a veris tomu,ze tie zosiky maju naozaj dlhodobych 600W a nie 60W alebo kolko?:)

ten zesilovac (Pioneer GMD510M) ma napsano trvale 2x200W nebo 1x300W / 4 ohmy nebo 1x600W do 2 ohmu...
ted sem se docetl ze obsahuje spinany zdroj tak uz je mi to jasny

ono take zesilovace maji nasobice, takze z 12V baterky to treba zvetsi 5x tj na 60V a do 600W si to cucat 10A takze z 12V to bude cucat cca 50A takze mate za pulhodky po baterce.

Každý takový zesilovač obsahuje pochopitelně měnič, vždy dvojčinný, pracující na kmitočtech 28-40kHz, řízený téměř pravidelně TL494kou a s dvěma paralelními sadami prakticky nejvýkonnějších fetů v pouzdře TO220. Mají slušnou účinnost, výstupní napětí kvůli hudebnímu výkonu nebývá stabilizováno a výkon těchto měničů je od několika stovek až do několika tisíc wattů ss výkonu. Těmito měniči se pak napájí cokoli, třeba zesilovač D, T nebo většinou klasická ABčka, opět s paralelními "bateriemi" výkonových tranzistorů. Takový zesilovač skutečně nemá problém si z 12V sítě hltnout 50-200A, takže se občas stává, že při machrování před roštěnkama na parkovišti borci občas nenastartujou))Problém je jen v tom, že tyhle přístroje jsou v drtivé většině vyráběné v Číně a nekvalifikovanými rákosníky, takže se to odráží na poruchovosti a i kvalitě vnitřní montáže. Týká se to dnes už i tzv. značkových kusů od Pioneeru, Kenwoodu, Rodeku a mohl bych jmenovat ještě asi padesát dalších, poněvadž se opravami tohoto druhu "autohifi" zčásti živím.

Zaráží mě, proč do toho pořád cpou TL494, která je dělaná pro řízení bipolárů, když to pak řídí fety. Zbytečně tam pak musí být bipolární budiče těch fetů. To platí i u PC zdrojů. Přitom např. SG3525 je určen pro řízení fetů, takže se minimalizuje okolní bižuterie a v podstatě je to to samé co TL494. Že by naši žlutí kolegové tohle nevěděli?

Tym je to jedno, hlavne ze zarobia.

To má jediný důvod: zapojení s TL494 jsou modelová, vyzkoušená a je zcela jedno, zda s ní budíš fety nebo bipoláry-podstatný je max.výstupní proud interních budičů v TLce a ten je víc, než dostatečný. Nicméně používají se bipolární tvarovače impulsů a zároveň proudové boostery, protože spínat např. šest IRFZ46-ek paralelně už vyžaduje vzledem k jejich vstupní kapacitě slušný proud. Další výhody TLky: je v ní všechno potřebné včetně komparátorů, které se u SGček musí realizovat třeba 393kama externě. Je hodně necitlivá na přepětí a na rušení v napájecím napětí a má spoustu dalších výhod. Shrnuto: V TÉTO APLIKACI je výhodnější, než SGčka.

Nevím, je to věc názoru a když už tu ta diskuze je: TL494 má jako výstup (jsou 2 pochopitelně) jeden bipolár s Ic=200mA, vnitřní referneci a 2 error amplifiery. SG3525 má na výstupu invertor s proudem (sink/source) 500mA, vnitřní referenci, ale pouze jeden error amp. Pro velké výstupní proudy je ten error amp. u TL494 stejně jako proudová ochrana nepoužitelný a stejně je vždy lepší tavná pojistka. Odolnost proti rušení, vzhledem k tomu, že mají podobnou architekturu a jsou vyrobeny ve stejném procesu, budou mít obdobnou. Je fakt, že zapojení s TL494 jsou mnohem rozšířenější. Tož tak.

Pardon, v podobném procesu :)

Dobrá, vyhráls.)Nicméně otevřeš-li jakýkoli autozesilovač kterékoli firmy, nenajdeš v měniči nic jiného, než TL494, u lepších TL594. A nemyslím si, že by to bylo např. u Sony nedostatkem technické invence nebo leností konstruktérů))

Jo-a nemáš pravdu v tom, že je lepší tavná pojistka. Autopojistky pro proudy 30A a výš, navíc kvůli zatížitelnosti jejich pouzder paralelně spojované mají takový reakční čas, že při jakémkoli průšvihu v obvodu měniče se odpaří vývody fetů a větší část fólií k nim. Proudovka se u TL494 normálně používá a funguje perfektně-ale jen u dražších a výkonnějších modelů, u levnějších a slabších je vypuštěná, to je paradox, co? Stíhá blokovat buzení podstatně dřív, než se stihne cokoli přepálit včetně těchto "pojistek". Je třeba si uvědomit, že autopojistky v tomto provedení nejsou pojistky toho charakteru, jako např. běžné trubičkové do 6,3A. Ve větších velikostech/hodnotách/chrání v podstatě jen proti požáru, nikoli proti přetížení a jejich reakční čas je zhruba dvěstěkrát delší, než reakce malých trubičkových pojistek, neřkuli elektronické ochrany, s tou se to pochopitelně nedá srovnat. Tam musí být rychlost reakce podstatně kratší, než je rychlost protavení kteréhokoli polovodičového přechodu)Tož tak.)

