Určitě to mají tady www.cuprum.cz, zda ti prodají pouze několik metrů ale nevím.

u čeho máš ten vstup?

Chema nemám, jen rada předem než ho seženeš. Pro nastavování trimrů je v servisním manuálu přesný postup a popis jak, co a čím nastavit. Pokud na to šáhneš bez toho, měl jsi Dragona. Jinak nevím, proč si každej myslí, že když něco nefunguje, je třeba točit trimrama. Na 99% bude problém jinde, třeba opravit.

vysílačka je stará, manuál neni :) má to někdo?

Nebo kdo by byl schopnej vysílačku opravit za rozumnou cenu:(

Trvalo mi to 30 sekund
http://hamradio.online.ru/ftp/sch_dragon-sy101.jpg

Jo už ho taky mam, děkuju Dokázal bys mi jí opravit když bych zaplatil?

No nic, dám jí do servisu

Nebo ještě takhle věděl by někdo jak nastavit ty trimry na jaký hodnoty?

Ty trimry se samy nerozjely, pokud s nima nikdo netočil, bude tam jiná závada jako třeba vadný fázový závěs, vadný IO MF a spousta dalších možností. Vzhledem k nedostupnosti ND, ceně opravy, poštovné a balné je oprava silně nerentabilní!! Pokud s těmi trimry někdo točil je opět oprava nerentabilní.

No já nevim jetli točil nebo ne prostě sem to dostal už tak...

No nic, konec tématu. Dám jí opravit nebo koupim novou.

Koupil bych ji od tebe.

Za nějakou rozumnou cenu.

To je co rozumná cena? Řekni kolik si představuješ.

Vinuta Rájec.

robia aj kusovky? mail som im posielal uz pred tyzdnom, bez odozvy...

Pokial by to mal byt toroid mas este moznost Eltramo Povazska Bystrica - mali nejake problemy tak uz su mozno len Slovmet. Pytaj si pana Jozefa Bena-majster vyroby co si pametam a rozumny clovek. Ale na taku mrdu asi mat jadro nebude cize asi len na objednavku. Standartne totiz tocievaju do 900VA.
Potom este mozes skusit jedneho chrapuna z Rajca co odisiel z vinuty a toci toroidy pre francuza. Karol Betinsky jeho meno jest. Ale pan buduci minuly primator Rajca tiez mat nebude. To su firmy co vyrastli na halogenoch do liniek a parcikov takze tiez asi len kdesi do 600-900VA Vecsi vykon na objednavku ak sa jeho blahorodie s tebou vobec bude zaoberat.
Tolko z povazia.

Heh, vidim,ze mas skusenosti :) diki

Trifazovy toroidy se delaji stejne jako tri jednofazovy a jestli potrebuje autotrafo, tak to vyjde vykonem trafa mene.
Spis at rekne, na co to presne potrebuje ?

prednedavnom som tu riesil rozbeh toho 40kva trafa na cnc stroji. Po vymene frekvencneho menica vretena je z toho obrovskeho trafa napajany iba riadiaci system, obrazovka, par 300W motorcekov a ovladacia elektronika. Preto to chcem nahradit, 3kVA je aj rezervou pre dalsiu elektroniku. Celkom komicky to teraz vyzera - z toho velkeho trafa idu kable ako zo zvaracky a na druhej strane 3 drotiky 2.5mm2 :)

Vědel by někdo jak počítat třífázový trafo ?(myslím takovýhle: http://www.scmvd.cz/obrazky/Sved/trifazovyautotransfATV1.jpg)

Jestli umíš spočítat 1fázové trafo a rozumíš co při tom děláš, tak 3f trafo je dosti podobné.

Zkuz to třeba podle Václava Vomáčky, postup vypadá dost podrobně a asi to nemá ze své hlavy. Je to teda kapku větší trafo:

www.vomi.wz.cz/trafo/navrh.doc

"Heh, vidim,ze mas skusenosti :) diki " Ale třifázový toroid je trochu úlet, ne? Jeden toroid jaksi nemůže mít tři magnetické obvody! !CENZURA!

Ten moj komentar bol mysleny vo vztahu k tomu spominanemu panovi...nerieste...

Jednofázový počítat umím,ale 3F na jednom jádru bude určitě jinak a určitě bude záležet na typu jádra. Jak?

