Do acetonu rozhodně ne!
Zkus perchloretylén (drogérie, barvy-laky), ten většinu plastů nenarušuje.

A ten aceton vadí i pouzdrům integráků?

Integráčům to nic nedělá. Jinak můžeš použít IPA (Isopropyl alcohol), ten ti to vyčistí sice pomalejc, ale nic ostatního nesežere.

ISOPROPYLALKOHOL mám doma, tak to jdu zkusit.

A ještě jsem objevil LÍH. Tím by to mohlo jít taky, ne? A konektorům by to vadit nemělo, nebo se pletu?

a v čem se dá rozpustit pouzdro integráče?

kdysi jsem někdě četl, že tryskáním horké H2SO4

Proč horké ?

Obava byla spíš o navzlínání a následné poškození vnitřku.

Jde o modul používaný firmou TRANSRESCH http://www.transresch.de/kontakt . Asi by šel nahradit z jiných zdrojů, ale nevíme nic o tom, v jakém zařízení běhá, takže nejjistější bude, obrátit se na tuto firmu případně její partnery (ty na jejich stránkách najdeš taky).

Já bych spíš řekl, že to je výrobek ČKD Polovodiče. 63A/1200V, rychlý typ

Na obrázku:

http://www.transresch.de/fileadmin/Dateien/Ersatzteile/Thyristoren1.pdf

je to ten modul druhý zleva (hnědý, úzký).
Na obrázku je vůbec zajímavá směs.Možná je jen ilustrační. Oni sami polovodiče nejspíš nevyrábějí, tak si tam dali obrázek výrobků socialistického tábora.

Katalog ČKD POLO:

http://danyk.wz.cz/ckd.html

Taky mi to tak vyšlo.

Když je zadání na dvě platné číslice, tak asi nemá smysl počítat výsledky na 10 platných čísel. Nebo to aspoň na konci zaokrouhli na míň míst. Udělat střídavé napětí, odpor, kondenzátor nebo cívku s přesností na 10 míst umí málokdo. Kmitočet dejme tomu.

Všimni si, že impedance kondenzátoru je na tomto kmitočtu zanedbatelná vůči odporu R a impedanci L. A že v tom rozdílu pod odmocninou(15,7-0,064) se Xc skoro neuplatní.

Děkuju moc.Já to psal podle kalkulačky z důvodu přesnosti výpočtu.Tohle je něco jako školní příklad.
Zajímavý je,že když dám tohle schéma do simulátoru,tak mi vyjde proud menší.Špatně nastavený parametry simulace?

Jak moc menší? Kolik přesně ukazuje simulátor?

Takhle : (viz url odkaz)

Vždyť je to stejné. Zaokrouhli to na stejný počet číslic jako v simulátoru a rozdíl je nula.

Já jsem blb!Omlouvám se.Už jsem z těch čísel totálně zmatený.To číslo vedle je úhel ? Jde z toho nějak vyčíst i vektor ?
Jde v tom simulátoru nějak měřit odpor(impedanci) např. kondenzátoru,jak ?

To vám ten učitel dává tak blbý a nereálný příklad, že se jedna složka neuplatňuje ? Nemá být ten kond v mikrofaradech ? Už jsi někdy viděl kond na střídavé napětí s kapacitou 100G ??

Neviděl.Ono jde o to,jestli to umíme spočítat.

No, divny pristup ucitela, na technickej skole by mali byt taketo hodnoty realne, konieckoncov by student mal mat ten "feeling" na veliciny co je realne a co nie.

Nespamuj tady, prosím!

Jo Hille, na takový vys.ráky je to příliš malý kalibr. BAN a šmitec.

Skús to. Ak neskúsiš, nebudeš to vedieť.

Jestli chceš radu tak se zeptej strýčka Google na Leach-Amp.

No cožpak to nečteš?! Nej...nej...nej...

Osobně se také přimlouvám za Leach

http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=1170

Dezider se ptal na HQQF a vy mu hned nabízíte Leach-Amp, aníž by někdo napsal pádný argument proč.

Nikdy jsem takto dokonale propracovaný Leach-Amp, jako je HQQF neviděl, navíc HQQF jestli se nepletu je FET a Leach-Amp je bipolár, což je markantní rozdíl. (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

OXY a na to jsi si musel založit nový nick, aby jsi nám sdělil tato moudra ?

Multiplexovaný posuvný registr

hezky to danhard napsal
Každopádně je to jedno, protože jestli se chceš skutečně něco naučit, tak je dobré umět obě varianty. Potom budeš mít šanci, že pro tebe bude programování opravdu "jednoduché".

Ale to nebyla žádná sranda, normálně je to tak dělané u displeje 8 sedmisegmentovek, jeden shifter HC4094 řídí segmenty - ve výstupu má odpory kvůli omezení proudu, druhý spíná číslice - posíleno tranzistorem, plní se oba v serii, dekodování a multiplex 1:8 dělá PIC, takže tam může svítit cokoliv. Řídí to 3 dráty: data, hodiny a zápis.

Tak co jsem tak hledal a koukal po schematech, tak je lepší použít posuvný registr. Nezabere tolik pinů portu (většinou tak 3 až 4 piny).