To máš recht, tu pojistku jsem samozřejmě myslel proti požáru. Ta proudová ochrana je ale až v zesilovači (jedná li se o kompaktní blok), ne? Nebo jakým způsobem je řešena v tom měniči? Jako snímač napětí na sériovém odporu to asi nebude, co?

Ne, je to řešeno tak, že každý koncový stupeň má vyvedený z jednoho em. odporu přes takový jednoduchý obvod signál err a ten blokuje měnič. Při poruše kteréhokoli konce /nejčastěji tepelný průraz konc.tr./ to zhasne měnič a bohužel samozřejmě celý zes. Starší a dokonalejší modely to měly řešeno sním. odporem v měniči /vytvořeným přímo fólií/ a v těchto modelech -pokud kdy vůbec byly porouchané, velmi málo- jsem nikdy neměnil fety v měniči, maximálně tak konc.tr., upečené provozem do 2 ohm a blbě přitažené k chladiči. U těchto starších kusů se totiž propadaly silikonové podložky, upevňovací šrouby neměly pérovou podložku a měkly i příložky, které měly tlačit tranzistory přes podložku k chladiči. Jestli Tě to zajímá a nikdy jsi to neviděl, můžu Ti třeba do downloadu na aldaxu hodit schéma měniče třeba z Magnatu Crusader 720. To je měnič s přibližně 900W ss výkonu.

Aha, no ale v tom případě je ten druhý komparátor u TLka stejně na hovno a stačí ti pouze shutdown, který má to SGéčko. No to je fuk, já když jsem dělal měnič do auta, dal jsem tam SG, ale je to asi jedno a proč to tam renomovaní výrobci dávají tak a tak, to už může mít důvody všelijaké. Jestli můžeš, hoď tam to schéma, docela mě to zajímá. Dík.

Hochu není to jedno, jedno je jenom kolečko u tragača)Ten druhý komparátor se používá jako přepěťovka, víš? A někdy je ještě jedna 311 nebo 393 vedle a v ní je podpěťovka a externě udělaný skutečně plynulý start. Tož tak. Myslet je třeba na všecko, ne jenom na základní funkci.

Sinclair: prominte, ze vam tak skacu do diskuze, ale mohl bys mi poslat na mail schema toho menice Magnat Crusader 720 ?
Diky moc

A ten první komparátor je tam k čemu? Softstart mají všechny měniče. Když jsem to dělal, tak jsem použil jen jeden komparátor na hlídání horní hranice napětí - změnou střídy se toho docílilo. Trafo jsem namotal na výstupní napětí 45V a komparátor (nebo spíš error amp.) mi hlídal, aby napětí bylo 35V. Tím jsem docílil, aby se napětí neměnilo v širokém rozsahu zátěže. Zveřejni to schéma, já už se v tom zorientuju.

scháním to schéma na měnič Magnatu Crusader 720 nemáte jej někdo?

Ahoj, mohli by jste mi sem někdo hodit schéma zapojení s TL494 která moduluje vstupní sinusový signál na PWM? Zapojil jsem to podle aplikační poznámky slva001d s tím, že jsem místo referenčního napětí, ze kterého se odvozuje napětí pro pin 2, připojil na dělič sinusové napětí. Na výstupu je signál o frekvenci nastavené Ct a Rt, s konstantní střídou (12 us ku 65 us). Asi se na to musí trochu jinam, pokud někdo má schéma podle kterýho by se to nechalo realizovat, budu za něj vděčný... Milan

Co tak typ karty? Predpokladam SD/MMC...
Ked to chces vediet citat aj v PC, tak tam musis mat nejaku kniznicu pre filesystem, asi FAT. Potom to uz ide cez standardne funkcie f_open, f_write....atd

hmmm sorry za neuvedení typu, a jak to přesně funguje?

Vyser se na Pascal a napiš to v C

C a zase C to už to bylo tolikrát ja potřebuju vědět jak je to v pascalu.... a pokud doporučuješ C tak napiš nějakej hezkej članek jak co dělat a já se ho mile rád naučím :)

Nezlob se, ale taky ti doporučuji C. Najdeš v něm dost knihoven a nejčastěji se mikroprocesroy programují právě v něm.
Programovat jsem se kdysi učil v Pascalu a později v Javě - to mi dalo takový programátorský nadhled a způsob uvažování a psaní programů. A pak už se jen člověk přeučí jak se co zapisuje v jiným jazyku - to už je podobný a najdeš to všude možně na webu.

