Programujes ho z origos paralelneho portu ci z nejakeho adaptera?

je to original ale nevim jestli je vubec funkcni (LPT) (tu desku mi původní majitel v igelitové tašce s ostatními deskami) integrovana zvukovka uz nefunguje a ovladac mam z internetu je to deska K7 master

tento problém vyřešen omylem sem místo propojení pin3-pin11 a pin3-pin12 všechny uzemnil cyba dps ale mam ted problem pri zapisu napise device missing or unknown device (-24)

u prsta mě to psalo když jsem měl frekvenci programátoru víc něž 750KHz

Omlouvám se, jedná se o typ CA3262AQ.

http://www.findchips.com/avail?part=+CA3262AQ nikde nic (viz url odkaz)

Tady: http://www.earthtron.com/electronic-components/CA3262AQ
se chlubí, že mají 1.000 kusů.

Napsal jsem tam, tak uvidíme

Myslíš to tak,že když na cívce relé nebude napětí,tak budou kontakty sepnuty a naopak ? V tom případě použij pro vstup 5 a výstup 1

Takže, při zapojení s 555, která počítá určitý čas by to mohlo vypadattakhle ?

http://tvorba.bezlepkova-kucharka.cz/rele2.png

Když mezi jp3 a jp2 bude onen obvod, který je buďto rozpojen nebo spojen :)

pokud je to rele na 5V a stačí mu maximální příkon daný tou 7400

ano rele ja na 5 voltu ..

ještě k oné konstrukci .. potřebuju spočítat dělič napětí, jestliže je vstupni napětí 45 V a výstupní potřebuju 5 V

Potřebuju vypočítat R17 a R18
http://tvorba.bezlepkova-kucharka.cz/fullsch.png
Nemám totiž páru, jaký bude odběr proudu

R17 7k , R18 1k např. jinak na googlu je spousta programů pro výpočet.... třeba http://kocajz.ic.cz/download/vypocet.html (viz url odkaz)

jja dělic umim vypocitat .. jen me vrtalo hlavou to koli kto zere proudu..

a bude stacit 5.5mA k rozbehu vseho co je v tom schematu ? to je moje dylema prave .

Stačí mrknout sem:
http://www.omron.com/ecb/products/pry/111/g5v_1.html
na "Rated current" a zjistíš, že jen relé na napětí 5V potřebuje proud 30 mA. Ale ty budeš potřebovat (kvůli úbytkům na výstupních obvodech 7400) spíš relé na 3V (50 mA) a to ti 7400 nedá.
Nezapomněl jsi na stabilizaci napájení pro logiku?

mno asi zapomel..

aha, tak to byl asi blbý nápad .. v tom případě se vykaslu na tu 7400 a dám zapnutí hned po zapnutí do el proudu ..

upraveno zde
http://tvorba.bezlepkova-kucharka.cz/newsch.png - upravil sem to rele , bylo by sice lepsi to spinat tym tlacitkem celej ten chod ale co nadelam udelam si tam vypinac :)

myslíte že je to teď už ok ?

ps: jak se dela ta stabilizace pro logiku ?

555ka ti to možná neutáhne, nebylo by lepší použít k tomu tranzistorový spínač? stabilizátor si najdi na gme 7805 a podle datasheetu to zapojíš.

555ka dá z výstupu max 200mA to by mělo teoreticky utáhnout nebo ne ?

tak tos mě dostal, čekal bych tak do 50mA takže jestli da 200mA tak to zvladne.

j zvladne viz http://www.gme.cz/_dokumentace/dokumenty/312/312-003/dsh.312-003.1.pdf

Taky mě dostal z tou 7400 protože sem si na to nedával vůbec pozor..

Dej si pozor na spínání indukční zátěže 555kou. Musíš do SÉRIE se zátěží dát diodu (v propustném směru, pochopitelně), jinak má 555ka snahu se nevypočitatelně zasekávat. Diodu paralelně k zátěži tam pochopitelně nech.
A pozor na to, že 555ka v provedení CMOS má povolený mnohem menší výstupní proud.
Koukni, jaký proud budou ještě potřebovat ty ostatní obvody, TTL docela žerou. Napájet tenhle obvod přes dělič asi nepůjde...

tak dal jsem tam tu diodu...
viz http://tvorba.bezlepkova-kucharka.cz/newsch.png

Jeslti to bude stačit proudově ten dělič to nevím ani jak na to přijdu.
Co použít jiného než dělič ?

