vtipný. A víš vůbec jak taková věc funguje? Dám ti gratis dobrou radu: kup si hotovej a vyjde tě to levnějc a bude to fungovat.

ale dobře, abych na tebe nebyl zlej, takže nejdříve si připrav macatej balík peněz. Potom budeš potřebovat laserovou jednotku (předpokládám, že si ji nebudeš chtět lepit sám ze součástek). K tomu budeš potřebovat optiku. K laseru budeš potřebovat napájecí zdroj. A potom budeš potřebovat elektroniku, která bude dávat pulzy do laseru a vyhodnocovat odražené pulzy. Jsem něco takového dělal před 3 roky, měřili jsme přesně vzdálenosti do 30 cm s přesností 1um. Laserová jednotka s optikou a přijímačem nás vyšly na 800 tisíc Kč. Vyhodnocovací jednotku, elektroniku jsme si dělali sami. Záleží na tom na jakou vzdálenost chceš měřit a jak přesně. Jestli tak do pár metrů s přesností 1 cm, tak takové měřítko laserové, koupíš v Hornbachu celkem levně (ale dřevěnej skládací metr udělá tu samou službu a levnějc). A čím přesnějc budeš chtít měřit, tím porostou náklady.

Přesně vůbec nepotřebuju stačí +- 2m. Měřená vzdálenost do 150m. Byl by to dálkoměr na zbrani. Ultrazvuk jsem už viděl ale to bylo jen na pár metrů.

a jaký máš rozpočet? Laser s optikou si stejně sám doma neuděláš. To budeš muset koupit. Ta přesnost a dosah je dána optikou a seřízením. Bez solidně vybavený laborky zaměřený na optiku a lasery nemáš šanci to ani seřídit, natož to smontovat. Jediné, co k tomu budeš moc doma vybastlit je digitální jednotka s LCD displejem a MCU, který bude vypočítávat vzdálenost a ukazovat ji na displeji. Zkusim ti něco najít...

Jiná věc, ten měřící rozsah samozřejmě nebude od 0 do 150 m, ale bude seřízen na, řekněme 140-160 metrů, nebo 130-170 metrů. Záleží na seřízení optiky. S větším rozsahem ale klesá přesnost (a také cena).

"měřili jsme přesně vzdálenosti do 30 cm s přesností 1um " tj. s časovým rozlišením 0,003ps (pikosekundy), si děláš hopkins prdel ?

1 um je 1 mikrometr, to je delkova mira a picosekundy jsou casova mira. Senilita postupuje rychle, co Daněčku?
Jinak onen přístroj co jsme tehdá udělali funguje a používá se ve strojírenství k měření přesnosti ozubených kol. Zkusim ti vyhrabat nějakou fotku aby jsi se trochu vzdělal. Kvítko povídal, že prý jsi největší blb a primitiv, jakýho v životě potkal. Asi na tom něco bude

Hopkins, ale my tak nějak chápeme, co tím Danhard chtěl říct, ty ne ?
A Hopkins, než tu začneš zase slimpat pitominky, ještě jsi sem nedal fotku té umělé zátěže od Ericsonu, na které by bylo vidět, že je chladič ze dvou kusů, jak jsi ty tady tvrdil. Já na to pořád čekám, proč jsi ji ještě někam nepostnul ?? Zapomněl jsi na to, senilita ?

to Sendy - ta Ericsson zatez jsem mel vypujcenu z katedry na fakulte CVUT, kde jsme ji zkoumali. Az tam pojedu, tak tam zase zajdu. Urcite ji nebudeme kupovat, abychom ji rozebrali a vyfotili. To je ztrata casu.

Hopkins, nemusíš ji kupovat, abys ji vyfotil, nebo snad ano ? Ale když jsi tady skálopevně tvrdil, že je chladič smontovaný ze dvou kusů, protože to nějaký blb údajně špatně spočetl (nedělal jsi pro Ericson ? ), tak bys to měl nějak dokázat. Já tvrdím že pustě kecáš, a nejenom o téhle zátěži.