Akoze zial poradim aj ja to, ze tiez by som siel do C, povodny program v pascale (ak mas uz nieco) ide v pohode prepisat do C. NAviac trochu som pogooglil ohladom SD + AVR v pascale a vela toho som teda nevidel. A sam napisat FAT-ko - akoze osobne by som radsej siel do C. Takisto budes potrebovat nejaku kniznicu pre ovladanie SD karty na najnizsej urovni - to uz by aj slo napisat. Akurat co si pamatam bol tam problem s velkokapacitnymi kartami (novsie), tak specifikacia protokolu nie je volne dostupna...ale to sa mi mozno len zda...

Oni ty knihovny se dají do Pascalu přepsat (existují na to i nástroje)

no nejlepší bude když mi doporučíte nějakou hezkou literaturu a to v CZ :) jak řikam učit se neni problem ale z čeho? :)

dalsi hlas za C.. mas v nom napisane hotove projekty, da sa podla nich krasne naucit co a ako. robil som sd card logger, ktory fungoval ako seriovy port a zapisoval do textaku v FAT filesysteme vsetko, co prijal. rozbehal som to asi za dve hodiny od napadu cez najdenie kniznic a projektov na internete po hotovu vec zpaojenu na kontaktnom poli

http://lmgtfy.com/?q=avr+sd+card+fat

Rytir91 - nejdrive ze vseho se nauc anglicky. To je fakt to nejdulezitejsi.

to se už snážím fůru let xD a stejně nic xD

Vrátím se k tématu. V helpu je ukázka čtení a zápisu na SD kartu (pro ATMEGAxxxx) Koukal jsi na to?

nekoukal, myslíš v datasheet či přímo na webu atmelu?

MYSLÍM TÍM V HELPU TOHO MIKROPASCALU (MIKROPASCAL FOR AVR).
JE TO V "MULTIMEDIA CARD LIBRARY"
JE ŘEČ O MIKROPASCALU OD MIKROELEKTORONIKY ?

Taky bych měl dotaz k tématu. Budu chtít dělat zápis dat na SD kartu s ATMega napájenou 5V. Karta je prý na 3,3 V ? Jak to vyřešit ? Předpokládám že vyšší napětí by se kartě nelibilo.

můžeš zkusit napájet ATmegu také 3,3V, nebo použít budič sběrnice pro různá napájecí napětí

Tak jsem na to tak koukal, stejně musím mít displej s 5V, takže procesor nechám taky na 5V a napájení karty asi udělám stabilizátorem na 3,3V a signály přes odporové děliče (cca kOhmy). Může to tak být ?

jenže potřebuješ i signál MISO, tam budeš muset dát minimálně tranzistorový spínač.

tady to je jenom hozený přes odpor do mikroprocesoru (viz url odkaz)

tak jsem si obednal nejaky knizky... :-P na C, tak snad to bude stat za to :)

Poradí mi někdo jaký budič sběrnice - z 5V na 3,3 V, nejlépe i obráceně - viděl jsem HC4050, ale v GME ho nemají skladem.
Díky za radu

tak 4050 jsem už našel, teď něco co udělá z 3,3V 5V

tranzistor by nestačil?

dělič....

V elektrickém rozvodu auta se vyskytují různé napěťové špičky. Ty třívývodové stablizátory, jedno v jakém poudře ti časem odejdou. Dej tam klasický stab. s tranzistorem.

No já s tím počítám s vestavěným transilem.

zrovna stavím něco do auta.Co konkrétně máte na mysli s tím "stabilizátorem s tranzistorem" ?

emitorovej sledovač, třeba...

http://www.aerosolart.sk/bubnovacka/ine/ele/AKG%20mikrofon/AKG2.jpg
Nějak takhle ?

základní schéma by platilo

Nevím jak se měří wýkon, ale vím, že strejda gůgl umí najít jednu, velice dobrou stránku jednoho Chilského radioamatéra, který tuto konstrukci má pěkně zmáklou, jen zadat to správné zaklínadlo

Odkaz by nebyl ? (nebo to kouzelný zaklínadlo)

Jde mi prostě o to,když hodně svítí slunce a dává to víc šťávy,zapnout spotřebič 1kW.
Jak vlastně ty fotovoltajcký články fungují ? Osvitem se mění napětí i proud,nebo jen jedno z toho ?

Prosím tebe, vůbec se do toho nepouštěj, očividně o tom víš "prd". Jenom bys zbytečně utrácel, nemluvě o tom, že asi ani nemáš představu kolik taková věc stojí...

Natal> myslím že nechápeš o co mi jde.

v jednoduchosti je genialita, co takovej fotoodpor... jen si to ocejchuješ a může to připojovat spotřebiče

Ivoš> možná by to taky stačilo.

