..

Já už léta tisknu inkoustovkou HP920C (strašnej krám, ale nějak funguje) na průhledný fólie pro ink. tiskárny. Nastavím nejvyšší kvalitu tisku, trochu větší množství barvy a výsledek mě ještě nikdy nezklamal. Zrovna dneska jsem leptal desku se SMDčkama, kde některý cesty byly od sebe 0,1mm a naprosto v pohodě. Kdysi jsem vyvolával skrz fólie pro laserový tiskárny, laserovku ale nemám, tak mi to tiskl kamoš a výsledek nebyl špatný, ale místama to jakoby lehce prosvítalo, když byly spoje hodně tenký.Samozřejmě neměl jsem možnost si tisk sám nastavit,ale co jsem přešel na inkoust, tak si opravdu nestěžuju, jen ta dostupnost fólií není tak super jak u laserovek.

jo a zapomněl jsem podotknout, že inkoustovka mi hodně dobře kryje i "velkoplošný místa", jako např. rozlitá měď apod...u laserovky nic moc, musel jsem dokreslovat fixem

Delal jsem to na HP LJ 1200, 4000, 4050. Nikdy nebyl problem. Je mozne to jeste vyparama acetonu zkontrastnit. Velky plochy laserovky kryji spatne, ale to resim ne celistvou plochou, ale mrizovanim.

Pokud chceš tisknout předlohu laserem, je potřeba originální toner, ty náhražky kryjí většinou blbě, ale na kancelářské práce stačí.

Originální toner mám a stejnak to moooooc prosvítá.

Pomohou výpary acetonu a dávat dvě předlohy na sebe.

A nebylo by lepší si pořídit nějakou levnou inkoustovou tiskárnu?

Já tisknu inkoustovkou HP DeskJet 5150 na obyčejný pauzák, dávám dva přes sebe, zatím se vše daří, SMD sem zatím nezkoušel. S fólií do inkoustovky sem moc dobře nepochodil asi tím že si plním náplně sám doma a fólie nebyla originální od HP.

Já tisknu multifunkcí Canon Pixma MP610 na fólie RayFilm, okraje jsou výrazně hladší, ostřejší než na pauzáku. Dávám dvě předlohy na sebe, osvědčilo se mi to hlavně při tenkých spojích 0,2 - 0,3mm. Také negativní fotoresist, dává lepší výsledky než positiv.

Já do tý inkoustovky narval nějakou fólii k tomu určenou, výrobce určitě nebyl origo HP a ta fólie stála asi 12kč A4ka. Jak říkám, výsledky naprosto super, smd není problém, kolikrát i tahám cesty (v eaglu tloušťka 0.254) mezi nožičkama např. operáků v pouzdru SO8 a problém nebyl. Vyvolávám na desky z GM, GES s pozitivním fotorezistem.
K tý fólii..má na sobě takovou "drsnou" vrstvu, na kterou se tiskne. tato vrstva je na těch fóliích za 12kč docela znatelná, měl jsem i fólii za 17kč, ta vrstva byla jakoby jemnější a fólie byla víc čirá, ale výsledek stejný jako s tou za 12kč.

..

U Hilti to urcite nebude kondenzator. To je elektronicky rozbeh. Bud to pripoj naprimo, ale DC230 je dost velka nebo sehnat "kosticku" jako nahradni dil.

právě, že se tato flexa nedá zapojit napřímo, má kotouče 230mm a 2500w - chvilku jsem to tak měl a vyhodilo to někdy i 16A jistič. A hlavně ty rázy při startu.... Z toho důvodu mi taky odešla převodová kola u této flexy. Nicméně právě bych potřeboval vědět, co by to přesně mohlo být, aby se to nějakým způsobem dalo obejít... Hilti, to není na opravení doma, protože téměř veškeré náhradní díly se neprodávají a mašina se musí dát do servisu.... bohužel. jinak díky

v některých strojích které se tu prodávají je softstart XC-12, což asi nebude případ Hilti, ale určitě by to tam fungovalo
tady je schema
http://4y4y.ru/plavnyj-pusk-i-regulyator-oborotov.html
a dá se to koupit i hotové, aspoň podle googlu (viz url odkaz)

A co tam strcit rozbeh z neceho jinyho? Treba od narexu, ten by se mohl dat sehnat.

..

A o kolik to cestuje s LM317/337? A kolik tedy má být absolutní povolená odchylka nebo rozdíl?

TDA2030 myslím nejsou zrovna excelentní stejnosměrně stabilní operáky. Jakože nebudou cestovat s teplotou.

Asi by to chtělo oddělit výkonový prvek(bude se hřát) od regulačního operáku(bude jen regulovat a bude vlažný).

