Jsem začátečník a potřebuji postavit lokomotivu, ale nikde jsem nic nenašel.

Jezevec: První si ujasni jestli elektrickou, nebo parní Pro začátek můžeš začít s modelem třeba z merkuru...

pan profesor zase spamuje...

pro začátek si chceš postavit aktivní subáč předpokládám. další věc je jestli chceš zesilovač vestavět do subáče a nebo stačí mimo a ta poslední věc co mě zajímá je jestli chceš 2kw p.m.p.o., nebo rms/max

Je zajímavé, že první, s čím si je každý při stavbě subu jistý, je požadovaný výkon zesilovače ..ať už to znamená cokoliv.

A můžeš to vysvětlovat na každém fóru v několika vláknech a nenaděláš nic.
Někteří lidé umí jen psát, ale hledat a číst se ještě nenaučili...

TDA 2030 by mal stacit... ten da aspon 1,5KW (teoria Federmann (R) ) :D

Já chtěl poradit s ozvučením vesnického kina a zatím se tu jen shlukují a vyjadřují pochybní dementi.

Tak tedy moc díky!

Nediv se reakcím, ale jaká otázka, taková odpověď.
Stavět bez předchozích zkušeností zesilovač o výkonu 2kW je blbost, takže to většina brala spíš jako provokaci.

Když chceš stavět vesnické kino, tak se tvoje kroky mají ubírat do profesionálnějších vod než do amatérského fóra, pokud to myslíš tedy vážně.

Ale to asi víš i sám.
Hlavně, že víš, jaký by měla mít výkon aparatura. :)

2kW aparát - na podstivých 2kW do 4 ohm potřebuješ rozkmit výstupního napětí (peak to peak) 253V. Chlazení, které uchaldí přes 1,2kW ztrátového výkonu. Ochrany, které dokázou vypnout tenhle výkon v případě poruchy (defakto už ne relé, ale plnohodnotné stykače :)

Znovu (a naposled) se ptám: potřebuješ opravdu takový výkon?

Uplatnil jsi při úvaze o výkonu taky citlivost repro?
Že když použiješ citlivější repro, tak můžeš jít s výkonem rapidně dolů?

Imho pokud to chceš na ozvučení vesnickýho kina - a chceš subwoofer, tak ho určitě chceš na doplnění již existující 1,5-2kW aparatury, která v té vesnici již jistě funguje, hoď sem fotky tý aparatury a těch 1,5kW repráků. A můžem postoupit dál.

já mám bednu cca 80W a klepe se celej barák. tak 2KW by stačily na vystřelení člověka na měsíc

neni jednoduší, postavit si více menších beden?

Tak nějak mi uniká, proč v kině s 250 sedadly byl zesilovač 2x10W? Pravda, bedny měl bassreflexové, třistalitrové, tlakové výškáče zvlášť. A účinný středobasový reproduktor v každé z beden.
Málokdy jel do limitace...

Původně tam byly nějaké elektronkové cca 2x 20W, v reprobednách jsou po dvou ARO 931 a nějaké čtyři menší snad výškáče, když jsme zkoušeli zesilovač nahradit Aldaxem SPV 250P, tak to hrálo podstatně hůře a ještě s menší hlasitostí. Dnes jsem psal i tomu Federmannovi, ale ještě se mi neozval.

Ale jistě, my ti věříme... dej sem fotky toho kina a kontakt na provozovatele.

Nechceš sem hodit fotky manželky či milenky nahoře dole bez, napsat kdy je sama doma a kam dáváš klíče?

jUpi99: Tak to je divné, jsi si jistý, že jsi psal Federmanovi? Nepsal Federmann jUpimu99? A nabo JUpi99 jUpimu99? Kua se se to začíná zamotávat..

Ahojte! Vrátím se k tomu kinu. Podle datasheetu z Kinotechniky měly ty původní třípásmové reprobedny citlivost 101dB. Jiné zesilovače je špatně ukrmí, protože ty bedny mají impedanci buď 15, nebo 30 ohmů. Pokud není peníz na nové, profesionální zažízení (a to určitě není), šel bych cestou renovace stávajícího zařízení, tj. vyměnit repra, předělat na 4 ohmy a nakrmit výše uvedeným zesilovačem. Ta bedna má bassreflex a litry, takže nějaký 50W konec to kino zboří, nějaké kilowaty jsou nesmysl. Zvuk u opticky snímaného filmu končí u 4kHz, takže výšky se právě ve 4kHz zdůrazňovaly o 6dB. Pokud ještě máš zájem, tak napiš, dám ti číslo na chlápka, který se tím živí a je opravdu dobrý.

Na 4kHz končí výšky u některých filmů v televizi, ale to je tím, že je někdo odšuměl k nepotřebě (nebo byl digitalizovaný zvuk kódovaný v AC3?).
Na normálním 35mm kinofilmu sahalo spektrum signálu i přes 12,5kHz (nahrával jsem si hudbu z filmů z výstupu zesilovače na magnetofon ZK147, ale na pásku z něj už na 14kHz je zřejmě signálu tak málo, že ze šumu moc nečouhá, a to bez ohledu na zdroj signálu, ať už to bylo FM rádio nebo gramodeska, tak celý rozsah dnes nemám, jak zjistit). Meoptony měly dobré snímače s projekcí asi 10x zvětšené optické stopy na štěrbinu, tak spolehlivě přes 12kHz chodily.
U šestnáctky filmu opticky dosáhnout 6kHz se dařilo jen dobrým snímačům.

A u těch beden přece není nutná změna impedance: zesilovač 50W (pro 8 ohmů) do té patnáctiohmové bedny dokáže dát ještě přes 25W. A to je na roztrhání bedny.

Nie som sice nejaky megaodbornik na zdroje, ale asi by aj ostatni privitali nejaku schemu alebo nieco co sa da konkretnejsie okomentovat...

Zatím nic konkrétního nemám, teprve se rozhoduji. Prozatím mám volby vstupního napětí realizované pomocí relé a otočného přepínače.

vložil jsem schéma vstupního filtru, soubor se nahrál, jenže netuším, kde se zobrazil...