Napadá mě tohle: Měřit procesorem napětí a proud.Z něj v procesoru spočítat výkon a podle toho spínat výstupy.
Co vy na to ?
Nejjednodušší záležitostí z toho všeho je pro mě napsat program pro MCU(Atmel).Jde to jednodušeji ?
Existuje nějaký senzor pro měření proudu -nejlíp aby se dal jednoduše připojit na A/D převodník procesoru ?

Jak chces merit proud, ktery tam jeste netece? Bezny zpusob prace je paralelne s elektrickou siti nebo s bateriemi.Dokud zdroj(fotopanely)nezatizis tak ti zadny proud nepotece.Nejspis bys musel nejak merit osvetleni a zmerit si vystupni vykon v zavislosti na osvetleni(treba pripinanim zatezi dokud nezacne padat napeti). Potom podle zmereneho osvetleni zapinat zatez. Zalezi taky na tom, jak stale vy stupni napeti potrebujes, nekterym spotrebicum je jedno mas-li na nich 250 nebo 100V ale u jinych to je problem.Nejspis bys mel podrobneji popsat o co ti jde.

nejjednodušší bud koupit tzv. přednostní relé které vsadíš do serie s vývodem fotovoltaiky jsou nastavitelné a pokud je proud z měniče vyšší než nastavený tak ti sepn relé zkus například od firmy ELKO myslím že označení je PRI51 mají i s průvlekem kde jej jen navlíkneš na drát v kterém chceš měřit průtok proudu

ELF -jak to že neteče ? fotovoltajka je zapojena přez střídače ,rodinný domek do rozvodný sítě.Pokud FV vyrábí,proud teče do RD,kde se něco spotřebuje a zbytek teče do rozvodný sítě.Pokud FV nevyrábí,teče proud naopak (z rozvodný sítě do RD).Mě se jedná o to,když FV vyrábí dost,tak zapnout v RD boiler.

kadleda - díky za tip.Netušíl jsem že něco takovýho existuje.

To ze to mas zapojeny do rozvodny site pises poprve, tak se nediv jake dostavas odpovedi. Ty nemas smlouvu s CEZ na dodavku do rozvodne site? Podle me je naopak vyhodne v dobe sviceni slunce co nejvic hrnout do site a inkasovat tak cca 12Kc za kWh. Za odebirany proud platis cca 5Kc za kWh. Takze diky dotacni politice muzes za jednu dodanou kWh stahnout cca 2,5kWh.Jde jen o to, jak to mas s dodavatelem elektriny dohodnute.
Opravdu bys mel nejdriv napsat vsechny podstatne veci a pak se o tom muzeme bavit.

Tak tohle je fakt k pobavení.

ELF >Vůbec nevíš o čem píšeš (ono nejsi úplně v obraze jak to je).
Je to tak -dotace za vyrobenou energii dostanu kolem 12Kč bez ohledu na to,kdo ji spotřebuje.Soudruzi od EONu vykupují 1kWh za 0,30Kč.Člověku se vyplatí spotřebovat určitej výkon sám za 0,3Kč než platit 5Kč od EONu.Dotaci na to dostane stejně.Smlouva je,ale počasí člověk nenaplánuje.Kdyby bylo půl roku zataženo,tak je to jinak,než kdyby svítilo slunce jako prase.
O to vůbec nejde.Řeší se to jak nejjednodušeji měřit výkon FV.

Takže ty jsi přesvědčený o tom, že ti EON uzná od jejich dodávky odpojený boiler a ještě ti za to někdo jiný zaplatí? Přece to bude odběr i dodávka, o kterých rozvodná síť neví!
Musíš mít změřenou elektrickou práci dodanou z tvé FVE do sítě, a to cejchovaným, a oprávněným odběratelem tvé energie zaplombovaným, elektroměrem. Bez toho ti tu výrobu nikdo neuzná, takže z dotované ceny nedostaneš nic.
Chápu, že dotační programy u nás daly na zadel přírodním zákonům, takže se ze záření dělá elektřina a z ní zase záření, přičemž ztráty platí všichni odběratelé.
Pro ohřev boileru nezávisle na síti bych dal přednost teplovodním kolektorům, přece jen (podle konstrukce) ti na stejný výkon stačí zhruba 3x-5x menší plocha kolektorů proti FV...
Nebo jsem tupý jako všichni ostatní, co také nechápou tvůj "skvělý" nápad?

Pokud chceš měřit výkon fotovoltaiky tak ten ti přeci měří střídač.Spousta střídačů to umí posílat dálkově po kabelu do PC.
Jinak ta FV je tak nevyspytatelný zdroj energie že je opravdu dobrá na prodej s dotací.Ty střídače se postarají aby to běželo na plný výkon a co se tím děje za hodinama už je na správci soustavy.

