PR mají pánové zmáknuté dobře, chyba 0,1 % přes 9 řádů zní hezky, otázkou bude zda to tak funguje i ve skutečnosti.

Animaci mají fakt moc pěknou! Taky to červené tlačítko se mi moc líbí. To se musí nechat, ale to bude asi tak všechno.

Škoda , že se vůbec nezatěžují zmínkami o parametrech přístroje. Nikde nic, kromě omračující přesnosti, která stejně nemá význam, pokud se neuvedou podmínky při měření. Hodnota indukčnosti cívky přece není konstanta a závisí na proudu, kmitočtu, teplotě, ...

Uvnitř může být něco jako v Zajícově doplňku k čítači. Bude to nějak měřit. Běžný zákazník si stejně nemá jak ověřit , jak přesné to je doopravdy, takže bude spokojen. Většinou vůbec není nutné znát indukčnost s tak velkou přesností, takže jestli to bude mít přesnost 3% nebo 5%, tak budou lidi spokojený.

Pokud to není úplný podvod a ta věc nefunguje ani trochu...

myslím že tam bude zepředu pidikamerka, nějakej soft to porovná s jinejma obrázkama cívek a pak odhadne hodnotu

To je ten slavný Henry, též známý odsuď ?

http://www.henryho-prdel.net/

ta "věc" funguje, bohužel ne tak přesně, jak udávají tvůrci. Srovnávali jsme 6 cívek. Nejmenší měla 10 nH a největší 0.52 H (měřeno na Wayne Kerr 6425 při 100 Hz). Ten HenryTester měří tak okolo 3%. Zkoušeli jsme zjistit, na jaké frekvenci vlastně měří a to tak, že jmse měřili cívku na HenryTesteru, zapsali údaj a pak ji měřili na WK, kde jsme měnili frekvenci.V podstatě jsme se ale k ničemu nedobrai, protože u každé cívky to bylo jinak. Jednou byla shoda naměřené hodnoty při 50 Hz, u jiné při 800 Hz a u další třeba na 300 Hz. HenryTester nebyl schopen změřit malou indukčnost 50 Ohmových odporů. Ta je v jednotkách nH. Tam úplně selhal.
Problém je také ten přípravek na SMD. Ten tam zanáší vlastní parazitní indukčnost. Ale je to výborný příklad, jak se dá prodat bastl, když se namontuje do krásné nablýskané krabičky a udělá se tomu bezva prezentace.
Jinak, jestli jste si všimli, je Made in Sovjetskyj Sojuz, teda teď už Rossija.

Hopkins, vraž do toho pár cívešek od prdprdzávitů na vzduchu po třeba feritový tráfko, a z vazební smyčky pošli signál do skopu. Když do toho solenoidu budeš zasouvat ferit, tak uvidíš, co to možná dělá při změně indukčnosti.
BTW, podobné PR prezentaci a výsledkům u nás říkáme "prodej leštěných prdů" . Ivošův nápad s minikamerou je ovšem geniální

Sendy, bohužel to není naše, bylo to sem zapůjčené na prozkoumání. Dnes ráno jsme to vrátili.

mimochodem, tenhle skoro 50ti letý měřák, jehož schéma je v odkaze, měří přesnějc než ten HenryTester (viz fotka v galerii)

a kdo se v dnešní době bude dělat s indukčním děličem?

Dnes by taková koncepce byla pěkně drahá. Nehledě na omezený frekvenční rozsah.

Dá se to, jsou na to speciální slučovače, aktivní i pasivní. Navíc musíš pustit do kabelu obě polarizace SAT antény, nelze je po sloučení přepínat.

Aha takže to prostě nemůžu spojit. No tak jdu vrtat díru :)

Svázat to na uzel nejde. Ber to, že do LNB jede nahoru napájení 13/18V a někdy i subton 22kHz, dolů kmitočet 1GHz. To si jaxi s anténním svodem nerozumí.