SDZ: Třífázové trafo potřebuje tři magnetické obvody, na jednom jádru nelze.

Proto tam máš ten podrobný návod na výpočet.

Jinak se vychází z idealizovaného předpokladu, že součet magnetických toků ve společném úseku jádra je nula. Tak už tam ani ten společný úsek nedali, když jím nic neteče.

Stačí tedy počítat průřez každého sloupku jako u jednofázového trafa.

Tady je to na poslední straně prezentace:

http://elm-fur.wz.cz/transformatory.ppt#283,27,Trojfázové transformátory (viz url odkaz)

Ano je to tak. 3F toroidy tvorila stangla 3 toroidov stiahnutych na tyci pripadne zaliata do vukolu ci uz na stred alebo kompletka.

No len pre info - zatial som sa dostal na cenu +-200 eur za 3f autotrafo na klasickych troch stlpikoch.
3 toroidy asi nebudu lacnejsie,co? :)

Neumím si představit 3 fázový toroid. Tři jednofázová trafa na sobě ano, ale společný magnetický obvod z toroidů?

Na obrázku jsou tři cívky pro primár a tři pro sekundár.Je podmínkou primár a sekundár na stejným sloupu ?
http://www.scmvd.cz/obrazky/Sved/trifazovyautotransfATV1.jpg
Jak je to v případě zapojení do lomený hvězdy?

Primár a sekundár musí být na jednom sloupku - na stejném magnetickém toku. Jinak by to nebyl primár a sekundár. Magnetický tok vyvolaný primárem by nemohl celý působit na sekundární cívku umístěnou na jiném sloupku. Tok se rozdvojuje(zhruba) se do dvou zbylých sloupků.

U lomené hvězdy je sekundární vinutí rozděleno do dvou částí na každém sloupku (celkem 6 cívek). Ty jsou pak rafinovaně pospojovány s cívkami na vedlejších sloupcích. Dělá se to pro případy silně nesymetrické zátěže ve fázích. Píšou že "pro sekundární sítě s nesoumerným zatížením větším než 20% jmenovitého proudu."

Obrázek č.6

http://elektrika.cz/data/clanky/ttzezt010613 (viz url odkaz)

Bastlino: pokial si to nevies predstavit tak priatel google pomoze -
http://nbwanji.en.made-in-china.com/product/XenJqzkbHfHM/China-Toroidal-Transformer-Three- Phase-.html

Ano priznavam ze je to drahsi spas. Robili sme pre par maniakov a potom do zdravotnictva aj s odtienenim pri/sek. A nie, nemaju spolocny mag. obvod. Naco by ho mali mat?

Ja by som povedal,ze spolocny mag. obvod nemusi byt, ale urcite ekonomicky lepsie vychadza trojstlpove jadro ako 3 trafa separe.

Samozrejme Peter. Akurat ked som mal startovacie trafo na 900A na tych 3 stlpcoch tak hrali plechy na celom startovacom voziku. Po vymene za 3F toroid mam klud. Takze namontovat si do plechoveho rozvadzaca take trafo, obavam sa ze po kratkej dobe skopnem od henvu rozvadzac zo skaly. EI uz pouzivam len ako zaliate potvory do DPS. Takisto si neviem predstavit ako by som postavil 2x50W zosik v 19" racku vysky 1U s EI. A to tam mam trafo a nie spinacku... Vsetky EI som odviezol na smetisko dejin. Aj blbe nabijacky na auto-moto-traktor aku mam vsetky na toroidoch. EI uz nikdy viac. Radsej si priplacam. Samozrejme aj tu si treba davat pozor, lebo niektore firmy maju vo velkej oblube "omrdat" trafo ako sa da a sytenie jadra nazenu do nebeskych vysin a toroid je sice tvrdy ako kamen ale kurva VRCI!
Samozrejme je to otazka priorit a rozpoctu.