Deko - mistniho "danharda" (jmenuje se Václav Daněček) si nevsimej, on ma uz leta a starecky vrtochy. Do vseho kafra aniz vi o co jde. Ale to je uz takova starecka vysada. On takhle kafra na vsech ceskych forecch.

Ale k veci. Koukal jsem ted do manualu, co tu mame. Da se sehnat laserova jednotka co meri v prirodnim prostredi, pokud je cíl z prirodnich materialu, tak meri do 60 metru, kdyz je predmet, cil, dostatecne reflexni, meri mnohem dal, az ke 300 metrum. Presnost udela okolo nekolika cm.
Cena pouze za laserovou jednotku je 1980 USD. Je tu jeste jeden hacek, cela ta bedna docela vazi. Nevim na co to chces, ale jestli to ma byt na pusce, tak to asi nebude to prave Nejake specialitky, ktere budou miniaturni, lehke atp, a meri az do 150 m, kde cil ma spatnou odrazivost, tak na to tu nic nemame a pokud to existuje, obavam se, ze to ani nepujde ziskat.
K tomuto muzu poslat okopirovany manual a jednotku bych dokazal i ziskat. Kdyz tak posli postovni adresu, kam zaslat manual.

Sendy, ono totiz ty vztahy mezi lidmi na CVUT FEL jsou tak "uzasny", ze tam spolu valcej lidi na jedne mistnosti. Takze chtit tam od nekoho aby mi nechal neco rozebrat, vyfotit a smontovat, to je obtizne. Pred lety spolu vacily cele katedry. Ted uz to postoupilo tak daleko, ze tam jsou rozhadani vsichni, kazdy s kazdym. Kdyz tam nemusim, tak tam nejdu.

Slysel jsem, ze pry CVUT bude v Praze stavet technologicke centrum, jakesi ceske Silicon Valey. To by tam Venca Danecek mohl jit delat reditele

Hopkins, neokecávej to. Ty zátěže mají chladič z jednoho kusu, nikdo to blbě nespočetl, nikdo to nemusel dodatečně vylepšovat dalším kusem chladiče. Taky je nikdo v ČR nevyrábí (což byl druhý blábol cos tu roznášel), ale oba typy jsou od páně Ericsonů. Nezlob se, když vidím, jak pracuje tvůj "systém na zpracování informací" a jaké blbosti tady rozšiřuješ, nestačím se divit.

nechcem sa do toho montovat, ale ja som danharda pochopil - meria sa vzdialenost, ale pomocou odrazeneho luca.. takze logicky, svetlu bude chvilu trvat, kym doleti k predmetu a naspat, takze sa meria vzdialenost, ale odmeriavanim casu.. takze hopkins, tie kecy o senilite boli dost mimo. (mimochodom, rozlisenie na pikosekundy je slusne, ak ta vec existuje - co ste tam pouzili?)

A ještě přesnost 1um na 30cm je 0,003ppm, nepleteš si náhodou hopkins přesnost a rozlišení ?
Laser za 1980 USD a bedna co docela váží to jsi mě hopkins docela pobavil
http://www.qtest.cz/laserove-dalkomery/laserove-dalkomery.htm
ale malé vzdálenosti ve strojírenství se měří trochu jinak, neptejte se mě přesně jak, taky nemusím vědět všechno, hopkins to určitě ví
http://pewa.panasonic.com/acsd/sunx-sensors/measurement-sensors/hl-c2/

trocha teorie je třeba tady... http://cord.org/cm/leot/Module6/module6.htm, ale je fakt, že na koleně to asi nepůjde. myslím, že pro měření vzdálenosti na terč (a tím nemyslím odrazku od teodolitu) je asi lepší princip jak měří třeba foťáky, tj. ostří ne největší výskyt co nejostřejších hran v signálu ve chtěné oblasti snímku a tím teprve určí onu vzdálenost.

