Je to aj otazka rozpoctu. k DC motoru bude asi jednoduchsia a lacnejsia regulacia, zasa je tam problem s uhlikmi, hlukom atd. AC zasa potrebuju nejaky menic pre regulaciu. Na malych strojoch sa zvyknu pouzivat BLDC motory, tam neviem ako to je s elektronikou.

Což použít levnou elektrickou vrtačku s regulací otáček?

použij asynchronní s invertorem

Jaký má být výkon motoru?

as. motor a frekvencni menic

invertor = frekvenční měnič, Odhadem 2 - 3 KW podle toho co se bude opracovávat a jak intenzivně, a z jakého dřeva. Pokud se to dobře nastaví tak máš velký rozsah otáček a plný výkon.

Na tuto délku se dostaneš i s univerzálním stojanem na ruční vrtačku. Do podstavy vrazíš hrot, druhý s unašeči do sklíčidla, a je to. Vrtačka s regulátorem (sic hobbyrobot) nestojí zase tolik. Jistou nevýhodu to má - točný průměr je do nějakých 180mm, jestli jsem to dobře odhadl (teď k tomu stojanu nemůžu, abych to změřil).

Nevýhoda je v promněnných otáčkách podle zatížení,

TDA2822 nevyniká zrovna velkou kvalitou a docela dost šumí. Je dobrej třeba i pro malý aktivní bedýnky, ale podle tvý přezdívky bych ti ho nedoporučoval.

už mi to hraje

Ahoj potřebuji velmi kvalitní zesilovač na sluchátka. Chcu si zesílit Mix Alle Heat. Jeho výstup na sluchátka zapojím do zesilovače na sluchátka co mi doporučíš a co si vyrobím. Chci top kvalitu a velkej sluchátkovej výkon. Díky moc!

to je nějaký obsolete, néééé. To je tuším ten VCO....
Tuhle tu o tom už byla debata. Navrhoval jsem někomu, ť opráskne Vellemanna. Dokonce jsem mu ho nabízel hotovýho. Pak jsem zjistil, že Vellemann k tomu udělal nový soft. Tak si toho Velemmanna nechám, ale napadlo mi, při zkoumání scjémata Velemanna jeho softu, jak to tam dělá (on i Velemmann je obsolete), že by to šlo hravě udělat nějakým 1-deskáčem a fungovalo by to výrazně na vyšších frekvencích za stejnou cenu.... Jenže by to chtělo nějakýho šikovnýho bastliče, co by se toho ujal...

GES by ho měl mít v nabídce, ale jaká je realita, nevím.

ICL8038 by byl k mani - 200Kc a je to zarucene orginal Intersil vyrobeny v roce 1975 :o)

To je tak starý kousek ?

No jiste, nejstarsi tu mam s datecode nekdy z r.73

r. 73 ? Myslíš rok 2 B.F.T.Z. ?

200 Kč za 8038 se mi zdá býti poněkud hodně, i kdyby to měl být exemplář pro sběratelské účely. Má aspoň zlatý nožičky a keramický pouzdro? Jestli má pocínovaný nožičky a pouzdro z platu, tak bych ho cenil ta na stovku...

Klidně si ho ceň kam chceš, nebo si ho kup v GESu za lidových 359,-Kč.
Na rozdíl od té plastičky z GESu je tenhle v keramickém pouzdře, za poctivech 18,-DM od vexláka z pražský pasáže, kupovanej vlastnoručně v RIMu v Mnichově u nádraží, v době, kdy jsi si musel na devizovej příslib a výjezdní doložku vyčekat půldenní fronty a podmazat úředníky, pokud tě rovnou nenakopli do prdele

kupim, prosim ozvi sa mi na mail.
Ozaj, staval uz niekto tu konstrukciu generatoru z amara 09/2007?

Proč si nepostavíš něco pořádnýho???

ako napriklad?

Záleží na rozpočtu a na tom, jaký potřebuješ frekvence, průběhy, jestli to má mít wobbler a tak... Obecně ale za málo peněz je vždycky málo muziky... Tak jestli to doho chceš vrazit 500 chechtáků, tak si udělej něco s NE555 ... Měřící přístroje jsou drahý.

V Galerii máš jeden dobrej generátor, viz odkaz... Takovej doma na záchodku nevybastlíš. (viz fotka v galerii)

generator potrebujem hlavne na NF techniku, filtre, zosilnovace... stacia mi frekvencie do tych 500kHz-1MHz.
Rozpocet 3000SKK. Neviem co je zle na tom z 8038? Necakam zazraky, som amater, nie profik.

