za mě taky nikdo domácí úkoly neděla. Ale já bych to řešil spíš mikroprocesorem. do kolika to má počítat skóre???

ja viem ze nikto ulohy za vas nikto neriesil.........ja len ci mi niekto nepomoze kusocek niecim........no ma to pocitat do 99.......a mikroprocesorom to viem vyriesit aj ja a ak mi nikto nicim nepomoze tak to aj tak poriesim......ale premyslal som nad nejakymi logickymi hradlami

CMOS4026

Nalistuj si v sešitě dekadický obousměrný čítač a dekodér na sedmisegmentovku, prakticky tím máš vyřešenou celou úlohu.

Ne, po světě chodí evropský součástkový komise a jak to někde najdou, trhají to štípačkama a dávaj do velkýho pytle. Co s tím potom dělají, to nevím, asi odvážejí do brusele V Americe to mají taky, ale tam to dělá FBI.

Bejvávaly časy, kdy přístroje byly velké bedny, v nich naštosované plošné spoje a na nich desítky a stovky 74XX a 4XXX. Například existoval návod, jak si z těcho součástek poskládat ZX Spectum. Jenže ty časy dávno odvál čas. Dneska se místo 20-ti pouzder nacpe jeden MCU a je to.
Amatéři to používají proto, že jednak na velmi jednoduché aplikace skutečně stačí 555 a dále jsou líní se učit nové věci.

Všude nemusí být procák, před pár dny jsem otevřel dost drahé ovládání osvětlení (něco jako inteligentní schodišťový automat + světelné relé v jednom) a uvnitř byly 2ks 7555 a nějaká 40xx.

Slovo procesor nemám rád.Nemám rád ani tu součástku.Já radši letuju a zapojuju než abych se učil psát nějaký programy.

Ty obvody rady 4000 se jeste obcas vyskytuji, ale jinak je vsude opravdu vetsinou procak.
Ja jsem na tom byl stejne, taky jsem nenavidel konstrukce, v nichz byl pouzit procesor, takove konstrukce jsem rovnou preskocil.
Ale pak jsem si rekl, ze se zkusim naucit programovat procesory. No a ted uz to vcelku umim a jsem za to rad. Ted to delam spise naopak, vsude davam procesor. Konstrukce jsou pak vetsinou jednodussi a pripadna zmena funkce je mozna pouze softwarem.
Chce se to jen odhodlat naucit se to (taky se mi do toho moc nechtelo).

Heh, to já názor, mario. A jak se "letováním a zpojováním" řeší taková situace, kdy má zařízení komunikovat přes USB nebo RS232, např. má posílat naměřená data? MCU ti usnadní život. Já jedu na Freescalech a jsem v pohodě. :) Stačí umět céčko (možná není od věci si taky skáknout k assembleru, aby člověk pochopil, co se za příkazy céčka skutečně skrývá), seznámit se s vývojovým prostředím a pak samozřejmě se samotným kontrolérem. Chvíli to dá, ale vynaložené úsilí se vyplatí.

V automatizační technice je jich jak na..áno. jinak by se na jejich výrobu firmy jako TI, ST aj. už dávno vykašlaly. ale je pravda, že z takové řady 74 se už vyrábí jen zlomek. (Většina se dnes asi prodává v CMOSových verzích.) to víš, procesor ti už nikdo z 74181 a 74373 a bůhví čeho ještě skládat nebude

Tak tak, vždyť i blikání jednou ledkou už je jednodušší s procesorem za 30 Kč než s 555tkou (ach ta lenost). Napsat program pro PIC v Cčku je legrace, obzvlášť, když máš knihovny pro komunikaci s všelijakými periferiemi. Pak se skoro ani nemusíš starat o vnitřnosti procesoru a píšeš jako na počítači..

Pravda schema zapojení se použitím procesoru hodně zjednoduší.Ale já než něco zavrhnu tak si otom dřív něco přečtu.Mezi články má zde na elwebu Martin dva články o mikrokontrolérech PIC.Jen pro zajímavost jsem jeden znich přečetl.Musím přiznat že vtomhle mě ujel vlak.Je zde totiž nutná znalost angličtiny.