No, tie mikrometre, http://www.mitutoyo.com/TerminalMerchandisingGroup.aspx?group=1352 maju parametre naozaj velmi zaujimave. (viz url odkaz)

Líbí se mi toto. Samozřejmě člověk i na hlavu padlý pozná že jde o render.

toto:

Sakra něják mi to nejde vložit. (viz url odkaz)

před 2 léty v Hanoveru jsem viděl stroj na měření přesnosti ozubených kol pro převodovky. Měřilo to laserem, upínaly se tam hřídele s koly a laser měřil na vzdálenost až do 45 cm a výrobce udával přesnost půl mikronu. Výrobce byl buď americký nebo anglický, to už si přesně nepamatuju. A ještě si vzpomínám, že v pražský kolbence se vyráběly převodovky a asi před 5 nebo 6 léty se tam nějaká firma takovýto laserový měřidlo vzdálenosti s přesností okolo mikronu snažila udělat. Ta firma byla ruská a byla tam v nájmu a co vím fungovalo jim to docela dobře. Takže bych byl opatrný s tím vyhlášováním dopředu, že to nejde. Ono to asi jde, jen se musí vědět jak na to.

teda trochu drsny. fakt jo. doutnavka by asi byla lepsi ne?

každý začátek je těžký a každý občas potřebuje poradit. to ale neznamená, že se člověk nebude sám snažit a vše nechá pohodlně na ostatních.
takže jen pro inspiraci: ohmův zákon - odpor je napětí/proud. v tvém případě napětí, které chceč indikovat minus napětí na led ( 1.7 - 2.5V dle barvy ) a proud ledkou ( do 20mA ).
Ale tak jednoduchý to není, pak ještě výkon na R, který musí odpor vyzářit, což v 230V není zrovna málo.Proto se u AC 230 V používá kondenzátor. schemat na netu je dost.
tedy, jestli tohle chceš chápat a používat, tak radím napřed trochu samostudia, a pak zkoušet a měřit. Ale na malém napětí. Tam když si sáhneš, tak se nic neděje

Neexistují blbé otázky, jen blbé odpovědi.

Úbytek na LED je dejme tomu 2,1 V, proud 10 mA.
R=(230-2,1)/0,01
P=(230-2,1)*0,01
Na 230V tedy potřebuješ odpor 22 kOhm a tento odpor protopí 2,3 W.
Na 24 V to je 2,2 kOhm a 0,2 W
Na 12 V to je 1 kOhm a 0,1 W

LED dioda zapojená do střídavého proudu o napětí víc než cca 10 V se zničí, musíš k ní dát obyčejnou diodu antiparalelně.

LED na síťové napětí se dělá jinak a to takhle:
http://www.belza.cz/ledlight/leddriver1.htm

Porpipade takto: (viz url odkaz)

OW: toto přesně jsem potřeboval.Děkuji. Teť už si to dokážu vypočítat sám . Díky za rady.

Koukám, jak se moje zapojení se vzájemnou ochranou LEDek proti překročení závěrného napětí ujalo...
Ale, chceš-li, aby se na odporu ztrácel poloviční výkon, použij na síťové napězí normální diodu na nějakých aspoň 700V, k ní do série LEDku a odpor. Bude svítit jen v jedné půlvlně, ale taky v té jedné půlvlně bude topit ten odpor.

namastit ho :D nebo zprůhlední když ho nastíkáš lakem, ty to asi potřebuješ na výrobu DPS co?

přesně.
no namastit ho, to mě napadlo taky ale bude to takový nepraktický . dotěďka sem používal pauzák ale tiskárna mi na něj nějak rozpíjí barvu takže to neni tak moc přesný jako na obyč papíře.