Samboro, dobre tedy, specialne kvuli tobe jsem se to pokusil nastudovat. Dozvedel jsem se, ze v zasade muzes mit dva typy smlouvy s regionalnim distributorem, bud tzv "prima dodavka"(oddelene dostavas penize za dodavku veskere vyrobene energie a oddelene je ti fakturovana spotreba), nebo tzv "Zeleny bonus"(dostavas sice vyrazne mene penez za dodavku do site, ale dostavas jen o neco mene dotacnich penez za dodavku pro sebe + usetris tecch 5Kc za nakup od distributora, takze pokud mas kde vyrobenou energii spotrebovat celkova uspora bude kolem 16Kc za kWh, takze je zadouci veskerou FV elektrinu spotrebovat - tim usetris za platbu za elektrinu + dostanes jeste zeleny bonus za to ze spotrebovavas elektrinu kterou jsi vyrobil).Asi bude lepsi kdyz se stim obratis na odborniky - mozna tady http://www.nemakej.cz/navratnost-fotovoltaicke-elektrarny.php .
Nevim jake technicke podminky pro to musis mit splneny ani jak se to doklada a meri a ani to zjistovat nebudu, ale mel jsi presne popsat o co ti vlastne jde, vcetne jaky typ smlouvy mas.
Hille sam se tomu divim ale ten zpusob je opravdu realny. (viz url odkaz)

Hill>Budeš se tomu divit ,ale je to tak.Jeden elektroměr (dotační) je hned za střídači.Druhej je mezi domem a rozvodnou sítí (od EON).EON vykoupí za realnejch 0,1Kč/kWh(některá firma dokonce za 0,3 Kč/kWh).Pokud člověk lektriku potřebuje,je výhodný spotřebovat ji částečně sám.

Don > Je vidět že víš o co jde.Střidače (PVI 3500) jsou propojený RS-485,jde to po dlouhým kabelu do DataLogeru DL 1000 ze kterýho je to vyvedený RS-485 k PC kde je krabička RS-485/USB 1.1.Ten dataloger má možnost výstupu i na RS-232 ,ale vždy funguje pouze jedno (RS-485 nebo RS-232).Oni k tomu neposkytují informace o protokolu ,kterej ta RS-485 má.Z časovejch důvodů se mi na tom nechce vymejšlet který data jsou ty pravý (posílá jich to dost).Nějaký nápad,tip ?

Jak jsem se tak na to dival, tak stridac muze proud pouze dodavat a prakticky ho nespotrebovava, navic ma ucinik cca 0,95 takze muzeme zanedbat odber jaloveho proudu stridacem, z toho vyplyva ze proud mezi stridacem a zbytkem rozvodu je primo umerny vykonu stridace(a panelu).Vzal bych proudovy trafo treba 1/100 kde primar snese tech 15A od PVI 3500 a sekundarem mi potece 0 az 150mA,sekundar usmernim mustkem a ten pripojim napr na odpor 100ohm, na tomhle odporu budu mit napeti cca 0 az 20V DC umerne vykonu panelu a galvanicky oddelene od site.Takze 5V=750W, 10V=1500W, 15V =2250W ,20V=3000W, k takto snimanemu napeti pripojis 4 komparatory a kazdy bude spinat vykonove rele ktere bude pripinat tech cca 750W. Pocet rozlisovanych urovni(pocet komparatoru) muzes samozrejme volit podle toho, kolik a jakych spotrebicu mas k disposici.Nevyhoda je v tom, ze ti to nebere v uvahu nerizenou spotrebu. Vyresit by se to dalo tak, ze dalsim proud. trafem budes merit celkovou spotrebu do domu a v pripade, ze celkova spotreba je vetsi nez vykon fotovoltaiky pridavne spotrebice se zapinat nebudou. Ovsem tady to bude zatizene chybou protoze ucinnik se bude menit a nebude vzdy blizko 1, dalsi komplikace nastanou kdyz privod budes mit 3f.

ELF> Souhlasím,taky řešení -levný,jednoduchý,jednoduše opravitelný.

Nejlíp kdyby to tak šlo vytáhnout z tý RS-485ky.

Ale ta RS 485 ti resi jen vykon stridace a ten jednoduse zjistis pres to proudovy trafo, aktualni odber baraku bys k tomu stejne musel merit necim dalsim a porovnavat odber domacnosti/aktualni vykon stridace.

Ten výkon střídače by stačil.Když to jde víc jak 2kW ,tak zapnout spotřebič (jednokilovatovej) -jen příklad

Jak dostat potřebný data z tý RS-485 ?