V každém případě realizovaný softstart na desce filtru nejspíš odstraním, nebo pro filtr udělám novou desku a místo sowt startu s rezistory 40 ohm / 10 W, u kterých si nejsem jistý jestli by dlouhodobě zvládaly cca 400 W trafo + 2x30 mF kondenzátory, nahradím triakovou regulací. Co se týká samotného stabilizátoru, nejsem ještě rozhodnutý, ale místo konstrukcí s LM723 spíš uvažuji o kostrukci s bip tranzistory a TL431, případně TL431 + MOSFET, ale ještě nevím, zatím je na to čas, nechám to uzrát, postavím skříňku, vyřeším chlazení a ventilaci a pak se uvidí

než přijdu na to, jak uploadovat obrázky, tak zatím jsou schémata zde:http://www.uloz.to/xeAPGGg/zdroj-zip

ukázalo se, že dva soubory nejdou rozbalit, zde je vše v pořádku: http://www.uloz.to/x2zgssz/vstup-zip

Ten obrázek jsi vložil do galerie pod číslem 1171,po vložení obrázku se ti ukáže číslo které vložíš do rámečku nad tlačítkem odpovědět při psaní příspěvku. (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

děkuji, takže zde je vstupní filtr (viz fotka v galerii)

triaková regulace, kterou bych nahradil soft start na primární straně trafa (viz fotka v galerii)

To jaké odpor krátkodobě vydrží zatížení se určuje podle naakumlované energie v odporovém drátu. Příklad... máš 40R odpor, který přemostíš za 1 sec. Řekněme, že se na něm po tu dobu ztrácí průměrně 150V. To máme 150^2/40 = 562,5 W (J.s) = 562,5/1 = 562,5 J. Nyní potřebuješ znát objem odporového drátu. Zjistit se dá asi jen rozebráním odporu. Řekněme, že tam je 0,25m drátu o poloměru 0,4e-3 m. Objem = pi*0,25*0,4e-3^2 = 1,25e-7 m^3. Odpory jsou 4 takže 5e-7 m^3. Pro konstantan je měrná tepelná kapacita 410 J.kg^-1·K^-1, teplota tání 1250°C a hustota 8900 kg.cm^-3. Drát se tedy ohřeje o 562,5/(8900*5e-7*410) = 308°C. Takže i při počáteční teplotě 500°C by se neroztavil. Platí to pro nechlazený drát, v reálu se asi 1/3 stihne odchladit.

děkuji za výpočet, je to celkem poučné, ale v případě že by soft start selhal a relé rezistory nepřeklenulo by bylo lepší je dimenzovat tak na 2 až 3 násobné zatížení a v tom případě už vychází triaková regulace levněji
to je asi největší problém soft staru s rezistory, četl jsem nějaké diskuse, kde psali, že to může skončit přinejmensím smradem, přiložím foto trafa, až se mi ho podaří vyhrabat z pod stolu v dílně

rozměry 120 x 120 x 64 mm, výstup průměr 1,4 mm (viz fotka v galerii)

schéma trafa (viz fotka v galerii)

tak jsem to počítal podle vzorců zde a pro 1.45 mm průměr mi to vychází tak na 5A maximálně, což se mi na rozměry toho trafa zdá poněkud málo, ale to je dané těma odbočkama, které zabírají nějaké místo

http://danyk.wz.cz/vypocty.html

v tom případě se tu nabízí primitivní konstrukce s dvojicí LM 338 v TO-3, kde jeden loží k regulaci napětí a druhý omezuje výstupní proud, to ovšem znamená 4 ks LM338 v TO-3 provedení a to není úplně levné

našel jsem jednoduché schéma s TL 431 a MJ3001, jenže nemá omezení poudu

v zásadě by vyhovovalo toto zapojení, jen nevím, jak upravit výstupní proud na cca 4 až 5 A (viz fotka v galerii)

Tento zdroj ti nedoporučuji, má několik vážných nedostatků.
Nelineární řízení proudu, velký a tím i topící snímací rezistor, apod.
Postav si osvědčený a spolehlivý zdroj, který vyšel v ElektroInzertu 96 pod označením G400. Jeho horší či lepší varianty kolují po netu. Pokud ho upravíš na to tvé trafo s přepínáním odboček, můžeš z něj tahat i těch 7A.
Schéma najdeš na netu, stačí zadat zdroj G400. (viz url odkaz)

Já jsem vycházel z toho, že potřebuji co nejjednoduší zapojení, neb zatím nemám uspokojivě vyřešenou výrobu složitějších desek, jelikož nemám vymyšlenou osvitovou jednotku.
Kromě toho jsem neuvažoval o KD503, ale spíše o dvojici 2N5303, nebo podobných 200W kouscích

varianta s LM338 padá, protože v pouzdru TO-220 mají dovolenou ztrátu jen 25W a TO-3 které se dají sehnat od 110,- výše jen 50W, takže jsou mi k ničemu

ještě mě napadlo trochu osekat takovou klasiku (viz fotka v galerii)

Osobně bych KD503 jen vítal. Tehdy se ještě nepajcovali věci, jako třeba tranzistory renomovaných výrobců. Navíc ta KD si skutečně nechá líbit hodně.

to je pravda, malý problém je v tom, že mám jen 1 ks a už má něco za sebou, ale v případě origo ON Semi bych se nebál

tak jsem na netu našel hromadu schémat a teď se tím prohrabuju, co třeba takováto klsika, člověk který mě s elektronikou pomáhal cca před 15 lety podobné zapojení se 723 a dvojicí KU606 má už přez pětadvacet let a jsou prý blbuvzdorné, na vlastní oči jsem viděl, jak nastavil max napětí a pak to zkratoval (viz fotka v galerii)

takovyhle zdroje delali soudruzi amateri ceskoslovenskeho Svazu pro Spolupraci s Armadou (zkratka SVAZARM) koncem 70-tych a zacatkem 80-tych roku minuleho stoleti. Ta zapojeni se pak s velkou slavou objevovali v casopise Amaterske Radio, ktery byl sponzorovany UV KSC. Konstrukter, ktery udelal nejvetsi vytopnu a mel dobry delnicky puvod pak byl v ramci souteze odmenen. Zkus ty casopisy prolistovat. Je to inspirativni. Ty zdroje maji jedno spolecne: je to slusny topeni. Tak ono tenkrat byvaly casto problemy s uhlim, na skolach byvaly uhelne prazdniny, tak si soudruzi amateri vypomahali takovymito zdroji.

přímotop by to byl pokud bych z nějakých 30V AC tahal na výstupu řekněme 5V 5A, ale pokud mám na trafu odbočky po 9 voltech...
A prohledávání starých amár je sice hezká inspirace, jen si nejsem jistý, jak jsou vzájemně kompatibilní teslácké MAA723 a současné LM723, proto budu raději vycházet ze zahraničních zapojení

Hopkinse musíš brát trochu s rezervou. Někdy má výpadky (přece jen v 80ti je to pochopitelné a omluvitelné) a píše z cesty nebo se předvádí.