tak nevim, jetli tiskarna bude perfektne tisknout na papir namazany husim sadlem . Ale k tomu pauzaku, neni pauzak jako pauzak. Ten cesky pauzak, co pamatuju, se hodil spis na baleni svacin do skoly nez na technicky vykresy. Byval i finsky pauzak. Ten se prodaval ve specielnim obchode v Praze v Celetne ulici (spolu s dovazenymi pery Rotring). Na oboji se stala fronta, tak jako na zajezdy za hranice vsednich dnu. Ta prodejna jeste existuje, ale myslim, ze v ni mel Fischer Reisen cestovku.
Kdyby jsi chtel, tak ja mam obojiho pauzaku (toho ceskyho na svaciny i toho finskyho na vykresy) veliky role. Tak bych ti kus poslal. Musis si napsat kam ho chce poslat a jestli chces ten na svacinu nebo ten na vykresy. Nastrihnul bych ti A4 rozmer.

Jo dodatek - doporucil bych tisk na laserovce, ne na inkoustovce.

Není lepší tisknou na folii, než vymejšlet kdo ví co, zas majland t onestojí a na folii seš schopnel i v inkoustu tisknout ve velkym rozlišení.

kdybych měl laserovku tak tisknu rovnou na fólie
mám jen HP Deskjet F390
tisknutí ingoustovnkou na fólii žere celkem inkoust a schne dlouho.
kvitko: co by si chtěl za ten pauzak na vykresy?

to s tou folii je pravda, kdyz jsem tu delal ten vn generator,tak jsem potreboval potisknout predni panel. Nejdrive jsem tisknul na folii na laserovce. Pekne. Pak mi napadlo, udelat ten panel barevne, tak jsem strcil folli do inkoustovky a ouha, vysledky pod psa...

EsoRimer - kus pauzaku ti poslu gratis, stejne nevim, jak by jsi mi tech par kacek poslal. O to nejde, posli si adresu, postovni. Nastriham ti par kousku a poslu v obalce A4.

Kdyby jsi chtel, poslu ti i laserovku, mam tady peknou funkcni, malo jetou HP-LaserJET III, i s tonerem. A vubec neni jeste zezloutla. Ta by zadara ale nebyla. Musel by jsi si pro ni do Prahy nebo bych ji poslal spedicni sluzbou dobre zabalenou. Majl na mne mas pod nickem.

Předlohu vytisknout na trochu kvalitnějsi kancelarsky papir 70-80g / m^2. Pokud je to laserovkou, tak na 10-15 minut vystavit předlohu parám acetonu nebo nitroředidla C6000 (nepleť si s S6000 a podobnými)- toner se trochu naleptá a dokonale se slije. Pozor! opravdu jen páry, žádné potírání nebo namáčení!
Pokud tiskneš inkoustovkou, nechat předlohu pár minut proschnout. U obou způsobu tisku nastavit samozřejmě nejvyšši kvalitu tisku a největší množství toneru či inkoustu.
Zprůhledňuje se obyčejným petrolejem z prodejny barev-laků. Natřít štětcem z rubu papíru, aby se nepoškodil tisk, přebytek setřít gumovou stěrkou. A můžeš svítit.
Zkuste to a zapomenete na pauzáky, fólie nebo překrývání dvou tisků přes sebe...

ked uz sa to tu rozobera, mam vyrobit 20ks malych DPS 37x37mm na 0,8mm DPS, jemnost predlohy su spoje a medzery nie jemnejsie ako 16mil, aby som nerobil DPS po jednom rozhodol som sa ich vyrovit 8ks naraz (predlohy su v eagle nasadene na sebe takze po presnom postrihani budem mat tych 8ks presne nastrihanych, kde je ale problem.
Predlohu mam vytlacenu na 2ks priesvitnej folii do laserovky, az po par pokusoch boli predlohy rovnake, folia sa asi skrutila inak na zaciatku, inak na konci, no hruza, ale k veci, po vyvolani vo vyvojke nie vzdy su spoje vsade uplne ostre, na krajoch ostre viac k stredu rozmazane, predlohu na DPS pritlacam vo fotoramiku z ikey, ako to robite vy? napadlo ma ze by to asi chcelo hrubsie sklo a viac pritlacit, ked na okrajoch to mam ostre a viac k stredu rozmazane...