....já vím 22kHz není subton...nekamenujte mě

Jen tak spojit to nemuzes nikdy.
Kromtoho z toho satelitniho konvertoru leze 0,95-2,15GHz frekvence, coz na nejake tahani rozvody moc neni.

musel by jsis koupit 2x SAT+TV slučovače(rozbočovače) např. http://shop.atoselektro.cz/slucovac_sat_tv_sl101_profi/Z1089průchozí pro napájení,ale stejně ten koaxil mezi těma slučovači nesmí být rozbočený, a za dalsi to co pracně vyladíš na parabole, tak pak zase ztratíš na tom slučovači/rozbočovači a popř.na starem koaxialu, takže nejlepší je stjně natahnout nový kabel od paraboly až k sat.příjmači........a ono ještě záleží jak máš ten analogový rozvod udělaný, jestli máš z anteny kabel do zasuvky a pak ty zasuvky prosmyčkovaný,tak ti stejně nic jiného než natáhnout nový kabel od paraboly k příjmači nezbyde

http://www.unlock.cz/zarizenihtml/gsm_det.php

Čidlo mění kapacitu v závislosti na vlhkosti. Zapojuje se to třeba do oscilátoru který v závislosti na změně kapacity mění frekvenci, pak měříš tu frekvenci, přepočítáš to podle tabulky a zobrazíš.

Tuto radu nemám ověřenou.

Pokud ti nezáleží na datech, která by mohla karta obsahovat,
tak ji jednoduše ve Windowsech zformátuj.
Údajně by se tak měla karta odblokovat.

Pokud je ta karta formátovaná ve Windows, zkusil bych Ophcrack. Vypíše docela dost hesel z Woken. Freeverze neumí ale speciální znaky.

dekuji za rady na datech mi nezalezi a na ten programek se kouknu dekuji

tak jsem to skousel ale nejak s tim neumim zachazet s tim programem

IRFSL11N50A mosfet 500V,- 0,55Ohm - 11A - 190W
IRFP 450 mosfet 500V - 0,4Ohm - 14A - 190W
já bych to zkusil. Teď jde o to, proč vodešel, že jo. Novej může jít za ním.,

to je pravda, vyhodou je ze ballasty su dva, teda podla funkcneho mozem premerat vsetky suciastky :) Dik

Este by stalo za zmienku, ze to pismeno L v povodnom trandaku mne pripomina modifikaciu mosfetu pre priame pripojenie na logicky obvod, cize nizsie Ugs, pricom ten IRFP je klasicky mosfet. Trebalo by porovnat aj charakteristiky.

je nemusis nicim nahrazovat, ja tady mam IRFP 450 nekolik tyci, v kazdy je 50 kusu, takze jich je skladem mezi 250 az 300 kusy. Dej vedet kolik jich chces a kam ti je mam poslat. Muzes je odpraskavat az do aleluja.

kvitko: lenze ja potrebujem IRFSL11N50A, IRFP450 je nahrada ktoru viem kupit

a tak, pardon, spatne jsem to pochopil. Jenze ty IRFSL11N50A jsou obsolete a uz se nevrabeji. Ty nemam. Musely by se sehnat od obchodniku s obsolete soucastkami. Budou drahy a nakladna preprava. Zkus tu nahradu a uvidis.

Kvitko, taky to tam musí nějak nacpat, to TO247 futro se mu tam asi nevejde.

neboj, ja ho nejak donutim :)

tak som ho tam nejak natrepal a funguje to :)

Rozdvojku mají zde
http://www.atxpowersupplies.com/atx-20-pin-y-splitter.php

Je ovšem třeba si propočítat/změřit proud, ty piny v ATX konektoru moc nevydrží, použitelné je to do asi 5 A.

Oprava, pin v ATX konektoru údajně vydrží 7-8 A.