"Co použít jiného než dělič ?"
No stabilizátor napětí přeci. Trochu problém je s tím vstupním napětím, ale LM317HV (http://www.gme.cz/cz/lm317hvt-p331-058.html) má povolené vstupní napětí 60V. Ale abys nepřesáhl jeho povolený ztrátový výkon, tak před něj musíš předřadit výkonový rezistor, na němž se trocha napětí ztratí. Nastuduj si za domácí úkol ohmův zákon a pak si dokážeš sám snadno spočítat jak hodnotu jeho odporu, tak potřebné výkonové dimenzování.
Ovšem asi by to místo konstruování stylem otázka-rada-další otázka chtělo nastudovat ještě něco více o elektronice. Zatím to vypadá, že jsi tímto oborem zcela nedotčen.

nedotčen ? to bych si neuměl navrhnout ani to schéma teď už to jen dolaďuji a jsem rád za existují takoví ochotní lidé, co umí poradit..

Je pravda, že toho ještě mnoho nevím, taky mám dokončený jen 2hý ročník el.prumyslovky (spseol.cz).

jen tak na okraj, ten třtí vývod relé neuzemňuj... šlusneš si napání...

děkuji v tom případě ho nemusím vůbec zapojovat a nebo tam dat nějaou zátěž a pak uzemnit ..

Vubec ho nezapojuj...

Ok takže jsem tam nakonec dal LM317T
viz
http://tvorba.bezlepkova-kucharka.cz/newsch.png

Kde R38 dám 180Ohmu 1W (doufám že bude stačit povolenej proud něco kolem 56mA dyštak zvětším )
Potom bude R17=330Ohmu a R18=100Ohmu
A dostanu výstup něco kolem 5.04V což by mělo být ok

mam tam chybu R18 bude 1000 Ohmu.. :)

Sice to není ekonomické ale třeba odporovým děličem je to uplně nejjednodušší. Zvolím si jaky maximalni proud chci odebirat, spocitam celkovy odpor, a ten si pak rozdělím v poměru napětí jak potřebuju.

dělil jsem 3 řadamy (6x 2k2 0.6W), docela hřály. výkonově to neni zrovna hezké řešení, především že komplet bude potom v smd.

To máš pravdu ale myslím že u DC to ani jinak nepujde, vždy se to musí řešit ztrátami, tedy nic jineho mě u DC nenapada.
AC to je jina,

DC/DC měnič. STEP down třeba od maxima nebo linear by pro takovou spotřebu nemusel být zrovna složitý. Jen to vstupní napětí je dost vysoké - ale šlo by třeba i to srazit částečně na odporech/linearu na únosnou mez a následně dc/dc. Záleží, kolik na to máš místa an PCB a rozpočet.

de o to srazit to jen na přijatelnou mez pro lineár, případně mě napadla zenerka + tranzistor, rozpočet mizivej, místa ještě míň jinak ten DC/DC by stál víc než celá aplikace

Nejvhodnější je použít impulsní zdroj, úpravou startovacího odporu může pracovat už třeba od 60V. Vhodný IO je např. ICE2A265 nebo podobný. Malou nevýhodou je nutnost navinutí tráfka. (viz url odkaz)

tak díky za rady už jsem to vyřešil :) , děliř 1/2 + tranzistor se zenerkou.

A proč ten dělič?

abych snížil příkon na zenerku

Proud zenerkou nastavuješ odporem, velikost vstupního napětí s tím pak nemá co dělat.

80*0.06=4.8W nebo 40*0.06 =2.4W je určitě lepší, zvlášť když smd se prodává do 3W

Co to máš za pomýlený vzorečky, přece na zenerce je stále 12V. Může ti akorát víc topit ten odpor, ale ne zenerka.

12V? po předřadným odporu možná, ale pokud vým tak na zenerově diodě vzniká úbytek napětí rovný Uvst-Uz což v tomhle případě činí až 68V, pokud se pletu vysvětli to tak abych si z toho muhl něco vzít a ostatní také.

pardon *mohl

Ne, máš to nějaký domotaný. Zjednodušeně, zenerova dioda je vlastně obyčejná dioda s malým a definovaným "průrazem". To znamená, že ZD, stejně jako třeba LED nemůžeš připojit přímo ke zdroji, ale přes odpor, který omezí proud ZD na povolenou mez. Příklad, máš ZD na 12V při Iz 10mA. Podle vtupního napětí a velikosti Iz vypočítáš omezovací odpor, je to jako předřadný odpor u LED. Pro jednoduchost zde neuvažuji s další zátěží.
Nechceš to svoje zapojení radši nakreslit a dát do galerie?

Teď mě napadlo, nemáš ty tu zenerku náhodou v sérii. Ale píšeš, žes použil ZD a tranzistor, tak předpokládám sériový stabilizátor.

schéma nakreslený nemám, je to jen na batl desce. je to obyčejnej emitorovej sledovač

A víš jak funguje?

to doufám používám ho všede

*všude

poslední dobou mám tendenci se překlepávat či psát kraviny, na to asi pomůže RUM že?!