Zdroj z tvého odkazu(9.4. , 28:18:58) má mj. nevýhodu v tom, že neumí přesné proudové omezení. Je jen takové přibližné a s teplotou a proudem courající. Jak psal jezevec. Chce to zdroj, který má na omezení proudu samostatný operák (klidně může být i se 723). Když už se s tím děláš.

Tohle je topologie zdroje, který má dobré chování i při náhlém zkratu a odlehčení. Dá se upravovat na různá napětí a proudy:
http://www.uloz.to/xRdUvRH/2-verze-stavebnice-lab-zdroje-rar


Jinak žes viděl na vlastní oči zdroj zkratovat z max. napětí a on přežil by mělo být samozřejmé. (viz url odkaz)

Já začnu něčím jednoduším mám tam dva trafáky 2x 16V 30VA tak to usměrní dvojicí diod na 16V AC a dám za to L200 s regulací napětí potenciometrem a prou bubdu nastavovat s pomocí ratačního paketového přepínače 2x12 poloh
U valkého trafáku zatím pořeším mechaniku a poku se nic nepokazí, tak udělám osvitku a otestuju výrobu fotocestou
Mezitím se rozhodnu, co tam dám
Z a podněty děkuji

škoda, že neumím německy

Někde jsem viděl schéma s TL431, OZ a Bipolár tran
a byla tam i varianta s 370 W Fet, jenže jsem to někde potratil

Já tedy s L200 nikdy nic nedělal. Jen ve mně nebudí důvěru to pouzdro :) Ověřená a jednoduchá je 317 s jedním trandem, operákem a dvěma poťáky. Jedním nastavuješ plynule napětí a druhým proud. Není to schema vhodné pro vysoké proudy, ale 2A zdroj s ním chodí vcelku obstojně. Mám dojem, že na HW s tím někdo páchal i 5A... (viz url odkaz)

nechci stavět posílený LM317, protože má horší odezvu na impulsy, navíc s touto kombunací nemá zkušenosti, kdysi jsem to zkoušel a moc to nešlapalo, takže jsem si řekl, že to dělat nebudu, alespoň zatím

nicméně L200 je alternativa, taky je zde možnost dvojice LM317, jednoho jako zdroje proudu a druhého jak regulátoru napětí, jak už jsem psal výše, ale ty L200 už mám koupené, takže to vypadá reálně

má někdo představu, jak by se mohlo chovat něco takovéto
na výstupu bych paralelně k těm 15 a 5 voltům přidal ješte jednu 317 a 337 pro variabilní napětí

možná trochu moc stabilizátorů, ale zato by to mělo být odolné, aspoň myslím, pro odběry max 1.5A z každé větve (viz fotka v galerii)

narazil jsem na tohle http://www.hw.cz/teorie-a-praxe/konstrukce/konstrukce-laboratorniho-zdroje-0-30v-0-5a.html

mámtakový pocit, že se moc nedíval do datasheetu toho tranzistoru, protože jinak by věděl, že má povoleno 200W jen při 25 st Celsia po ohřátí to padá, takže např. při 70 st je to 150W, a já bych to na hranu nehnal, už jsem si začichal spálený křemík a blbě se to větrá

Ahoj.
V odkazu je zajímavý postup návrhu laboratorního zdroje.
Pěkné je, že umí nastavit napětí od nuly.
LT vyrábí i 3A verzi toho obvodu, LT3083... (viz url odkaz)

A ještě jeden odkaz. (viz url odkaz)

Záleží na druhu zapojení. Kdybys stavěl třeba milivotmetr, kde záleží na každé desetině milivoltu úbytku na vedení, pak je nutné určité spoje opravdu tahat samostatnými cestičkami do společného referenčního uzlu. U nf zesilovače je to taky docela důležité.
V některých zapojeních se třeba sepne relé nebo rozsvítí ledka a jejich proud vyvolá úbytek na zemním vodiči a přičte se k měřenému signálu. To je špatně. Musíš vědět, kudy proud půjde a podle toho navrhnout cestu.

U zapojení, kde na nějakém tom milivoltu nezáleží můžeš země tahat jak chceš. Spousta autorů tišťáků na tato pravidla kašle a mají tahanou jednu klikatou a dlouhou zem slabým spojem.

Je důležité vědět, kudy tečou velké proudy a jak se to projeví.
Ve vf obvodech je možno udělat zem na dvouvrstvém plošňáku jako celistvou plochu. Pak je indukčnost minimální.

Nedá se říct, co je lepší. Záleží na konkrétní aplikaci.
Já se snažím "rozlít" zem na co největší plochu, kam až ostatní spoje dovolí. Ale i tak můžou vzniknout úzké můstky, kde mohou nastat velké úbytky.

Dobře.A eště se zeptám jak mám dělat silný ty spoje aby to sneslo i silnější proud?

Hledej "proudová zatižitelnost plošného spoje" nebo třeba tady:

http://www.micro.feld.cvut.cz/home/zahlava/ppn/prednasky/vlastnosti_DPS.pdf (viz url odkaz)

Frekvenční měnič s jednofázovým napájením.

Zařídit si přípojku do 4kW,ale to je zas o penězích...

ono to možná nebude tak horké, teoreticky by měl stačit sériový motor na 220V tak asi 750 až 1kW, jenom ho sehnat

A ten motor ti vyrobí tři fáze? Abys nebyl zklamaný.

kutil píše: nové rozvody jsou nereálné, otec nemá peníze. Maa odpoví-zařiď si přípojku 4kW. Nejseš politik?

" teoreticky by měl stačit sériový motor na 220V tak asi 750 až 1kW"
Tak na co ty blbečku sháníš 3 fáze ???

a) použít přesný krystalový oscilátor a případně doladit
b) pokud jsou navržené s procesorem, tak přidat RTC obvod

Dneska by už měla stačit i frekvence sitě, ne?
Je snad už nějaká dohoda o dodávce přesného počtu period za dobu 24hodin(?).