Taky sem napíšu muj názor, když se to tu tak rozjelo ))
Procesorem se fakt moc zjednoduší konstrukce, ale je podle mě blbost ho dávat tam, kde to neni nezbytně nutný. Třeba do digitronovejch hodin Jasně že třeba na řízení LCDčka je dobrej, komunikace s počítačem atd.. Ale rozhodně neuznávám, jak se tu nedávno řešilo, generovat procesorem "sinus" (schválně v uvozovkách), případně nějaký jednoduchý log fce, kde stačí 2 jiný integráče... Takový lidi bych fakt poslal někam.

pred 30 roky jsem zazil zrovna takovouhle diskuzi. Jen misto 74xx a operaku byly elektronky a misto procesoru byly ty operaky a 74xx obvody. Proste je to generacni zalezitost. Za 30 roku se bude tahle diskuze opakovat. My budeme obhajovat procesory a nova generace bude obhajovat biologicky obvody... a vsichni budeme mit v zadku cip, kterym nas bude velky bratr monitorovat pres satelit

Třeba zrovna v tý UV lampě na DPS (na nehty) je 555ka :D 74HC164 používám občas na rozšíření počtu pinů procáku... Jinak doporučuju CCS studio, tam je céčko přímo pro PIC doplněný o příkazy pro využití všech periferií. Tam se stává běžně, že první verze programu nahraná do PICu funguje bezchybně... V assembleru jsem to testoval třeba i stokrát. Jenže procáky jsou teprve začátek. Chtělo by se to pořádně naučit DSP a FPGA, i když to samozřejmě neni za 30,-Kč :/ a když už procáky, tak by to chtělo přejít třeba na TI :)

jojo Martiner, souhlas, ale hlavne by to chtelo, aby den mel 96 hodin

Ja skladujem nieco ako 101NU70,GC507,156NU70,OC170 a nieco vykonnejsie 3NU73,2NU72,OC26 a podobne archaizmi a ktovie kedy sa este mozu zist

kohim: Přijde čas, kdy se tvoje sbírka bude vyvažovat zlatem. Důvod sem takticky nenapíšu

jojo, take si myslim, také mám ve skladištích dost germaniových a ještě selenových věcí, originál balených, také selenové usmernovače, anebo spoustu jiných podivných elektronických věciček. Jednu jsem vám hodil na ukázku do galerie... (viz fotka v galerii)

To je nějaká elektronka?

Ještě spím zeptal jsem se dřív než jsem si přečetl text.

Kvitko, už jsi někdy něco někomu doopravdy prodal???
Ještě jsem nezachytil, že bys někde vyvěsil ceny nebo odpověděl na dotaz kolik to či ono stojí.

Mně připadá, že se s tím svým královstvím plným veteše(nic ve zlém, je to krásná veteš) nemůžeš rozloučit a stále čekáš, až bude germanium a selén dražší než zlato. A i potom ti to bude líto prodat, co kdyby to narostlo na cenu diamantů, atd...

prodal, mrkni treba na hyperinzerci, tam jsou ceny. Treba ten Spartan 3E co je v galerii tady, nebo ty 1-deskace, ty uz jsou prodany. HP801D osciloskop, co je tu v galerii, je take prodany, Marconi 2022, HP436A a sondy jsou pryc, Marconi 6055A uz je take prodany... Skoda, ze tech HP436A nemam vic. Jinak na nasem WEBu se to take slusne toci, necomizi, jiny veci se zase objevuji... Nezda se mi, ze by na obchod s mericimi pristroji mela krize nejaky vliv, spis naopak. Dost lidi si uvedomuje, ze pozdeji muze byt pozde... prijde inlace a ceny pujdou tvrde nahoru.

Součástky tipu operační zesilovač se přestávaj používat,stejně jako i ty všecky hradla. Ani v automatizační technice nic takového nenajdeš.

jojo, česko se vrací do doby před-lampičkové. Na aukro blešáku je dobře vidět.

Ahoj Roman, prosím ťa ak si zohnal schému CTV 218. pomohol by si mi, keby si mi ju poslal. ďakujem

http://www.kacha.cz/schema-tv.html

Ak sa ti podarilo zohnať schému na CTV 218, prosím ta pošli mi ju na túto adresu, môžem ti poslať nejaké iné...
Ďakujem

Nechápu, proč mají někteří nutkání vytahovat tak stará vlákna.

Jezevec zales donory máš už dávno spát.Jaro je ještě daleko tak neporušuj zákony přírody.Mazej spát!!!

