Záleží na tom, jakou, co od ní čekáš a v jakých příjmových podmínkách ji hodláš provozovat.
Strejda Gůgl mi za O,3s našel tuto stránku:
http://www.stereomag.cz/print_clanek.php?id_cl=992
Když klikneš na výkres antény, dostaneš to i s rozměry.

ČTRNÁCTIPRVEK UKS-14 Jaeger Welle (zisk až 11dB) táto vyzerá zaujímavo , ja by som chcel prijímať rádia ktoré sú v pásme Vkv +Fm a v tom pásme Fm je 1 rádio odo mňa vzdialené cca. 75 km a výkon je 200Watov . ide o slovenské rádio One z vysielača Levice -Mýtne Ludany - bližšie info na : www.radia.sk

FM (frekvenční modulace) je jen jiné označení rozsahu VKV. Nejsou to dvě pásma.

vďaka za info , v rádio problematike žiaľ nie som expert .

Vypadá to na jednoduchý svislý dipól, čili kruhový vyzařovací diagram. Obávám se, že už na 20 km (a nejspíš už blíž) bude ti UKS málo.

Hill čo je to to UKS ?

UKS je přece ta anténa UKS-14 nebo UKS-18. Zatím nejvýkonnější, co existuje. Její pomocí lze s krátkým svodem ulovit na 20-25km stanici o výkonu 200W kdykoli, na 30 a více km jen za dobrých příjmových podmínek. A nijak výrazně ti nepomůže ani anténní předzesilovač (v místech, kde je blízko silný vysílač, je dokonce zesilovač příčinou zarušeného příjmu v důsledku křížové modulace), protože rozhoduje poměr užitečného signálu k šumu vstupu. A je celkem jedno, jestli jde o vstup tuneru, nebo vstup zesilovače.
Jinak řečeno - když signál zachytíš na tříprvkovou anténu alespoň v šumu, pak ti výkonnější anténa pomůže ke kvalitnímu příjmu.

nemá prosím niekto schému ako zostrojiť tú anténu nemeckej výroby -UKS-14 Jaeger Welle ? vďaka za skoré odpovede.

http://www.dipolnet.cz/profesionalni_fm_antena_ar9-ccir-ukf-fm_A8530.htm---tak - poprípade nemá niekto schému na túto anténu , polarizácia je Horizontálna aj vertikálna .

zkus tuhle http://www.misovystranky.wz.cz/ stavěl jsem jich několik a osvědčili se mi i na místech kde nejelo nic jiného .. Je ale trochu větší .

a aj táto anténa je vertikálna aj horizontálna ?

na co chceš vertikální a horizontální ?? zkus jí a uvidíš jestli pojede ale vzhledem k tomu že nepíšeš ani jestli jsou překážky ve směru vysílače , jestli bydlíš níž nebo výše než vysílač tak těžko poradit

a pokud se nepletu tak tak ty antény cos tady hodil odkazy tak přijímají signál buď vertikálně nebo horizontálně akorát bude záležet jak ji upevníš tak jako u všech antén ...Jediná anténa podle mně která umí jak horizontální tak vertikální příjem je anténa s kruhovým dipólem tu bys musel správně vytočit..

takže ja bývam v doline , vysielač na Rádio One Nr je tiež v doline okrem toho ma blokujú kopce a vzdialenosť je cca.75 km -tu je screen ktorý som spravil , moja poloha Obeckov a vysielač Levice-Mýtne Ludany (viz url odkaz)

aj keď je tam ako som si všimol uvedený vysielač v Lv , ale podľa tej mapky sa asi bude dať vyznať .

V tomto případě to bude pokus omyl ... chce to zkoušet jsi dost zastíněný ale nevím jak ti v tomto případě mám poradit chtělo by zkusit zjistit jestli někdo v okolí chytá tenhle vysílač a pokuď ano tak zjistit anténu.. ale jinak fakt nevím.. Je to už nějaký pátek co jsem tohle dělal.

1. Zadováž si 3 prvkovú anténu. Ak s ňou nič nechytíš, škoda námahy.
2. Skúsiť príjem od Zvolena.
3. Rádio One je na satelite THOR 5

skúšal som 2 Kw ku mne nedoletí , ačo sa týka toho 3. bodu nemôžem vždy ,keď chcem počúvať rádio zapínať Tv alebo internet , je to dosť náročné na spotrebu energie , preto ten nápad z anténou .