Tak proč potom píšeš takový kr...ny s tou zenerkou?

no dobře, přídávám odkaz na schéma. Popiš funkci a princip abych si to dobře pamatoval (viz url odkaz)

To cos namaloval je úplný nesmysl, funkci si najdi na netu, heslo "sériový stabilizátor"
Jak vypadá v praxi můžeš vidět zde http://files.zdroj15v3a.webnode.cz/200000268-8dc248ebb9/Usm%C4%9Br%C5%88ova%C4%8D%20a%20fi ltrace.GIF
tranzistory TA1 a TA2. (viz url odkaz)

nechápu proč by to byl nesmysl.... mám to před sebou a funguje to.

Funguje to náhodnou volbou odporů, zatiž emitor tranzistoru odporem cca100 ohm a napětí ti poklesne. Prostě to tvoje zapojení nestabilizuje. Když vyhodíš tu ZD, tak se napětí na emitoru téměř nezmění.
Jestli chceš, aby to korektně fungovalo, zapoj to jak to má být, viz předchozí odkaz, nezapomeň použít tranzistor na vyšší napětí (100V).

Zapoj to podle obrázku. (viz fotka v galerii)

když vyhodím zenerku, tak napětí na bázi jde 28V, pokles napětí nevadí, teď k obrázku v galerii. To jsem to měl prvně, problém byl že mi hřála zenerka, a to i když jsem zvyšoval odpor. Proto to mam tak jak to je.

Když to zapojíš podle obrázku z galerie, tak ZD poteče poteče necelých 12mA a nemůže se ti hřát. Jestli ano, tak to bylo špatně zapojené.

potom odzkouším, dle čeho se počítá výkon té zenerky?

Napětí na zenerce x proud zenerkou, to se přece neliší třeba od odporu.

doplnujuce info... znizil som jas na minimum vo win a notebook ide normalne. myslite ze je zla lampa? alebo fakt menic alebo ina elektronika?

Oprava. S minimalnym jasom zhasol po case tiez ale po ovela dlhsej dobe. Odhadom 5 min

reklamace....., nebo to otevři a měř.

neviete kde by som mal hladat menic a podsvietenie? jasne ze pri paneli LCD ale ako sa tam dostanem, prip. co pomerat....

najdi to co tam svítí a jed od vývodů, nekterý obvody mají elektronickou tepelnou pojistku, může bejt zaprášenej budící obvod a tím nechladit, nebo může bejt něco uklepanýho, případně špatná výbojka. možností je spousta. popřípadně to otevři a vyfoť a dej to tady do galerie někdo bude možná vědět víc. Hlavně dávej bacha kam šaháš elektrika je svině :)

Nazdar, inverter pre výbojku najdeš schovaný v spodnej časti monitora pod displayom. Najlepšie by bolo, keby si mal testovaciu výbojku, ktorá je stopercentne funkčná....a otestoval s ňou inverter. Ale odhadujem skôr zlý kontakt od invertera ku výbojke(raz som opravoval zlomený spoj na okraji trubice). Vypadáva to aj keď dáš jas naplno? Inak ak je to v záruke ešte, tak odporúčam reklamáciu...

v zaruke uz nie je, dnes to rozoberiem a pozriem sa na to ked bude cas

na tvoju otazku ti sice neviem odpovedat, ale lm317 je imho do zdroja velmi nevhodny, kedze pri prieraze pusti na vystup vstupne napatie

A který zdroj při průrazu regulačného prvku na výstup nepustí plné napětí?

Tu diodu tam dej. Další diodu bys měl dát i mezi vstup a výstup stabilizátoru (katodou na vstup, anodou na výstup). Ta buáde stabilizátor chránit před připojením vnějšího napětí na zdroj.

Zdroj už mám hotovej.Až na jednu maličkost.Skřínku mám kovovou mám ji nechat bez potenciálu nebo ji mám spojit z pracovní nulou zdroje.Tafo i sítovej spínač má dvojitou izolaci.Šnuru mám teda jenom dvojitou (bez vodiče PEN).

S pracovní nulou to nespojuj ani náhodou. Dneska už může být fáze i v pravo a navíc i kdyby v pravo byla vždy nula, některé zlodějky to otáčejí.
Buď nechej skříňku nepřipojenou a nebo tam dej trojlinku a skříň připoj na PE.

Já si spíš myslím, že krystalka měl spíš na mysli tou pracovní nulou záporný pól zdroje.

Jo tou pracovní nulou sem myslel záporný pol zdroje.

http://www.gme.cz/cz/s235e008-p118-085.html

bude to stačit?

