

Když už jsi se dal to stavby programátoru, proč sis nepostavil tento: http://www.fischl.de/usbasp/

Podle mě se jedná o jedno z nejrožšířenějších schemat, které opravdu funguje. I návrh DPSky ti můžu poslat,.....

Myslím, že ten co jsi poslal jestejný jak jsem dělal já..
Nebo podobný, na té www z které jsem to dělal já, tak je to jen upraveno asi..
pokud by byla deska teda budu rád..

výborně,

Už to nahrává .. :)
Odstranil jsem zkratovací spojku z resetu.. :)

Ale chipecek porad nic nedela :( to bude problem asi nekde tam.. Na chipecku(89S51) xtal 4MHz

ok vše už jede jak ma děkuji za Váš čas..

Jenom pro nové stavby a pro rekonstrukce. Stávající elektroinstalace se může nechat dožít.

Dožít? Jak je myšleno "Dožít"?

Nikde neni napsano, ze pri prodeji bytu musi instalace odpovidat soucasnym normam.
Dozit znamena, ze pokud to funguje, muze se to nadale pouzivat. Pri oprave rozvodu je potreba pouzit med.
U hlinikovych rozvodu se musi kontrolovat (odborne, samozrejme) dotazeni sroubku v zasuvkach, vypinacich, rozvadeci, atd. - hlinik "tece" a kontakty jsou nedokonale. Jinak hlinikove rozvody funguji uplne normalne.

Rozvod v hliniku bude samozrejme i dvoudratovy L + PEN a to ti bude obcas zpusobovat problemy pri propojovani audiovizualni techniky(bruceni, pruhy v obraze). Muze to byt jeden z duvodu proc zadat nizsi cenu za byt.

Aha, díky za infa. Ten hliník se dost láme a nastavovat to v zásuvkách nebo lustrech se mi nelíbí...A jak jsi psal, hliník "teče" a na to připojovat např. čokoládu není asi ideální. Navíc tam potom musí vznikat větší přechodový odpor... Jestli je dvoudrátový, to nevím jistě.

V bytech jsem třídrátovou instalaci v hliníku neviděl (což neznamená, že nemohla existovat, když bývala před lety na Jižní Moravě ve fabrikách kvůli napěťovým chráničům).
Rozhodně to ale nesnižuje hodnotu bytu - ve znaleckém posudku se pouze konstatuje, zda elektroinstalace je nebo není. Takže případná "sleva na hliník" je jen na dobré vůli prodávajícího, nemusí ti slevit nic. Protože, jak praví úvodní odstavec ČSN 33 2000-1, jde o stávající zařízení, které, neohrožuje-li bezpečnost osob a věcí, může zůstat nadále v provozu. Žádný závazný předpis neřeší, kdo je uživatelem, tedy žádný podložený nárok na slevu nemáš.

OK, díky. Tohle jsem potřeboval vědět.

A co si nechat posoudit stav instalace revizním technikem?

To by revizní technik musel uvést do revizní zprávy, že elektrická instalace vykazuje tak hrubé závady, že je nelze efektivně odstranit, a že doporučuje její odpojení od distribuční sítě až do celkové rekonstrukce. Pokud byl byt dosud normálně užívaný, těžko pro takové doporučení najde dostatek tak hrubých závad.
Nicméně provedení revize a odstranění zjištěných závad vřele doporučuji - přece jen v prázdném bytě je k instalaci podstatně lepší přístup. Opravená ještě nějakou desítku let přežije nebo, nehodláš-li opravovat, ale nahradit ji novou, při rekonstrukci se nemusíš příliš ohlížet na to, jak moc svinčíku se nadělá. V zařízeném bytě je to prakticky neřešitelné.

Zajímalo by mě,jak s revizí pro byt s elektroinstalací v hliníku.Údajně pro RD je třeba revizi každých 5let.