Starý vlákno taky vlákno.Asi má potřebu odpovědět.

Zalezi na tom co od tech baterek chces. Pokud je chces mit jako zalozni zdroj pro napr telefonni ustrednu tak staci zmerit kapacitu pri tzv 10-ti hodinovem vybijecim proudu , to je pri 17,5A. Pokud jde o startovaci schopnost, je na baterce uveden dovoleny startovaci proud, pro takovohle AKU bude kolem 1000 A, baterka pri nem dava vykon kolem 12kW, aby mela zkouska smysl, je treba zkouset aspon 5s a po tuto dobu nekam tech 12kW odvadet. Odpor je cca 0,012 ohm/12kW, muzes ho improvizovat napr z kusu plechu s opravdu silnymi privody a ten potopit do vody, taky je treba uvazovat jak to budes spinat, hrozi nebezpeci opalovani nastavcu baterie.

Jde mi o měření kapacity (startovací schopnost -prostě jak na tom ta baterka je).
Mám doma takovej ten starej měřák na měření jednotlivejch článků aku,co byly zalejvaný asfaltem.Bylo to super,člověk zjistil kterej článek je vadnej.
Jakým způsobem se dá nabíjením odsulfidovat desky AKU ? Jakej poměr vybíjecího a nabíjecího proudu ? Je důležitá frekvence a tvar proudu (může bejt obdelník,sinusovka,nebo je to jedno)?

Odsulfituješ prakticky tím, že odvezeš do sběru a koupíš novou. Při čerstvé degeneraci prý pomůže velmi trpělivé nabíjení malým proudem (stovky a tisíce hodin), ale výsledky moc využitelné nejsou.

Stary vidlicovy voltmetr meril jen jeden clanek tj 2,1V, nove baterky maji clankove spojky zakryte takze je nepouzitelny.
Je to na tobe co se stim rozhodnes delat.Nejvetsi hloupost a plytvani silami je proplachovani baterky, jakmile ji obratis vzhuru dnem, uvolneny kal ktery se usazuje ve spodnim prostoru se dostane mezi desky a nektery clanek zkratuje. Sance na zniceni je tak 50/50.
Smysl ma sulfataci predchazet serizenim dobijeci soustavy na vozidle nebo u zarizeni a udrzbou(aspon dobijenim baterie mimo sezonu).Jakmile je AKU delsi dobu sulfatovany tak jakekoli pokusy o zasadni oziveni jsou neefektivni, tim myslim ze vynalozeny cas neodpovida vysledku, mozna prodlouzis zivotnost o 1/2 roku. To asi nechces slyset ale je to tak.Naposledy jsem s desulfataci experimentoval tak pred 10-ti lety,nabijecka byla klasicke trafo cca 300VA +elektronika, nabijeci proud regulovatelny od cca 100mA do 20A ,regulace vynechavani nabijecich period , regulace pomeru nabijecich/vybijecich period - vysledky nebyly takove aby se dockala finalni konstrukce a tak nabijim jen klasickou tyristorovou nabijeckou s proudovou a napetovou regulaci.Koupit novou a poradne se o ni starat.

neřeším... 1 baterka 180Ah = 1 plná nádrž cca 85l, investice jednou za 5 let..., v mládí jsem přečetl asi všechny články na toto téma, např. v jedné půlvlně nabíjet a ve druhé mírně vybíjet (=očišťovat ne zcela ulpěléčástice), dlouhou dobu..., prdět na to

OK.Jak teda s tím zjišťováním stavu startovací schopnosti ?
Před hafo roky vyšel v AMR nějakej článek -schéma,popis.Největší problém byl vyrobit ten předřadnej rezistor.
Jaký finty používáte vy na zjišťování stavu?

otočím klíčkem a mám jasno

To jo,ale člověk se setká s baterkama,který nejsou v prrovozu.Shánět něco k čemu je připojit je problematický.

někde jsem viděl schema na měření vnitřního odporu, v podstatě se to podobalo měřiči esr, buď to bylo ar nebo polský pe

Stačí had z ocelového pásku nebo trubek jako zátěžový odpor a dva pořádné kábly k tomu. Takhle to řeší kolega.

a to se ten had smotá, rozmotá nebo rozsvítí??