Plexere, znas prislovi s kanonem na zajice ?
Tak to je tvuj pripad. Na jednoduchy 4 mistny hodiny nemusis nic programovat, ale staci ti jeden obvod v DIL28, ke kterymu pripojis displej, napajeni 12-18V a zdroj pulzu, treba odvozenej ze site (1 odpor + 1 kondenzator + 1 dioda).
Ten obvod se jmenuje MM5311. Nebo treba MM5312 nebo MM5314 ...
Je jich hodne takovych obvodu a porad jdou na odbyt.

Hopkin, ty jsi opět nepochopil pointu věci. Tazatel si chce postavit hodiny aby se naučil programovat a ne že je potřebuje.
Ale myslím, že v tvém případě je to zbytečná poznámka.

Začátečník může vzít 4 nízkoodběrové sedmisegmentovky a připojit je rovnou na 4+7 pinů MCU a může si začít blikat, pokud mu nevadí že osmička svítí málo.
Pokročilý vezme 74HC595 + 2x IRF7304 + TPIC6C595 a může si blikat i s plnotučnými sedmisegmentovkami, to vše s asi jenom třemi piny na MCU.

pointu jsem pochopil. Chce si udelat hodiny, 4-mistne, ale neumi elektroniku a logicke obvody, protoze to dneska ve skole neuci. Tak co mu zbyva, sam se ucit nic nechce, tak to resi programem, softwarove. Kdyby se chtel ucit programovat tak bude programovat neco, co nejde snadno a jednoduse resit hardwarem. Nedavno jsem nekde videl, jak blikac na bicykl se misto 2 tranzistoru resi mikropocitacem. A tuhle jsem koukal na nejaky cesky web stranky, kde 4-tranzistorovy komutator nejaky borec resil take mikropocitacem. Ale to je vysledek ceskeho skolstvi. To budou za par roku konce....

hopkins: Dávám také všude MCU a to proto, že MCU za 2 USD má zaintegrováno spoustu věcí, když už nic, tak tucet N-MOSFETů a tucet P-MOSFETů a to fantasticky zjednodušuje návrh. Také je nutno uvážit že 20 cm2 DPS u nás stojí jako jeden MCU a tedy DPS o velikosti A4 osázených lesem hradel v DIL, natož diskrétních součástek, je definitivní konec.

Já jsem začal jak píše hopkins.Baterky tranzistory operáky ledky. Ale nějaký procesory nebo kontrolery mě vůbec nelákaj.

-> QWE - tvoje představa, že cokoliv udělané bez mikropočítače odpovídá velkému zástupu hradel a diskrétních součástek, je bohužel mylná a plyne právě z neznalosti elektroniky. Vtip je v tom umět vymyslet takové řzapojení s 1-2 klasickými obvody nebo několika málo tranzistory namísto zástupu hradel nebo mikropočítače. Udělat blikač na bicykl s mikropočítačem umí každý blb. Udělat stejný blikač s TTL obvodem bez mikropočítače už je pro většinu lidí problém a udělat stejný blikač s 2 tranzistory je pro většinu lidí neřešitelná záhada . Bohužel to tak je.

Ale zpátky k hodinám, když už hodiny s mikropočítačem, tak by měly mít takové vlastnosti a funkce, které se s klasickými TTL obvody udělají obtížně. Příklad: 99% lidí udělá hodiny s MCU a výstup jde na 7-segmentové LED nebo digitrony. Na netu jsou stovky příkladů takovýchto hodin. Jenže na to netřeba MCU, tohle zvládne několik málo CMOs obvodů, které zaberou na desce stejně tolik, možná i méně místa než mikropočítač.

Takže když už hodiny s MCU, tak už je zajímavější použít třeba VFD matickový displej místo 7-segmentového LED, anebo 11-segmentové LED displeje a zobrazovat nejen čísla, ale také den v týdnu a datum. Anebo můžeš použít gafický VFD nebo LCD displej a zobrazovat vedle sebe kruhové hodiny s číslicemi a rafičkami a k tomu digitální informaci o čase a datumu a dnu v týdnu.

Hodiny s MCU mohou mít také několik časovačů (budíků), které sepnou v nastavený den a čas relé a v jinou nastavnou dobu rele zase vypnou. Takovýchto okruhů, budíků, může být několik. Tak takovéhle hodiny s takovýmito funkcemi má smysl dělat s mikropočítačem, protože s klasickými logickými obvody by vyšly velmi složitě. Ale to už chce umět opravdu programovat.