Když má ta cívka jen dva vývody a v blízkosti není jiná cívka, na směru vinutí přece nezáleží.

nebo jestli jsi to myslel jako orientaci závitů cívky v každé vrstvě zvlášť, tak tam to samozřejmě bude všecko jedním směrem

Jestli to je na linkovej výstup, tak se to počítá obdobně jako výstupák. Tzn převod = odmocnina(Z1/Z2), sycení okolo 0,1T. Minimální průřez jádra je S = odmocnina(P/B), P spočítáš z výstupní impedance a požadovaného rozkmitu napětí. Závity podle klasickýho vztahu n = U/(fi*B*S*f). Horší je to ale navinout :)

A to tu někdo tu tvrdil, že ta spamovací IP je Federmannova

To jsou přece všechny integrované koncové zesilovače výkonu, integrované korekční zesilovače, záznamové a snímací zesilovače magnetofonů, regulátory motorků, většina operačních zesilovačů, obvody pro umlčovače šumu (Dolby, DNL, DNR, dbx, Hi-Com), ale třeba i obvody pro řádkovou synchronizaci a vertikální rozklad v CRT televizích atd... zkrátka integrované obvody pro zpracování signálů do nějakých 30kHz, vyjímečně kmitočtů vyšších (například stereodekodéry pro FM rozhlas).
Zkus hledat například výraz audio frequency IC .

V dnešní době stavět osciloskop je docela mazec , ale kdyz chces tady je vse co potrebujes http://www.radiotechnikatabor.cz/tesla/

555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555 555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555 555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555 555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555 555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555 555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555 55555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555

cotoje ten ociloskop ?

http://www.ebay.com/itm/11LO101i-11cm-4-Oscilloscope-CRT-Tube-B14-Socket-Shied-/2507932600 95

Jako obvykle se dlouhá adresa zmršila, je zapotřebí vyhodit %20, který to tam přidalo.

Mam doma osciloskop BM566, potřebné napětí ti tedy mohu odměřit, ale nic není zadarmo... Scháním 4 tunelové diody použité v tomto osciloskopu na spouštění časové základny... A pokud mohu poradit, tak si pro stavbu vyber spíš typ BM566A. Tam je místo tunelových diod použit IO a případná oprava se tak výrazně zjednodušuje (tunelové diody se těžko schání).

Mám taky BM566A míval jsem tam integráče.Když jsem přivezl osciloskop z opravny,tak mi připadalo,že jsou ve vnitř jiný desky.Našel jsem tam tunelky.V současnosti mi nejde časová základna.Někde jsem četl že za ty tunelky existuje nějaká náhrada,nebo jakýsi schémátko s IO.Neví někdo o tom něco?

Jsou dvě výrobní verze - jedna je s tunelkami a druhá s IO.
Tunelky odcházejí a náhradní se tahají obvykle z Ruska nebo bývalých svazových republik.

Verze s IO používala ruské kopie západních západních integráčů (ECL logika).


http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=42400&postda ys=0&postorder=asc&highlight=bm556&start=15

Zaujalo me treba tohle zapojeni, ale nemam k nemu zadne "hodnoceni". Mohl by na nej prosim nekdo svym zkusenym okem mrknout? (viz url odkaz)

Ahoj, používám v několika obměnách zapojení LM317 + OZ741 a plná spokojenost. Levné, spolehlivé a při podepření tranzistorem na rozumně velkém chladiči utopíš třeba 50W ztráty - tedy 25V/2A. Nejdražší na takovém zdroji je pak krabice, trafo a nějaký měřák. Zdroj se 723 jsem stavěl ještě jako student a skončil nakonec ve skříni, nějak se mi nepodařilo ho vyladit ke spokojensoti.
Dalším řešením by mohl být třeba L200 + OZ. Podrobnosti zapojení najdeš v datasheetu. Skoková regulace napětí mě kdysi napadla taky, ale možnostz si najíždět napětí libovolně + proudové omezení oceníš při oživování a opravách až až.

Toto zapojení mám ověřené a zatím stále funguje k plné spokojenosti.

Jen se pokus vyhnout koupi "hlavních" tranzistorů GM verze(v GME). I když jsem je pároval, už při malém zatížení se začínají výrazněji(na můj vkus) zahřívat. (viz url odkaz)

+ ještě jsem zapomněl dodat, že za T2 použij rovnou BC140-16.

2N2219 není špatný, ale jakmile budeš chtít po zdroji kolem 3A, dlouho se mu to líbit nebude(vlastní zkušenost)

To R@dek: Diky, mrknu na to.