Máš to doufám stranou tisku na tišťák ?

ano mam, znicil som uz 1,5ks tych dps 100x320, teda znicil len fotorezist, teraz som ich nastriekal positivom 20 ale zrnko prachu sem zrnko prachu tam, ach jo, zajtra na to nastriekam este asi jednu vrstvu, zda sa mi to aj tak tenke a tiez kupim v baumaxe to hrubsie sklo, podla mna je chyba v tom nedokonalom pritlaceni, mam aj ten spray transparent, ale neviem ci to je lepsie ako dve original folie.

ale uznavam ze moze byt chyba aj v tom ze tie dve predlohy nie su na mikrometer presne, ale volnym okom aj pod svetlom sa to zda ostre, az po dlhom skumani sa daju najst nerovnosti, skratka ta A4 priesvitna folia na kazdom kusku meni svoju dlzku-sirku, preto ma napadol aj ten transparent, papier by mal drzat rozmery. vo firme mame spickovu laserovku mozem to skusit zajtra aj v nej, nech mam len jednu predlohu z jednej folie.

ja uz dlho uspesne robim s takouto kombinaciou

dosky s positivom 20
atramentovka, rezim maxDPI, nastavene stredne mnozstvo atramentu, maximalna doba schnutia (najpomalsi posuv).. tlaci sa na pauzak.. obycajny smejd z papiernictva
tlacim dva krat, presne zlicujem, zalepim paskou.. na plosak.. osvit, vyvolat, done..

Tisknu taky na fólie, pokaždý se mrskne jinak. Jako přítlačný sklo používám nějaký spešl křemičitý, co propouští UV záření, síla skla je asi 3mm a ostrost perfektní.

Ještě mě napadá jedna možnost výroby předlohy- tisk na fólii, pouze 1x, potom se vezme tlustý černý fix (typ bohužel nevím, jen sem to někde četl, zkušenější možná doplní) a pokreslí se strana tisku, potom se opatrně flanelovým hadříkem setře zbytek fixu z míst kde není motiv. Fix začerní pouze místa s motivem.

Kdysi strasne davno, za doby radostneho budovani komunismu se v papirnictvich jako horka novinka objevily tzv. Centrofixy. Byly ty lihove fixy a temi se malovalo primo na med, na desku a pak se to leptalo. Ty Centrofixy, pokud byly cerstve, tak mivaly dobry kryti.

Zdeno: desku spoje podložit silnějším a hodně tuhým molitanem nebo pěnovkou. Síla přítlaku musí být taková, aby se deska spoje přitiskla celou plochou ke sklu a tím vyrovnala. Já používám běžné okenní sklo tloušťky 3 mm.
Mirek: Ten fix je za sucha stíratelný na bílé školní tabule. Běžně k dostání v papírnictví.

Ten fotoramik ma 3mm hrube sklo a 5mm hruby tvrdeny papier, ked to zopnem tymi sponkami tak ked pritlacim na stred skla uz sa folia viac nepritlaca, je to myslim dobre pritlacene, mozno bude problem s tym prekrytim oboch folii ale ked v eagly nakreslim spoj 0 tak ten mam na oboch foliach dokonale prekryty, tak uz neviem, teraz zase vypekam ten lak Positiv v rure, a fasa sa mi zlial do ineho rohu ako som ho striekal a v polovici uschol :), dal som asi prilis hrubu vrstvu a po nastriekani hned s nim pojdem do rury, nech uz nemeni polohu, nevadi ze v rure je svetlo na pol hodinu ???
Aku hrubu vrstvu toho laku striekate, staci aj vcelku tenka vrstva? nepodlepta sa to?

akorát ten fix nesmí být od centropenu, za a) jsou vyschlý už při nákupu, za b) příliš naleptávají toner a pak se to stírá i s ním... jinak ale není lepší domácí metoda...