Tak výkonné antény měly smysl před mnoha lety, kdy se vysílalo v jiném pásmu u nás a v jiném na Západě. Jenže vysílače Kahlenberg, Jauerling, Gaisberg, Hoher Bogen, Brotjacklriegel, Ochsenkopf nebo Hof měly výkony v řádu desítek až stovek kW a jejich anténní systémy vysílaly i na naše území.
Ani tak nebyl příjem spolehlivý každý den a v kteroukoli hodinu, přece jen vzdálenosti 220-250km už byly trochu moc. Později, když jsme měli námitky proti tomu, proč nám předávají nový dům s STA, v níž ještě byla instalovaná vložka pro pásmo 66-74MHz, když se v něm už nevysílá, dostali jsme z tehdejšího Inspektorátu Radiokomunikací vyjádření, že nad 30km (nejbližší vysílač byl tehdy 35km daleko, ale bez odrazů použitelný až 74km) nemohou slíbit stabilní příjem. A to se výkony u nás pohybovaly mezi 60kW a 100kW EIRP...
Tak nečekej, že na tu vzdálenost trvale zachytíš nějakých 200W EIRP vysílač. Na jakoukoli anténu. Za mimořádných příjmových podmínek ano, ale to si tipnu na dva týdny v roce (a to jsem ještě optimista).

http://www.dxradio.cz/jidxc/antenne.htm k tejto anténe mám pár otázok : 1. aký by bol vhodný materiál na zostrojenie antény, 2. ako je riešená táto anténa čo sa týka napájania - myslím kábla k gramorádiu - (kde je presne umiestený kábel na anténe). ako to vidieť na priloženom odkaze . vďaka za skoré odpovede.

Vždyť to tam všechno máš: na ráhna hliníkový uzavřený profil Jäkl 22x22mm, na direktory i reflektor hliníkovou kulatinu průměr 10mm (když seženeš hliníkový kabel s jádry o průřezu 75mm2, rozhol ho, narovnej a použij.
Zářič je skládaný dipól široký 1470mm, vysoký 100mm, montuje se sklopený vůči ráhnu o 33°.
Na koncích má tento dipól něco mezi 240 a 360 ohmy, tak tam dáš normální symetrizační člen pro VHF 300/75 ohmů.

-> Hill, jo to byly doby. Take jsem v Praze zkousel chytat vysilac Hof. Mel jsem 4 anteny X-color, ty dlouhy, co delali v Chlumci Mel jsem je na strese a jeste na vysokym stozaru. Televizku v prvnim patre, aby nebyl dlouhy svod. I tak to fungovalo jen obcas. I s antenim zesilovacem.
V rce 1988 jsem zacal stavet satelitni antenu. Puvodne jsem o ni uvazval uz za studentsky brigady v CKD lokomotivka, kde se planovalo ji vyrazet z plechu. To se nerealizovalo, tak jsme udelali kopyto a laminovali jsme ji. Jeste ji mam, ma prumer 120 cm.

Jo, Hopkinsi, ale tady jde o dálkový příjem v pásmu VKV, dobrý FM přijímač si poradí se signálem o 30-40dB slabším, než potřebuje televize pro aspoň přijatelný obraz. Při srovnatelném výkonu vysílačů je jasné, že v Podkrkonoší jsme měli radost aspoň z toho rádia.
Sice jsme se o TV příjem pokoušeli taky, ale chodilo to vždycky tak jeden týden v květnu až červnu a týden začátkem října. Jen na K6 (tehdy 60kW) kolem tohoto období rušil signál ORF-1 z Kahlenbergu (400kW), protože má stejnou nosnou obrazu jako vysílač Krásné a je za ním, když ne v zákrytu, tak rozhodně pořád na vrcholu diagramu antény. A yagina s méně, než 9 prvky případně bez zesilovače, byla nejmenší použitelná anténa i pro to Krásné. Tenkrát se ale po půlnoci vysílače ČST vypínaly, takže pak se na ORF-1 dalo koukat většinu roku. Jenže po té půlnoci tam toho ke koukání stejně moc nebylo.
Dnes je to všechno k ničemu, protože těch frekvencí je poblíž obsazených moc jak v televizních, tak rozhlasových pásmech tuzemskými programy, převážně komerčně sterilními...

a ešte sa chcem spýtať - existujú zlučovače na rádiový signál (myslím napr. ku gramorádiu ), ak áno nemá prosím niekto nejakú schému ako by sa dalo takéto čudo vyrobiť. vďaka za skoré odpovede.