No zkusím to udělat s tím RTC. Ono už to není zas tak drahé.

-> Bastlirno, dohoda jiste je, jenze v Cesku se dohody zasadne nedodrzuji, takze v ceske (a moravske) siti 50 Hz standardne neni. CEZ ti to vysvetli tim, ze za to nikdo nemuze, pac pres Cesko se pousti proud ze severniho Nemecka do jizniho Nemecka a tim to pry je.

-> Itron, RTC ti stacit nebude, ty krystalky 32,768 kHz co prodava drogerie za 1 korunu ceskou, dlouhodobe moc stabilni nejsou. To poznas po tydnu provozu. Lepsi je pouzit OCXO 10 MHz a z nej to podelit na 1 Hz (vytahnout si 10 Hz a 50Hz pro rychly nastaveni). Ale zase, neni to za 1 korunu.

To je přece dávno vyřešeno, použije se MCU s podporou na krystal 32768 Hz a k tomu se přidá modul s DCF-77, popřípadě se vezmou hodiny z GPS modulu.

Nějaké schéma je zde:
http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=41646

Modul CDF-77 mají zde:
http://www.conrad.cz/prijimaci-dcf-deska.k641138

Hele doma jsem našel ICL8038, zkusím z toho udělat zdroj o frekvenci 1Hz a hodiny mám skoro hotové. Tak uvidíme jak se to bude rozlaďovat. Potom kdyžtak zkusím něco přesnějšího. Ale toto by mohlo fungovat.

Itron: ICL8038 nemusíš ani zkoušet, to je zhola zbytečné. Na hodiny nutně potřebuješ něco s krystalem, jestli si chceš pohrát zkus třeba tohle:

http://kennethfinnegan.blogspot.com/2010/03/pure-ttl-clock.html

Ještě přemýšlím nad nějakým MCU. Ale to je asi taky zbytečné.

Itron: MCU s krystalem 32768 Hz je dobrá volba. Jeden z mnoha vhodných typů je ATmega. Tam můžeš dodělat i to DCF.

No to DCF bych rád, ale zrovna nějak nejsou "LOVE", takže teď bez toho. Zkusím něco udělat s ATmegou8. Třeba se z toho vyklube zajímavý projekt.

A zajímavé by bylo postavit si přijmač k DF77. Nezkoušel to někdo?

Itron: Na DCF-77 se již nedá sehnat příslušný obvod. Je samozřejmě kdykoliv možné si sestavit přijímač z běžných součástek, ale vyžaduje to průměrné znalosti radiotechniky. Pro začátečníky je schůdnější koupit si modul z Conradu.

No nic tak zkusím něco nastudovat z radiotechniky. Ono mě to DCF začalo trošku zajímat.

tady máš inspiraci - viz odkaz. Jsem jich několik postavil, přesně 12 kusů, co jsem měl tišťáčky. V3echny jsem prodal. Ale lepší než DCF77 je přijímač GPS, z toho se dá dostat dignál 10 kHz a také 1Hz. Jenže musíš být zalogovaný. Třeba ve sklepě ti to nepojede (tam ti nepojede ani DCF77). Takže nejlepší je porád to OCXO.
A několik alternativ, k hodinám - můžeš je udělat třeba elektronkový, nebo tranzistorový, nebo z TTL obvodů, nebo ze specializovanýho obvodu (můžu ti nechat MM5316 nebo MM5314 nebo MM5311), anebo je naprogramovat buďto do jednočipáku, anebo komplet do PCčka. V PCčku můžeš naprogramovat i design digitronovýho displeje.
A i PCčko můžeš synchronizovat z DCF77 nebo z GPSky.
Jestli chceš nějaká schémata zapojení, tak dej majl a něco ti pošlu. Schémat na hodiny mám hafo - od těch s elektronkama až po ty se specializovanými obvody řady MM a MK. (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

hele Itron, když nejsou LOVE, tak ty hodiny celé naprogramuj do noťasu a můžeš je nosit s sebou a ukazovat holkám a mít k nim každý den jiný displej ... teda jestli umíš programovat Ten DCF modul, co jsem ti dal na něj odkaz, původně byl právě pro synchronizování PCška z DCFky. To bylo ještě v době předinternetové. Dneska se PCčko synkchronizje z atomovýho normálu přes net. Jsou na to na netu freewary.

jestli bych mohl poprosit o nějaké to schémátko, tak PLS na

jirkaj4(zavinac)gmail.com

Dík moc

umis nemecky a anglicky? Jen se tak ptam, v cestine nemam zadny. Neco poslu.

jsem ti poslal 13 schemat, ma to ke 4 MB. Jeste poznamka k tomu zdroji signalu - s malym PIC lze udelat presny zdroj 60 Hz za pouziti televizniho krystalu. Celkem levna varianta se slusnou presnosti.

Dneska už se dělaj levný RTC s integrovanym oscilátorem (viz url odkaz)

nojo, to se delaj, jenze dlouhodoba stabilita je na prd. Take to tam v clanku pises, ze to ma stabilitu 0.5 sec/den, to je 15 sec za mesic. Proste spotrebni zbozi....

A to je 180s za rok. S tímto se aj spokojím. Časem přidám DFC77. A budu mít čupr trupr hodiny.

"Celková přesnost ±5 ppm (±0,432 s/den) je zaručena v celém průmyslovém teplotním rozsahu od -40 až do +85°C"

Hopkins a kolik myslis ze ma presnost a stabilitu ten PIC s tim "televiznim" krystalem ?

danhard, zalezi na tom jaky si tam pripojej. Kdyz koupej levny z GEMu vyjde to obdobne, kdyz koupej drazsi OCXO od Milliren Technologies viz - http://www.mti-milliren.com/ - budou to mit kvalitnejsi. (viz url odkaz)

itron - n eraduj se, ono to ve skutecnosti bude za rok podstatne vic, nez 180 sec. Tem prospektum, obecne, se neda moc verit. Bych to tipoval za rok 10-15 minut, mozna i 30 minut, vic asi ne. By to chtelo otestovat.