To Natal: Na toto zapojeni jsem taky narazil. Bylo to na jinem webu a par lidi tam psalo, ze meli ruzne problemy pri ozivovani. Tebe nic takoveho nepotkalo? Co ta poznamka hned v uvodu o spatne zapojenem trimru R29? Spravne je tedy mezi piny 1 a 5? Jeste se musim mrknout na kolik by to tak vyslo. Aby nebylo levnejsi (nebo srovnatelne) koupit si hotovy.

Trimr jsem zapojil okamžitě po zveřejnění informace a nějak jsem se moc nepídil "proč, nač"(ale ze schématu to lze poměrně jednoduše vyčíst "proč")

Co se týče oživování, jediný "problém", který se mi objevil, byla má vlastní blbost, kdy jsem zkouškově napojil sekundáry paralelně a fáze omylem poslal "proti sobě"(tedy se trafo začalo pořádně zahřívat, ale přežilo to díky včasnému odpojení).

+ jsem ještě měl problémy s odporovým děličem na měřidle(teď přesně nevím jakého jména). Výrobce jej měl označen za jakousi A verzi, ale dělič fungoval pouze v případě pro B verzi(dlouho mi trvalo než jsem se odhodlal to jen tak pro sichr zkusit)

Jak jsem to tak propocital, tak se to absolutne nevyplati stavet. Vyslo by to na takovych 1800 Kc, spis o neco vic. Za tuhle cenu muzu koupit hotovy laboratorni zdroj i se dvema kanaly...

Z čeho to hodláš stavět? To je nějak moc.
Na to nemusíš mít nový toroid, stačí nějaké trafo z Aukra , krabička z GME a nějaký chladič.


Tohle snad nestálo 1800Kč?

http://stepa.wz.cz/index.php?page=zdroj2

Ale pokud tě nebaví samotné stavění, tak je asi lepší koupit hotovou věc. (viz url odkaz)

Dival jsem se na ceny novych soucastech tusim v GMku. Je fakt, ze toroid je nejvetsi polozka, ale i kdyby jsem sehnal nejaky jety, tak to bude uspora max 200-300 Kc. Jeste by se dalo usetrit na chladici, ale to uz vubec nebude nejake vyrazne usetreni... Neda se rict, ze by me to nebavilo, spise naopak, ale nevim, jestli mam dost zkusenosti a jestli se mi ta mala financni uspora vyplati, protoze muzu mit nejake komplikace a budu namydleny... Jina vec je kvalita. Jsou bezne dostupne laboratorni zdroje v hladine kolem dvou tisic dostatecne kvalitni? Nebo je "na koleni" udelany znacne prevysuje?

Já jsem se ubíral druhou variantou, tj. zdroj postavený na koleni, ze součástek, které jsem si sám vybral. Nelituji.

Nabyl jsem dalších vědomostí, obohatil si práci s materiálem a nářadím. Vše funguje tak jak má a zdroj ve mne budí dojem celkově kvalitnějšího zařízení než jiné v podobné cenové hladině. Pokud vše postavíš jak se sluší a patří, pak se nedá mluvit o nějakém "oživování". - Jen to zarazíš do zdi a pojede to na první spuštění.

Jinak cena odpovídá - cca 1600-1700,- jsem to měl i s vyrobenou hl. DPS na zakázku(jednoduchá, nevrtaná, fotocesta)

Lucasi, a ty nejseš schopnej sám nic vymyslet? To musíš něco pajcovat a navíc jen to co ti někdo schválí? Na co máš tu budku na krku? Na náušnice a na trvalou? Že ty jseš z tý mladý perspektivní a nadějný generace?

To hopkins: Jo, jsem presne z teto generace, ktera Ti bude vydelavat na duchod. Vymyslet laboratorni zdroj opravdu schopen nejsem, neni to jaksi muj obor. Zato bych bych byl urcite schopen jinych veci, ktere ty nedokazes. Ale diky za prispevek, je dulezite nezapomenout, ze existuji i takovi, jako jsi Ty...