Co takle napěťovou referenci, jeden operák s výkonově posíleným výstupem, a druhej operák jako invertující s dalším výkonovým prvkem přičemž vstup mu dát na výstup prvního? Odchylka bude v řádu mV...

bastlíno: Dohromady se to s 317 rozejde asi o 180 mV, když se to zahřeje. Když to nastavím jak je to horké, pak je to jinak zase zastudena.
azzy: To mě napadlo taky, jenom jsem si chtěl ušetřit pájení a tak jsem zvolil TDAčko. Určitě to tedy ještě vyzkouším takhle.

sorry, ale to TDA je krawina do krawína.

..

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Řekl bych , že ano. Je to mylar(polyester), vydrží to hodně kV a má to lepidlo a žlutou barvu. Všechno jako ta páska na trafech tak to asi bude ta páska.

Taky bych si ji měl koupit. Když jsem ji kdysi potřeboval tak jsem ji v kusovém množství nenašel nebo nebyla za rozumný peníz. Já ji získával rozmotáváním starých traf.

Týjo, tu použitou bych znova nepoužíval...
Když se podívám okolo, co tam někteří bastlíři motají za věci (izolepa ta průhledná, nebo PVC izolační páska eletrikářská, papírová maskovací malířská), tak mi to nedá, abych si nepořídil co tam patří. Jako nic proti bastlířům, ať používají co chtějí, ale má-li to bejt třerba síťově napájenej měnič, kterej mám používat, tak bezpečnost taky něco znamená.. a mylsim že za ty cca 3 stovky tahle páska se vyplatí.

..

s tím JTAGem to bude asi složitější, na začátek by jsis určitě vystačil s http://shop.ben.cz/cz/121251-prace-s-mikrokontrolery-atmel-avr-atmega16.aspx ten vyvojový kit jsem si dělal a funguje ok, ale není to JTAG, takže to nepodporuje debugger ale jinak je to OK.........nebo si můžeš udělat univerzální programátor na AVR např. http://www.fischl.de/usbasp/ a testovací desku např na atmegu 16 si udělat sám

Mě se podařilo najít něco takového. To má rozhranní JTAG, takže by to s tím mohlo jít, nebo ne? Akorát je problém, že ten archiv nejde stáhnout, jak tam kdosi píše.

http://svetelektro.com/clanky/vyvojova-doska-atmega16-32-424.html

Spíš než do kitu doporučuji investovat do Atmel AVR Dragon, jsou tam čtyři druhy programování a dva druhy ladění. Něco takového budeš potřebovat tak jako tak.

http://www.atmel.com/dyn/products/tools_card.asp?tool_id=3891

Navíc na ATmega16 není žádný speciální kit třeba, stačí nepájivé pole, krystal, čtyři kondenzátory a asi pět drátů na JTAG.

A to co sis našel "vyvojova-doska-atmega16-32-424.html" je krásné, ale samo o sobě to neběhá, k práci s tím potřebuješ ještě nějaký ISP nebo JTAG programátor/debugger.

Právě, že se mi do ruky dostal JTAG programátor. Tak jsem si říkal, že bych si k tomu dodělal nějakou desku na které bych se to naučil.

Jestliže máš JTAG programátor, můžeš učení zahájit ihned i bez kitu, nejtěžší je zkompilovat a dostat do MCU první program.

Jinak mrkni sem, tady funguje download:
http://svetelektro.com/clanky/bobo87-avr-prototyping-board-364.html

A nechceš raději HCS08? To same, procesory levne (5ks vzorku za 5$...), mam na prodej pekny nepuzity kit, dej na sebe kontakt :)

sk: Tak to dopověz celé, kde to v ČR roste v kusovce (zasílání vzorků se nepočítá), odkud vezmeš vývojový prostředek s laděním a breakpointy, free IDE, free C, atd.

kusovky jdou v pohodě koupit u farnellu např. 7 portový IO s jádrem HCS08 a 64KB pamětí cca za 80Kč, lze to obejdnat přes ROT-HSware v Pardubicích. Dobírka cca 130Kč, takže je to jak v jiných obchodech. USBDM je open source programátor a debugger který podporuje CodeWarrior, který je myslim ve FREE verzi omezený 64kB kodem, což do začátku určo stačí

Tak jsem si sedl a vyrobil si něco takového. Jak můžete vidět, jsou tam vyvedené porty a přivedené konektory pro ISP a JTAG. Tak se chci zeptat, jestli to ude fungovat s tím JTAG programátorem. Dík moc

http://img207.imageshack.us/img207/2093/jtag1.jpg (viz url odkaz)

..

Zdravím, nestačila by standardní motorový ochrana - motorový spouštěč? Běžné typy jsou citlivé i na výpadky fází a podobně, nedádno jsem jeden instaloval do krajně nespolehlivé instalace a výsledek je fajn - občas to spadne při běhu na dvě fáze, ale motor je živý a zdravý. Proud nastaven podle štítku a posléze zkorigován do přísna podle klešťáku. (prosím nekamenovat za tu trapnou situaci, ale není v mé moci odstranit příčinu zanedbaného stavu)

Motorový spoušťěč prý není 100%. Také jsem se divil. Vysvětloval mě to technik, který převíjí elektromotory.