Tyhle proklamace v prospektech a datasheetech jsou vcelu zavadejici. Tuhle jsem sehnal specialni kondiky, co mely mit extremne nizky ESR. Kdyz jsem je zmeril, tak houby. Je to velky humbuk. Nebo ty napetovy reference, co se udavaji s 30ppm, 10ppm, 5ppm a dokonce 1ppm. Ty tu ted mame v parade v mereni uz od ledna, od ruznych vyrobcu k testovani. Vsechny bez vyjimky jsou horsi nez se uvadi v datasheetech. Obcas mi napada, ze ti vyrobci spolehaji na to, ze uzivatel nema moc sanci ta mereni provadet. To nejsou jednoduchy mereni. Anebo proste vyrobci v datasheetech udavaji vypoctene hodnoty. Kdo vi ...

mi ted napadlo, ze bychom mohli jeden DS3231 koupit a otestovat tu stabilitu. GEM ani GES ho ale nemaji, ale RS ho ma za 6 liber a neco + postovny. Tak az tam budeme neco objednavat, tak ho prihodime k objednavce a otestujeme. Jinak u Farnela za 300 Kc + postovny (to je o dost vic).

No jak jsem koukal na DS3231, tak jsem zjistil, že ho vyrábí firma MAXIM, a ti zasílají i vzorky zdarma. Takže jestli je to na firmu, zabývající se elektronikou,..... tak se toho dá využít.
Já jsem vzorku už jednou využil při stavbě jedné kostrukce ve škole.

Hopkins nemas v hlave nasrano ?
Nejdriv blabolis o "televiznim krystalu" a pak das odkaz na termostatovanej oscilator ???
A proc levnej z GEMu, ten krystal bych preci vytahl ze stary televize a je jedno jestli z levny, nebo drahy

televizni krystal se tomu rika kvuli tomu kmitoctu 3.579545 MHz, ale misto dvoupinovyho krystalu muzou k PICu pripojit OCXO a pouzit jen vnitrni program ktery deli na 60 Hz. Zatimco 32kHz ktery pouziva Maxim DS3231 samozrejme neni televizni, to je hodinovej. A k tomuhle Maximu zadny OCXO nepripojej, protoze to maji uvnitr.

Itron, by ti ten Maxim mohl zaslat Martin v ramci propagace sveho chlebodarce, zamestnvatele

Hopkins, ty hňupe, 3.579545 MHz v evropský televizi najdeš dost těžko. Kromtoho ten krystal má možná trochu lepší toleranci frekvence, ale to je asi tak všechno.
V hradlovém oscilátoru v PICu to bude mít stejnou nestabilitu jako jakejkoliv jinej.

danharde, voni ho chteli zadarmo vyloupnout z televizky. Ja to nebyl, kdo tu rval, jak ho z telervizky zadarka vykucham. Ten program tu stabilitu neovlivni, neboj. Aspon vidis jak je dnes těžké být opravdu hlupákem neb konkurence je obrovská, ale ty danharde, ty můžeš klidne spat, protoze tvoje místo ve vedení tohoto druhu lidí je prakticky neohrozitelné.

Jakýpak voni hopkins, to si tak dementní, že si nepamatuješ kdo sem cpal televizní krystal ?
Jenže z evropský televize si vydloubnou většinou 4.43361875 MHz krystal, což by jsi věděl, kdy jsi neměl v hlavě nas....

Tak pánové, přeci si nebudete nadávat jak nějací puboši.

Jakypak pubosi, my uz jsme senilni dedkove

...no jestli Hopkins viděl dráteníka v osmatřicátým letovat hrnce,(to mu mohlo být asi tak šest), tak tady obdivujeme čiperného osmdesátníka

Zdravím potreboval by som vedieť čo vplýva na presnosť digitrónových hodín a nestabilitu oscilátora(moje riešenie je pomocou kryštálového oscilátora 32,768kHz), veľmi by mi to pomohlo, ďakujem všetkým

S teplotou a s kolísáním napájecího napětí oscilátoru se mění kmitočet. Podle typu krystalu a druhu zapojení oscilátoru víc nebo míň. Napětí se dá snadno stabilizovat, tak zbývá jen vliv teploty.
Přesné oscilátory(pro čítače,spektrální analyzátory)se vyrábějí v termostatovaném pouzdře.

Některé druhy krystalů mají charakteristiku, která je v okolí pracovní teploty výhodně nastavená na nejmenší změny kmitočtu.

Pro účely digitronových hodin se tím nemusíš příliš trápit. Hodiny pojedou v pokojových podmínkách a stabilita vyhoví. Stejně je musíš 2x ročně přestavit kvůli změnám letního a zimního času. Krystal(oscilátor) by neměl být hned vedle zdroje tepla (trafo, usměrňovač,stabilizátor).

Žádné spotřební stolní hodiny nepoužívaly termostatovaný oscilátor a fungují uspokojivě.

Náramkové hodinky jsou taky dostatečně přesné. Jsou sice částečně termostatované teplotou ruky, ale na noc je většina lidí sundává.

na přesnost má vliv jednak vlastní krystal. Je rozdíl mezi miniaturním krystalem z GESu za 1 Kč a krystalem o stejné frekvenci (32,768kHz) vyrobeným kdysi dávno ve skleněné báni. Ten krystal za 1 Kč je taková "spotřebka". Další podstatný vliv je kolísání teploty. Z toho důvodu se přesné zdroje kmitočtů dělají tak, že krystal se zavírá do vytápěné komůrky, kde se udržuje stabilní teplota ( ta bývá různá, podle typu oscilátoru a rozhodnutí výrobce, obvykle ji výrobci nastavují v romezí 50-70°C). Teplota se udržuje stabilní +/- 1°C až max. 2°C. Je to celkem primitivní a dá se to udělat i doma. Vytápění obvykle zajišťuje nějaký výkonový tranzistor připevněný na kus plechu v blízkosti krystalu. K tomu je čidlo teploty a nějaký obvod, který řídí vytápěcí tranzistor podle telotního čidla u krystalu. Celé to je v kovové krabičce, která má uvnitř na stěnách pár milimetrů tlustý polyuretan nebo podobnou izolaci.
Dám ti sem dneska odkaz na fotky jednoho takového vykuchaného oscilátoru.

bastlino, já náramkový hodinky nenosím od zavedení letního a zimního času, protože to je ptákovina, kvrdlat 2x ročně s časem. Čas je jediný. Sluníčko na nebi také neposkakuje 2x do roka, podle toho, jak si souduzi v parmamentu zamanou. A já nejsem otrokem ani podřízeným nějakého pitomce v parlamentu. A za další, moje digitronový hodiny, který jsem si postavil v roce 1980 používaly termostatovaný krystal 1 MHz. Ten termostat a vytápění jsem si udělal tenkrát samodomo a hodiny jsem šteloval jen 1x ročně podle televize na Silvestra/Nový rok. Rozdíl býval několik vteřin, méně než 10 za celý rok.
Také jsem je měl zálohované dvěma baterkama z motocyklu. Celé to byla taková veliká bedna.