Na strankach vyrobce http://www.cz-elektronika.cz/produkty/datalogger-dl1000/ se doctes, ze k Dataloggeru dodavaji i software pesos ktery ti umozni sledovani na PC.Zeptal bych se tam. (viz url odkaz)

ELF > To jsem zkoušel jako první.Informace o komunikaci software s datalogerem nemají ,neposkitují.Software dokonce není ani v češtině.
Jsou firmy (např. výrobci průmyslových vah),kteří ke svým výrobkům dodávají podrobný popis protokolu -člověk si k tomu může napsat software jak chce.

To jsou veci na ktere clovek v prubehu instalace nejak nemysli a pak mas problem. Kdyby to clovek delal podruhe, tak si vyberes menic jineho vyrobce ktery poskytuje lepsi podporu.Ja montuju a instaluju elektronicke systemy u zakazniku a jen malo vyrobcu te upozorni na to, ze pouzivani nekterych rezimu, prestoze jsou v manualu popsany, je problematicke.Rozkosne pak je, kdyz je zakaznik chce aktivovat.

ELF> je to tak.Člověk ale musí vycházet ze situace která je.

nikdo nic?

Samozřejmě, jako každý voltmetr, je to otázka vstupního děliče a nastavení rozsahu. Co tak si k tomu něco nastudovat?

Tak teď se dívám na různá zapojení a zřejmě jsem nepochopil funkci toho driveru. On vlastně jenom logicky otvírá a zavírá ty tranzistory ? Výkonové tranzistory tedy k němu musím připojit. Nebo ještě něco ?
Já ten H-most stejně budu řídit mikroprocesorem, takže ten by mohl postupné otvírání a zavírání tranzistorů udělat sám.

Tak teď se dívám na různá zapojení a zřejmě jsem nepochopil funkci toho driveru. On vlastně jenom logicky otvírá a zavírá ty tranzistory ? Výkonové tranzistory tedy k němu musím připojit. Nebo ještě něco ?
Já ten H-most stejně budu řídit mikroprocesorem, takže ten by mohl postupné otvírání a zavírání tranzistorů udělat sám.

H-Bridge jsou ty 4 tranzistory (+ drobná bižuterie), driver jsou pomocné obvody pro buzení gate těch mosfetů. Nějaký driver potřebuješ tak jako tak, protože přímo z MCU to na 24 V nejde a musíš dát pozor na to, že napětí G-S obvykle nesmí překročit cca 20 V a dále musíš definovat tzv. dead time. Pokud se ti s tím nechce bavit, můžeš použít 2x IR2104 nebo 1x L6201.

Driver pro výkonové tranzistory se používá z několika důvodů - 1) dodá/odebere rychleji potřebný náboj na otevření/zavření mosfetu (uvažuju, že máš v úmyslu používat mosfety), 2) napěťové přizpůsobení (MCU nemá dostatečně vysoké výsoké výstupní napětí na spolehlivé sepnutí mosfetu), 3) high side driver umožní použití N mosfetů na horních pozicích v můstku.

Pokud je ten driver určen k řízení mosfetů na horních pozicích v můstku, musíš k němu zpravidla připojit ještě diodu a malý kondenzátor (viz datasheet).

díky, tak to ho tedy použiji
tady v datasheetu je hned to první zapojení:
http://www.gme.cz/_dokumentace/dokumenty/399/399-176/dsh.399-176.1.pdf

Co to znamená IN a SD s čarou ? Jak ten driver ovládám ?

in je vstup a SD s čárou je enable. Taky je dobré vědět, co tím H-mostem chceš spínat. Ten horní tranzistor je spínaný přes bootstrap, takže nedokáže být seplý nekonečně dlouho.

Takže in-kladný je jeden směr a in-nula (nebo záporný?) je druhý směr ?
chci ovládat peltiera - chlazení / ohřev. aby to bylo schopno aspoň půl hodinky/hodinku v kuse fungovat. Co je to konečně dlouho sepnutý ?

Horní N-mosfety potřebují napětí cca 24 + 10 V a to se dělá tím kondenzátorem a tento se po chvíli samozřejmě vybije, půl hodiny to nevydrží.
Peltier mění situaci, můžeš to udělat s N/P mosfety, dolní N, horní P a nemusíš řešit dynamické parametry, takže ti na buzení stačí bižuterie několik T+R a ZD na cca 15 V.

a nebudou vadit již výše zmíněné nevýhody mikroprocesoru - rychlé přivedení/odčerpání náboje, napěťové přizpůsobení (to bych holt v případě potřeby vložil za sebe další spínací tranzistor připnutý na napájení cca 15-19V anebo na zem, dle potřeby.
Nahoru bych dal P-mosfety.
Ty ZD (zenerovy diody předpokládám) jsou již zakreslené ve schématu tranzistoru (př. IRFZ44), nemusím je tam tedy dávat?