To mi prijde jak vyhozený peníze. Jestli jsi tak bohatej, že máš na rozhazování, proč ne. Já bych si raději našetřil a koupil něco rozumnýho. Velemann o 1 MHz stojí 4000-4500 Kč nebo Rohde Schwarz model 62 sice chodí jen do 260 kHz, ale je to profi generátor se dá za takových 8-9 tisíc Kč sehnat.

Zdeno: a nebo si ho můžeš koupit tady na elwebu... ať si taky trochu přihřeju polívčičku (viz url odkaz)

Možná by se hodilo tohleto - viz odkaz - stačí k tomu dodělat s OZ tvarovače ... (viz url odkaz)

Pro: Danhard > Rad bych poridil jeden kousek ICL8038. Jestli je to jeste mozne. DIky za odpoved na indians@xsmail.com

můžu ti nechat MAX038, ten chodi prakticky do 20 MHz. To je jiny kafe, než 8038

tady máš schémátko
http://www.elweb.cz/fotky/1125.jpg (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

To zapojení je poněkud šajstlich . On si toho na Pandatronu zatím nikdo nevšimnul ?

uz jsem to opravil, eagle mi neudelal jeden dulezity uzel na bázi T4.
Jinak to zapojeni jsem upravil ze jsem prepojoval R4 a diodu od kolektoru T4 a uz to funguje
Nicmene divne ze to vubec nekdo zverejnil, kdyz to puvodni nejede.

Stěžuj si přímo u pramene. Bohužel zrovna Pandatron je proslulý podobnými konstrukcemi.

práce kvapná , prdlajz platná

tak som našiel chybu, prečo neštartoval, bol v háji rezistor(1Mohm) cez ktorý bolo privádzané štartovacie napätie do toho TDA. Teraz mi to pre zmenu cykluje. Zvláštne je, že zo sekundára nieje do primára pripojený žiadny optočlen, ako spätná väzba. Je tam len 4,7Mohm rezistor. Neviete pls niekto, kde by som zohnal schému?

zkus toto: http://www.eserviceinfo.com/index.php?what=search2&searchstring=PT92

Ten odpor vetsinou nabiji elektrolyt s kapacitou kolem 47u/25V,pokud ma malou kapacitu tak se vybije za kratsi dobu nez se nabiji kondy na sekundaru a nez dostatecne stoupne napeti tak aby se zdroj udrzel v chodu. Kond se nabiji pres diodu ze zvlastniho vinuti trafa menice-ta muze byt vadna.Zdroj take muze byt pretizeny(vetsinou horizontalem) nebo muze byt vadna nektera z diod usmernovacu na sekundaru.Napeti na sekundaru ja v nejakem pomeru k napr k napeti kterym se napaji startovaci kond a IC se muze ridit jim.

Ivoš, diky za tu schemu, neni to uplne to zapojenie co mam tu ale je velmi podobne. Elf, z plusu kondenzátoru za mostíkom je cez ten odpor zapojený priamo ten IO s tym, že je tam ešte jedno keramické SMDčko kondik oproti minusu. Premeral som tu diodu , ktora ide od toho druheho vinutia a ma napajat IO, je v poriadku. Počas cyklov som si v multimetre dal odchytit najvyššiu hodnotu, a na VCC sa objavovalo napätie 14,1V. V sekundare som premeral tie diody, ktore idu z jednotlivych vetiev, no su dobré. Ako zistím, či mi to zaťažuje ten horizontál? Bude stačiť odpojiť ten konektor pri VN, ktorý ide k vychylovaniu?(má na sebe aj nejaké premostenie). Teraz som zmeral ešte spínací tranzistor ktorý je pri VN trafe - ST1803DHI. Medzi emitorom a bázou som nameral len 13 ohmov obojsmerne, ale to je tam vovnutri asi skrz ten odpor co tam vyrobca dal. Alebo je vadny? Inak tej spätnej väzbe nejako moc nerozumiem.. totiž namiesto toho TCDT1101G tam nieje nič(aj keď na doske nakreslený je, výrobca ho tam nedal...). Jediné , čo prepája primár a sekundár je 4,7Mohm odpor, kery prepaja gnd sekundaru a plus pól od kondenzátoru u mostíka, a paralelne k nemu keramicky kondenzator.. stále akosi nechapem ako tam funguje ta spätná väzba....

Odporový dělič nastavuje polovinu napájecího napětí na neinv. vstupu. Je to proto, že napájení OZ není symetrické, jak se obvykle kreslí ve vzorových zapojeních.

Ano, dioda zlikviduje trochu signálu. Schottky dioda ho zlikviduje taky, jen o trochu míň. Pokud je obvod vhodně navržený, tato vlastnost nevadí.