Hodinky bych nosil, i kdybych musel přetáčet ručičky o hodinu každý týden.

Mám naopak letní čas velmi rád a schvaluju ho. Ráno totiž prospím dvě až tři hodiny denního svitu zbytečně(svítá od 4-5 hodin), zatímco večer jsem vzhůru do 24 hodin, ale světlo je jen do osmi do devíti. Letní čas to alespoň trochu koriguje.

A lidi, kteří si nemůžou sami určovat prac.dobu(ne jako ty)a dělají do šesti večer(domů se dostanou až v 7), si moc toho denního svitu neužijou.

Je mi jasné, že vztah k LČ rozděluje lidi podobně jako politika.

Musíš si jistě dobře pamatovat, když ho u nás zavedl Hitler v roce 1940. Tehdy jsi poprvé sundal své náramkové hodinky. Pak sis je nasadil od 1949 a od r.1979 jsi zase bez hodinek. A v roce 1980 sis postavil super přesné digitronové hodiny, které se polovinu roku předbíhaly(nebo zpožďovaly )o celou hodinu. Zbytek roku šly přesně.

Postačí přesnost? 1s/1.000.000let, pak jedině DCF ... http://www.tipa.eu/cz/dcf-modul-wt-100/d-117227/ zbytek si upravíš !CENZURA!

Který trouba to tu přemazává? Jediná rozumná odpověď a je nečitelná!

bastlino, za hitlera jsem naramkovy hodinky nemel. Mel jsem jine starosti a nemyslim, ze je nutno se opicit po hitlerovi. Ackoliv jako prvni zavedli letni cas v americe a to pro zemedelce, snad uz v predminulem stoleti. Tehda to melo sve opodstatneni.

Itron - na tomto linku v odkaze se muzes podivat na konstrukci termostatovaneho oscilatoru s klasickym krystalem.
Staci ti najit vhodnou krabicku, polyuretan, udelat maly tistacek na oscilator, k tomu obvod na snimani teploty a vyhrivani nejakym vykonakem a mas kvalitni samodomo termostatovany zdroj signalu pro hodiny. (viz url odkaz)

: DCF je tady od 26.3.2012 14:16:52 a promazávat se bude, protože http://www.elweb.cz/federmann.html

QWE:

Aha, takže když je Federmann mnohem chytřejší než vy tady a nedokážete mu být rovnocennými partnery, tak je třeba po něm zametat všechny stopy?


Navíc v tom odkaze má ve všem pravdu, pak nevím kdo je tady za pitomce!!!

Aha, takže když je Federmann mnohem chytřejší a nedokážete mu být rovnocennými partnery tak je třeba po něm zametat všechny stopy?


Navíc v tom odkaze má ve všem pravdu, pak nevím kdo je tady za pitomce!!!

HeHeHe: Za pitomce tady už jsou dva lidi se třemi nicky.

Dakujem páni , pomohli ste mi ... ešte by ma zaujímalo,že v podstate aký je rozdiel medzi kryštálom, ktorý ma frekvenciu 32,768kHz a taký čo má 4MHz ? ved keď chcem dostať napríklad minútový impulz(do hodín) tak ho dosiahnem u oboch nie?... ale asi u toho s väčšou frekvenciu za pomoci viacerých komponentov...Dakujem za odpoved.

Z 32768Hz dostaneš vteřinové pulzy prostým opakovaným dělením dvěma(binární děličky).
Ze 4MHz dělením dvěma 1Hz nedostaneš. Budeš muset udělat složitější děličku.

Jinak je to v podstatě jedno - záleží na kvalitě krystalu, který bude stabilnější, ne na kmitočtu. Každý potřebuje jiné zapojení oscilátoru.

ze 4 Mhz ti vyjde velika delicka, potrebujes dvojity J-K klopny obvod, ktery ti podeli 2x2, potom 6x dekadickou delicku, zatimco z 32.768 kHz podelis delickou dve na patnactou. Treba 1x HEF4059 nebo 2x 4020 ... moznosti kombinaci je ale vic.

Rozdíl mezi 4 MHz a 32,768 kHz teoreticky moc velký není, prakticky dostaneš v drogerii 4 Mhz +- 100 ppm, 32,768 kHz +- 30 ppm, logicky z toho vyplývá že pro bastlíře je 32,768 kHz zřejmě na hodiny vhodnější.
V případě vhodného MCU se to dá kombinovat, MCU může běžet klidně na 11,0592 MHz a zároveň asynchronní oscilátor uvnitř MCU na 32,768 kHz.

ahá jasné , dakujem za odpoved. A ešte by ma zaujímala tá

- nestabilita oscilátora. Ako sa prejavuje?

...ide teda najmä o záťaženie kryštálu v prevádzke čo vplýva na nestabilitu...či ako ?

Obecně bývají krystaly pro vyšší kmitočty stabilnější: směr jejich řezu a mód kmitů lze při malých rozměrech (při nich je krystal málo citlivý na tlak vzduchu) volit takové, aby teplotní závislost v rozsahu uvažovaných teplot okolí byla co nejmenší.
Proto se například v budíku Prim MiniQuarz používá krystal 4,194304 MHz. Je tam jen o pár binárních děličů víc.
Naproti tomu výbrus krystalu 32768 Hz bývá nejčastěji tyčový, protože tento tvar lze při miniaturních rozměrech rozkmitat dostatečně pomalu. Ale tomu už se na době kyvu výrazněji podepíše momentální atmosférický tlak i okolní teplota. Ale koukej, jak moc to vadí v digitálkách - naprostá většina jich má právě tyčinkový krystal 32,768 kHz.
Na stabilitu kmitočtu krystalu má ovšem vliv i stabilita reaktancí součástek okolo něj.