A kampak chces tu procesorovou desku do toho backplainu zastrcit ?

ow , dik, to vypada nadejne. je to jedno z moznych reseni. zatim jsem objevil moznou pricinu: ta CPU deska ma jakysi konektorek ATX Power Control (3 piny). Na backplanu by mel byt take, ale neni, pouze tam jsou letovci body a konektorek neni oszeny. V jednom manualu, k uplne jinymu backplanu jsem objevil veticku, ze se maji tyhle konektorky propojit. Momentalne, kdyz napajim ze zdroje jen CPU desku, tak se mi rozbehne, ale po asi 5 vterinach se zase odpoji.

Aby to běhalo, musí někdo uzemnit PS_ON (pin 14) na ATX konektoru. To může udělat buď backplane nebo procesorová deska a obvykle se to ovládá v tom 3-pinovém konektorku uzeměním PS_ON (pin 2). To by ale měli psát v manuálech a může se to lišit.

Opakuji kontrolni otazku:
A kampak chces tu procesorovou desku do toho backplainu zastrcit, ty osle ?

ow aha, dík, zítra to prozkoumám. Já tam ten konektor do toho backplanu naletuju. V manuálu k CPU desce se pouze zmiňujou, ze jisty konektor se jmenuje ATX Power Control. Nic víc. Fakt je, že dokumentace k pocitacum jsou stale horsi a horsi. Kde jsou ty doby, kdy k PCčku byl šanon dokumentace s popisem detailního hw i biosu... A to nemluvím o před-PCčkové době. Kvítko mi povídal, že jeden jeho známý, (a také kámoš Daněčka - tedy místního "danharda") ještě začátkem 90tých roků bastlil ISA desky do PCček. Tak to dneska už asi těžko...

Co je na tom divnýho hopkins ?
Poslední ISA desku jsem bastlil v roce 2003, VGA kartu a to proto, že ty starý nebyly už k mání, dokonce ani ty integráče. Takže pekně FPGAčko a rovnou dvojitou, ať se ušetří na konektorech

Jinak v manuálu od tý CPU desky píšou:
ATX Power Control Connector With BP (CN2)
Pin Signal
1 PS_ON#
2 +5V
3 +5VSB

A jeste jednu hadanku pro Hopkinse:
Ta deska ma 12 PCI slotu, do jednoho ta tvoje procesorova deska narvat nejde, do 11 jo.
Kam to narve spatne blba blondynka ?
Je jedenact spravnych odpovedi, to by jsi mohl uhadnout Hopkins, nebo je ta hadanka moc tezka ?

Prosím tě, "výkonovou část a regulaci" máš vyřešenou jak? To se lehko řekne "neznáte schéma?", ale co takhle říct jaké požadavky.

Z toho co tu píšeš mám totiž pocit, že jsi laik a moc toho o RC konstrukci nevíš (nic ve zlém, já jen, abych ti byl kdyžtak schopný pomoci)

Ta elektronika pro ovládání je součástí serva.Co to máš za vysílač?Normálně se rychlost vpřed i vzad ovládá kniplem,uprostřed samozřejmě motor stojí,tyto funkce jsou součástí regulátoru.Jednou z funkcí regulátoru je i brzda.
Doporučuji modré ARadio 3/1998.Spousta schémat.Velmi kvalitní studijní materiál.

Tak a jak jak mám zapojit to servo? mám tam 3vývody, podle mě bude jeden zem, první do leva a druhej do prava? mám servo Carson CS502000. uvnitř je tento obvod http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:YZX6C63z-ngJ:swip.com.cn/product/servo/YT518 8.pdf+yt5188&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESilobmyOfMbRolSihISGA46A-5_lVwIPI78G RSnXimm8D03c6qhRNcYopDp1uEq5ftODphrdyCZPTP24DJLPIxHcF5OAlZWpnf9E3uMOfVPOKNeFPCb-hWZ585QYgk JfhGOQkec&sig=AHIEtbTTP-E5KzouVWqjX4s8LJUcVMZpwQ

sakra, mate to tu dobrbane (viz url odkaz)

jako téměř každé servo, má vývody +, -, a PWM vstup. když je na pwm vstupu signál se střídou 50/50, tak servo stojí v základní poloze uprostřed. pokud se střída mění k 1/99, tak se servo natáčí na jednu stranu až do koncové polohy a nebo se střída mění k 99/1 a servo se natáčí do koncové polohy na druhou stranu. vše samozřejmě proporcionálně neboli plynule...