stav akumulátorů se měříi elektronickou zatezi, je to ovsem drazsi nez ocelovy svítící a svíjící se had

Hele, Hopkins, ať je ta zátěž taková či maková, někam ten výkon musíš nacpat nebo promrhat. Takový kus vítkovického svařovaného plotu, který vhodně vysekáš, aby z něj vznikl meandr, je mnohem lacinější, odolnější atd. Nastavení odporu realizuješ přesmyknutím krokodýlu na přívodním lanu .

to je pravda, tak nastaveni uz bychom meli a displej, zobrazovani, to je dane rozsahem sviceni jednotlivych dilu plotu. Tak hura do mereni

Hopkins, za kolik dodáš zátěž, která se umí chovat jako proměnný odpor 1 ohm až 0,05 ohmu, dovolené napětí 60V ?

Ja pri reviziach EZS zariadeni, pouzivam toto zariadenie na test akku, su to ale aku od 7,2 do 18Ah, kazda bateria ma v datasheete napisane pri akom prude ma kolko vydrzat po ake napatie na clanok..
http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=786
je to trosku tazkopadne ale spolahlive a za 10 minut viem ci je bateria ok alebo nie, zatazuje ju to prudom 18A..

Zdeno > Super ! Něco takovýho jsem měl na mysli.Můžeš to prosím trošku popsat jak zjistíš za jakej čas jakej úbytek napští má bejt ?

V datasheete baterky mas graf, kde trebars vychadza ze pri vybijani prudom 18A (moj pripad) by mala baterka vydrzat vybijanie napr. cca 12 minut po hodnotu napatia na celej baterke 9V... Takze ked mam viac alebo 12 viem ze bat je ok, ked menej tak vymienam, pripadne vypocitam odber zariadenia a urcim tak ci je este baterka niecoho schopna..

Podle datasheetu, jinak podle zkušeností. Pokud nevíš, nepouštěj do ní víc jak 10 mA. Napětí na ní bude cca 2V.

Jestli ti měřidlo umožňuje zkoušet diody, ukáže ti napětí (obvykle v mV), jaké si na sobě LEDka nechá. Ono se totiž od proudu, při kterém měříš, až do plného dovoleného proudu téměř nemění. Proto se do série s LEDkou dává odpor, který omezí proud. LEDka si potřebné napětí na sobě vytvoří sama.
Když tam ten odpor nedáš, bude proud omezený jen vnitřním odporem baterie, takže už dvě nové tužkovky LR6 v sérii LEDku celkem spolehlivě zničí.
Když totiž na LEDce zvyšuješ napětí, jde to jen, dokud se nerozsvítí. Pak se LEDka rozsvítí a snaží se na sobě udržet 1,5-1,6V (červená - různé barvy potřebují různá napětí, žluté a zelené mívají 1,7-2,1V, modré a bílé podle konstrukce ještě víc).

Naměřil jsem při dioda test 1514 mV. Ledka trošku svítí.Jak trefit ten max. proud ?

Proud trefíš pomocí vhodného odporu. Pokud znáš napájecí napětí, dá se to spočítat(Ohmův zákon).

Například napětí je 12V a proud chceš 2mA.
Ohmův zákon: R=U/I ,
R=12V/0,002A = 6000 Ohm.

Je v tom ještě drobný háček, že se musí počítat s napětím na diodě asi 2V. U 12V je to celkem nepodstané, ale při napětí třeba 5V už to hraje roli. Takže když dáš odpor 5600 Ohm, bude to akorát.

Jaké máš napětí a jaký chceš proud?

2bastlíno: on se neptá na výpočet ale jak zjistit max. bezpečný proud
2Tonkava: zkusmo, pokud jich máš víc, maximum bude někde na 2/3 proudu při kterém shoří

to Ivoš: Tonkava má jen jednu ledku, takže to je vážně oříšek. Ale ani in memoriam není snadné určit, jaký proud byl spolehlivě bezpečný.

Je totiž docela obtížné zjistit, kdy shoří, i když jich máš víc. Zabýval jsem se pokusy tohoto druhu a je sporné, jestli shořela při 100mA nebo při 200mA. Shořela v obou případech, pouze to trvalo různou dobu. Zajímavá vlastnost je, že různobarevné diody před smrtí změnily barvu svitu na oranžovou. A taky, že dioda připojená na zdroj napětí bez omezovacího odporu si nějaký omezovací odpor vytvořila v sobě a bylo na ní i deset dvacet voltů. Dělal jsem to se starými diodami, které na dnešní poměry svítí strašně málo i při 20mA, takže jsem jich stejně plno vyhodil.

to Tonkava: Tvoje dioda má maximální proud 10mA!