Oooo děkuji děkuji

Už jsi to někdy zkoušel?

ta plochá páska se jmenuje lenta, stačí přižehlit zpět ale bacha na vysokou teplotu, rychle se taví. pochybuju, že to půjde rozumně nahradit gumou, navíc gumu vysokou 12mm asi neseženeš...

Přežehlení zkusím. Mám ale strach, že jsou přerušené spoje. Tuto šířku gumy jsem získal z vraku multimetru. Bohužel v malé délce. Kupovat kvůli opravě jednoho displeje dva měřáky se mi ale nechce. Je možno někde koupit tu lentu?
Dík

mam podobny problem jen bych potreboval jiny rozmer vodive gumy

jak velký proud chceš stabilizovat ?

Nejsem si úplně jistý,ale tuším,že kolega spáchal něco s BU208D.Zeptat se můžu až zítra.Tedˇpravděpodobně souloží.

Pro druhý mřížky))

Tak začnu: npn BF469 nebo 471 (300/250V, 30mA trvale),
v pnp pak BF470, totéž, jenže s mínusem.

Já na pár podobných věcí použil BUT11AF..

Max. odběr bude do cca 70-100mA, ještě nevím, kolik si ty RE125 cucnou..))

RE125?Docela nostalgie.V jakém přístroji předvedou své schopnosti?

Beztak to bude nějaký systém PVOL (Protivzušné obrany Luhačovic)

Luhačovice si to zaslouží!

No co bych asi já mohl stavět..přišel jsem jak slepej k houslím k deseti kusům RE125AB, ale jen čtyřem soklům. Tož stereokonec. Ve Vršovicích mi poradili napětí pro g2 stabilizovat, jen tak prý z nich vymlátím maximum

No tak to by chtělo stylově, hezky doutnavkovým stáblem, max. ho podepřít třeba 6L50. Takových SG2, SG15, SG16 je k mání třeba půl náklaďáku

Sendy má pravdu!To by mohla být převeliká paráda.

Tak tak, takový stábl hřeje, svítí, a je to kus dalšího skla na panelu... ještě tak nějaký pořádný digitron k tomu, aspoň IN1...

Nepodceňuji Sinclaira,ale to už by byla přeci jen pořádná garda.Chce to mít chut',peníze a v dnešní době hlavně čas.Divím se,že se vůbec v naší republice najde někdo,kdo se pustí do kvalitního lampovýho konce!Dnes všichni moc zpohodlněli,hlavně mladší a jsou celý posraní,že jim z čipu od komunistickejch bambusáků leze nějakej šum.Lampy chválím a držím palce.

Proč máš nick právě Butcher ? Nezhlédl ses v jednom Peaveyovi ?

Chuť je, peněz na takovou píčovinu moc netřeba, jen ten čas..záporný pro g1 udržím zenerkama, ale ty g2 chci řešit takhle. Kdybych chtěl dělat jó píčoviny, tak tam stylově posadím dvě STV280/80 a to byste teprv čuměli, jak vypadá pořádný stábl
Co nemá přímý vliv na zvuk, možno řešit moderněji. Doutnavých referencí 11-14TA31 mám půl kýblu, nikdo to nechce, ale za každou cenu je tam cpát spolu s další flaškou nebudu. Jediný český konec to má takhle řešeno-50W konec z ústředny DU304 s 2x4654, na držení Ug2 je tam EBL21, ale jako referenci jen tvrdý dělič a trimr.
Hezky se to tam dá trimrem naštelovat tak, že ani při pěkně hustém přebuzení konce 4654 neodcházejí-omezením proudu do g2.

Tak to podpořím Sendyho návrh, BUT11 nebo BUT12 na to bohatě postačí.

2 Sendy:Nick sem si nevybral,ten mi přidělily závistivý kámoši už hodně dávno.Umim to totiž se ženskejma.

2 Sinclair:Nemohl bych vidět zapojení?Jestli si to teda dával do kupy ty!Já spíš navrhuju tranzistorový ampy,lampy mě nějak nechtěj poslouchat,nebo spíš umim hovno.Snad vždycky mam problémy s napěťovou symetrií.

S napěťovou symetrií v čem?
Nic zázračného to nebude, klasický pušpul.

6L50... a doutnavková stabíky... to mě připomíná zdrojík BS275 co sem minulej tejden spravoval... a v pondělí sem zkoušel jdenu BM215A.... hodně zajímavej stroj... aji snad všechny firmwary + pár záplat tam bylo když se tu bavíte o těch lampách... jsou do NF zesu popužitelné 6C33C? mám pár nových kousků nerozbalených... vyrobeno v CCCP

Jo, ten zdroj mám taky, GO teprv chystám...
6S33S jsou potvory, s teplotou strašlivě ujíždějí a bez DC serva jsou skoro nepoužitelné.