To bys měl napřed vysvětlit, co má ten slučovač slučovat nebo rozdělovat, a proč to má dělat.

Hill plánujem 2 vertikálne antény + tú Jager Velle a zato ten zlučovač či sa bude dať zlúčiť signál , a či sa napr. nebudú prekrývať signály ak by som dal všetky 3 antény na 1 tyč ,kde som mal voľakedy dnes už nefunkčnú analogovú anténu na TV príjem . vďaka za skoré odpovede.

http://svetelektro.com/clanky/vyroba-smerovej-anteny-hb9cv-pre-pmr-209.html tu je ten link na tie 2 vertikálne antény

-> Hill, jo to mě TV také chodila tak nějak jen na jaře v podvečer nejlépe. Ale s VKV, to nebyl problém, měl jsem velikou Yaginu a na VKV jsem chytal Bayern III celkem běžně celý den i večer, po celý rok. S televizí problém byl, to je fakt.

Udělat si anténní dvojče nebo čtyřče pro zvýšení směrovosti a tedy i zisku, to lze. Ale existují určitá pravidla pro vzájemné vodorovné i svislé rozteče antén i pro impedance a délky vedení od jednotlivých antén tak, aby se neporušilo přizpůsobení a signály se sečetly přesně ve fázi.
Jestli ale chceš v pásmu VKV použít víc antén v různých směrech, žádný slučovač ti nepomůže. Zvlášť, jestli ty antény přijímají signál se stejnou polarizací. Jednou anténou budeš přijímat přímý signál, druhou "duchy", tedy odražený signál téhož vysílače, což povede k zdánlivě nevysvětlitelně vysoké hladině šumu a různých hvizdů a cvrlikání při stereofonním příjmu, které zcela nezmizí ani při vypnutém stereodekodéru.
Pro takový případ je lepší použít dálkově ovládaný (reléový nebo diodový) přepínač antén, tím se uvedených problémů beze zbytku zbavíš.
Jestli je každá anténa pro jiné pásmo a tedy i pro různé přijímače, lze někdy slučovače použít, někdy je vhodnější signál dostat do přijímače od jeho antény vlastním kabelem. To se nedá bez proměření a vyzkoušení na místě tak jednoznačně říci.
I na věštění z křišťálové koule s novými baterkami jsi dal málo informací: co za antény chceš slučovat, tedy na jaká pásma.
Filtry propouštějící jen kmitočty od... nebo do..., z nichž lze slučovač sestavit, rozbočovače a odbočovače profi kvality najdeš na stránkách ZVT (PREVIS.SK), co do parametrů zcela srovnatelné dělá například TEROZ Loštice a ještě pár firem.

to One Rádio je vertikálne aj z Levíc aj z Lučenca , LVmá výkon 200Watov a LC bude mať 500 Watow , signál sa mi bude aj tak pliesť keď budem mať tie 2 vertikálne antény na 2 úplne odlišné smery ? hill nemáš prosím napr. Skype slovne sa to dá hádam lepšie vysvetliť ako písaním na odpovede niekedy aj do 10 riadkov. vďaka za tvoju skorú odpoveď.

Jestli chceš slučovat antény pro totéž pásmo z více směrů,
- buď je budeš muset přepínat,
- nebo musíš anténou otáčet (pořídit si rotátor, ale u vertikální polarizace není jednoduché správně uchytit anténu, stožár nesmí být nezi prvky a rovnoběžný s nimi)
- nebo musíš počítat se ztrátou ve slučovači (nejvhodnější je hybridní slučovač: ten ti z každé antény sežere 4dB, pokud jsou dvě; pro tři antény sežere z jedné z nich 4dB a ze zbývajících po 8dB. A průvodní cvrdlikání mnohonásobného příjmu ti tam bude rušit stejně.