Jaký vliv může mít tlak vzduchu? Vždyť krystal je ve vzduchotěsném pouzdře.

Nejméně citlivý je krystal v hermeticky zataveném skleněném pouzdře, v němž je navíc podtlak. Takové používal Pragotron v jednom nebo dvou typech matičních hodin, krystal byl 100kHz.
V plechových pouzdrech jsou krystaly sice hermetizované, ale případná netěsnost není vidět, takže nevíš, jestli atmosférický tlak působí utlumený tuhostí plechu nebo bezprostředně. Při nižším tlaku a stejném budicím výkonu má tyčový výbrus o fous větší rozkmit, takže kmitá pomaleji (v přepočtu může být chyba až minutu měsíčně). On při té rychlosti kmitání klade vzduch dost vysoký odpor, takže i vcelku nepatrná změna tlaku je dost znát. Ale hovoříme o odchylkách od jmenovitého kmitočtu v jednotkách až desítce ppm.
Krystal se střihovými kmity naproti tomu na změny atmosférického tlaku není citlivý téměř vůbec, zato je citlivější na změny teploty a budicí výkon. Navíc se těžko sežene pomalejší, než asi na 1MHz.
Musím pochválit bývalou Chronotechnu za budíky Prim Quartz a Prim MiniQuartz, jejich přesnost byla lepší, než 1 minutu za rok, což však mám ověřené až po letech s alkalickým článkem (ten druhý mi šlape od roku 1979 dodnes, a to bez poruchy). S tehdejšími bateriemi ale obvykle do půl roku ztichlo pískání, což byla u budíku vada dost podstatná, navíc začala mokvat baterka.
Čili je zbytečné se cpát do extrému (celý oscilátor v termostatu, krystal ve skle, stabilizovaná amplituda kmitů krystalu...). Přesnost, jak už jsem psal, je snad vyhovující i u kvarcek řízených nejběžnějším krystalem 32768Hz a na to, co tu popisuji, jsou naše lidské časové představy stejně příliš hrubé.

Jestli chceš přesnost lepší, než minutu za půl roku, pořiď si přijímač DCF77 a dekóduj si to.

Na hotový a levný DCF modul dával odkaz Federmann, jenže nějaký BLB to zde neustále přemazává, nevím proč řešit vyřešené.

A kam se k tomu připojí ty digitrony?

-> Hill, ja jsem tenkrat na prelomu 60-tych a 70-tych roku v Pragotronu delal. Ty krystaly byly nadherne kousky. To uz se dneska nevidi. Ale ta cena, ta teda byla ... A jedny hlavni hodiny mam dosud doma a stale funguji.

-> bastlino, delas si srandu? za tim DCF prijimacem musis mit jeste cely hodny, citac a dekodery na digitrony. Z DCF modulu pouze vydekodujes signal.

V DCF modulu s hodinkami bude černá zalitá pecka a dekódovat signál bude možné tak leda z údajů pro displej.

Bastlíno: V tomto modulu http://www.conrad.cz/prijimaci-dcf-deska.k641138 jsou výstupy s otevřeným kolektorem, kde je k dispozici demodulovaný DCF signál, konkrétně pulzy 100-200 ms a může se rovnou zapojit do MCU.

Kdybych to chtěl bez PC , pouze jako zdroj normálového kmitočtu? Dá se z toho vytáhnout čistý kmitočet bez modulace?

bastlíno: Z tohoto modulu nelze.

No právě. Kdysi jsem o zdroji signálu DCF77 přemýšlel jako o normálu k čítači(měřáku frekvence). Něco, podle čeho by se dal ocejchovat. Ale nedošel jsem k tomu, jak z toho vytáhnout obyčejný čistý stabilní kmitočet. Neumím programovat, digitálně si nepomůžu.

Ten budiaci výkon, o čo vlastne ide presne ? dakujem , zaujma ma to :)

Asi jak velké napětí pustíš na krystal. Taky se může stát, že se to z buzením přežene a krystal praskne. Příliš se ohnul.

bastlino, jestli chces presnej zdroj kmitoctu pro casovy normal, tak ti necham jeden gps modul. Leze z nej 10kHz a take 1 Hz. K tomu potrebujes nejaky lepsi dolatidelny VCXO idealne 10 MHz, pak fazovy zaves a 3x delicky 1:10, treba 7490 a napajeci zdroj a mas presny normal 10 Mhz. Vetsina pristroju, citacu ap miva vzadu vstup pro externich 10 Mhz.

k tem hodinam, netusi nekdo, cim a jak jsou rizeny soucasne poulicni hodiny na kandelabrech? Ty stare Pragotronske se kdysi se ridily pulzama z matecnich hodin po vedeni, ale po roce 1990 je zacali vymenovat a rikavalo se, ze ty nove jsou rizeny radiem. Jsou rizeny DCF77 nebo jinak?

Autonomní systémy jsou řízeny DCF77, nebo GPS.
Podružné jsou z hlavních hodin ovládané minutovými impulzy, nebo přes MOBALine.

Zdravím
ja bych sa chtel zeptat na ten CMOS 4060 - de o asynchro. citec ? Richard Vacula , a CMOS 4017 sou zlopzeny z D-KO, asnychronní ?

I když jsem tu tvoji hatmatilku jakž takž přelouskal, nějak netuším na co se ptáš. Co má CMOS společného s nějakým Vaculou??

bez jeho jmena , ja sem delal jeho typ hodin digitro. , len ze aky druh je čítač CMOS 4060 a 4017 dekadický ?

Richard Vacula (Histes) navrhuje a testuje stavebnice pro tipa.eu , od něj jsou digitronové hodiny téměř klasické konstrukce (místo TTL jsou tam CMOSy, jen dekodér je diodotranzistorový, protože v CMOS verzi se jaksi nevyskytují dekodéry pro digitrony). Na rozdíl od hodin s TTL ty hodiny vydrží dost dlouho jít i na baterku 6F22. Škoda, že jim zásoba digitronů už došla, zájem prý trvá.

aha jasne...a o ake citace teda jde v tom jeho zapojený ? synchronni nebo asynchronni ?