Já na tohle používám 2SC3457 (800V, 3A, 50W, 53 Kč). Sice na kmitočtech o pár řádů vejš než chceš ty ( PA pro KV vysílačky - ale to snad nevadí). Je to držák, v 7 aplikacích mi za 4 roky odešel jen jednou a to když jsem do bedny upustil šroubovák, hi. BF469 mi tam odcházely jak na běžícím pásu. Pravda, při přepínání TX/RX, ladění, přebuzení a podobných nestandardních stavech ale stejně ... s těma SC je to v pohodě.

Kelly

No trochu mám lufty z těch 2,5kV na anodách, ale v Tronicu se zapřísahali, že takový výstupák umí a že se bezpečně neprorazí
Těch pohodlných 300W a z tetrod mi pěkně žere mozek

S tím výstupákem nevím. Někteří GU81 hifisti se nakonec museli vydat až do země Bavorské, nikdo blíž nedělal trafa s certifikací na tak velé napětí.

Skoro bych Tronicu věřil ....
Mám od nich síťová trafa pro PA s SRS457 - 4,8kV na anodě a izolace drží.

Kelly

Síťová trafa jsou něco jiného, výstupák zažívá krušné chvíle.... Při zakmitání konce kolega našel osciloskopickou sondou na jedné spojce anodového vinutí něco kolem 6kVpp, a to bylo Ua blbých 490V a 4x EL34...

Zrovna se mne dneska někdo ptal, jestli se nedají sehnat SRS457... donedávna jsem netušil, že dederoni něco takového vůbec dělali.

Sendy: já ti nevím co je horší - jestli špička NF kterou zablokuješ skoro čímkoliv a zpravidla vzniká jen při zapnutí nebo špička VF a její harmonické kreré se objeví při každém přepnutí TX/RX .. taky stokrát za hodinu.

Kelly

Ne, to si nerozumíme.... to nebyla špička nf, to byla trvalá oscilace při rozkmitáníse konce, a kmitalo to na desítkách kHz a výše... to už se vinutí trafa chovají jako sada rezonančních článků a železo trafa to jen trochu tlumí.

Jo, rezonance je prevít ..., zvlášť když je člověk pečlivý a udělá anodový obvod s velkým Q.

SRS457 se dají sehnat od 800, jejich přímý ekvivalent QB5/1750 (ještě pořád se vyrábí) od 2kKč. Nedostatkové jsou sokly .. Ale jsou to fajn lampy. Když zapomenu připnout anténu tak se jim anody jen začervenají, když to samé udělám s GU43 nebo GU84 tak ty pak sháním nové ....

Kelly

Ty sokly znovu dělají číňani, kdesi jsem je viděl na netu. Kde jsou ty SRS k mání, kromě ebay ?

SRS: na burzách, před měsícem jsem koupil čtyři ještě zabalené v Holicích za 3kKč.

Nechcete někdo dvě OS51? Myslím je mám i se soklama, orig Tungsram. Mně je to na hovno, vysílat nikdy nebuduLeda erotické signályA na to 50W flašky nepotřebuju

Zapomněl jsem dodat, že OS51=6083.

Dobrou "betu" maji MOSFETY :o)

To sinclair -- už bys mi mohl poslat ty lampy je to celkem dlouho

No, takový zdroj, to je přece jednoduché, že

http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=7721

Charakteristiky RE125C, moc jsem z toho nevycetl
http://www.g8wrb.org/data/Tesla/RE125C.pdf

proc zrovna luhacovic?

Protože jsou tam lázně...

jenom kvuli tomu?
mimochodem tu i bydlim ale netusil jsem ze jsou tolik popularni

ninr, Ty jsi z Luhačovic???
Danhard: tohle je lepší:
http://sweb.cz/servisdok/RE125C.pdf
http://sweb.cz/servisdok/RE400F.pdf

A všecko vypadá na inverzi ECC81 a budicí mezistupeň 2xEL84. Pojedu v AB2 Dost podobně byla řešená ta dráťáková pakárna s RD200B. Jinak tedy gurmáni přes svit elektronek by si užili-u těch RE125 by se dalo málem číst

sinclair: jo jsem...
proc?

Kdyz by nekdo potreboval patice pro RE125 mohu si je poridit zde http://patice.eu/content/patice-pro-elektronky-3-500z (viz url odkaz)