Jinak mám skajpa, ale moc ho nepoužívám.
Taky proč, když se tu takto může přidat někdo místní, kdo to tam u vás zná? To jsou věci, které bychom spolu ani po skajpu nevyřešili.

a nevieš prosím aký je rozdiel medzi medzi 50 a 75 ohmovým káblom ? vďaka za skoré odpovede.

zato sa to spytujem lebo napájanie do gramorádia má byť na 75 Ohm ale kábel má byť len 50 . nebude to nejak rušiť , poprípade robiť efekty v pozadí ak by som dal . napr. 75 Ohmový kábel ? ( myslím šum, cvrlikanie alebo iné zvuky v pozadí.) .

kabely, podobně vstupy vf přístrojů a výstupy antén mají tzv. impedanci. Když připojíš 75 ohm kabel na 50 ohm vstup nebo opačně, pak signál se bude zčásti odrážet a dojde ke ztrátám. Tzn, když máš anténu 300 Ohm, musíš dát kabel 300 ohm nebo výstup z antény převést na 75 ohm, na který napojíš koax 75 ohm a dole to zase přizpůsobíš. Potíž je v tom, že nc neni zadara a přizpůsobení ti také sežere část výkonu. Kabel sám o sobě, i když je přizpůsobený na obou stranách, také něco sežere. Pokud máš kabel 50 ohm, tak ten je pro měřící přístroje. Kup si kabel 75 ohm.

prosím vedel by si mi poradiť nejakú anténu na Vertikálnu polarizáciu na príjem rádií podobného typu ako je Jager aby sa dala napr.z rotorom (ospravedlňujem sa ak som to napísal nesprávne ) alebo je to z motorom ? natáčať do všetkých smerov , lebo tá atnéna( na ktorú som sem dal ten link) sa vraj používa na príjem z rádio vysielačiek a ja by som potreboval výlučne na príjem rádií . vďaka za skorú odpoveď.

Panebože, tak si jí kup, to je těch 50€ co to stojí moc ?

Niecze, jak te tady pozoruju,tak je docela evidentni, ze ten prijem je nad tve sily a schopnosti. Dobry radce, se kterym souhlasim, ti radil, abysis pujcil co nejziskovejsi antenu pro FM II(89 -108MHz), tu upevnil na strese, k ni pripojil nizkosumovy predzesilovac(pokud ho sezenes) a zkusil na radiu zachytit potrebnou stanici, pokud ji zachytis aspon zasumenou(radio by melo mit vypinatelnou sumovou branu), tak ma cenu uvazovat o stavbe monstrozniho antenniho systemu s rotatorem.Pokud ji ani nezaslechnes tak je treba se smirit s nemoznosti prijmu. Jaky prostor a jake moznosti pro uchyceni ant systemu mas na strese? Jake vybaveni (zamecnicke,strojni) mas pro vyrobu mechanickych casti? Kolik je ti let a kolik mas penez? Mas nekoho kdo ti s tim bude pomahat? Chtit muzes leccos, ale je dobre predem zvazit sve moznosti. Mozna by bylo dobre obratit se nejdriv na odbornou firmu, aby ti zmerila, jestli je prijem teto stanice u tebe realny(firmy ktere montuji TV anteny),u nas ti moznosti prijmu za 300 - 1000Kc zmeri.

pomocí tlačítka ratsnest najdeš je vedle auto, či pod hole (vlevo na liště)

rozměry prosim do 1x1x1 [m]

Minimalisto

http://cgi.ebay.com/DC-0-20A-6C2-Analog-Amp-Panel-Meter-1PCS-/380342516130?pt=LH_DefaultDo main_0&hash=item588e2e39a2#ht_2276wt_1140

díky ti

Můžeš to tak udělat.

a)na nabíječku není potřeba výstup filtrovat
b)je to blbost, jelikož takhle zapojené by si každé to trafo zatěžoval jednocestně.
c)trochu si vypiluj češtinu, pokud chceš komunikovat

"b)je to blbost, jelikož takhle zapojené by si každé to trafo zatěžoval jednocestně."
Nevidím důvod, proč by to tomu trafu mělo vadit.

Bude se to sytit Jezevec.

Já se taky sytím a dělá mi to dobře...