Je otazka, nakolik te bude stavajici instalace omezovat - co budes mit za spotrebice v kuchyni(mikrovlnka,rychlovarna konvice, elektricky sporak,mycka atd) a v koupelne(automaticka pracka, susici rebrik) a zda po koupi neudelat rekonstrukci a navyseni hlavniho jistice popr prechod na 3f,je-li to mozne.

kolotoč: Když to chceš slyšet natvrdo, tak prodávající není povinen předělávat hliník na měď, ale ty jako kupující si můžeš nechat prohlédnout elektroinstalaci odborníkem a pokud se mu to nebude zdát, tak si předělání na měď zaplatíš ze své kapsy.
Co se týká bezpečnosti tak ve dvouvodičovém hliníku vyrostly dvě generace, není důvod to hystericky vytrhávat ze zdí, samozřejmě pokud to mezitím neuhnilo.

Pokud ten hlinik neni rozpadlej a upalenej v zasuvkach, tak neni problem. Hlinikovy kabely se porad normalne pouzivaj. I kdyz spis u velkych prurezu, kde by medeny byly moc drahy. Norma nenarizuje material kabelu. Jen hlinik by mel byt o stupen vyssi prurez nez med.

Víc, než dvě generace, upřesním.
A za další: existují normy pro případy kde byla povinná měď vždycky: zdravotnictví, provozy s vysokým nebezpečím požáru a zejména výbuchu a podobně. Tyto normy však byly prohlášené za závazné nějakým zákonem. Pro bytové instalace hliník žádná norma nezakazuje, natož, aby měla oporu v zákoně.

V sočasnou dobu platí že jedna norma hliník zakazuje úplně,druhá povoluje od 16mm2 -nebo se pletu?

taky přispěji do kyblíka..., stejnej problém jsem řešil u sebe, předělával jsem byt v paneláku, ale tam byl problém ještě jeden, byťák nám předělal stoupačky na třívodičový systém,tak, stejně se byty předělávaly, naštěstí kabely šly poměrně dobře vytrhat, no panely nic moc.... ale vyplatilo se to,žádné blikání, sršení a jiné elektrické pohromy.

>>SDZ: norma hliník nezakazuje, pouze nedoporučuje do nových instalací. Ve stávajících instalacích přítomnost hliníku neřeší, to spravilo ustanovení o zařízeních uvedených do provozu před účinností normy.

Tak to jsem z toho jelen V práci revizák nechtěl napsat revizi na kolnu,na který byla zásuvka 63A TN-C,přívod z hliníku (asi 30let to vyhovovalo,dnes podle něj ne).Na školení nám bylo řečeno to co jsem psal výše.

Nezaměňuj průmyslové prostory s obytnými budovami.
Navíc jde o motorovou zásuvku, která tam v TN-C už neměla co dělat, protože u kolny lze předpokládat, že ze zásuvky se budou napájet spotřebiče používané i venku. Ostatně ani nepíšeš, jaké další vnější vlivy tam jsou stanovené. Takže nechuť revizáka k podpisu byla oprávněná, ale měl k ní nejméně 2 jiné důvody, hliník s nimi souvisel pouze tím, že jím byla tahaná soustava TN-C.

Aha.Zmatek v tom mám,to je fakt.Trošku je mi jasno,ale můžeš prosím napsat jaký rozdíly jsou průmyslový budovy a obytný budovy ?
Ta zásuvka je namontovaná z venku budovy,ale používá se pro zařízení vevnitř(čas od času startovací vozík,svářečka).Revizák řekl,že TN-C zůstat může,ale přívod muí bejt v mědi.Udělalo se to tak (zásuvka 32A TN-C nová,přívod 4x8mm2) a revizi podepsal.
Jinak, žiju v domění že když se dělá rekonstrukce,nová elektroinstalace -vše měď,TN-S,pro venkovní světla i zásuvky musí bejt Fíčko.Je to tak?