Pokud to chceš držet zapnuté půl hodiny, tak rychlé odčerpání náboje nemusíš řešit.
Ty diody ve struktuře mosfetu jsou ještě jiné diody. Pokud to chceš napájet přímo z 24 V, tak zenerovka patří zapojit mezi G-S aby napětí nepřekročilo cca 15-20 V a to pro N-P mosfet.
Napěťové přizpůsobení musíš dělat určitě, výkonové mosfety potřebují cca 10-15 V mezi G-S.

a ta zenerovka průchozí jakým směrem ?
Jinak regulaci výkonu chci dělat PWM (nejspíš na ty spodní tranzistory), takže to trochu dynamické parametry potřebuje

Jako pomůcka ti může sloužit, že při napájení 24 V pro spodní N-Mosfet potřebuješ 0 V a 15 V a pro horní P-Mosfet potřebuješ 24 V a 9 V.

No tak to jsme si nerozuměli, napřed píšeš něco o půlhodině a pak o PWM
S PWM se vracíme k 11:59:16, jen s drobným dodatkem že pro správnou funkci bude PWM fungovat jenom v rozsahu 1-99 %, což ale v praxi není na závadu.

Jo tak to je pravda. Ale ono to PWM může být i pomalejší, třeba 50 Hz, možná i jenom 5 Hz.
Takže teda 2*řadič IR2104

Tak takhle jsem nakreslil zapojení. Bude to takto fungovat ?
Z mikroprocesoru by vedlo in - přepínal by směr proudu (chlazení/ohřev) a sd s čarou - na něm by byl PWM signál, díky němu by to topilo/chladilo hodně nebo málo.
Frekvence PWM bude cca kHz, desítky kHz, možná i méně, ještě uvidím.
Jakou hodnotu mají mít ty odpory a kondenzátory. Diody stačí 1N4148 ?
Díky za rady. (viz fotka v galerii)

Tak tohle ti fungovat nebude...

a pročpak prosím ?

Proč to nebude fungovat? Protože máš ty IN propojeny a buď ti to zaráz bude otvírat horní nebo dolní tranzistory. Musíš dát před jeden IN invertor nebo tam dej jiný IR21** který má invertovaný vstup.

No proto jsem tam u toho druhého IR2104 přehodil svorky Lo a Ho. Ale zdá se tedy, že Ho musí vždy spínat ten tranzistor u napájení a Lo ten u země. Takže ten druhý zapojit stejně jako ten první a dát mu do cesty před IN invertor ?

Konfrontoval jsi datašit? ten Low Out = nízký, dole. High Out horní. Když ty vyvody prohodiš tak to po tobě možná střelí nožičkama. Dej tam 2x ten IR2104 a před jeden dej invertor např z NPN...

ano, koukal jsem do datasheetu. invertor z npn bude stačit ? Je dost rychlý ?
Ten kondík mezi napájení a zemí (je kreslený v datasheetu, ne u mě) u těch MOSFETů je k čemu ?
Teď jsem koukal v GME IR2104 nemají, kde jinde by mohl být ?

Řekl bych, že jsi ten datašit moc neprohlížel / nepročítal. Ten kondík mezi Vs a Vb a co na něj vede dioda tam být musí.
Karlos: "Ten horní tranzistor je spínaný přes bootstrap" kondenzátor, slouží k plovoucímu buzení horního FETu.
Jestli to musí být IR2104 tak možná TME, farnell, arrow... příp. si tam dej IR2101 nebo cokoli vhodného z rodiny IR21**

Já jsem myslel kondík až úplně vpravo jakoby paralelně k zátěži a celým MOSFETům.
Když se kouknu na datasheet jiného - IR2101, tak k zátěži jdou 2 svorky (u IR2104 jen jedna) - jak je zapojit ?

Myslíš ty kondy C2,4 ve tvém schématu? Ten IR2101 má 2 neinvertující vstupy. Takže propojíš IO1 Hin a IO2 Lin a pak IO1 Lin a I02 Hin. Příp. si sežeň IR2103 ten má tuším jeden vstup invertující. Ale vybíral bych spíš podle toho, co mají v nejbližší drogérii.

Ne myslím např. zde na datasheetu
Ten kondík v typical connection úplně vpravo
A ty dvě svorky myslím ty dvě úplně vpravo označené "to load" - ten IR2104 má jednu "to load", a druhou připojím z druhého IR2104, ale u IR2103 jich dostanu celkem 4 a jak je pak zapojit ? (viz url odkaz)

Ten kond je vyhlazovací kondík např. za usměrňovačem. TO LOAD propoj a vznikne ti polomůstek. Uděláš 2 polomůstky a mezi ně zapojíš peltiera. Do IO ti od každého FETu povedou 2 vodiče.