No, on když je plnej žaludek, tak se odkrví mozek a hůře se přemýšlí.
U některejch lidí mám dojem, že jsou neustále přežraný

Já se spíš pozastavuji nad formulací, že trafo s vyvedeným středem se Ti tam nevejde a vzápětí tam ty trafa chceš nacpat dvě. Jde o omezení mechanického rozměru v jedné ose? Ani netuším, co to má za výhodu, cpát tam trafo s vyvedeným středem - o přepínání nějaké odbočky se nezmiňuješ. Co to má být za nabíječku a s jaké aku s ní chceš nabíjet?

když se ti tam vejdou dvě trafa bez vyvedenýho středu, tak tam dej jen jedno trafo bez vyvedenýho středu a usměrni to plným můstkem se 4 diodami.

Radek bastlím zešuplíkovejch zásob.Jedno velký trafo se mě tam nevejde zatím co dvě o polovičním výkonu jo.Hopkins bude to nabíječka gelovejch akumulátorů řízená komparátorem.Pedantům přes pravopis se omlouvám ale já tomu ani veškole moc nedám.A hlavně píšu rychle.

To s tím sycením je zajímavý postřeh, může to i pravda ale jednocestných usměrňovačů a nabíječek jsme dělali spousty a nikdy to nevadilo. Zkoušel jsem připojit halogen na 12V trafo přímo a potom přes diodu a nic se nedělo. Jak jste na to došli? Teoreticky ano ale prakticky to funguje.

mi-ro a co jsi si myslel, že to trafo vybouchne, nebo co ?
Bude jenom přetížený. Přestože si odebíral cca poloviční výkon, tak odběr byl klidně s tou diodou vyšší.

Příklad, který jsem teď odměřil:
300W toroid, zatížený odporem na 1A primárního proudu, po zatížení stejným odporem s diodou, tedy 1/2 výstupího výkonu primární proud vzrostl na 1,5A. Měřena efektivní hodnota elektromagnetickým ampérmetrem.
U malých traf, které jdou měkce do sycení a se to tolik neprojeví. Čím tvrdší a lepší jádro, které jde ostře do sycení, tak tím je to horší (orientované plechy - toroidy a C jádra).

je to součástka z bývalé Deutsche Demokratische Republik (to byly ty "hodní" němci). To Q s jedničkou znamená Erste Qualität, čili 1.kvalita. Mělo by tam být nějaké logo, z toho by se poznala fabrika. Ale VTH označení ukazuje na nějaký VEB z koncernu RFT.

žádné logo tam právě není .. koukal jsem na to googlil a nic..

jo ještě něco, to Nr. 3986 je výrobní číslo. Jinak ta skleněná baňka mi připomíná teplotní čidlo. Já mám velmi podobné, spíná na 38,8°C a je od RFT VEB Jena. Dělali se prý do nějakých líhní. Akorát označení je jiné. Zkus tu otázku nahodit na nějaké východoněmecké fórum o elektronice. Někdo ti tam určitě napíše.

na té nálepce na kruty, vlevo od VTh je nějaká malůvka. Pootoč to a vyfoť tu malůvku.

nemám to teď usebe můžu nafotit odpoledne . Ale ta malůvka je to Q s jedničkou

Nikdy jsem to neměl v ruce, ale takhle nějak vypadal fotoodpor pro pyrosenzor teploty.

Mám schéma jen na osmsetčtrnáctku, ale asi to nebude příliš odlišné:
- stabilizátor ladicího napětí MAA550 (IO421) drží?
- dráhy potenciometrů ladění (včetně předvoleb) jsou v pořádku?
- nemáš navlhlé keramiky v tuneru, zejména C122 a průchodkové C103, 109, 123 a 129?

PT2314 je spravny nazov obvodu, ktory je tam pouzity.

Začátek vinutí.

To se tam vysrala moucha

A jak se vysere vždycky tak přesně, že?

Tak si spočítej, jak velký zdánlivý odpor ty kondenzátory mají při 50Hz, nic jednoduššího. Ale píšou tam svodový proud pod 1mA, takže odhaduji, že tam bude celková kapacita mezi mínusem a PE nanejvýše 1On, spíše ale podstatně méně.

Bude toto fungovat? (viz fotka v galerii)