Jednu starou zelenou diodu(Imax asi 50mA) jsem právě podrobil destrukční zkoušce a mile mě překvapila svou touhou po životě.
Připojil jsem ji na zdroj bez omezení proudu a zvyšoval napětí. Asi při 200mA/3V začala měnit svou barvu na obligátní oranžovou a pak jsem zvýšil napětí až na 10V. Stala se zajímavá věc, proud místo aby narostl, a dioda zhasla , tak klesnul asi na 10mA a dioda opět svítila zeleně. Je na ní asi 11V a prou 15mA. Odpor si vytvořila uvnitř sama.
Ale jde to s ní s kopce. Po pár minutách už jen slabě žhne.

Díky za informane. LEDka je potřeba zapojit jako kontrolka na výstup trafa 16V střídavejch (efektivních).Požadavek je takovej,aby bylo vidět ze dvou metrů že LEDka svítí.Budu tedy raději počítak ss 2mA

Příště to piš rovnou. Dej tam odpor 1K5 a antiparalelně k LED dej normální diodu třeba 1N4007, jinak se časem prorazí, zvlášť ty vysokosvítivé.

Omluva,jo měl jsem to napsat hned.
Díky.

Jinak jsem našel takové zařízení za zhruba 1000 kč. (viz url odkaz)

xpepa23: Ano je to možné, ale šířka PAL je asi 5 MHz a celé je to namodulované někde na 400-800 MHz = doma se to ani nepokoušej a kup si to hotové.

Dá se z nich udělat pěkná mozaika do betonu

Dá se to použít jako sběratelské kousky. Při vší úctě jsou cca 20-25 let staré a dneska jsme dál.

ow jsi jistej, ze vsicki jsou dal? hodne lidi na tomhle foru jeste nedospelo ani do urovne techniky pred 30 lety. Nekteri tam sice s vyplazenym jazykem dospeli ale tam se zastavili.

Psal jsem o integrovaných obvodech a ne o lidech.

Vraj staci omotat odporovym drotom, nahriat a rychlo to strcit do studenej vody. Co je na tom pravdy to neviem, neskusal som.

jojo asi jo..takhle naopak :) zhavej drat studea voda..to by mohlo jit..dik moc :)

stačí obyčejná voda - musíš vychytat tu správnou hloubku (asi míň jak 15cm) a tam to rozřísneš čímkoliv - jde o tlak vody a ne o teplotu

http://www.mcu.cz/news.php?extend.1518.15

Naplnit vodou, omotat nasákavým motouzem na úrovni hladiny vody, aby vrchní hrana lícovala s hladinou, motouz napustit hořlavou látkou a zapálit, sklo pak praskne v místě největšího tepelného spádu. !CENZURA!

hopkins, prozradím Ti velké tajemství, existuje na to zařízení, které se jmenuje univerzální čítač

danharde, vskutku konstruktivni odpoved. Na to se da rict jen jedno: Pan reditel Danhard je totalni blb. Ale to pro tebe neni zadne novum, urcite to slysis kazdy den.

100ns by nemal byt problem pre nejaku tu ttl/cmos logiku.. takze nevidim problem v nejakom jednoduchom citaci... napr hct4060 ak ma pamat neklame tak ma cas zaregistrovania pulzu okolo 5-6ns pri 5v.. na vystupy sadu lediek 2^14 je dost velke cislo, ak nestaci tak zapojit dalsi citac.. no a prevod bin->dec by si mal zvladat.. takze celkova cena a zloziost zanedbatelna

hopkins, ty se zmůžeš akorát na sprostou odpověď ? ubožáku !
Jakpak se asi měří taková nulová perioda ?

e, co by si měl jeden představit pod "cas zaregistrovania pulzu okolo 5-6ns", to je takový normální používaný termín, nebo je to nějaká Fedrpičovina ?

Nepoužívá se třeba "minimální délka pulzu", nebo něco takového ?

jo, minimalna dlzka pulzu.. ospravedlnte docasny vypadok pamate, majstre ;)