A nakonec poznámku k přesnosti hodin s MCU. Při programování MCU, programu pro hodiny je třeba vzít v úvahu, že příkazy MCU trvají nějakou dobu, i když velmi malou, tak dlouhodobě při špatném programu vedou k odchylce hodin od správného času. Toto je třeba v programu zohlednit. Dále, použití interního oscilátoru a krystalu MCU k pohonu hodin není nic převratnýho s ohledem na přesnost. Podobně, použití externího krystalu 32.7658 kHz za 1 Kč z GME také není to pravé \"ořechové\" (pokud jde o přesnost). Nejrozumější je externí dolaďovaný teplotně stabilizovaný oscilátor 10 MHz a hardwarová dělička.

hopkins, daco pravdy mas o tom pokoj. Co sa ale tyka zohladnovania trvania vykonania instrukcii, tak to si kus sahol mimo, kedze podla mna len totalny amater by riesil cas cisto softwarovo, normalne by to malo ist cez nejake prerusenie ci z externeho pinu alebo od citaca (delicky) atd, takze cas vykonavania sa neakumulje (samozrejme ak rutina prerusenia je napisana spravne).

hopkins takže já sem vlastně pokročilej.Dovedu udělat blikač jak z hradel tak z tranzistorů.

hopkins: Blikač s tranzistorama jsem uměl ještě předtím než mě pustili k páječce, v takové té stavebnici s pružinkama. Já se s tebou přít nebudu, jestli tě to s CMOS baví, tak proti gustu žádný

Jestli ti elektrotechnika připadá nesrozumitelná, znamená to, že ti chybí úplné základy. Podívej se v knihovně nebo v antikvariátě po knížce Elektřina kolem nás od Zdeňka Opavy. Je to takové vyprávění doplněné spoustou řekl bych dost názorných kreseb, abys postupně nějaký ten základ získal. Pak byly docela dobré knížky Elektrické přístroje mladého technika (edice PEP), Šolim, já a tranzistory, Začínáme od krystalky...
Máš pravdu, nejde začínat od prostředka, ale vlastně ani od první setiny, protože právě ta setina, cos přeskočil, ti může jednou moc chybět.

Přesně tak, nechápu ty základy, kudy prochází proud, jak se rozděluje apod. Většina těch knih to popisuje pro mě nepochopitelným způsobem.

http://www.edisk.cz/stahni-pomalu/00459/Elektrina_kolem_nas.djvu_13.82MB.html

Šolim, já a tranzistory. Klasika nejklasičtější.
http://uloz.to/xbnN8Q2/solim-ja-a-tranzistory-zdenek-skoda-pdf

Myslíte, že má cenu se to sám učit, když půjdu v září na elektrotechniku?

Urcite ano.

Pokud tě nebude elektronika bavit a nebudeš si sám aktivně a bez donucení stavět nějaké konstrukce, tak věz, že škola sama všechno nezmůže.

Ale konkrétně rozdělování proudů a sčítání napětí tě škola naučí, pokud nebudeš jó vzdorovat.

Postavils už něco? Protože to je nejlepší cesta, jak se spřátelit se školními teoriemi.

-> Petr Novy, idealni by bylo vzit placatou baterku, par dratu a zarovicek a zkusit si je zapojit do serie, paralelne a ruzne je kombinovat seriove-paralelne. Potom treba pridat dva tranzistory, kondik a udelat blikac a tak dal. Inspirace najdes ve starych casopisech, hodne roku zpatky. Pro zacatek ti staci nejaky univerzalni merak, ktery meri proud a napeti.
Potom vymenis zarovicky za LEDky, pridas nejaky operak a budes si hrat s operakem a ono to pujde. Uvidis. Chce to cas. Prohrabej stary cesky casopisy, treba ze 70tych let minuleho stoleti a prohlidni si co tam je.

Uplne nejhorsi (a to nedoporucuju) je zacinat programovanim mikropocitacu. Vetsina lidi to tak dela, ale je to slepa ulicka. Nauceji se sice programovat primitivni veci, ale dal se nedostanou protoze nepochopi obvody a tim nebudou schopni nikdy naprogramovat nic slozitejsiho.

Potvrzuji, tím je nejlíp začít. My jsme začínali zkušeností, že zhášet žárovičku vypínačem připojeným paralelně k baterce je kravinimum, protože baterka ráno ani neťukne. První seznámení s napětím, proudem, sériovým a paralelním řazením a zákony páně Kirchhoffovými, i když ještě bez měřicího přístroje.
Pak začalo laborování s krystalkami, následoval k tomu zesilovač s bateriovou lampou, pak s jedním, dvěma čtyřmi tranzistory... jen jsme neměli internet, tak jsme tahali informace z AR a různých knížek. A nejlepší bylo, když se podařilo sehnat někoho s více zkušenostmi... Jo, blikače a podobné lahůdky jsme taky stavěli.
Taky souhlasím s tím, že začít programováním něčeho, co neumíš spojit s okolím (třeba s tlačítky, displejem, různými čidly a akčními členy), je k ničemu.

Hledej kroužkový sběrač, ale cena tě určitě překvapí... (viz url odkaz)

Nebo rotační translátor. (viz url odkaz)

mno ta cena teda je ..
Lepší bude asi si udělat nějaké kolejničky, jenže to bude mít dost velké otáčky..

Buben videohlavy z videa. Rotační trafo. Ale tady je nutný dodržet vyšší kmitočet dat.

Tak číst jde, ale nejde napálit program. může někdo pomoci? Chybová hláška:
CHYBA -> Zápis adresy 0x000000
Zápis: 0xEFC0 Přečtené: 0x0000

Tak hotovo. Na druhém PC se mi to povedlo.