Sice vypoctem by to dle mě mělo byt aspon 60R, je to tak?

co je na nožičce 2 toho XR? taky je tam ten kmit?

ano i přímo na IO je tento kmit. Při vysoké frekvenci se v tomto kmitu sin jakoby láme a sestupná hrana je spíše jako přímka než jako sin. Nástupná hrana je ok. trochu jako zde akorát na zde není vidět ten kmit http://pandatron.cz/?1247&funkcni_generator_s_xr2206 (viz url odkaz)

a ten tvuj osciloskop, ten vypada na analogovy, vid? Jakou ma ten signal frekvenci? A objevuje se to na vsech frekvencich? Na pandatronu to merili zrejme digitalem, tak ten jim to nemusel zobrazit.

Ano je to měřene analogem. Zákmit se začíná objevovat asi při frekvenci 10-12kHz jako tenká čárečka a se vzrůstající frekvencí se rozšiřuje do malé vlnky (na předešlé fotce, cca 50kHz) a při zvyšování frekvence přejde vrcholek sin do jakési dvouvlnky(cca 150kHz, jako spodní část na pandatronu).
Natočil jsem i video.
http://www.pctun.czechian.net/12kHz.jpg
http://www.pctun.czechian.net/60kHz.jpg
http://www.pctun.czechian.net/vid.mp4 (viz url odkaz)

Nejsem si jistý jestli to má něco společného s tvým problémem, ale kdysi v Amáru vyšel návod na generátor s tímto integráčem(nebo s tím druhým ??38) a tam upozorňovali na to, že integráč zlobí(patvary na průběhu), když má na vývody určené k přepínání průběhu připojenou parazitní kapacitu (reprezentovanou kapacitou přepínače a přívody k němu). V tom Amáru to řešili tak, že místo přepínače byly hned u pouzdra nějaké fety ve funkci spínačů.

az budu mit zitra chvilku cas vyzkousim připojit hned k vyvodum tu casovaci kapacitu a vyradit tim prepinac a kablik a napisu jak to dopadlo

a přepnutí průběhu propojím hned na dps také u pouzdra

tak připojení jak Ct tak přepínání přímo na vývody IO nepomohlo nějaký vliv to mělo ale jen minimální a zanedbatelný.

Tady je odkaz na schéma, kde taky píšou o tom přepínači tvarů:
http://www.upramene.cz/forum/files/gener_439.pdf
A mají tam ještě nějaký trimr na doladění zkreslení.

Já bych pro jistotu odpojil všechny ostatní tranzistory a zesilovače (T4, T5,..) a měřil samotný výstup z okleštěného zapojení IO. Může být, že ty zesilovače tahají za napájecí napětí a dochází k nějakému poklesu napětí nebo rušení. Je napájecí napětí hladké? Přidej další vyhlazovací elyt k tomu co tam je. Prostě mu udělej pomyšlení. Ale ono se to asi nezmění.
Pokud to bude zlobit i potom, tak je asi chyba v integráči. Dělal jsem generátor s MAX038 a taky nefunguje úplně přesně podle popisu. Zlobí mu výstup sync out.

Zajímavé je, že ta špička není na vrcholu sinusoidy, ale trochu vedle.

To schema z KTE je převzato částečně z časopisu Elektor, tam to je ale trochu rozsáhlejší, má to lepší, celotranzistorový zesilovač. Byl k té úpravě toho patvaru tam celkem pěkný článeček... Vyšlo to někdy v 80 letech. Jinak později k tomu vyšel ještě přípravek na rozmítáí...... Ono vůbec je dobrý kouknout do elektorů 80 let, ksou tam zajímavý konstrukce přístrojů pro osobní laboratoř...

eletrolit se měří střídavým proudem?

*elektrolyt

Údajně by měl tech 3,2 Voltu hravě vydržet, nebo vás napadá nejaky jiny zpusob jak doma bez osciloskopu a měřáku kapacity změřit hodnotu daného kondíku? Potrebuju merit kapacity cca 4,7 mF

Normální zapojení s NE555 jako MKO: neznámou kapacitu připojíš jako časovací, odpor časovacího obvodu dáš přibližně 9k1 (nebo paralelní kombinaci odporů 10k a 100k). Na výstup zapoj přes odpor LEDku.
A stopky k ruce. Vstup TRIG na okamžik spoj s kostrou a spusť stopky. Až LEDka zhasne (nebo až se rozsvítí, podle toho, jestli je zapojená proti napájení nebo proti kostře), stopky zastav. S uvedeným odporem můžeš počítat co 100uF, to jedna sekunda. Čili na 6m8 budeš čekat 68s.
Ale budeš znát jen kapacitu včetně chyby měření, kterou může způsobit svodový proud, ztrátový činitel ani ESR tím nezměříš.
Proto si udělej časovací odpor přepínatelný (druhá kombinace je paralelně 10k a 1k) na 910 ohmů a tam ti vyjde co 1mF, to jedna sekunda.

Vďaka moc, vyzkouším .)