Tepelná ochrana hlídá nárůst proudu odebíraného motorem, což se stane, když napájecí napětí klesne, symetrie fází se rozhodí či mechanické zatížení vzroste mimo určitou toleranci po tak dlouhou dobu, že by se motor mohl poškodit.
Příklad, koukám do přehledu oprav motorů: 374 tepelných relé jsem napočítal u motorů v jedné fabrice (aktuální stav; na začátku evidence před 20 lety, před modernizací, jich byla bez čtrnácti kousků tisícovka, ty navíc nepočítám), provoz převážně nepřetržitý, nejčastější závady motorů nesouvisí s tím, zda mají či nemají tepelnou ochranu: vůle v ložiskách a u pump (při porušeném krytí) koroze. Spálených motorů z tohoto počtu bylo za posledních 20 let celkem 17 - a to ještě je sporné, zda nebyla tepelná ochrana přemostěná, "aby to do rána jelo". Když už vypadávala tepelná ochrana kvůli výpadku či poklesu napětí nebo vaklu v jedné fázi, motoru se ještě nic nestalo. Proto bych se přidal k Martinovi - standardní motorová ochrana to musí uhlídat.

..

Spotreba hodin je radove 0,1 mA. Spotreba LED aby bylo neco videt jsou radove 1 - 10mA. Ostatne nejlip bys udelal kdyby sis konkretni veliciny zmeril. Daleko lip bys udelal, kdyby ses ti povedlo vymyslet detektor pohledu a LED bys zapinal jen kdyz by se na hodiny nekdo dival.

Je mi jasne, ze LED si vezme vic nez samotne hodiny, ale to by mi tolik nevadilo. Kdyby dejme tomu hodiny misto roku vydrzely mesic, dalo by se to klidne pouzit. Stejne v nich mam nabijeci baterii... Jde mi o spotrebu obvodu samotneho (predevsim aby bral co nejmin pri dostatecnem osvetleni).
<joke>Myslis, ze je realne vymyslet detekci pohledu se spotrebou mensi nez je spotreba LED?</joke>

Využít samotný článek pro hodiny asi nebude schůdná cesta. Z napětí 1,2V ledku nerozsvítíš a potřeboval bys zvyšující měnič. Copak ten se asi vyrábí, ale raději bych obvod hodin oddělil od osvětlení. Nebaví mě štelovat hodiny při změně letního času natož každý měsíc při výměně baterií.

Skoro si říkám, jestli má smysl zabývat se obvodem na zhasínání, když to přinese jen komplikace.

Kdybys tam nechal svítit jednu ledku trvale proudem 1mA, tak za měsíc je to 720mAh. Devítivoltová baterka tolik asi nemá, dva AA články maji cca 3x tolik. Takže tak 3 tužkáče v sérii ,dva odpory na dvě diody po 1mA. Spotřeba 1500mAh za měsíc.

S vypínámím podle světla je to taky řešitelné, dělají se nízkopříkonové operační zesilovače schopné pracovat od několika voltů.

Měl bys v první řadě zjistit, jak velký proud (a při jakém napětí) potřebují tebou vybrané ledky, aby to svítilo podle tvých představ. Moc rozptýlené světlo to nebude. Podle spotřeby je nutno volit zdroj napájení.

Dekuji za odpoved. Ted jsem odjel studovat, ale jak se vratim domu (ctvrtek nebo patek), zmerim odber nejakych tech LEDek (mam LEDky s rozptylem cca 120°, ale tem asi 1 mA stacit nebude, uvidim) a ozvu se.

Natáhnout dráty, ať už od adaptéru nebo akumulátoru, který se bude dát rychle vyměnit.

Asi to tak nakonec udelam. Zasuvka je v podstate nedaleko a drat od hodin mi vadit nebude. Takze napajeni vyresim adapterem. Tim padem je asi necham svitit nonstop. Diky vsem!

Používal jsem pro stejný účel osvětlení s 8 x LED bílé barvy, zapojeno do série, napájeno jednoduchým obvodem s kondíkem 100n, proud asi 6mA. Trvale zapnuto.

..

http://www.federmann.cz/index.php/nf-technika/61-topologie-federmann/370-topologie-federma nn-ast-xiii-.html
Zde to máš, jen pozor na autorské práva, všechno co tam má je chráněno autorským právem. (viz url odkaz)

Vykašli se na to, to nemůže nikdy chodit, raději si přečti http://www.elweb.cz/federmann.html a hned ti bude jasno co slyší

CO třeba místo píčovin nějakou konstruktivní radu? Třeba zda by tam nešlo napasovat nějaké zapojení s párem tranzistorů a lokální zpětnou vazbou?

A čo ti na to povedal Federmann? On je na to expert.

.