Ještě mě napadá k tý neostrosti výslednýho obrazce- ono asi bude taky záležet z jaký výšky se osvětluje- čím níž tím hůř. Čím je lampa blíže k motivu, tím jakoby "rozšíří" cesty a zneostří okraje. Já svítím asi ze 40cm, silnout lampou (250W), stačí tomu tak 3-4minuty.

Mirku, máš tu výbojku s baňkou s luminoforem nebo vyoperovanou?

Tak to ja osvecujem UV lampou s 4ks 9W ziarivkami ako tu martin na elwebe uverejnoval upravu lampy zu PS electronic, ta svieti asi z 8cm :).
Ale uz je vsetko ok, ptredlohu som zmensil, nerobim naraz 8ks dosiek ale len 4, je viac stvorcova a lepsie asi dolieha to sklo, uz som aj vychytal postup striekania toho Positivu a vypekania v rure takze sa mi konecne podarili prve 4ks dosiek uplne ostre a vyleptane medzierky aj 5mil..

mám ji vykuchanou, zároveň mi to dezinfikuje sklep

to asi ne, germicidní UV-C je kolem 200nm a normální UV-A je kolem 400... ale jinak ji teda asi taky kuchnu i když to jde i bez ale trvá to asi 12-15 minut z 20cm

No broučky a podobnou havěť to spolehlivě "udělá".

jsem si vzpomenul na jeden experiment, ktery jsem videl pred 20 roky v jednom vyzkumnem stredisku. Tam zpruhlednovali 10 cm tlustou cihlovou zed. Delali to tak, ze meli obrovskou kondenzatorovou baterii, vybojku a provedli zablesk. Ten zablesk byl tak velky, ze svetlo proslo cihlovou prickou a bylo videt ve druhe mistnosti. Ve skutecnosti to ale slouzilo k simulaci atomoveho vybuchu a vyvijeli tam helmy pro vojenske piloty a materialy pro letadla.

čau, tisknu na pauzák co maj v papírnictví, žádný zprúhledňování a rovnou kopíruju na desku, super výsledek

pokusím se s vámi podělit o můj způsob. Tisknu motiv na laserce na hladký zbytek po samolepkach. je to takový ten jakoby voskovaný papír, v každý reklamce to vyhazují. Mám HP, tuším 2010. papírů je víc druhů, nutno vyzkoušet. potom přiložím na vyčištěný kuprák, dám mezi 2 silné duralově plotny, sešroubuji a zahřeji na vařiči (něco jako malý lis). teplotu zkouším jako babičky žehličku - když nasliněný prst zasikne, tak je to akorát. sundám z ohně, nechám vychladnout, rozšroubuji, a z úplně vychladlýho kupráku opatrně sundám předlohu papír je čistý a toner je na kupráku.
pak dám do acetonových (nitro) par, až se toner pěkně sleje. pozná se to na lesku toneru. mám misku, do ní na dno pár ml ředidla, na dně pár matiček, na matičkách otisknutý plošňák, to celé přiklopené sklem. a pak už jen leptat.
Je pravda, že se mi to nepovedlo hned napoprvé, ale dnes jsem schopen od tisku mít PS cca do hodiny hotový. dělám jen SMD. případné malé kazy jdou opravit po slití v parách acetonu lihovým fixem. po nějaké době mám 100% úspěšnost, je to levné a rychlé. Pro úplnost leptám v peroxidu a solné kyselině. A když se nepovede přenesení toneru na kuprák, tak se jen umeje ředidlem, vytiskne se nová předloha a může se zkoušet znovu - žádné ztráty.
Případným zájemcům přeji úspěch. Protože nás baslířů rapidně ubývá, všimli jste si?

