Zdravim, moc to sem asi nepatri,ale tak nekdo by poradit mohl.... U mycky BOSCH SILENCE AQUASENZOR jsem pri oprave definitivne odpravil programator. Ma oznaceni SIEMENS 5WK57613. Mycka uz je cca 10 let stara, takze cekam reakce kup si novou, ale presto, nevite kde by se dal sehnat (nejakej hrbitov mycek, nejlepe ve vychodnich, popripade jestli nekdo nema ten programator doma vystavenej...)? (na BOSCH se chystam zavolat a google vyhazuje jen nemeckej ebay...)Diky za rady.

Potrebujem pomôcť s programom pre deličky 74HC4059. Mam dosku Arduino s procesorom Atmega168-20PU. Dvomi delickami 74hc4059 ovládam jeden výstup. Chcel by som ich ovládať softvérovo. Spojenie medzi procesorom a deličkami je pomocou I2C zbernice a expandera. Notebook je prepojený cez USB s Arduinom.
Ak by niekto vedel ako ma ten program vyzerať, tak by som ho prosil o pomoc. Vopred ďakujem.

prosim schanim trafo 220v/ 2x25v /150w kdo by mi poradil kde ho sehnat nebo kdyby ho nekdo mel tak ho hned koupim moooooc dekuji.jirka (viz url odkaz)

zrdavím mám v pc TV krtu MSI TV@nywhere A/D V1.1 a zaboha nemužu najít IR přijímač k dálkáči co k tomu byl, nemáte náhodou tušení co tam je za fototranzistor nebo fotodiodu ? Díky

Zdravím,

doma jsem vyštrachal digitální teploměr TES 1310 (viz odkaz) ale nemám k němu sondu, jak je na předním panelu vstup, tak jsem tam připojil termistor který má 10k při 20ti-stupních, ale jak se teplota zvedala tak se odpor v termistoru snižoval a teploměr místo toho, aby teplotu ukazoval zvýšenou tak jí snižoval, tak jsem tam tedy připojil potenciometr a zjistil že teplota se zvyšuje při svyšujícím se odporu.

Otázka zní: neexistuje nějaký obvod co by otočil měřený odpor tak, aby se při zvyšující teplotě zvyšoval i odpor?? Nebo jestli náhodou už takový termistor neexistuje??? Nepředhazujte mi prosím sondu pro to určenou, nemohl jsem jí na netu najít a i kdybych jí našel tak na ní nemám peníze

uvítám jakýkoliv návrh (viz url odkaz)

Na chatě se odporoučelo rádio, uhnil ladící kondenzátor. Naivně jsem usedl k internetu a jal se hledat náhradu, ovšem ani po dvou večerech nemám nic pořádného. Mám tyto požadavky:
- stolní provedení, žádná krabička od sirek
- velké čudlíky, aby se to dalo ovládat v rukavicích
- stačí FM
- PLL tuner
- zapamatuje si stanice i když to bude půl roku bez elektřiny
- stereo není nutné

Viděl někdo v prodeji takové rádio ?

Shanim schema na stereo koncovy zesilovac od SONY stk 4152 II (kde je jake napeti atd.) nebo schema cele desky TA-V715T
Diky predem

zdar.potreboval by som vediet ako sa da k PC zapojit autozosilovac a nanho repro...ak ma niekto aj nejaky obr. alebo schemu tak poslite na mail. dik moc...

Ahoj,

byl by tady někdo ochotný pomoct mně s vyhledáním datasheetu na precizní cermetové trimry sfernice série tx a série tya? Nikde to nemůžu najít... Případně poslat na email j.gracias(zav)seznam.cz

Předem díky.

Jura

Hosi, prosim vas o radu trochu z vedlejsiho soudku. Bastlim stroboskop na predstih meho Favoritka, pripadne i jinych vozidel. Mam dilema ohledne snimace. Dost starsich navodu pouziva kapacitni snimac, tedy kus plisku na konci koaxu, v nouzi obmotani zily koaxu kolem zapalovaciho kabelu apod. To je mechanicky jednodussi reseni nez induktivni snimac, ale pry je to vice nachylne k ruseni, coz chapu, pri nevhodne citlivosti tam muze skocit impuls i od sousednich svicek. Profesionalni stroboskopy pry pouzivaji induktivní snímač - něco ála měřicí kleště, či v amatérských podmínkách navinutý feritový(?) toroid. Uvazuji o pouziti jadra z VN trafa, ktere muzu rozdelat a nasadit na kabel, kdyz bych neprostrcil koncovku kabelu. Ovsem zaráží mě, že všude uvádějí nutnost stínění snimaci civky navinuté na jádře. To jako proč? Stínění má přece smysl jen proti kapacitnímu rušení, které ovšem podle mě musí být minimální, protože snímací cívka bude prakticky napojena přímo mezi zem a bázi vstupního tranzistoru. Tedy pakliže se na ní nic zrovinka neindukuje, je celá na potenciálu kostry. Co v této úvaze zanedbávám, je indukčnost cívečky, která může způsobit to, že v případě kapacitního rušení poblíž \"živého\" konce cívečky, se vysokofrekvenční puls přenese na vstup tranzistoru. Proto se tam dává to stínění, tedy od studeného konce cívečky připojeného na plášť koaxu vyvedu oblemcání cívečky nějakým dia/paramagnetickým oblemcem a vyvaruji se závitu nakrátko. No a případné magnetické rušení, které by přicházelo v úvahu při použití vzduchové cívečky či toroidu bez feromagnetického jádra je pořešeno právě tím jádrem, páč mag tok se v něm bude vytvářet pouze ze změn proudu, který je jádrem uzavřen.
Toto vše se mi honí hlavou, jde mi jen o to, jestli se ve svých úvahách v něčem nemýlím. Jestli třeba zde někdo stroboskop stavěl a má nějaké zkušenosti s rušením, prosím o nějakou radu.