Postav si jednoduchý a ověřený zdroj G400 (vyšel v Elektroinzertu 6-7/96). Má slušné parametry, trafo můžeš použít jaké seženeš s výstupním napětím 12V - 28V.
Na obrázku je jeho vylepšená varianta. (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

jezevec: na kolko vychadza odhadovana cena toho zdroja? vyzera sympaticky. ten jeho dvojity 0-30V kolega este sympatickejsie

To jezevec: Tak toto vypada skvele (predevsim ta vylepsena varianta). Dival jsem se na stranky autora. Uz stavi (ted uz mozna dostavil) novou verzi s 2 kanaly. Parada... Az budu velky, tak se pustim taky do neceho takoveho. Ted radsi koupim hotovku a zacnu delat ruzne pokusy, at to mam trosku zazite. Vsem moc dekuji za rady. Vazim si jich!

To meh: ten menší jsem nepočítal, ten dvojitý tak zhruba vychází na cca 4500,- za součástky včetně DPS, plexi apod. bez skříňky. Předminulý týden jsem dodělal kabeláž a jakmile bude čas a chuť, tak jej rozchodím.

Lukas, az ty budes schopen vydelavat na duchod, tak uz zadny duchody nebudou.

Ale k tomu zdroji, ten zdroj je celkove na prd, ledaze v tomto zimnim case potrebujes topeni. Jako topeni je to dobra vec.

Jinak doporucuju zmerit zatezovaci charakteristiku toho zdroje, o kterem tu tak nadsene melete.

To hopkins: Tak rychle ty duchody urcite nezrusi. Dokonce asi ani nestihnou zavest 2. pilir. Do jesli totiz uz nejaky patek nechodim...

To hopkins: A jaky zdroj bys teda doporucil ty? (Myslim samozrejme schema nebo jeste lepe navod... Ne hotovku...)

hele, Lucasi, dej na sebe majl a neco ti poslu.

a propo, ty důchody opravu rychle nezrušej, jen je nebudou mít z čeho vyplácet Aby to nakonec nedopadlo jak v Německu před 90 roky, kde měli dvojí měnu - Reichsmark pro veřejnost a Rentnermark pro důchodce.

Tady je mail: smysleny (zavinacek) gmail.com
Predem dekuji

ja potrebuji opravdovy majl, ne smysleny, na smysleny majl se toho moc napsat neda. A k duchodum, zrovna vcera vecer povidali na CT24, ze duchody v Cesku skonci nejdele do 10 let, protoze dojdou penize.

Tak vidis, do deseti let budu vydelavat zcela jiste...

Ten mail je doopravdy muj. Nechci davat na fora mail s mojim jmenem a prijmenim, tak mam smysleny... Posli mi to prosim.

tak jsem ti to vcera poslal. Mel jsem na mysli tenhle zdroj v odkazu.
S tim, ze od te doby co byla fotka zverejnena, se to jiz trochu rozvinulo. To co je na fotce ma tyto parametry:

vystupni napeti od 1.2V do max. 50 Volt
proud bez chlazeni vetrakem max 5A, s malym vetrackem rekneme 8A.
Nastaveni vystupniho napeti s garantovanou presnosti 100 mV pri pouziti potenciometru s 10 otackami (casto i presneji).

Horni hranice napeti je dana jednak transformatorem a jednak obvodem, ktery do zdroje pouzijes [je vice moznosti].

Na rozdil od fotky se uz neosazuje integrovany obvod v DIP8 ani cerveny kondik vpredu a par dalsich odporu. Cerna krabicka v pravem rohu dole na fotce (Lucent) je filtr. V nouzi, kdyz nemas filtr to funguje i bez filtru. Take modra civka tam jiz neni, je tam mensi, jina civka, sehnatelna v GME nebo GES.

Aktualni stav (neni na fotce) je tento:
je pridelana predregulace, proudova ochrana, posunuta dolni hranice napeti na 0.00V (misto 1.2), dale postregulace a dela se na mikropocitacovem rizeni.

Vcera a dnes jsem to cele promeroval a testoval a meril jsem ucinnost zdroje. Vysledkem je 8 grafu, ktere dam zitra na web. Nejhorsi mozna ucinnost je pri odberu 5A pri vystupnim napeti 1V, kde je ucinnost pouhych 38%. To je bohuzel dano integrovanym obvodem, ktery pracuje az pri vyssim napajeni nez 1V. Ale od 5V vyst. napeti i pri proudech nad 5A je uz ucinnost 70% a vice a od 10V vyst. napeti se ucinnost toci okolo 90%, tedy tesne nad 90%.