boboxx - máš recht, ubývají a důvodů je více. Jednak mizerné školství, kde se lidi (nechci psát "děcka") nic nenaučej, oni totiž ani ti učitelé co tam jsou nic moc neumějí a žádný učitel jak známo nenaučí víc než sám umí. Další potíž je v tom, že elektronika coby hobby je trochu drahý špás a rozpočet dnešních bastlířů je zoufale nízký. Pak je tu také jistá pohodlnost, protože spousta věcí se dá koupit, takže už není ten "tlak", že si postavím digitální voltmetr, protože na trhu není. Stačí mrknout do Amaterských radií ze 70tých let minulého století a srovnat je s tím co se tiskne dnes.

dodatek: nuto samozřejmě doložit fotky, schéma, položení součástek, atd. Tak jak je zvykem třeba v českém Amáru. Tam také pořádali podobnou soutěž, kdysi ....

Nehraju. Leda bys přidal ještě devadesátidolarovku a stodvacetidolarovku.

Tady, třeba TP160 dělají od 100R.
http://www.es-ostrava.cz/index.php?page=produkty&lang=cz#13 (viz url odkaz)

jezevec : Děkuji

Delaji sice od 100R, ale bezne jen v rade 100-250-500-1000.

U trafa ani ne.

pri striedavych velicinach to plati. ano je to pravda. kazda suciastka je viac ci menej stavana na vyssie hodnoty. ziarovka na 230 tiez v spickach znasa ovela vecsie napetie, takisto kondenzatory sa koli tomu davaju do striedavych obvodov na vyssie napetia.

Konkrétně jsem se k tomuhle problému dostal následovně:
Mám NF zesilovač, který při napájení 35V dává 2x150W do 4R. To je cca 6,25A efektivní proud jednoho kanálu do reproduktoru (při sinusu) a špičkový cca 10A (na jeden kanál). Zesilovač má tedy peak odběr obouch kanálů těch 10A, celkem 20A.
Napáječ by měl být spínaný zdroj. Na jaký (trvalý) proud by měl být dimenzovaný?
Když by měl být dimenzovaný aby zvládl špičkových 20A, znamená to 700W zdroj, a to se na spínák rovnou vyhnědím. Nebo stačí, když bude zdroj dimenzovaný na dejme tomu 400W, a zbytek se ztratí v tepelné setrvačnosti?
Jak by to mělo být správně řešené? Díky.

na pokrytie spickovych odberov su kondenzatory, tie by to mali podrzat

hmm "mali by". Kolik period udělá zdroj o spínací frekvenci 50kHz při špičkovém odběru o frekvenci 50Hz(100Hz)?
Dokonce 500. Mylsíš, že za těch 500 period si toho ta zpětná vazba nevšimne, že pokleslo napětí? TO mylsím že jo, ale jde o to, jak dimenzovat ostatní komponenty, aby tohle vydržely.

na spicky su kondiky, zdroj by stacil aj nizsieho vykonu, nepotiahne to trvale velmi vysoke vybudenie ale pre beznu dynamiku to staci. u nf zosilnovacov v profesionalnych vyrobkoch su zroje bezne ovela mensich vykonov ako by sme ocakavali.

Efektivni hodnota je takova, ktera vyvola stejny tepelny ucinnek na ODPORU, jako dc.
Pokud chces pocitat a srovnavat otepleni na nelinearnim prvku - diode, tak je to obecny integral u*i, efektivni hodnota tam nema vyznam.

U profesionalnich vyrobku z ciny skutecne plati:
" v profesionalnych vyrobkoch su zroje bezne ovela mensich vykonov ako by sme ocakavali."

Zkus si prostudovat
http://focus.ti.com.cn/cn/lit/an/slea027/slea027.pdf