Ahááá. dík. Uvažuju použít nějaké tyto moduly http://www.flajzar.cz/vf-moduly-868mhz/ s kombinací s procesorem PIC. Programovat se teprve učím, takže bych rád věděl jak to vlastně....co stím? moduly nejspíše komunikují jen po jednom vývodu, takže se to musí převést jenom na 1 nebo 0, pokud jsem to dobře pochopil... zítra si počtu něco o programovaní... zatím vím jenom ty absolutní základy.

Servo , je řízeno signálem PWM, ne doleva nebo doprava, impulsy o délce 1-2ms s opakovacím kmitočtem 50Hz, 1ms je zcela vlevo, 2ms je zcela vpravo, 1,5ms je středová poloha

jojo, je to tak, omlouvám se za chybné info, asi před 20ti lety to bylo trochu jinak

Ivoši, nejen před dvaceti, ale i před čtyřiceti lety to bylo stejné jako dnes.

hmm....

Jojo, tahle "norma" vznikla někdy před 40. lety, tehdy pro 8 kanálů, takže je tam důležité, že servo reaguje na absolutní délku kladného pulzu, střed je 1,5ms dorazy 1ms a 2ms, tam může být i nějaká tolerance, počítejte 0,8ms až 2,2ms. Mezi pulzy je mezera, ta je normálně přes 15ms, jestli se dá použít kratší je zapotřebí odzkoušet se servem.

http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%A9riov%C3%BD_port

Pokial viem tak vychodzi stav seriovej linky je log 1 a dufam ze vies ze sa RX prepojuje s TX a TX s RX ? :)

Výstup zařízení (TTL úrovně), které vysílá, je připojený na pin 11 MAX232. Výstup 14 MAX232 je připojený na pin 2 seriové linky (9-pin konektor).

Vysílač má v klidu na lince +5V, MAX232 tuto hodnotu invertuje, tj. v klidu je na výstupu MAX232 -10V (což mě trochu zaráží, když klidová úroveň linky má být v kladných napětích). Každopádně, MAX232 úroveň na drátu 2 seriové linky není schopný nijak přetlačit, počítač si tam drží furt svých 5V, jak popisuju ve svém prvním příspěvku.

Vysílání dat z počítače do zařízení funguje bez problémů.

a jaký program používáš pro příjem v PC?? jestli používáž jen RxD a TxD, tak by tam někde mělo být nastavné "bez řízení toku dat" a za další možná by mohlo na seriovém portu na straně PC spojit linky RTS-CTS a DTR-DSR

Používám hyperterminál a Realterm, oboje samozřejmě bez řízení roku, mám propojené jen TXD a RXD... zkusím co radíš, děkuji.

Jako vždy - blbost. Měl jsem zapojený špatně konektor - osově převráceně.

stabilizator na 9V. konkretne ti poradim az ked mi povies odber zariadenia. mal by byt uvedeny na stitku. ak to bude do 1A bude stacit 7809 ak viac kat trebars LM2575-9

Máto 9V,2A A kdeto prosim tě koupim nebo objednam.DÍK

Použil bych dostupný stabilizátor a k tomu chladič:
http://www.ges.cz/ch-1770-ges06800528.html
a nejlépe na něj připevnit ventilátor:
http://www.ges.cz/kde1204pfv111a-ges07102375.html
mřížku na něj:
http://www.ges.cz/fg-04-ges07100055.html
a zapojit ho až za stabilizátorem na 9V, aby nejel na plný výkon. (viz url odkaz)