Co shledáváš na čítačích, které jen počítají dopředu s každým hodinovým impulsem, asynchronním?
A vůbec: tady je toho víc http://www.postreh.com/phprs/view.php?cisloclanku=2008022101

4060 je o čítač asynchronní, 4017 je v rámci obvodu synchronní a 4013 podle toho, jak se zapojí.
Nevím proč se ptáte a používáte výrazy, u kterých nevíte co to znamená ?

Omyl: já chci jen vědět, k čemu je dobré u odzkoušeného zapojení s uvedenými součástkami potřeba ještě rozlišovat, který čítač je synchronní a který asynchronní.

Jestli je to ten velký, 68kg těžký, tak vím, kdo má komplet... jestli neseženeš jinak, dám na něj kontakt. Kdybys tu dokumentaci chtěl třeba za 4 litry koupit, tak k tomu dostaneš jeden nový zdroj zcela zdarma

Náš bobánek má 55kg i se síťovou šňůrou, šířku 49, výšku s nožkami 33 a hloubku i s uchy 36 cm. Typové označení Z-YE1T/X je vzadu asi uprostřed drobným písmem na štítečku ca 1×2 cm. Zepředu je označení MN 40V-40A, dvě výstupní svorky, potenciometry napětí a proudového omezení a voltmetr 0...40V a ampérmetr 0...100%. Ověř prosím správné označení nabízené dokumentace i zdroje a jeho rozměry.
Dík,
Honza

Je to on ?
http://img106.imageshack.us/my.php?image=foteka113hv0.jpg
http://img74.imageshack.us/my.php?image=foteka115ne7.jpg
http://img256.imageshack.us/my.php?image=foteka114ug2.jpg

Mrcha jedna těžká
http://sweb.cz/servisdok/servisnidokumentace.doc

Sinclaire
díky, on je tam schován bez úvodních Z- a má tam zase dále jednu pomlčku navíc, asi proto jsem ho neobjevil. ... Ale má sílu.

Sendy,
vypadá velmi podobně, ověř mi prosím ten štítek a rozměry. Pokud k té dokumentaci nabízíš tento zdroj zdarma, je bezvadně funkční a prost právních vad (někomu nechybí
, neber to osobně, nerad bych o něj někdy v budoucnu bez náhrady přišel), zřejmě ji koupím. Odkud by cestovali?
Popiš skladbu dokumentace a stav zdroje.
Dík

Ozvi se mailem. Prosto právních vad je samozřejmost, pokud za právní vadu není považováno velmi hrubé a zásadní nerespektování RoHS a podobných požadavků soudruhů z Bruselu.

Dobry den, mohl by jste mi prosim zaslat dokumentaci k tomuto zdroji?, predem dekuj Uc

Co je to za blba?

bylo by možné to schéma ještě dočasně vystavit ? zrovna by se mi hodilo, sehnal jsem zdroj, ale je rozdíl mezi napětím nastaveným na výstupu - jde jen do 37,5V a napětím na onom voltmetru kde zase jde od nějakých 3v do cca 44.. díky sinclaire..

to je ovsem solidni zdroj. I kdyby se k nemu mela udelat elektronika, tak jen to trafo co tam bude a ta skrin je hodnotna vec. Ja to teda nepotrebuju, ale na prestavbu na solidni napajeci zdroj to myslim bude uzitecne.

Je to "brčák", aneb zdroj s trafem, tyristorovou předregulací, tlumajznou jako hrom, trandovým filtrem (8xKD503 paralelně) a libý pocit završuje Mezaxiál f plný palbě . V dílně se to vsákne, ale v laboratoři to dělá dost kravál.

Dobrý den,
také sháním schéma k MESIT MN 40V-40A Z-YE1T/X. Děkuji za nabídku a přeji hezký den.

Perfektně základy elektrotechniky a matematiku, velmi dobře funkci a význam obvodových prvků a dobrou schopnost analyzovat už existujících zapojení a podle nich se naučit zkonstruovat vlastní zdroj.

Hlavně bych doporučil znát funkci zapojení s operačními zesilovači...

A jakou odbornou literaturu bych měl zvolit pro tento směr?

Těžko říci, je toho spousta. Možná třeba něco od BEN, mimo spínané.
http://shop.ben.cz/cz/kategorie/elektrotechnicka-literatura/elektronika-slaboproud/elektro nika-napajeci-zdroje-a-nabijeni.aspx?page=1

Václav Malina - Poznáváme elektroniku 2

Ano.

a nemaš odkaz nebo schema?

astabilní klopnej obvod s 555kou visí na netu na každym rohu...

A šlo by ho taky spouštět napětím? Třeba 5V pípá,0V nic.
Potřeboval bych to na akustickou kontrolu na dekodér HD12D na výstup VT.Používám to na hlásič záběru na ryby s moduly 433MHz.Na výstupy mam zapojený ledky,abych poznal kterej prut zabral a na tenhle bych chtěl připojit nějakej pípák a piezo.Jako vysílač mam přes optočleny připojenej enkodér HT12E + modul 433MHz.Všechno maká,ale ten pípák bych potřeboval.

na to je u tý 555 reset (vývod 4)

Dobrá dík.Už se vrhnu na nepájivý pole a jdu bastlit.

HUrá už to máááám

tak petruv zdar.....nebo skol?

Vše už je OK.Chtěl bych někdy v tomhle ovládání použit místo těch známích enkodérů a dekodérů HT12E,D použít PICe.Asi by se to zjednodušilo a dalo by se to rozšířit o víc funkcí.Nemáte někdo s něčím podobným zkušenost? Mam totiž PICe 16F84 a 16F628.Vypálit do nich soft umim,ale vymyslet ten soft tak to už bohužel.Je to vlastně princip jako nějaký DO.Porádí někdo?

třeba by ti pomohlo tohle:
http://elweb.cz/c/clanky.php?clanek=54

Tohle je vynikající,super.Martine a šlo by ,aby při aktivaci jakéhokoliv výstupu byla ještě přidána zvuková indikace a výstup zůstal aktivní třeba 5vteřin ?To znamená že místo těch tlačítek dám optočleny,když se vstup aktivuje,na výstupu se rozsvítí příslušná LEDka a svítí ještě 5vteřin a zároveň zazní zvukový signál.Šel by ten soft nějak takhle upravit?

zdravim chcem sa opytat či by mi niekto nepomohol resp. neporadil z IO HT12E SMD kde k tomuto integraci najst nejake info ale popis ? diky.

Google - HT12E - akce asi na 3 vteřiny.