Ano: norma požaduje na zásuvky do 16A včetně, u nichž se předpokládá použití spotřebičů venku, fíčko bezpodmínečně. Zásuvky na vyšší odběr přednostně mají být v TN-S, ale, je-li v objektu rozvod v soustavě TN-C, je příspustná tato soustava i pro venkovní zásuvku. Pro vyšší spolehlivost se samozřejmě požaduje měď, protože nejmenší přípustný průřez vodiče PEN v mědi je 10mm2, ale v hliníku 16mm2, takový v té zásuvce určitě nebyl. V soustavě TN-S obecně stačí stejně dimenzovat vodiče N i PE jako vodiče krajní.
Ustanovení o použití fíčka u zásuvek do 16A pro spotřebiče používané vně budovy platí kdekoli.
V bytové výstavbě nejsou pravidelné revize povinné, i když by rozhodně neškodily. Povinná je jen výchozí revize, při ní by v novém zařízení samozřejmě taková zásuvka venku neprošla, ale jde o stávající zařízení, které se posuzuje podle norem platných v době instalace, pokud se na to někdy nějaký revizák podívá.

Myslel jsem,že 10mm2 platí pouze pro PEN jako přípojka k domu.Platí to i pro stávající zásuvky nad 16A pro TN-C (kdy je veden PEN).V případě ,že je zásuvka TN-S (PEN je rozdělen na PE a N)neplatí průřez 10mm2?
Je vyžadováno v novostavbě zásuvku 32A TN-S s fíčkem ?

Pokud zase nevyšlo něco, o čem nevím, tak pořád platí, že zásuvka 32A fíčko nepotřebuje.

V soustavě TN-S od bodu rozdělení stačí PE dimenzovaný stejně, jako vodiče pracovní, to už jsem psal.
V soustavě TN-C, dokud nesáhneš do stávajícího zařízení, můžeš nechat PEN na dožití i s menším průřezem, než 16mm v hliníku nebo 10 mm2 v mědi. Jak tam zrekonstruuješ část instalace, nezbude ti, než to přestavět celé. Buď dát všude PEN desítku (a víc) v mědi, nebo předělat na soustavu TN-S.

OK,snad už mám jasno.Děkuju moc za vysvětlení.
Jen taková drobnost- co je myšleno sáhnout do zařízení?
Např. při výměně zásuvky už je třeba to předělat celý?

Nene, jde o přidání okruhu, změnu jištění, výměnu více hliníkových vedení za měděná (případně s přechodem TN-C na TN-S), výměnu rozvaděče a o podobné změny vyžadující provedení výchozí revize.
Vždyť už ani stavebnicový rozvaděč si z certifikovaných dílů nesmíš sestavit sám, ale musíš si ho nechat sestavit od firmy, která k tomu má oprávnění, dá ti na něj štítek a k němu protokol o zkoušce.

Takže i při výměně jističe s charakteristikou M za novější (C nebo D) typ už se jedná o změnu jištění ?
Ten revizák požadoval,aby se do rozvaděče namontovaly konkrétní typy(starý) jističů.

To ti měl zdůvodnit on, neznám hromadu dalších podrobností o příslušné instalaci, abych měl jasno v tom, proč to požadoval.

Výměnu jističe jsem jako příklad.Jde mi o to,za jakých podmínek je potřeba revize.
Je třeba v případě že by clověk chtěl vyměnit jistič s charakteristikou C za D stejný?

Minimálně je nutné prověřit oteplení vodičů při přetížení a zkratu a posoudit ve vztahu k vnějším vlivům, zda vodič průřezem ještě chrakateristice jističe vyhovuje nebo hrozí jeho oteplení nad dovolenou mez. Mohlo by totiž dojít k překročení teploty vznícení případných hořlavých materiálů v blízkosti kabelu nebo v bezprostředním kontaktu s ním (což je zvlášť akutní, je-li zaprášený pilinami nebo třeba bavlněným prachem).
Zase to není záležitost, kterou lze řešit po infernetu, ani když si dám do křišťálové koule nové baterky: neznám impedanci pracovní ani ochranné smyčky sítě, neznám průběh odběru spotřebiče ani poměr doby zatížení k době slabého odběru v časovém úseku rozhodném pro vybavení jističe přetížením.