Pomůže mi prosím někdo s oživením. Jsem začátečník a nějak mi to nejde.
Dělám zapojení dle obrázku, 2*IR2104. Na SD s čarou přivádím PWM (0-5V), na IN přivádím 0V (jeden směr - na první IR204) nebo 5V (na druhý IR2104), pro změnu směru na zátěži přehodím napětí na IN. Odpory před gate mám cca 1kohm. Napájení IR2104 i mosfetů je +5V, což je asi málo, ale stejně na výstupních pinech Ho, Lo nemám téměř nic (1,3V a 0V). Kde může být chyba ? Díky za všechny rady. (viz url odkaz)

Chyba je v tom, že napájení musíš mít alespoň cca 10V, jinak je výstup blokován.

jo, už to funguje (je to připojeno na 19 V)
Díky

Je to pomocný vývod od katody. Abys mohl pohodlně připojit budicí trafa.
Změř si to ohmetrem. Je to spojené se silovou katodou na pouzdře.

Dík, mě to pak napadlo změřit a opravdu je to spojené s katodou. Katoda je u tohoto TY lano.

a ty CKD tyristory nemaji gate?

Z čeho tak usuzuješ?

Zandi si do drogérie (klasická, žádný DM a podobný voňavkárny) a ptej se po drcené kalafuně. Je to v myslím 0,5 nebo 1kg balení. Tím pádem máš nadosmrti vystaráno
Doma si vem plechovou mističku (např. od paštiky) do teho nasyp trochu kalafuny a na vařiču mírně zahřívej, doporučuju dát pod to ještě alobal, aby ti ti náchodou nevypěnilo. Až se to rozpustí tak pomalu přisypávej, abys to měl plný, nech vychladnout a je hotovo

Přesně tuhle myšlenku jsem aplikoval do praxe. Zakoupil jsem 1kg drcené kalafuny. Musel bych sice žít asi 200let, abych ji spotřeboval, ale znáte to: když byla zhruba za stejné peníze jako jeden malý kalíšek z GME, nekupte to.

Bohužel se ukázalo, že není kalafuna jako kalafuna! Tahle moje kalafuna má bohužel teplotu tavení tak vysoko, že se do ní páječka prostě téměř nezaboří!!! Tahle je, jak říká s oblibou Sendy, pouze na prasata a na housle.

Tak jsem si pokorně koupil kalíšek kalafuny určené na pájení a on mi zas vydrží několik let.

Je to prostě sázka do loterie, protože kalafuna na prasata nemá v garantovaných parametrech využitelnost pro pájení.

Já jsem si koupil kdysi kilovku kalafuny v "krystalech" (průsvitné kusy 0,0nic-5cm + prášek) a páječkou jedu přímo do nich, toto množství vydrží asi nafurt.

nevím, léta používám pájecí tuk, je to asi 1000x lepší než kalafuna, vše vypadá profi a meje se to jarem a horkou vodou

pájecí tuk?

Já sem kdysi koupil kilo v pytlíku a to mám asi také fakt do smrti. Pěkně voní. Bývalý šév v práci jednou omylem koupil jakousi smradlavou. S tou se nedalo dělat, pak už trefil tu správnou.

Pájecí tuk -> Jestli se jedná o Lötfett od firmy Stannol, tak to tedy potěš koště: http://www.stannol.de/Englisch/techinfos-Dateien/TI_FG_FluxGele_EN.pdf
Píšou tam totiž: "Použití v elektrických a elektronických zařízeních je vyloučeno."

Oba jsou vhodné, pokud je vybráno správné provedení.
Oproti rozšířené představě některé keramické jsou mizerné na vyšších kmitočtech(dáno hmotou) a některé foliové jsou vyhovující i na vyšších kmitočtech (schválně neuvádím konkrétní číslo).
Dneska se fóliové kontaktují z čel svitků, takže mají malou indukčnost, což jim bylo dříve vytýkáno.

Můžeš tam dát obojí. Na maličkém motorku pro fén, vláček apod bývají keramické placky, ale v odrušovacích členech třeba pro vrtačky, mixéry bývají foliové.
Hodnotu řádově stovky nF, to záleží na motorku. Vypočítat to neumím a nemá to ani moc smysl.

Když už tam dáváš tranzistor, předpokládám, že to napájíš stejnosměrně. V tom případě se osvědčuje dioda paralelně k vinutí motoru, vůči napájecímu napětí pólovaná v závěrném směru. Statisíce doporučení, miliony děkovných dopisů.

Na střídavinu se dají koupit zalité "zhášecí" RC členy (uvnitř je v sérii odpor 100 ohmů a kondík 100n/250VAC). Sežerou dost, ale ne všechno. Ve střídavém obvodu ale nebývají tranzistory, pokud není řeč o koncovém stupni měniče. A i v něm se používají většinou diody...

Ano ano to mám, antiparalelně BYW29-150, jedná se o motorek do airsoftové zbraně s permanentními neodymitovými magnety. Ano je to DC. Tranzistor je mosfet.

Zítra pošlu.

Scháním schema zapojení PU 500. Hodnoty součástek mám

http://www.elektromichal.wz.cz/kon/PU500.zip