Ten velky chladic na fotce se nejvice hreje na 48°C (bez vetraku) prave pri odberu 5A pri 1V vystupniho napeti.

Zvlneni na vystupu zdroje je 10mV, ale budu se snazit s tim neco udelat. 1mV by byl lepsi. (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

poznamka k tomuto zdroji: http://stepa.wz.cz/index.php?page=zdroj2

Jestlize ma na vstupu 30V (viz jeho schema), tak na vystupu s 2N3055 nikdy nebude 30V, protoze ty tranzistory nejsou bezeztratové.

Dále, jestliže nastaví výstupní napětí 1V a odběr 4A, pak má účinnost zdroje 3.33% a 96.75% vstupni energie se musi premenit na teplo a uchladit. Vjádřeno ve Wattech, 116 Watt je nutno uchladit (58 Watt na chladič). Chladiče má jak patrno z fotek venku. Při tepolotě okolí 20°C a řekněme max. teplotě chladiče 80°C je rozdíl 60°C. Z toho plyne, že každý chladič musí mít 0.97K/W a to bez ofukování ventilátorem. Podle fotky co má na WEBu odhaduju chladič tak na 2.5 K/W. Z toho plyne, že ty 4A výstupního proudu z toho může tahat ještě tak při 16 Voltech výstupního napětí. Při nižším napětí se chladiče budou zahřívat stále více nad 80°C.

Když zhruba počítám z opačného konce a vyjdu z fotky a odhadu, že jeho chladič má 2.5K/W a budu chtít uchladit 58 Watt na každém chladiči, tak se mi chladič ohřeje na 165°C při teplotě okolí 20°C ... a to ty 2N3055 sotva vydrží.

Takže ten titulek 0-30V a 0-4A je velmi nadnesený. Podobně tomu je se všemi zdroji tohodle typu. (viz url odkaz)

Ještě dodatek předchozí úvaze. Na tomto odkaze

http://zdroj15v3a.webnode.cz/

Je jezevcův zdroj 0-15V a max. 3A. Všimnněte si z fotek v odkaze, jaký má jezevec na zadku zdroje mohutný ventilátor. A to chladí jen 45 Watt. Nevím, jaký má jezevec chladič uvntř, ale věřil bych že s tím maxi větrákem a při rozumným chladiči uvnitř dokáže ze zdroje tahat i ty 3A při 1V na výstupu.

Jenže, takhle se nedá řešit zdroj, který má být od 0V do 50V a dávat 5A nebo více. Tyhle konstrukce mají prostě své omezení.

Hopkins: Jo taky sem stavěl 30V/8A s lineárem. Spočítat účinnost takového zdroje umí kluci v 1. ročníku průmyslovky. Jenže u těchto zdrojů pravděpodobně nepůjde o trvalé napájení takovou energií, ale o oživování. Smířil sem se s tím a přidal na chladič ventilátory roztáčené podle aktuální teploty, při překročení zatáhnu za proudové omezení a nechám teplotu chladičů spadnout. Jednoduchou věcí je osadit trafo s jednou či více odboček a s hysterzí přepínat. Další věcí je použít spínák, ale to už je malinko horší na oživování, výstupní spektrum, které z toho může lést atd. Lineár uděláš jen s měřákem, spínák bez škopku budeš těžko pilovat. Takže za mě - mám zdroj 24V/2A se stejným chladičem a přes nějaké teplotní úskalí jsem s ním nad míru spokojen. Pro věci složitější mám třeba Rohde NGSM 32/10 s GPIB.

To Hopkins: Odpovezeno mailem...

udělal jsem předregulátor. Odzkoušený bastl je v odkaze
http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=1156

a na následujících obrázcích je zapojení a změřená závislost výstupního napětí na řídícím napětí. Předregulátor se dá použít prakticky k jakémukoliv zdroji. Místo trimru a dvou odporů vpravo dole se použije DA převodník a předregulátor se bude řídit mikropočítačem, anebo se musí udělat analogový obvod, který přivede řídící napětí zpětnou smyčkou od nastavení výstupního napětí ve zdroji a to tak, aby výstupní napětí z předregulátoru bylo o pár voltů vyšší než je požadované výstupní napětí ze zdroje.